Ty plechofky jsou fakt strašný. Žerou benzín, volej, vodu, smrděj, práší, zabíraj místo, sjížděj se jim gumy a jezděj. Jinak nejsou vůbec k ničemu, teda až na to, že se taky dají používat jako kočkolapy a posilovače ega. Taky sou nebezpečný, zabíjí lidi a žerou malý děti.
Něco takového si o autech myslí Alice. Alice je pokroková dáma, pracující ve státní správě v oboru ochrany životního prostředí. Velmi tomu rozumí, je specialistkou na vše, co se znečišťováním životního prostředí nějak souvisí a je fundovaná. Protestuje proti emisím oxidu uhličitého kupříkladu následující argumentací:
Porovnáme-li různé druhy dopravy, pak, přepočteno na tunu nákladu transportovaného na jeden kilometr, vyprodukuje letadlo asi desetkrát více CO2 než silniční a stokrát více než železniční a lodní doprava.
Začněme tou leteckou dopravou. Letecká doprava nepotřeuje konstrukci dopravní cesty s výjimkou relativně krátkých a relativně úzkých drah, z nichž letadlo startuje a na nichž přistává. Taková dráha je umístněna obvykle v rovném, nenáročném terénu a její délka činí 2 – 4 km (ve vyjímečných případech 5 km). Emise CO2, které vzniknou při výstavbě takové dráhy, jsou zanedbatelné oproti emisím CO2, které vzniknou při výstavbě železniční trati či dálnice. Dobře, lze argumentovat tak, že dálnice a železnice jsou hustě využité a že nízké emise CO2 při zřízení vyváží vyšší provozní emise letadel. Jenže ona ani to není pravda. Kerosin a motorová nafta jsou si složením velmi podobné látky, dokonce je lze považovat za záměnné (hint: potkají se takhle dva piloti SlovAiru na benzínové pumpě…), lze tedy očekávat, že při spálení litru kerosinu vznikne v zásadě stejně CO2, jako při spálení litru motorové nafty. Představme si, že je naším úkolem přepravit 140 osob z Paříže do Prahy. Můžeme na to použít čtyři autobusy Karosa (pardon, vlastně již Iveco) Evadys 12.8M, každý s kapacitou 46 cestujících, každý bude mít spotřebu nějakých 30 litrů nafty na 100 km, autobusy najedou 1060 km, každý tedy spotřebuje 318 litrů nafty, všechny čtyři dohromady 1272 litrů nafty. Jeden Boeing 737-700 poletí kratší trasou, urazí tedy jen 890 km, tuto vzdálenost uletí za příznivého větru zhruba za hodinu a deset minut a spotřebuje zhruba 960 litrů paliva (*). Pokud budeme mít cestujících výrazně více, úspory z rozsahu u větších letadel dále, narozdíl od autobusů, fungují, ale už s poměrně malým dopravním letadlem jsme dosáhli nižších emisí CO2, než se čtyřmi dálkovými autobusy. Cesta autobusem zabere min. 12 hodin, autobusy budou dále zamořovat okolí komunikace emisemi prachových částic, oxidů dusíku a nelze pominout ani fakt, že letecká doprava je výrazně bezpečnější. Jednu část tvrzení naší milé Alice jsme tedy již úspěšně popřeli.
Další zajímavá věc je fascinace ekologistů dopravou lodní. Doprava lodní vůbec není ekologická. Možná si i Alice povšimla, že voda klade jejímu tělu v pohybu výrazně větší odpor, než vzduch a tento odpor by mohla pociťovat již při mnohem nižších rychlostech. U lodí to ale podle ekologistů patrně neplatí, pro ty asi platí nějaká jiná fysika. Je zajímavé, že stejné periodikum, kde se vyjadřuje i Alice, nedávno zveřejnilo článek, tvrdící, že patnáct největších lodí znečistí prostředí více, než všechna auta světa. Dobře, tam tolik nejde o emise CO2 a velké lodní motory pracující v nízkých otáčkách mají určitě účinnost vyšší, než malé motory v automobilech, ale to přece jen nestačí k tomu, abychom mohli říci, že lodní doprava je dostatečně přátelská k životnímu prostředí (úniky paliv, maziv a případně též přepravovaných tekutin do řek raději nezmiňuji). O tom, že železnice je přátelská k prostředí, si také můžeme myslet svoje – už jen hlukové emise, proti nimž Alice u automobilové dopravy také halasně protestuje, jsou mnohonásobně vyšší. Výrobci a provozovatelé dieselových lokomotiv dále vůbec neřeší otázky nějakých emisí. Automobilové motory jsou oproti motorům železničním velmi čistotné. Jistě, budeme-li se bavit o měrných emisích CO2 na tunu přepraveného nákladu, bude je mít nákladní vlak tažený dieselovou lokomotivou zaručeně nižší (mimochodem také díky nižšímu valivému odporu železničního kola na kolejích), ale emise CO2 lidem přímo neškodí, narozdíl od kupříkladu pevných částic s karcinogenními účinky.
(Ilustrační foto)
Podobně věcně ale můžeme argumentovat v zásadě proti čemukoli, co Alice říká. Argumentuje nerealisticky nízkými cenami letenek. Letecké společnosti existují jak státní, tak také soukromé a ty soukromé, ač mají obvykle levnější letenky, nejsou prodělečné. Ropu těží i distribuují soukromé společnosti, letiště také nebývají prodělečná, letenka není nikým dotována, pokrývá reálné náklady a nelze tedy hovořit o její nerealistické ceně. Naopak, nerealisticky nízká cena jízdného v pražské MHD, která je ze 75% dotovaná magistrátem, se jí zdá neskutečně vysoká.
Dále si kupříkladu zde si Alice stěžuje, že se snižuje životnost elektroniky, ale dále říká, že je strašné, jak špatně se zachází s dělníky v Čínské Lidové Republice. Zapomíná pochopitelně dodat, že je to právě eurosměrnice RoHS, která je hlavním viníkem snížení životnosti spotřební elektroniky a namísto toho obviňuje globální korporace. Zapomíná, že globální korporace mohou v komunistické Číně zacházet s dělníky jen tak, jak jim to tamní komunistická vláda dovolí a že nikdo ty dělníky do továren nenahání bičem, leč nechat se zaměstnat za mrzkou mzdu a za nepříjemných pracovních podmínek bylo jejich svobodné rozhodnutí, které je pro ně výrazně výhodnější, než dále nuzně hospodařit na rodinném políčku.
Alice také ráda poslouchá metal a jezdí na metalové koncerty. K tomu, aby mohla poslouchat metal, potřebuje elektrický proud. V jaderné elektrárně si jej nevyrobí, protože vojenské i mírové využití jaderné energie je fuj. CO2 je sice taky fuj, ale jen CO2 z aut, CO2 z tepelných elekráren jí tolik nevadí. Stěžuje si, že vědci a politici chtějí o jaderné energetice rozhodovat za jiné. Ale co Alice se svým postojem k jaderné energetice? Vlastní nějaké jaderné zařízení? Pokud ne, je vše v pořádku, pokud chce v jeho vlastnictví bránit někomu jinému, bude dělat přesně totéž, co kritisuje. No a že jsou jaderné zbraně nejlepším garantem globálního míru už šestým desetiletím, to také opomíjí.
Alice je vůbec zajímavá dáma. Zde protestuje proti jednoduchým a rychlým řešením. Je to tristní, zejména když v oblasti pracovněprávní ochrany i v oblasti ochrany životního prostředí právě taková jednoduchá řešení hlásá nebo je čternáři alespoň podbízí. To je ovšem v pořádku, protože Alice to myslí dobře. Ne, vůbec si o ní nemyslím, že je sobecká a že chce získat v rámci nových regulací nějaké ty další pravomoci pro sebe. Na to nemyslí. Ona to myslí dobře, ona chce světu prospět, lidstvu pomoci, chce, aby se všichni měli lépe a radostněji. Kolik zla už bylo napácháno právě z takových důvodů, to si bohužel neuvědomuje. Alice si o sobě myslí, že není hloupá – a já po přečtení několika jejích textů uznávám, že úplně hloupá opravdu není. Bohužel si neověřuje informace, jimiž je sycena a její životní zkušenost odborné pracovnice v oblasti životního prostředí jí bohužel nedává žádnou zkušenost s reálnými potřebami lidí a obecně s tvorbou jakýchkoli hodnot. Je snadno manipulovatelná a vykonává roli užitečného idiota pro jiné, pro ty, kteří to sice také myslí dobře, ale hlavně dobře pro sebe. Ovšem neschopnost takových lidí ověřovat informace a být důslednými v tom, co tvrdí, jsou větším nebezpečím pro naši svobodu a budoucnost, než neonacisté nebo CO2.
(*) s tou spotřebou paliva jsem se trochu sekl, zapamatoval jsem si hodnotu 0.9 tuny za hodinu letu v režimu cruising, nicméně neuvědomil jsem si, že to je hodnota per motor. V reálu to bude cca 1100 litrů na motor, tedy řekněme 3000 litrů paliva včetně vystoupání na příslušnou letovou hladinu. Stále to ovšem není desetinásobek.
(Zatím nikdo nehlasoval)