Zdravím všechny čtenáře D-FENSova webu. Někteří si možná pamatují, že zhruba stejnou dobou před dvěma lety zde vyšla má recenze Favorita 136.
Na jejím konci jsem se vypustil tvrzení, že s ním ještě dlouho budu jezdit, leč už v době vyjití článku to nebyla pravda, protože z komplikovaných rodinných důvodů jsem již vlastnil Felicii. A právě té bych věnoval dnešní článek. Vím, že D-FENS ji nemá rád, a tak jsem čekal dva roky, abych jí dal alepoň nějaký čas, kdy by se mohly projevit závady a srovnat mojí zkušenost s tou jeho rodičů. Na konci článku se tak stane, nyní následuje klasická uživatelská recenze, so sit back, open a couple of beer and enjoy ;)
Proč Felicii?
Zajímavá otázka, že? Proč ne zase Favorit, když jsem o něm tak krásně básnil. Nu, odpověď je nasnadě. V době koupě auta jsem se ještě posmíval maturantům, jak se nervují před zkouškami a z toho logicky plyne, že bez podpory mamky bych si slušně vypadající auto sám nemohl dovolit. Jelikž však nedostupnost Favorita mé osobě a fakt, že sama neřídí, znamenal i její nemožnost cestovat jinak než MHD, bylo rozhodnuto, že auto zasponzoruje, pokud se budu učit a nebudu zlobit :). Zároveň to však znamenalo, že Favorit by neprošel. Jelikož jsem ale chtěl opět něco s klasickým škodováckým šicím strojem, rozhodl jsem se pro Felicii. Původně jsem chtěl model z roku 1998 a novější, ale nakonec mi v náručí přistál vůz z konce roku 1995, tedy s ještě jednobodovým vstřikem, ale již zesílenou karoserií. Zde bych chtěl poznamenat, že již tyto modely splňovaly normu EURO II a ne až ty s MPi (alespoň tak tvrdí zápis ve velkém TP). Fakt, že to auto je jen o tři roky mladší jak já vyvážil dokonale jeho stav. Ani náznak rzi jak na karoserii, tak na podvozku, lak nepoškozený a krásně lesklý, interiér čistý a na tachometru číslo 36 994. Údaje o majiteli a servisní knížka to potvrdily. Majitelem byl starý pán, jen nějakým způsobem nestihl koupit Favorita (jako to udělala spousta jeho vrstevníků, jejichž udržované kousky pořád obdivuji), takže se stejně dobře staral o Felicii. Jednalo se o GLXi 50kW, takže měla standardně otáčkoměr, přípravu pro rádio (to majitel dokoupil, nebo spíš vyměnil, protože těžko by ho kupoval až po pěti letech), 12V zásuvku se zapalovačem a centrální zamykání. Jako extra pak zjevně dostala otevírání pátých dveří z místa řidiče (od modernizace v 1996 standard ve všech modelech), ostřikovače předních světěl a možná i přední mlhovky, ty byly ale možná výsadou výbavy GLX. Jelikož mnoho lidí (a dost právem) nevidělo rozdílu mezi výbavami LX a GLX, přidám do komentářů dobový ceník ač až z roku 1997.
Jinak všechna okénka a zrcátka jsou ovládána mechanicky a vzhledem k tomu, že mi ještě žádná ruka neupadla, to nevidím jako problém. A nyní tedy, jak se mi jeví auto z pohledu uživatele po dvou letech a dvaceti tisících km.
Motor, řízení, řazení a jízdní vlastnosti
Motor je shodný s posledním provedením Favorita, dodává 50 kW a využívá jednobodového vstřikování Bosch. Jelikož je jednobodové, jízdní dynamika mi připadá o něco slabší než ve Favoritu 136, jelikož ten má komory v karburátoru dvě. Není ani náhodou tak hlučný, jak se říká. Ani ve 140 km/h nemám problém poslouchat rádio a to rozhodně neřve naplno. Možná je to tím, že stěna motoru je opatřena protihlukovým těsněním, a nevím, jestli to tak měly i ostatní modely. Mimochodem na německé Autobahn jsem dosáhl max. tachometrové rychlosti 180 km/h v zatížení tři dospělí. Spotřeba se pohybuje okolo šesti litrů v převážně kombinovaném provozu a postupně reflektovala mojí přibývající zkušenost v řízení. nedávno motor dostal přídavnou řídící jednotku, takže je schopný konzumovat čistě palivo E85.
Motor 1.3 je dle mého také jedinou rozumnou volbou pro Felicii, jelikož 1.6 a 1.9 jsou hnusnými žrouty oleje (u 1.6 údaj z výroby 1l/1000km) na přední nápravu jsou abnormálně těžké a pod kapotou okolo nich člověk neprostrčí ani dlaň. Řízení je bez posilovače, ale na to jsem z Favorita a stopětky zvyklý, takže si opět nestěžuji, ač občas při parkování se zapotím. Naopak, jsem za jeho absenci rád, člověk má zpětnou vazbu a cit v rukou, to u mnoha moderních aut zcela chybí. Podvozek je s Favoritím víceméně shodný a postrádá jakékoli stabilizační prvky. Jízdní vlastnosti jsou vyhovující, ač se auto dost naklání, což již několik mých spolujezdců již vyděsilo, zatím mne ještě nikdy nenechala na holičkách. Jediné, co časem padne za oběť občasnému náklonu karoserie za oběť, budou přední zástěrky, které se brousí o asfalt. Řazení je poměrně přesné a snadné s výjimkou zpátečky, která je občas na heslo a občas to bez revize zubů nejde. Tady má podle mne Favorit jasně navrch. Kolem a kolem jsem však spokojený, na české silnice to bez problému stačí. Na delší cesty se však nehodí, protože dálniční tempo západních států drží za cenu vyšší spotřeby, ale i tak do Londýna a zpět zdárně dojela.
Vzhled, místo, pohodlí
Základem je pochopitelně Favorit a je to znát. A je to dobře. Znamená to totiž, že zdědila vnější kompaktnost a vnitřní prostornost. Dá se vlastně říci, že takhle nějak mohl vypadat v roce 1987 Favorit, pokud by tehdy PAL dokázal vyrobit nízké světlomety a našel peníze na materiál pro jednodílné zadní svítilny. Zajímavé je, že to nedokázal ani pro Felicii. Upřímně se mi vzhled vnějšku líbí, ale Favorit je osobitější. Nelíbí se mi modernizovaný čumák a’la Octavia, ta k tomu nesedí. Interiér je povedený, v podstatě je to zakulacený Favorit, akorát již ne v lego provedení, takže se nic netřese, nic nedrnčí. Volant je dvouramenný s houkačkou uprostřed a podle mě je to ten nejlepší, který můžete mít, pokud tedy nechcete airbag. Dají se na něm hezky odpočinout ruce v dálničním režimu, to na čtyřrameňáku nejde. Uvnitř je stále mnoho místa, jak vpředu, tak vzadu. Sedadla jsou pohodlná, ale možná trochu malá. Dozadu se, narozdíl od Favorita, pohodlně usadí tři dospělí, jen chybí absence zadní svítilny, kterou jsem si musel dodělat. V předních dveřích jsou velké odkládací kapsy, což napomáhá velkému bordelu a zapomnětlivosti drobností v autě. Škoda, že i krátká verze neměla zadní repro. Kufr je pak větší, než má Favorit a pokud se nepletu, tak pokoří i ten ve Fabii. Takže spokojenost. Následuje již obligátní věta, že na rodinnou dovolenou by to ale chtělo něco většího, Saab 9000 nebo Honda Accord by asi nebyly od věci.
A nyní (ne)spolehlivost…
Vůz byl vyroben v prosinci 1995 a do provozu uveden v lednu roku následujícího. Podle servisní knížky byla jedinou opravou výměna (asi naťuklého) předního levého blatníku rok poté. Auto jsem zakoupil v červnu 2010. Sled závad sepíšu podobným stylem, jako to udělal D-FENS zde:
Červenec 2010 – motor občas za studena běží na tři válce a kouří. Prvním nápadem bylo zkontrolovat svíčky, které měnil rok předtím autorizovaný servis. Byly mokré, protože patřily do 40kW verze a tímhle si nerozuměly. Brisky za stovku situaci vyřešily, doteď fungují bez problému.
Srpen 2010 až Červenec 2011 – Postupně a se zvyšující se intenzitou motor občas špatně držel volnoběh na křižovatkách a při parkování a chcípal. Po výměně filtrů a jinému koumání nakonec vše vyřešili technici na STK, když zjistili, že je špatná lambda. Po její výměně (stála 1400,- a slabou půlhodinu mého času) je vše ok. Asi ji zničily ty špatně zapalující svíčky.
Březen 2012 – Při přezutí na letní jsem objevil prasklé gumové krytky homokinetických kloubů. Oprava za 600,- .
Červen 2012 – Motor začal čas od času škubat při jízdě. První zběžná kontrola zapalovacích kabelů u strany svíček nic neodhalila, ale koncem měsíce se s tím už nedalo jet. Nakonec to byl upadlý konektor jednoho kabelu do rozdělovače, který za to mohl. 200,- za nové kabely to vyřešily.
Toť tedy výpis závad za celé ty dva roky. Starý pán a po něm já jsme asi měli štěstí na středeční model, navíc byl vyroben ještě před D-FENSem zmíněným odchodem německých manažerů. Co se týče sjetí gum, auto stále stojí na originálních Matadorech MP11 ač pravda, pravé přední kolo je nové, jelikož to původní zavraždil hřebík. V této souvislosti bych autu asi vytknul jeho největší vadu a to absolutně debilně provedený zvedák. Nechci se dožít dne, kdy budu kolo měnit u silnice.
A celkové hodnocení? Jako druhé auto do rodiny, tzn. ježdění po městě, okolí a popř. celém našem Czechostánu vyjma Favorita není lepšího auta v poměru užitná hodnota/provozní náklady/fun factor. Na delší cesty se dá, ale není to ideální. I’ll give it 8,5/10.
(9x známkováno, průměr: 3,00 z 5)