Na konci listopadu jsem musel jet z Prahy do Brna. Sice na otočku, ale musel. A protože jsme jeli dva, vlak by byl značně neekonomický a prodloužil čas potřebný na cestu na několikanásobek (zejména s ohledem na lokální cestování po Praze a následně po Brně, kde neznám systém ani trasy lokální MHD).
Autobus nepřipadal v úvahu, protože cestování typu „last minute“ po ČR nefunguje. Když jsem byl ve školním věku, stačilo přijít na autobusové nádraží, vystát frontu na autobus, koupit lístek a cestovat. Dnes musíte učinit rezervaci minimálně 14 dnů předem… To je ale jiná kapitolka.
Jako uvědomělý a informovaný řidič vím o existenci obskurní značky „povinná zimní výbava“ na D1. A protože jsem ještě neměl čas přezout na zimní gumy, které mi leží ve skladu (stejně mají už jen 3,6mm), podíval jsem se předem na internet a do mapy, abych věděl, odkud kam to platí. Ejhle 90.-112. km, tedy Humpolec – Jihlava. Stačí sjet z dálnice a úsek objet po trase Herálec – Úsobí – Štoky. Jednoduché, zajížďka cca 4 km (rozdíl délky trasy oproti cestě po D1). Vzhledem k tomu, že na každém třetím exitu stálo u dálnice auto PČR nebo Celní správy, rozhodl jsem se, že nebudu riskovat bod a dva tisíce a zkusím tu objížďku.
Sjel jsem na Humpolec z čisté a suché dálnice a vydal se hledat objížďku. Na poprvé jsem špatně uhnul (blbě jsem si zapamatoval mapu), na podruhé to už vyšlo. Nicméně jsem si vychutnal místní komunikace se vším všudy. Ujetý sníh, led, místy inertní posyp. Zapadlé silnice druhé (spíše třetí) třídy s jasnými znaky toho, že tu v poslední době začaly jezdit i kamiony – všude kolem cesty zbytky olámaných větví a větviček odpovídajících 4m výšky… Na letních gumách jsem si tu připadal jako naprostý idiot, ale zákon je zákon a pomalu je spááávně, že ano… ehm… Rychlostí 20-50 km/h jsem zdolal kritický úsek a najel na 112. km
zpátky na suchou a čistou dálnici D1.
Později začala hustá mlha, mokro a 0°C. Ale šlo to. Za pár hodin jsem se vracel. Už byla tma a hustá mlha se držela. Když jsem se přiblížil ke kritickému úseku, přítulkyně mne začala přesvědčovat, ať nejezdím „tou hroznou cestou“ a že jestli se bojím o body, tak klidně bude řídit ona. Neváhal jsem ani chvilku a značku „zákaz vjezdu bez zimních pneumatik“ ignoroval. Dálnice byla mokrá, ale bezpečná. Potulovat se za tmy a husté mlhy po zledovatělých, neupravených a hlavně neznámých místních komunikací jsem považoval za hazard se svým zdravím i s autem.
Cestou přes „zakázaný“ úsek jsem přemítal o smysluplnosti onoho zákazu. Nejezdím po D1 moc často a tenhle úsek jsem v zimně zažil jen párkrát. Nicméně můj dojem z téhle jedné cesty je, že zimní gumy tu mají za zimy a sněhu(!) svoje opodstatnění, protože je to „furtdokopce“ a na dálnici je to stoupání docela výrazné.
Podle zpráv se však „zakázaný“ úsek brzo prodlouží a to rovnou o 50 km až k Velké Bíteši. Prý proto, že nový úsek je stejně nebezpečný jako ten stávající. No nevím, zdálo se mi, že v porovnání se současným úsekem jedu od Velké Bíteše skoro po rovině… Ale zásadní fakt je v tom, že objet 20 km se dá, trmácet se po okreskách při objíždění 70 km na to se už každý vybodne a pojede po dálnici. Hlavou se mi honí dvě myšlenky:
1. Pokud je „prodloužený“ úsek stejně nebezpečný jako ten krátký, proč nás teď úředníci vystavili smrtelnému nebezpeční a trasu Jihlava – Velká Bíteš nás nechali jezdit na letních gumách? Hazardují s našimi životy!
2. Proč prostě nezavedou rovnou povinnost zimních pneumatik na všech dálnicích v jejich placených úsecích (tzn. mimo městské okruhy), protože jsou nebezpečné a v zimě na nich může být sníh? Dávalo by mi to větší smysl než osazování cedulí na všech exitech a z motoristického hlediska nutnost sledovat před každou cestou kde zrovna cedule jsou a kde ne.
Nemám nic proti zimním gumám. Naopak, můj soukromý názor je, že pokud člověk jezdí víc i v zimě, jsou na místě – prostě to míň klouže. Jen jsem letos prostě ještě NESTAČIL přezout (v Praze se zatím sníh nekoná, takže není ani zásadní důvod). Nejsem ale nadšenec pro nesystémové a neustále se měnící nařízení. Jsem pro propagaci zdravého rozumu a osobní zodpovědnosti.
Například můj otec -důchodce- přes zimu prakticky nejezdí. Nemá proto potřebu kupovat zimní gumy, které by prakticky nevyužil (a představují
pro něj při jeho příjmech značný výdaj). Přesto by se rád i v „zimním“ (např. listopad) období podíval za některými výjimečnými kulturními příležitostmi na Moravu. Pochopitelně za předpokladu suchých a čistých silnic a dobrého počasí s výhledem na několik dnů dopředu. Za špatného počasí, sněhu a podobného rizika by prostě nejel… Teď bude mít utrum; zimní gumy kupovat nebude, toulat se po okrskách taky nehodlá a po dálnici nesmí.
Děkujeme gumové a značkářské lobby.
(Zatím nikdo nehlasoval)