Stále si kladu otázku, proč je k Elliottově teorii vln takový zarputilý, až zavilý odpor. Pokusím se jej, i přes ukončení článků zmírnit, a některá tvrzení v článku i pod ním, osvětlit a doložit.
Současná ekonomicky turbulentní doba nám k tomu navíc přihrála výjimečnou příležitost.
Pokud je teorie EW platná, současná mohutná injekce centrálních bank nejmohutnějších ekonomik světa s recesí ve své podstatě nic neudělá, pouze ji zdeformuje: Podstatné rysy ale budou zachovány. Přirozeně nemáme možnost posoudit výsledek jež by nastal bez intervencí a s nimi. Nastíním jen, že podobné záchrany se udály i u nás, v česku. Stát provedl „očištění“ některých problémových bank, aby je mohl prodat. Např. Komerční banku, Českou spořitelnu a další. Co ve své podstatě stát udělal. Problémové s ztrátové pohledávky odkoupil za neproblémové a neztrátové peníze a „zdravý“ zbytek prodal za babku. Prostě klasický tunel na peníze vlastních občanů ve státní režii. Pokud by obdobný krok (tunel) udělal občan, jistě by si vykoledoval tak kolem patnáctky natvrdo. U státu šlo ale o bohulibý skutek.
Jaké byly důsledky. Problémové s ztrátové pohledávky zaplatili občané. Ano, každý z Vás. A nešlo o drobné, vždy šlo o stovky miliard korun. Očištěné a za babku prodané banky si následně jen dopřávaly a stále dopřávají tučných zisků. Jen pro pořádek, ten zisk jim také hradíme mi. Takže na takových státních kšeftech proděláme hned dvakrát.
V každém případě u hypoték jde jenom o zahřívací seznamovací kolo. Další kola již budou hodnotnější. Podle zahraničních zdrojů je v oběhu nevypořádaných swapů z úvěrového selhání více jak za 60 bilionů dolarů. Prostě pyramida bankovního kšeftu jde do konečné fáze.
Jen drobná vsuvka. Zatím každá krize obdobného rozsahu končila válkou!?
Trošku odbočím. V jednom z příspěvků pod článkem jsem opravil tvrzení, že centrální banky intervenují k ovlivnění kurzu. Neintervenují. Po mnoha nezdarech pochopily marnost svého počínání a přestaly kupovat, či prodávat vlastní měnu k ovlivnění kurzu. Ano, toto poznání je přímý důsledek EW teorie. Banky zjistily, že bezesporu v krátkodobém horizontu, byly schopny kurs „nějak podržet“ , ale následně trh stejně nastavil směr a úroveň jako před intervencí. Ve své postatě nebyly schopny ovlivnit rozložení očekávání a tím i provádění příkazů k nákupu, či prodeji v různých úrovních trhu. Pokud by trh chtěli skutečně ovlivnit musely by jej koupit celý a tím i vytvořit cenový monopol s jeho neblahými důsledky. Starší tento stav znají z údobí za vlády komančů. Nic v ekonomice nefungovalo, snad jen černý trh, který hledal onu výhodnost pro obě strany obchodu.
EW teorie má ještě jeden neblahý důsledek (pokud je platná). Mnohé ekonomické poučky současně hojně presentované nemohou být platné (příště?).
Zkusme si představit modelový obchod. Je plný zboží, prodavačů, má prodejní prostory, teplo, elektřinu, vodu. Prodává, a vše funguje jak má. Zákazníci kupují zboží jak strhaní, majitelé jsou obdaření ziskem, zaměstnanci výplatou, nájemce nájemným, teplonosič, odměnou za odebrané teplo, vodopřivaděč odměnou za odebranou vodu. Pokud zboží dochází, doplňuje se a vše se zdá, že bude pokračovat do konce všech konců..
Jsou zásadně dvě možná krajní řešení. Jednoho, a k tomu i krásného dne, dojde zboží , nebo dojdou zákazníci kteří to zboží chtějí kupovat, a nebo, probůh, obé. Zatím vždy onen krásný den přišel.
Co tyto krajní meze způsobí? V obecné rovině je útrum se zisky, ale zaměstnanci chtějí stále svoje výplaty, nájemce svoje nájemné atd. Nedej bože, pokud přijdou reklamace. V tom okamžiku je katastrofa téměř jistá.
Toto bezesporu všichni z běžného života známe. Když tento mechanizmus funguje v malém, jistě není důvodu, aby to nefungovalo ve velkém.
Pokud si někdo myslí, že ono krajní řešení není možné ve velkém, pak právě současná krize je jedním z nich. Ono jenom došli zákazníci i zboží současně. Není komu poskytnout hypotéku, a taky peněz se začalo nedostávat. Bankovní domy mají i nadále svoje převeliké režijní náklady, navíc splácení poskytnutých úvěrů je v háji. Hypoteční trh začal jenom generovat místo zisků, neudržitelné ztráty. O nic jiného nejde. Asi zásadní otázka je, kam až ztráty dosáhnou. Dojdou tam, kde je rovnováha mezi ziskem a režií. Pokud v tomto okamžiku investiční banky naliji do kolabujícího systému peníze, stane se jen jedno, banky trochu déle vydrží krýt svoje ztráty. Jiné řešení není možné. Je to stejná paralela jak s intervencí centrálních bank.
Předešlé je varianta s nalitím peněz do chátrajícího trhu. Varianta bez lití peněz je ve své postatě stejná, jen by banky na držku dopadly rychleji a bolestnější by to bylo i pro akcionáře.
Pokud se podíváme na český trh s nemovitostmi, není vcelku důvod, aby byl průběh jiný. Odlišný by mohl být pouze za jednoho předpokladu, okamžité zastavení poskytování hypoték. Bezesporu je to pro hypoteční banky nepřijatelné řešení. Dá se tedy očekávat, že budoucí socialistická vláda bude tyto ústavy s velkou slzou v oku a myslící na blaho všech občanů zachraňovat mohutnými finančními injekcemi z našich peněz. Ano nás, kteří s touto blbostí nemají nic společného.
Nakonec vláda v tom má převelikou praxi. Neopomeňme, hazard se záchranou IPB tehdy socialistickou vládou, nás občany stála kolem 200 miliard.
Jen pro pořádek. Vláda žádné peníze nemá. Má jen svěřené naše peníze, aby s nimi zacházela s péčí řádného hospodáře. To, že ta pakáž to nedělá, je jen a jen naše vina. Pár exemplárních „postupů“ a bude konec s bohulibými skutky.
A jak to vše souvisí s Elliottem. Velmi úzce. Použijeme li jako příklad ropu, prostě na hodnotě 145 jen došly jak peníze investorům, tak již nikdo víc nechtěl za nastavené ceny kupovat, zakázníku nět. Trh musí najít novou cenovou hladinu (přirozeně nižší), kde se stav nabídky a poptávky srovná. Nic jiného se neděje. Že to někdo škaredě odskákal, kdo si myslel, že ropa už klesat nikdy nebude, je podružnost. Kde jsou velké centrální banky aby krachující zachránily. Ví, že jsou proti tomuto poklesu bezmocné, páč není dostatek peněz na koupení celého trhu. Proč to ví o ropě a neví o krachujících hypotečních bankách, je mi záhadou. Asi u hypoték jde přece především o lidi a hlavně přihlouplé voliče. Ono je krásné říct: stát pomohl.
Malůvka ropy pro nevěřící je uložena u D-FENSe.
Příští čtrnáctideník:
– Jak zajišťovatel nemůže na burze prodělat.
– Technická analýza a Elliott
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)