Zbraň: právo, výsada, nebo…

Featured Image

 

Chtěl bych se ze svého úhlu pohledu zamyslet nad tím, jak se na nás lidi se zbraní dívají ostatní a do titulku se promítlo i to, jak pořád slyším Džamilu řvát, že „zbraň je výsada“.

No tak tady je můj úhel pohledu a je spíše pro čtoucí nestřelce…

Je hodně lidí ve společnosti, kteří si myslí, že získat zbraň je pro (z jejich pohledu) „normálního člověka“ skoro neřešitelný problém. Hodně z nich si myslí, že zbraň je výsada jen mocných a bohatých a že je to vše kolem strašně drahé a někdo jako on s průměrným platem nemá šanci. Bohužel je jich většina, a navíc je kolem zbraní spousta mýtů a „zaručeně pravdivých“ legend.

Lidé co zbrojní průkaz mají, ví že je to svým způsobem i právo i když k tomu já dodávám, že je to hlavně odpovědnost.

Je složité získat zbraň? Je to výsada?

Kolem toho už toho bylo popsáno mraky, proto jen jednoduše. Pro duševně zdravého, myslícího a odpovědného jedince, to nic těžkého není. Naučit se otázky, projít zdravotní kontrolou a naučit se zásady bezpečné manipulace, není nic těžkého. Pro nervózního a těkavého jedince, který všude byl, všechno zná a od všeho má troje klíče to je podstatně těžší a za sebe říkám, že je to tak dobře. A ani finančně to není žádná katastrofa. Je třeba mít na paměti, že u nás je zatím chválabohu nárokový zákon, takže pokud se splní nastavená kritéria, nemůže nějaký úředník vydání zablokovat, protože chce. To si moc lidí neuvědomuje, ale tohle je opravdu veliké plus, které doufám ubráníme a Lex se o to dost snaží. Tím také odpovídám všem „džamiloidním“, že to výsada není. Je to spíše právo, ale prosím neplést s nesmyslnými pojmy jako „právo na bydlení, telefonování..atd“, což práva nejsou, jsou to jen sny sociálních inženýrů. A to i přesto, že se snaží lidem vnutit představu že to práva jsou. Ale právo na zbraň má oporu v zákoně, který prostě říká: „splň podmínky a právo je tvé“.

Získat je jedna věc, ale není to pak jen pro bohaté?

Tohle je trošku složitější, ale můžeme to přirovnat k vlastnictví řidičského průkazu a auta. Tady je většina lidí na pevném ledě. Auto si dnes podle kapsy může dovolit skoro každý. Třeba ne nové, ale starší a slušné, může si vybrat podle paliva, velikosti, dojezdu atd. Každému dle jeho priorit. A u zbraní je to skoro stejné. Ne každý si může koupit nový Sig Sauer X-Five za šedesát, osmdesát tisíc, nebo i dražší zbraň, ale může si koupit slušnou novou kolem patnácti tisíc, nebo i pod deset tisíc a méně. Ale vlastnit zbraň je jedna věc, protože i na drahou zbraň si i člověk z průměrným, nebo nižším platem našetří, pokud o ni stojí a druhá věc je samotný provoz. Jestliže si zvolí zbraň co střílí drahým střelivem a bude ji chtít pravidelně provětrat na střelnici, tak za střelivo nechá více peněz než za zbraň. Analogie s autem je podobná. Pochopitelně se toto dá provozovat s malými náklady, např. malorážkové zbraně jsou na provoz velice levné a zábavné a s velkou ráží rostou i „provozní“ náklady. Je třeba si uvědomit, že lidé za své koníčky mnohdy nechají více peněz než my střelci. Třeba můj skoro švagr se zhlédnul v paraglidingu a onehdy jsme vedli spolu diskuzi na téma našich dvou zálib. Já zprvu argumentoval, že on sice dá dost peněz za vybavení, ale pak už jen plachtí, kdežto já nechám poměrně dost peněz měsíčně v obchodě se střelivem, platím vstup na střelnici a další. On mě vyvedl z omylu, že ty věci mu taky nevydrží věčně, kdežto když se budu o zbraň starat, tak mě přežije o mnoho let a ve výsledku je ten jeho koníček skoro stejně nákladný, jen je rozdíl, že já platím pořád, ale on jednou za čas, ale více. Sami asi najdete dost příkladů, kdy je jiná záliba finančně nákladná, ale to je přece v pořádku. Když někdo sbírá a restauruje stará auta, protože ho to baví, nebo má drahé lyže a výbavu a nechá každoročně poměrně dost peněz na horách, tak nad tím se mnoho lidí nepozastaví. Jen ty zbraně mají jakousi aureolu něčeho extra drahého a výlučného. A to nemluvím o tom, že dost střelců má zbraň jen na obranu a chodí minimálně střílet (což není moc dobré, ale jsou takoví…) a pak je provoz stojí jednu dvě krabičky nábojů ročně a to je cena dobré večeře.

Takže odpověď na otázku zní. Ne, není to jen pro bohaté, je to dostupný koníček, mnohem dostupnější než třeba závodit v autech.

Ovšem je to také velká odpovědnost, zvláště u těch, kteří zbraň nosí. Ale nošení zbraně není povinnost, je to svobodná volba, kdo chce zbraň jen pro střelbu na střelnici, nikdo ho nenutí, aby ji nosil a tuto odpovědnost přijal.

Pochopitelně do toho vstupuje ten strach se zbraní jako takových. Prostě je to zbraň a ta může zabít. Teď nemyslím strach, že po nich někdo bude střílet, ale že když budou mít doma zbraň, tak si ublíží sami. No stačí se podívat kolem sebe, kolik lidí zabilo to mírumilovné kolo, lyže nebo auto. Není překvapivé, že zbraně (přestože to jsou pro někoho nejvražednější nástroje vůbec) jsou takový zabijácký outsider krčící se někde v koutku všech statistik. Prostě když bude někdo blbej, tak si ublíží i plyšovým medvídkem, jenže s tím se nic dělat nedá. Osobně se na střelnici mezi všemi těmi ozbrojenými lidmi cítím bezpečně a komfortně, rozhodně více, než když řídím auto a to řízení auta mám velmi rád a na za volantem se necítím vystrašeně. Ale na střelnici mám pocit většího bezpečí.

Lidé prostě mají málo informací a proto mezi nimi kolují někdy až směšné mýty. Ale tu osvětu by měli dělat právě střelci mezi svým okolím, což já jako nadšenec dělám a doufám že vy střelci taky, vždyť jsme většinou fajn lidi. Nevím jak je to třeba mezi cyklisty, kdyby jeden přišel k druhému, jestli si může to jeho extra drahé kolo vyzkoušet, ale na střelnici málokdo odmítne nechat prásknout kolegu střelce a pak s ním příjemně poklábosit.

Takže vy nestřelci, jestli znáte někoho se zbraní, nebojte se ho požádat ať vás na střelnici vezme, uvidíte, že to stojí za to.

Pěkný den a přesnou mušku všem….


Související články:


12345 (11x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
1 301x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2016