Zastavit. Stát. Spát.

Tak nám přišla zima a státní orgnaizace ŘSD opět stejně jako loni ke svému zděšení zjistila, že v zimě na Vysočině sněží. Letos to mělo obzvlášť hnusnou pachuť agrosocialistické arogance.

Letošní dálniční radovánky se podařilo vylepšit o to, že v kritickém úseku byl provoz omezen na dva jízdní pruhy. Údajně tam probíhají nějaké práce. Zrovna dnes jsem tam projížděl a žádné práce jsem tam nezaznamenal. Postávalo tam toliko několik opuštěných sněhem zapadaných kusů stavební techniky, která nestačila včas odjet, a bílý nepošlapaný sníh, na který od středy lidská noha nevstoupila.

Vzhledem k omezení šířky komunikace na dva pruhy nemohly projet pluhy a sypače, což není překvapivé. Ministr Ťok věrný základnímu postulátu hnutí ANO (lhát, mlžit, slibovat píčoviny hloupým lidem) se rozhodl pro osvědčenou kombinaci lhaní, zaměňování příčiny a následku a vyvolávání nenávisti vůči nějaké bezbranné menšině. Prý za to mohou kamióny, které najely do levého pruhu a proto jim zakáže předjíždění levým pruhem.

Mám potřebu k tomu něco dodat.

Předně sypače by měly problémy projet, i kdyby kamióny do levého pruhu nenajely, protože levý pruh je zúžený, určený toliko pro střídavou jízdu a vedle kamiónu se tam vejde bez problémů nanejvýš dodávka. Mylné je se domnívat, že kdyby řidiči uváznuvších kamónů nenajížděli do levého pruhu, sypače by tam jezdily jako namydlené blesky. Je ostuda, že tolik lidí uvěřilo argumentaci pana ministra a nikdo neuvedl tento očividný fakt.

Dále, a to také uteklo z dosahu ANOmédií, zákaz předjíždění nemá potenciál celou situaci vyřešit. Já chápu, že je to zákaz a zákazy mají u určité části veřejnosti okamžitou podporu. Nicméně ohledně blokování levého pruhu za situace, jaká byla ta středeční takový zákaz nebude efektivní. Ve většině případů se totiž nejednalo o předjíždění, ale objíždění. Řidiči kamionů, které ještě mohly jet, objížděly kamióny, které už jet nemohly. Předjíždění se týká toliko interakce dvou jedoucích vozidel. Po zbytek času, kdy na dálnici nenasněží, tedy asi 362 dnů v roce, budou ministerské zákazy omezovat řidiče kamíonů v používání dálnice, na které si platí mýto za to, že budou moci převážet zboží rychleji a plynuleji než na nedálničních komunikacích.

Média dále informovala o tom, že řidiči stojící v kolonách v některých případech ukončili jízdu, protože jim začala ze zákona povinná přestávka. Média informovala, že policisté museli pěšky obcházet kamióny, vyzývat řidiče, aby odjeli a některé dokonce budit. Nerozumím, jaké emoce má ve mně vyvolávat, že strážci zákona museli vynést prdele z jejich služebních aut a něco dělat. To od nich očekávám samozřejmě, a nejen to. Jejich práce není radarovat a buzerovat, ale právě tohle, měli by to dělat každý den, s jejich platy a benefity v tom nevidím problém.

Ministr dopravy Ťok na účet řidičů majících přestávky prohlásil, že není pravda, že by řidiči museli vyhlásit přestávku, protože prý podle evropské směrnice má řidič sjet na bezpečné místo a přestávku si udělat tam. Systémy to prý umožňují, prohlásil Ťok. Nevím jaký systém měl Ťok na mysli, zda ten zákonný, nebo nějaký elektronický, třeba tachograf, protože jak již bývá v prohlášení ministerstva dopravy zvykem, Ťok neuvedl odkaz na žádné konkrétní právní normy ani jejich konkrétní ustanovení.

Nejsem sice „dopravní expert“ na AETR a předpisy upravující nákladní dopravu, ale doufám, že svým exkurzem do této oblasti práva nenavalím více sraček než Ťok. Vezmu to totiž z úplně jiného konce.

Po 4,5 hodinách jízdy musí mít řidič přestávku 45 minut, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je určená výhradně k jeho zotavení. Za překročení nejdelší přípustné doby řízení (o 20% a více) nebo nedodržení stanovené bezpečnostní přestávky v řízení vozidla (o 33% a více) je nutné počítat s pokutou do 5000 Kč, ve správním řízení do 10.000 Kč, a k tomu se 4 body v bodovém hodnocení řidičů. Ale nechme protentokrát zákony stranou a zkusme si to představit z pohledu řidiče kamionu, tedy člověka, který si vydělává řízením nákladního auta na živobytí. Není právník ani nemá k dispozici vlastní právní odbor plný výborně placených arogantních jedinců jako má pan ministr. Musí zacházet s tím, co sám ví a co mu řekl jeho zaměstnavatel, a to zpravidla je, že pokud má přestávku, tak má zastavit a stát, jinak bude průser.

Jistě, může zariskovat a uposlechnout ministerských rad. Osobně si také myslím, že problematika přestávek není natolik absolutní jak ji řidiči chápou, už třeba jen proto, že existuje něco jako účel práva. Povinné přestávky jsou tu od toho, aby s kamiony nejezdili jedinci za hranicí vyčerpání a nikoli proto, aby blokovali dálnici. Ale být na místě jednoho každého řidiče, také bych se nerozjel, kdyby mi „padla“. Představme si následující situaci. Řidič na zasněžené dálnici použije common sense a postup podle článku 12 nařízení 561/2006, který obrací důkazní břemeno a popojede se svým truckem jeden kilometr, aby uvolnil dálnici. To je zaznamenáno na tachografu. O týden později sníh roztaje a mediální prostor vyplní zase jiné skandály vlády hnutí ANO a jejího trestně stíhaného předsedy. Řidič je zastaven policií, klidně někde na druhém konci Evropy. Někde kde sníh už dvacet let neviděli nebo někde, kde ho naopak je tolik, že nechápou, proč by sníh měl představovat problém. Policie vyčte jeho kartu a zjistí, že nedodržel přestávku. Marně se bude dotyčný jedinec hájit, že to bylo toho slavného dne na D1 v ČR, kde úřaduje neschopná ŘSD a že slyšel nějakého pána s kravatou v televizi říkat, že „to systém umožňuje“, protože to mu v následném řízení bude platné jako mrtvému zimník.

Venku z problému ovšem nebude, ani když mu na dveře zaklepají policajti a vyzvou ho, aby odjel. V tu chvíli je sice musí poslechnout, ale hned o dva kilometry dál mohou stát zase jiní policajti, vyčtou si jeho kartu a je také v průseru. Pokud by chtěl řidič mít alespoň minimální jistotu, měl by si zaznamenat alespoň služební čísla policistů, kteří mu výzvu sdělili, a tato jistota je velmi pofidérní, protože policisté v řízení běžně lžou a bez mrknutí oka zatlučou, že mu nějakou výzvu sdělili.

Bez instantního právníka v kufru bych na jejich místě zastavil a stál, úplně přesně tak, jak to udělali oni. Klidně i se šlofíkem. Všechno ostatní je riskantní a vzhledem k bodovému trestu to může vést a povede k jejich profesionální a sociální likvidaci. Není vinou nějakého chudáka za volantem, že v naší zemi vzniká s podporou neinformované a zlovolné veřejnosti drakonická legistlativa.

Je zcela správné a v souladu s logikou perverzního systému založeného na represi a přehnané kriminalizaci jakkoli rozumného jednání, že zůstali stát. Ten systém přece po řidičích, a nejen kamiónů, systematicky vyžaduje přesně toto tupé dodržování pravidel. Tak se nelze divit, že to dělají. Iracionální systém produkuje iracionální skutky a vede k iracionálním situacím.

Za největší drzost bohorovné „veřejné správy“ pak pokládám toto prohlášení mluvčí pobočky Ředitelství silnic a dálnic ve Velkém Beranově Jany Šebestové:

„Největší problém způsobili profesionální řidiči velkých vozů. Nepředvídali. Kdyby byli opravdu profesionálové, jakože mají profesní průkaz, tak by měli předvídat a včas z dálnice sjet,“

Není mi jasné, kam měli sjet, protože předmětný dálniční úsek žádnou objízdnou trasu nemá a za posledních zhruba deset let nebylo vystavěno ani jedno parkovací místo. Jako by z nebe padala spolu se sněhem arogance a vůbec bych se nedivil, kdyby si řidiči kamiónů nandali žluté vesty a zavzpomínali na Francii.

14.12.2018 D-FENS

Související články: