Je to stejné, jako jinde ve společnosti. Některým rozdičům to vadí, ale jsou to obyč. lidé, co mohou? A mnozí zde viditelní rodiče vypravují dítko z domova již s_nasazenou hubenkou, byť do místní školy to je tak 10 minut polopřírodou. Děti, nezatížené vzpomínkami a znající jen současnost by měly být smířené, vyrovnané, ten bordel je pro ně normálka. Ale co se jim honí v hlavě – bůhví. Na jejich místě bych nechtěl být. A to nejen kvůli vlhkému čenichu.
Rozumným pedagogům, pokud ještě existují, držíme palce.
(Kdysi hodnocení žáka psával třídní učitel na_konci každého šk. roku. Chronologicky do obyč. sešitu. Ale individuální plán rozvoje? Při 34 dětech? Bez asistentů, ale – pravda – ne v inkludované, ale v normální třídě. Huh.)
No, jestli je todle ve všech školách, tak už chápu, proč sou někteří v totálních sračkách.
Sysop
Zaujalo mne, ze neni to tak davno, co byl neskutecnej problem ucit deti doma. Pak se to umoznilo s tim, ze dite musi regelmässig na prezkouseni do skoly.
No… a ted, najednou, vsichni rodice, mnohdy bez jakehokoli jineho vzdelani, nez zakladniho, byli dostatecne dobri k uspesnemu vzdelavani deti. A jako tresinka na dorte pak spoluzacka meho potomstva, puvodne dvojkarka, ted dostala trikrat petku, protoze ji z domu nejede online vyuka. Nejaky problem s Internetem kdesi v hloubi sumavskeho hvozdu.
Stale se nachazeji nove a nove veci, ktere mne v ceskem skolstvi prekvapi.
Zrusit skoly. Deti se ucit nemusi, prece si vsechno vygooglujou.
Ne ale vazne. Komu z vas v zivote prospelo cokoliv jste se naucili ve skole. Rozmnozovani prvoku, sinus cosinus, how do you do, zlata bula sicilska 1212…
Anglicky jsem se naucil sam a prekonal jsem vsechny me spoluzaky na dvou strednich skolach vcetne valne vetsiny ucitelu. To jen svedci o tom, ze ti chytrejsi se cokoliv nauci sami, protoze maji zajem. Troglodyti skolu nepotrebujou. Klidne by mohli byt negramotni jako ve stredoveku.
Jazyky mě nějak extra nebaví, ale namlátili to do mě a angličtinu z logickejch důvodů používám denně. Samozřejmě bych se to asi nějak naučil taky, ale mnohem tragičtější.
Spousta dalších předmětů dtto. V úhrnu, píšeš píčovinu. Nicméně výrazně privatizovat školství je naprosto žádoucí – nech si každej sám vybere, do čeho děcko dá.
SimonR
Vzdelani (zejmena to vyssi) nema pro masy zadnej vyznam. Lidi co maji maturitu nebo bakalare delaji u cnc stroju z Lojzou z ucnaku a to ze maji slusny vseobecny rozhled se jim hodi tak maximalne do AZ kvizu.
Drive byla vzdelana a gramotna pouze elita (cirkev a slechta) protoze nevolnik co delal den co den na poli a pestoval turiny nepotreboval umet latinsky nebo pocitat vic jak do dvaceti. Dnes mate generaci co vyrostla jiz ve“svobodne“ zemi a nyni u stroju bouchaj 3000 pistu denne a jsou zklamani ze se svou „vydrenou“ maturitou nevydelavaj miliony jako velci podnikatele nebo vubec nedelaji to na co se specializovali.
Jimmyx
Tak pokud váš přístup k jakémukoliv přístroji bude na úrovni „magie“ a rozlišovat budete pouze úroveň funguje/nefunguje, tak vzdělání opravdu nepotřebujete. Střílet z kalašnikova zvládnou i zcela negramotní černoši, že (např. dětší vojáci). Podobně pokud pro vás bude podobná magie jakýkoliv ekonomický vztah, tak vzdělání nepotřebujete, např. přístup je mě jedno jak dlouho budu splácet půjčku, hlavně že budu platit jen stovku měsíčně.
Pokud ale budete chtít fungovat v dnešní společnosti na trochu vyšší úrovni než z ruky ho huby, tak se bez nějakého obecného přehledu neobejdete. A ten základ všeobecného vdělání vám dá škola. V případě zájmu pak už si můžete dohledat další, hlubší informace k nějakému tématu sám, ale když prostě nevíte že něco vůbec existuje, tak to hledat nemůžete. Naše společnost a přístroje jsou už trochu složitější než za středověku, takže pokud chce mít větší životní úroveň než ten nevolník, tak se potřebě nějakého vzdělání nevyhnete.
prasatko Bobik
Nehledě na to, že poznání a práce osvobozují.
Kdo (1) pracuje – živí sám sebe a svou rodinu a (2) ví/umí,
není nástrojem na úrovni děrnou páskou apod. ovládaného stroje. Tleskačem a volačem na manifestaci podle pokynů lídra. Spokojeným, rozhořčeným či jakýmkoliv jiným podle pokynů téhož.
A jako takový není optimálním lidským materiálem pro vládce budoucnosti.
(Pozn. prací se tu má namysli vytváření hodnot nebo něco podobně užitečného, ne spekulace apod. primárně židovské praktiky.)
deacon
Co jsem se naucil ve skole a realne pouzil v pracovnim vykonu
– psani/cteni
– anglictina(diky stari byla na ZS uboha, ale na SS uz byla na velmi solidni urovni)
– chemie
– fyzika
– matematika – vc. tebou zminenych goniometrickych funkci, ale taky prihodim treba matice :)
– nemcina
– znalost C/C++ a obecne algoritmizace
– vyrokova logika
Z VS:
– elektro
– (matematicka) logika
– prohloubeni C/C++ a dalsich jazyku, prohloubeni algoritmizace
– databazove systemy
– sitarina
Predne je nutne zduraznit, ze skolstvi je zde primarne proto, protoze jsme rodice nahnali mimo domov za platy/mzdy, ktere jednoho z rodicu nemaji sanci udrzet doma, aby mohl deti vzdelavat. A pak je tu ten druhy faktor, ze tu mame lidi, kteri neznaji zakladni znalosti 1. stupne ZS. Bez cteni/psani, COZ JE UCIVO SKOLY, se nic sam nenaucis.
Ano, na skolach se uci znalosti, ktere nekteri lide potrebovat nebudou – v mem pripade jsem si to same myslel, kdyz mi bylo prednaseno, z ceho se sklada mozek a jak funguje. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem skladal na IT magisterskem programu zkousku z mozku(ptze neuronky). Proto se taky tyto znalosti uci v zakladni urovni a rozsiruji se na specializovanych SS. Kdyby kazda pracovni pozice nevyzadovala maturitu, tak vic jak pulka naroda goniometricke funkce fakticky nepotka.
Jasne, asi bych se obesel bez biologie, spolecenskych ved. Historie/dejepis beru z pohledu toho, ze kdo nezna chyby minulych generaci, bude je opakovat(ac nechapu to lpeni na letopoctech), tzn. je dobre mit alespon jakys takys prehled, ktery je mozne rozsirit/upresnit/opravit. Kdyz tak vzpominam na predmety ZS/SS, moc bych jich neskrtl, hmmm. Jo, jeste bych skrtl hudebni a vytvarnou vychovu, ta telesna mi nevadila.
Mr. Mr.
Možná jsi měl štěstí, ale myslím, že výuka cizích jazyků nemá na základních a střední škole potřebnou úroveň. Je to dáno učiteli i výukovými materiály. Na ZŠ a SŠ neučí jazyky specialisté, ale lidé, kteří v lepším případě jazyk umějí. Učebnice jsou totálně na hovno, protože tam není nic vysvětleno a všechno je i pro začátečníky v cizím jazyce. Tyhle Projecty, Headwaye a podobné hovadiny do škol vůbec nepatří. Já jsem se anglicky naučil pořádně až na VŠ, a to ještě ne hlavně díky škole, ale proto, že jsem se angličtinou obklopoval. Neustále jsem četl, poslouchal, konverzoval s rodilými mluvčími. Pak jsme v angličtině studoval dál.
Podobně jsem se naučil i francouzsky, ale částečně je to i tím, že na VŠ jsme měli skvělou vyučující (bohužel jenom 2 semestry) a používali jsme českou učebnici. Vyučující byla přísná a s nikým se nesrala, ale když viděla, že se člověk snaží a nekašle na to, byla docela v pohodě (ale zápočet jsem u ní nedal napoprvé ani jednou). Základy jsem se u ní naučil skvěle a pak už jsem to rozvíjel sám.
deacon
Moje SS bylo gymnazium. Takze to nebylo o stesti, co je mi znamo, problem s nekvalifikovanymi uciteli jazyku je hlavne na odbornych SS, castecne na ZS, protoze podle vseho to malo, co vystuduje, leze na gymnazia.
Nicmene vyssi uroven anglictiny predstavuje ucebnici anglictiny v anglictine a stejne tak hodinu anglictiny v anglictine. (napr.) Trvani na ucebnicich v cestine muze mit vyznam na zakladni urovni jazyka, ale pokud se dnes jazyk uci od 3. tridy, tak by na SS fakt nemel byt problem mit vyuku plne v danem jazyku. Prave to, ze lektori anglictiny ustupuji do cestiny tak casto je problem vyuky. Proto se tak moc cenila/ceni vyuka jazyku od rodilych mluvcich, protoze ti kolikrat meli mizernou cestinu a vse se tak odehravalo ve vyucovanem jazyce, coz proste celej ten system meni. Ostatne i nase tehdejsi ucitelka vzdy prisla plna nadeji, ze tentokrat fakt budeme jenom komunikovat anglicky a vzdala to asi po 20 minutach(zpetne hodnoceno jako bohuzel).
Sam to tam pises, OBKLOPIT se anglictinou, znamena anglickou vyuku. Nikoliv cesky o anglictine :)
HonzaV
Hele dovolím si to trochu upřesnit, neber to jako úplný oponování. Angličtinu jsem se učil na střední, na VŠ (zakončeno státnicí), v kursu překladatelství a tlumočnictví při jazykové škole a v kursech v práci (elektrotechnika) průběžně cca. 10 let. Nejvíc mě nakopla ta střední (díky profesorce, která to podávala vlídně a s noblesou) a ty kursy v práci. Ve všech případech šlo o lektorky českého původu, které byly schopny aplikovat dril, vysvětlit, co člověk vlastně řekl, když to řekl špatně, a procvičovat překlady oběma směry. Prostě přísný báby. Učebnice (Peprník, dva díly) jsem si nechal převázat, už se to rozpadalo. Tohle je mimochodem knížka k nezaplacení, jsou tam české vazby (třeba předložka „z“ v nejrůznějších vazbách, idiomech atd.) a jak se to řekne anglicky (byť jazyk už je asi mírně archaický). K nezaplacení byly vždycky na konci lekce ty fráze, to jsme se učili zpaměti, pak nás z toho zkoušeli 1:1 i se záměnou některých slov. Řekl jsi to špatně? Opakovat pětkrát za sebou, do úplného zblbnutí. Jako v Alles Gute. Smáli jsme se tomu všichni, včetně postiženého, a fungovalo to.
Rodilí mluvčí vesměs jen konverzovali, projížděli dětská cvičení ofocená z Headways nebo čeho, chyby přecházeli a neopravovali, asi aby podporovali sebevědomí, zkrátka pro někoho, kdo se bojí v cizí řeči mluvit, asi dobrý, ale ať se na mne nikdo nezlobí, lektor obou jazyků neznalý nemůže učit překládat. Obklopení se je něco jiného, filmy s titulky „udělaly“ celou generaci Skandinávců například, zatímco my díky dabingu – prý snad nejlepšímu na světě – se donekonečna zapisujeme na angličtinu pro začátečníky…
Sysop
To plati asi u kazdeho jazyka. Z rustiny jsem maturoval (cili po 7 letech vyuky) a presto, kdyz jsem pak vytahl paty do Ruska, tak jsem zjistil, ze srozumitelnost moji rustiny klesa se vzdalenosti od Seremeteva logaritmicky.
Nemecky jsem se ucil od peti let, prakticky kontinualne, diky rodilemu mluvcimu v baraku. Presto ale, kdyz jsem pred dvema lety zacal v Nemecku pracovat, tak mi rozumela jen asi tretina Bavoraku. Ze zbylych dvou tretin polovina nerozumela moji nemcine a ta druha polovina zadne nemcine.
Takze ono se od uceni jazyka v Cesku nikdy moc ocekavat neda. Na VS jsem mel anglinu 6 semestru, pricemz prvni dva ucil Kanadan, druhe dva Amik z Wyomingu a posledni dva Australan. Kazdy mel jiny prizvuk, obcas jinou slovni zasobu a hlavne, o svem predchudci vzdy prohlasil, ze takhle blbe se anglicky nemluvi.
Cili, v Cesku si udelat zaklady a pak vypadnout ven. Jedine tak se da jazyk naucit.
Jimmyx
Tak němčina je extrém. Viděl jsem v německé televizi mluvit němce a pod sebou měl německé titulky. Jeden můj známý z Bavorska prohlásil že Hochdeutsch byl první cizí jazyk, který se naučil. A ono opravdu starší generace (cca 70+) opravdu nemusí vůbec Hochdeutsch umět, takže pokud se potkají dva co umí jen svůj dialekt, tak si vůbec nemusí rozumět.
S angličtinou je to podobné. Nějaký jižan z Texasu bude mít problém rozumět někomu z New Yorku. Prostě člověk si musí naposlouchat místní dialekt tam kde se pohybuje. Pražák když na něj v Brně spustí hantec, tak taky moc rozumět nebude.
Nicméně nejdřív musíte nabrat nějakou slovní zásobu a základní gramatiku aby jste mohli začít řešit místní odchylky a k tomu ta úroveň na základní a střední škole postačí. Zbytek je o praxi. Když jsem v prváku na SŠ byl prvně v Anglii, tak jsem si maximálně přečetl nápisy. Na konci střední školy jsem už ale mluvil a rozumněl dobře. Rozdíl byl 1) 2h týdně výuka ve škole + 2h v jazykovce – tedy dril slovíček a gramatiky
2) Muzika kdy jsem poslouchal a překládal si texty písniček – tedy naposlouchání si jak co opravdu zní.
Následně zkouška z angličtiny na VŠ byla pro mě jedna z nejlehčích a následně v USA jsem až na některé místní dialekty také neměl problém.
shane
To není bug, to je fíčura. Škola je tu od toho, aby naučila základy jazyka a nějakou základní slovní zásobu. Řekněme tak na úroveň mírně pokročilý. Dál už se každej musí učit sám, nejlépe praxí. Jinak to nejde, od určitý úrovně se můžeš rozvíjet jen používáním jazyka, pokud nejsi geniální lingvista.
SkReT
Zajděte na thajskou masáž, stojí to litr za hodinu, ale stojí to zato.
Sysop
Pokud to stoji tak to jiste za to stoji.
Viro
je to marný, je to marný, je to marný. Národ bonzáků a přizdisráčů bez cizí uzdy u huby nemůže slušně prosperovat.
johny_r
Sedím v práci 8 hodin denně s rouškou na obličeji a nepociťuji to jako sebemenší problém, pokud nemám roušku, která je malá a moc tahá za uši, což pak bolí. Dýchání to nijak citelně neomezuje. Velmi by mne zajímalo, jak autor přišel na nějaký kyslíkový deficit. Pokud u dospělého počítám s výdechovým objemem třeba půl litru, zůstane mi po vydechnutí v roušce maximálně tak 10% vydechovaného vzduchu, spíš o dost míň, když rouška dobře sedí. Takže jdeme počítat.
Koncentrace O2 ve čerstvém vzduchu je cca. 21%. Koncentrace O2 ve vydechovaném vzduchu je cca. 17% (zdroj: Wikipedie). Při nádechu přes roušku vdechuji cca. 10% vydýchaného vzduchu, tedy 90% vdechovaného vzduchu má 21% O2 a 10% vzduchu má 17%. Jestli dobře počítám, koncentrace kyslíku ve vdechnutém vzduchu bude cca. 20,6%. Bavíme se tedy o 2% poklesu. Otevřete okno, a problém je vyřešen. Neříkám, že nutnost mít celý den na sobě roušou není otravná, ale zase dost spolehlivě funguje. Něco za něco a především nehledejte problémy tam, kde nejsou!
Avia_Furgon
Re: „johny_r5.1.2021 v 13:11
Sedím v práci 8 hodin denně s rouškou na obličeji a nepociťuji to jako sebemenší problém…“
Není pochyb, že roušku nepociťujete jako problém. Když sedíte 8 hodin na zadku. Zkuste si čistě hypoteticky představit (ale pomalu, aby to nebolelo) taková řemesla, jako je třeba – já nevím – pokrývač. To je takový ten chlápek, co kráčí na střeše po latích a v náručí nese 4 nebo 5 tašek typicky o hmotnosti à 4,5 kg. Což o to, kráčí se mu pohodlně a jistě, neboť podle vědeckých výzkumů (zadal a platil nadační fond TREFONA) rouška zlepšuje periferní vidění směrem dolů. No a pak ty tašky klade na latě. A jde pro další, nebo chytá ty, co mu kolega hází. Nebo je překládá z výtahu na pokrývačský vozík, co jezdí do stran po latích.
Já ty kluky maličko znám… jen tak nezávazně, samosebou… a řekl bych, že možná UŽ po 7. hodině práce s rouškou… ho to maličko, opravdu jen maličko… omezuje.
jezekif
A proč by proboha pokrývač na střeše měl na hubě roušku, když nejbližší člověk široko daleko je jeho kolega co mu ty tašky hází / posílá Gedou x metrů daleko a navíc jsou na volném prostranství? Lepší příklad fyzicky pracujícího s rouškou byste neměl?
Je to stejné, jako jinde ve společnosti. Některým rozdičům to vadí, ale jsou to obyč. lidé, co mohou? A mnozí zde viditelní rodiče vypravují dítko z domova již s_nasazenou hubenkou, byť do místní školy to je tak 10 minut polopřírodou. Děti, nezatížené vzpomínkami a znající jen současnost by měly být smířené, vyrovnané, ten bordel je pro ně normálka. Ale co se jim honí v hlavě – bůhví. Na jejich místě bych nechtěl být. A to nejen kvůli vlhkému čenichu.
Rozumným pedagogům, pokud ještě existují, držíme palce.
(Kdysi hodnocení žáka psával třídní učitel na_konci každého šk. roku. Chronologicky do obyč. sešitu. Ale individuální plán rozvoje? Při 34 dětech? Bez asistentů, ale – pravda – ne v inkludované, ale v normální třídě. Huh.)
No, jestli je todle ve všech školách, tak už chápu, proč sou někteří v totálních sračkách.
Zaujalo mne, ze neni to tak davno, co byl neskutecnej problem ucit deti doma. Pak se to umoznilo s tim, ze dite musi regelmässig na prezkouseni do skoly.
No… a ted, najednou, vsichni rodice, mnohdy bez jakehokoli jineho vzdelani, nez zakladniho, byli dostatecne dobri k uspesnemu vzdelavani deti. A jako tresinka na dorte pak spoluzacka meho potomstva, puvodne dvojkarka, ted dostala trikrat petku, protoze ji z domu nejede online vyuka. Nejaky problem s Internetem kdesi v hloubi sumavskeho hvozdu.
Stale se nachazeji nove a nove veci, ktere mne v ceskem skolstvi prekvapi.
Pořád může být hůř.
https://www.svobodauceni.cz/
Zrusit skoly. Deti se ucit nemusi, prece si vsechno vygooglujou.
Ne ale vazne. Komu z vas v zivote prospelo cokoliv jste se naucili ve skole. Rozmnozovani prvoku, sinus cosinus, how do you do, zlata bula sicilska 1212…
Anglicky jsem se naucil sam a prekonal jsem vsechny me spoluzaky na dvou strednich skolach vcetne valne vetsiny ucitelu. To jen svedci o tom, ze ti chytrejsi se cokoliv nauci sami, protoze maji zajem. Troglodyti skolu nepotrebujou. Klidne by mohli byt negramotni jako ve stredoveku.
Jazyky mě nějak extra nebaví, ale namlátili to do mě a angličtinu z logickejch důvodů používám denně. Samozřejmě bych se to asi nějak naučil taky, ale mnohem tragičtější.
Spousta dalších předmětů dtto. V úhrnu, píšeš píčovinu. Nicméně výrazně privatizovat školství je naprosto žádoucí – nech si každej sám vybere, do čeho děcko dá.
Vzdelani (zejmena to vyssi) nema pro masy zadnej vyznam. Lidi co maji maturitu nebo bakalare delaji u cnc stroju z Lojzou z ucnaku a to ze maji slusny vseobecny rozhled se jim hodi tak maximalne do AZ kvizu.
Drive byla vzdelana a gramotna pouze elita (cirkev a slechta) protoze nevolnik co delal den co den na poli a pestoval turiny nepotreboval umet latinsky nebo pocitat vic jak do dvaceti. Dnes mate generaci co vyrostla jiz ve“svobodne“ zemi a nyni u stroju bouchaj 3000 pistu denne a jsou zklamani ze se svou „vydrenou“ maturitou nevydelavaj miliony jako velci podnikatele nebo vubec nedelaji to na co se specializovali.
Tak pokud váš přístup k jakémukoliv přístroji bude na úrovni „magie“ a rozlišovat budete pouze úroveň funguje/nefunguje, tak vzdělání opravdu nepotřebujete. Střílet z kalašnikova zvládnou i zcela negramotní černoši, že (např. dětší vojáci). Podobně pokud pro vás bude podobná magie jakýkoliv ekonomický vztah, tak vzdělání nepotřebujete, např. přístup je mě jedno jak dlouho budu splácet půjčku, hlavně že budu platit jen stovku měsíčně.
Pokud ale budete chtít fungovat v dnešní společnosti na trochu vyšší úrovni než z ruky ho huby, tak se bez nějakého obecného přehledu neobejdete. A ten základ všeobecného vdělání vám dá škola. V případě zájmu pak už si můžete dohledat další, hlubší informace k nějakému tématu sám, ale když prostě nevíte že něco vůbec existuje, tak to hledat nemůžete. Naše společnost a přístroje jsou už trochu složitější než za středověku, takže pokud chce mít větší životní úroveň než ten nevolník, tak se potřebě nějakého vzdělání nevyhnete.
Nehledě na to, že poznání a práce osvobozují.
Kdo (1) pracuje – živí sám sebe a svou rodinu a (2) ví/umí,
není nástrojem na úrovni děrnou páskou apod. ovládaného stroje. Tleskačem a volačem na manifestaci podle pokynů lídra. Spokojeným, rozhořčeným či jakýmkoliv jiným podle pokynů téhož.
A jako takový není optimálním lidským materiálem pro vládce budoucnosti.
(Pozn. prací se tu má namysli vytváření hodnot nebo něco podobně užitečného, ne spekulace apod. primárně židovské praktiky.)
Co jsem se naucil ve skole a realne pouzil v pracovnim vykonu
– psani/cteni
– anglictina(diky stari byla na ZS uboha, ale na SS uz byla na velmi solidni urovni)
– chemie
– fyzika
– matematika – vc. tebou zminenych goniometrickych funkci, ale taky prihodim treba matice :)
– nemcina
– znalost C/C++ a obecne algoritmizace
– vyrokova logika
Z VS:
– elektro
– (matematicka) logika
– prohloubeni C/C++ a dalsich jazyku, prohloubeni algoritmizace
– databazove systemy
– sitarina
Predne je nutne zduraznit, ze skolstvi je zde primarne proto, protoze jsme rodice nahnali mimo domov za platy/mzdy, ktere jednoho z rodicu nemaji sanci udrzet doma, aby mohl deti vzdelavat. A pak je tu ten druhy faktor, ze tu mame lidi, kteri neznaji zakladni znalosti 1. stupne ZS. Bez cteni/psani, COZ JE UCIVO SKOLY, se nic sam nenaucis.
Ano, na skolach se uci znalosti, ktere nekteri lide potrebovat nebudou – v mem pripade jsem si to same myslel, kdyz mi bylo prednaseno, z ceho se sklada mozek a jak funguje. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz jsem skladal na IT magisterskem programu zkousku z mozku(ptze neuronky). Proto se taky tyto znalosti uci v zakladni urovni a rozsiruji se na specializovanych SS. Kdyby kazda pracovni pozice nevyzadovala maturitu, tak vic jak pulka naroda goniometricke funkce fakticky nepotka.
Jasne, asi bych se obesel bez biologie, spolecenskych ved. Historie/dejepis beru z pohledu toho, ze kdo nezna chyby minulych generaci, bude je opakovat(ac nechapu to lpeni na letopoctech), tzn. je dobre mit alespon jakys takys prehled, ktery je mozne rozsirit/upresnit/opravit. Kdyz tak vzpominam na predmety ZS/SS, moc bych jich neskrtl, hmmm. Jo, jeste bych skrtl hudebni a vytvarnou vychovu, ta telesna mi nevadila.
Možná jsi měl štěstí, ale myslím, že výuka cizích jazyků nemá na základních a střední škole potřebnou úroveň. Je to dáno učiteli i výukovými materiály. Na ZŠ a SŠ neučí jazyky specialisté, ale lidé, kteří v lepším případě jazyk umějí. Učebnice jsou totálně na hovno, protože tam není nic vysvětleno a všechno je i pro začátečníky v cizím jazyce. Tyhle Projecty, Headwaye a podobné hovadiny do škol vůbec nepatří. Já jsem se anglicky naučil pořádně až na VŠ, a to ještě ne hlavně díky škole, ale proto, že jsem se angličtinou obklopoval. Neustále jsem četl, poslouchal, konverzoval s rodilými mluvčími. Pak jsme v angličtině studoval dál.
Podobně jsem se naučil i francouzsky, ale částečně je to i tím, že na VŠ jsme měli skvělou vyučující (bohužel jenom 2 semestry) a používali jsme českou učebnici. Vyučující byla přísná a s nikým se nesrala, ale když viděla, že se člověk snaží a nekašle na to, byla docela v pohodě (ale zápočet jsem u ní nedal napoprvé ani jednou). Základy jsem se u ní naučil skvěle a pak už jsem to rozvíjel sám.
Moje SS bylo gymnazium. Takze to nebylo o stesti, co je mi znamo, problem s nekvalifikovanymi uciteli jazyku je hlavne na odbornych SS, castecne na ZS, protoze podle vseho to malo, co vystuduje, leze na gymnazia.
Nicmene vyssi uroven anglictiny predstavuje ucebnici anglictiny v anglictine a stejne tak hodinu anglictiny v anglictine. (napr.) Trvani na ucebnicich v cestine muze mit vyznam na zakladni urovni jazyka, ale pokud se dnes jazyk uci od 3. tridy, tak by na SS fakt nemel byt problem mit vyuku plne v danem jazyku. Prave to, ze lektori anglictiny ustupuji do cestiny tak casto je problem vyuky. Proto se tak moc cenila/ceni vyuka jazyku od rodilych mluvcich, protoze ti kolikrat meli mizernou cestinu a vse se tak odehravalo ve vyucovanem jazyce, coz proste celej ten system meni. Ostatne i nase tehdejsi ucitelka vzdy prisla plna nadeji, ze tentokrat fakt budeme jenom komunikovat anglicky a vzdala to asi po 20 minutach(zpetne hodnoceno jako bohuzel).
Sam to tam pises, OBKLOPIT se anglictinou, znamena anglickou vyuku. Nikoliv cesky o anglictine :)
Hele dovolím si to trochu upřesnit, neber to jako úplný oponování. Angličtinu jsem se učil na střední, na VŠ (zakončeno státnicí), v kursu překladatelství a tlumočnictví při jazykové škole a v kursech v práci (elektrotechnika) průběžně cca. 10 let. Nejvíc mě nakopla ta střední (díky profesorce, která to podávala vlídně a s noblesou) a ty kursy v práci. Ve všech případech šlo o lektorky českého původu, které byly schopny aplikovat dril, vysvětlit, co člověk vlastně řekl, když to řekl špatně, a procvičovat překlady oběma směry. Prostě přísný báby. Učebnice (Peprník, dva díly) jsem si nechal převázat, už se to rozpadalo. Tohle je mimochodem knížka k nezaplacení, jsou tam české vazby (třeba předložka „z“ v nejrůznějších vazbách, idiomech atd.) a jak se to řekne anglicky (byť jazyk už je asi mírně archaický). K nezaplacení byly vždycky na konci lekce ty fráze, to jsme se učili zpaměti, pak nás z toho zkoušeli 1:1 i se záměnou některých slov. Řekl jsi to špatně? Opakovat pětkrát za sebou, do úplného zblbnutí. Jako v Alles Gute. Smáli jsme se tomu všichni, včetně postiženého, a fungovalo to.
Rodilí mluvčí vesměs jen konverzovali, projížděli dětská cvičení ofocená z Headways nebo čeho, chyby přecházeli a neopravovali, asi aby podporovali sebevědomí, zkrátka pro někoho, kdo se bojí v cizí řeči mluvit, asi dobrý, ale ať se na mne nikdo nezlobí, lektor obou jazyků neznalý nemůže učit překládat. Obklopení se je něco jiného, filmy s titulky „udělaly“ celou generaci Skandinávců například, zatímco my díky dabingu – prý snad nejlepšímu na světě – se donekonečna zapisujeme na angličtinu pro začátečníky…
To plati asi u kazdeho jazyka. Z rustiny jsem maturoval (cili po 7 letech vyuky) a presto, kdyz jsem pak vytahl paty do Ruska, tak jsem zjistil, ze srozumitelnost moji rustiny klesa se vzdalenosti od Seremeteva logaritmicky.
Nemecky jsem se ucil od peti let, prakticky kontinualne, diky rodilemu mluvcimu v baraku. Presto ale, kdyz jsem pred dvema lety zacal v Nemecku pracovat, tak mi rozumela jen asi tretina Bavoraku. Ze zbylych dvou tretin polovina nerozumela moji nemcine a ta druha polovina zadne nemcine.
Takze ono se od uceni jazyka v Cesku nikdy moc ocekavat neda. Na VS jsem mel anglinu 6 semestru, pricemz prvni dva ucil Kanadan, druhe dva Amik z Wyomingu a posledni dva Australan. Kazdy mel jiny prizvuk, obcas jinou slovni zasobu a hlavne, o svem predchudci vzdy prohlasil, ze takhle blbe se anglicky nemluvi.
Cili, v Cesku si udelat zaklady a pak vypadnout ven. Jedine tak se da jazyk naucit.
Tak němčina je extrém. Viděl jsem v německé televizi mluvit němce a pod sebou měl německé titulky. Jeden můj známý z Bavorska prohlásil že Hochdeutsch byl první cizí jazyk, který se naučil. A ono opravdu starší generace (cca 70+) opravdu nemusí vůbec Hochdeutsch umět, takže pokud se potkají dva co umí jen svůj dialekt, tak si vůbec nemusí rozumět.
S angličtinou je to podobné. Nějaký jižan z Texasu bude mít problém rozumět někomu z New Yorku. Prostě člověk si musí naposlouchat místní dialekt tam kde se pohybuje. Pražák když na něj v Brně spustí hantec, tak taky moc rozumět nebude.
Nicméně nejdřív musíte nabrat nějakou slovní zásobu a základní gramatiku aby jste mohli začít řešit místní odchylky a k tomu ta úroveň na základní a střední škole postačí. Zbytek je o praxi. Když jsem v prváku na SŠ byl prvně v Anglii, tak jsem si maximálně přečetl nápisy. Na konci střední školy jsem už ale mluvil a rozumněl dobře. Rozdíl byl 1) 2h týdně výuka ve škole + 2h v jazykovce – tedy dril slovíček a gramatiky
2) Muzika kdy jsem poslouchal a překládal si texty písniček – tedy naposlouchání si jak co opravdu zní.
Následně zkouška z angličtiny na VŠ byla pro mě jedna z nejlehčích a následně v USA jsem až na některé místní dialekty také neměl problém.
To není bug, to je fíčura. Škola je tu od toho, aby naučila základy jazyka a nějakou základní slovní zásobu. Řekněme tak na úroveň mírně pokročilý. Dál už se každej musí učit sám, nejlépe praxí. Jinak to nejde, od určitý úrovně se můžeš rozvíjet jen používáním jazyka, pokud nejsi geniální lingvista.
Zajděte na thajskou masáž, stojí to litr za hodinu, ale stojí to zato.
Pokud to stoji tak to jiste za to stoji.
je to marný, je to marný, je to marný. Národ bonzáků a přizdisráčů bez cizí uzdy u huby nemůže slušně prosperovat.
Sedím v práci 8 hodin denně s rouškou na obličeji a nepociťuji to jako sebemenší problém, pokud nemám roušku, která je malá a moc tahá za uši, což pak bolí. Dýchání to nijak citelně neomezuje. Velmi by mne zajímalo, jak autor přišel na nějaký kyslíkový deficit. Pokud u dospělého počítám s výdechovým objemem třeba půl litru, zůstane mi po vydechnutí v roušce maximálně tak 10% vydechovaného vzduchu, spíš o dost míň, když rouška dobře sedí. Takže jdeme počítat.
Koncentrace O2 ve čerstvém vzduchu je cca. 21%. Koncentrace O2 ve vydechovaném vzduchu je cca. 17% (zdroj: Wikipedie). Při nádechu přes roušku vdechuji cca. 10% vydýchaného vzduchu, tedy 90% vdechovaného vzduchu má 21% O2 a 10% vzduchu má 17%. Jestli dobře počítám, koncentrace kyslíku ve vdechnutém vzduchu bude cca. 20,6%. Bavíme se tedy o 2% poklesu. Otevřete okno, a problém je vyřešen. Neříkám, že nutnost mít celý den na sobě roušou není otravná, ale zase dost spolehlivě funguje. Něco za něco a především nehledejte problémy tam, kde nejsou!
Re: „johny_r5.1.2021 v 13:11
Sedím v práci 8 hodin denně s rouškou na obličeji a nepociťuji to jako sebemenší problém…“
Není pochyb, že roušku nepociťujete jako problém. Když sedíte 8 hodin na zadku. Zkuste si čistě hypoteticky představit (ale pomalu, aby to nebolelo) taková řemesla, jako je třeba – já nevím – pokrývač. To je takový ten chlápek, co kráčí na střeše po latích a v náručí nese 4 nebo 5 tašek typicky o hmotnosti à 4,5 kg. Což o to, kráčí se mu pohodlně a jistě, neboť podle vědeckých výzkumů (zadal a platil nadační fond TREFONA) rouška zlepšuje periferní vidění směrem dolů. No a pak ty tašky klade na latě. A jde pro další, nebo chytá ty, co mu kolega hází. Nebo je překládá z výtahu na pokrývačský vozík, co jezdí do stran po latích.
Já ty kluky maličko znám… jen tak nezávazně, samosebou… a řekl bych, že možná UŽ po 7. hodině práce s rouškou… ho to maličko, opravdu jen maličko… omezuje.
A proč by proboha pokrývač na střeše měl na hubě roušku, když nejbližší člověk široko daleko je jeho kolega co mu ty tašky hází / posílá Gedou x metrů daleko a navíc jsou na volném prostranství? Lepší příklad fyzicky pracujícího s rouškou byste neměl?