Ze zpravodajství o třech významných kriminálních kauzách si můžeme učinit představu, jak velkého morona dělají z čtenáře či diváka oficiální média.
Celá situace pak připomíná doby Národní fronty, kdy všechny noviny psaly stejné autocenzurou a cenzurou preparované slinty.
Pohádka o bestii jménem Krejčíř
Za devatero horami a devatero řekami žil jistý podnikatel Krejčíř, od roku 2002 stíhaný za daňové úniky. Zhruba byl před týdnem byl zatčen. Není mi z oficiálního zpravodajství jasné, kde přesně ho sebrali. Novinky píšou, že v bytě na Karlově náměstí. Také mi není jasné, proč ho najednou bylo zapotřebí tak narychlo zajistit, jestli třeba vešly ve známost nové skutečnosti, které si to vyžádaly. Policie se následně probourávala do jeho vily v Černošicích pomocí beranidla (no success), exploziv (no success again) a pomocí ženijní techniky. Krejčíř byl domovní prohlídce přítomen a celý proces trval dlouhých osm hodin. Po těchto osmi hodinách si Krejčíř najednou vzpomněl na Monte Christa, Kájínka nebo Harissona Forda a napadlo ho, že by také mohl utéct. Jak to provedl, o tom se zprávy různí. Z prvotní romantické verze, že prchal podzemními chodbami, se následně redukovalo na skok ze záchodového okna (se skoky z oken sociálních zařízení mají soudruzi žurnalisté zkušenosti už od doby „sebevraždy“ Jana Masaryka, zvyk je železná košile) a nakonec se mluví o tom, že rozdal nějaké peníze, odešel dveřmi a nasedl do černé octavie (shodou okolností černou octavií jezdí jeho bodyguard, jakto, že bodyguard nebyl preventivně zajištěn – to by bylo první, co by mně napadlo, totiž eliminovat všechny, kteří mohou svého pána bránit silou).
U Krejčíře doma se našlo pět miliard kocourkovských zlatek, milé děti. Nikdo nám je neukázal. Jediné, co jsem v TV viděl, byly jakési papírky v podobě bankovek s nějakými kosočtverci vyrobené za účelem recese a mající stejnou hodnotu jako peníze ze hry Sázky a dostihy. Doufám, že i přes snahu ministra Bublana neoblékat do uniforem vyučené cukráře a různé vesnické koňomrdy neklesla rozlišovací úroveň policistů natolik, aby považovali tyto papírky za platnou kocourkovskou měnu. Pokud Krejčíř měl u sebe v domě pět miliard v hotovosti, pak ho lze označit jediným slovem: Idiot. Pochybuji, že když už vyvinul metodu, jak okrádat český stát na daních, tak že by nedokázal takto získané peníze dostatečně rychle prát a proměnit na peníze čisté případně hodnoty v různých světových bankách, dluhopisech a nemovitostech. Neregistrovaných pět miliard v hotovosti doma v garáži představuje neúnosné bezpečnostní riziko, protože pět miliard na hromádce světí jakékoli prostředky, včetně zakoupení nového L-159 nebo tanku M1A1, kterým se kdokoli může do podnikatelovy rezidence probourat a peníze si vzít. Krejčíř by byl nekonečný hlupák, kdyby si ty peníze štosoval doma. Není pro to žádné logické vysvětlení.
Daleko větší prdel by byla, kdyby přes to všechno Krejčíř ty peníze vážně doma měl. Pak bych chápal, že mu byla za tuto částku de facto nabídnuta beztrestnost. Krejčíř někde zmizí, bude odsouzen v nepřítomnosti k propadnutí majetku, chronicky rozpočtově deficitní sociálnědemokratická vláda shrábne pět Mrd a zalepí jimi jednu z mnoha rozpočtových děr (pět miliard je například rozpočet nemocenské pokladny na čtvrt roku). I tohle bych považoval za reálný scénář, viz tato zpráva, která by teoreticky mohla nasvědčovat, že Krejčíř je na útěku a z důvodu akutních obav se maskuje nenápadným vozem Lamborghini. Z toho je vidět, jaký strach z policie asi má, příště bude nasnímán, jak na Jižní spojce tankuje benzín do svítivě žlutého Batmobilu ftuningu. Ještě zajímavější je, jak policie získala záznam z bezpečnostní kamery od benzínové pumpy. Mám se domnívat, že policie má přístup na všechny záznamy od všech benzínových pump??
Pan Pechan z Čepra byl zrovna u pana Krejčíře na návštěvě. To je ale náhoda. Kdo zná trochu pozadí firmy Čepro, ví, že asi před rokem a půl bylo v tichosti vyměněno původní vedení za hardcore zčásti bývalých a zčásti aktivních činitelů z Národního bezpečnostního úřadu. Je to nakonec logické, že stát posílil svůj vliv v této firmě, protože Čepro spravuje – kromě jiného – státní zásoby ropných produktů a strategicky významnou zchátralou síť produktovodů. Pechan nepatřil k této klice. Dovedu si představit, že každý z vedení Čepra má svůj stín a svoje ucho, klihuje je NBÚ a klihují se navzájem, je to situace, kdy je soudruh soudruhovi vlkem. Že by Pechan jako náhodou seděl u Krejčíře na gauči a jen tak spolu kecali o autech, ženských a golfu, to mi zní jako totální pohádka.
Osobně si myslím, že kauza Krejčíř představuje virtuální beranidlo určené k vyvolání určitých procesů uvnitř PČR, které bylo úmyslně a plánovaně vypuštěno za účelem instalace nějakých jiných mocenských klik namísto těch současných mocenských klik, například k další sociální demokratizaci policie. Těch osm hodin mezi Krejčířovým zatčením a „útěkem“ bych pak viděl jako dobu nutnou na to, aby politické grémium ve spolupráci s experty doladilo vhodné scénáře a naplánovalo celou akci jak po technické, tak po mediální stránce.
Tak to byla pohádka o Krejčířovi, milé děti. Jeníček vylezl na strom a viděl tam světýlko…
Pohádka o Berdárovi
Za hory, za doly, mé zlaté parohy.
Exředitel Telecomu Berdár si jel na chatu vrznout. Asi netušil, kam se to všechno vrtne. Někdo ho přetáhl po hlavě tyčí a zmizel. Berdár s přítelkyní se vraceli po incidentu zpátky a na příjezdové cestě k chatě zaznamenali dva drny v bílé škodovce. Berdár se domníval, že se jedná o strůjce útoku a tak je trochu pokropil z legálně držené pistole. Naštěstí se netrefil.
Co byste dělali vy, kdybyste chtěli zabít Berdára? Zabít ho by bylo easy. Například ho na příjezdové cestě zastavíte ve vhodném místě uměle vytvořenou překážkou, třeba pohozenou starou televizí Tesla Orava. Necháte ho vystoupit a pak ho picnete na dvacet metrů. Ale postrašit Berdára tak, aby zůstal naživu, to už je horší. Víte, že je ozbrojený, že není fyzicky nemohoucí a že má zbraň. Jasně že si můžete vylézt na strom s Dragunovem a střelit ho třeba do nohy, ale sniperskou pušku dokonce ani Horst Fuchs nenabízí a její zakoupení, ačkoli principálně podle zásady „za peníze v Praze barák“ možné, znamená pro kupce značnou kompromitaci a riziko vydírání. Takže jinak. Co takhle ho něčím majznout. Třeba železnou tyčí. Jenže nemůžete celý den trčet v Berdárově chatě s napřaženou rukou a čekat, až milostpán vleze mezi futra. Takže vezmete papírek s Boženou Němcovou (tentokrát bez kosočtverce) a potěšíte jím dva místní drsné mlamoje. Pro ně je to finanční injekce se značným motivačním potenciálem udělat cokoli, a vy toho po nich nechcete moc. Například jednou vytočit mobilem nějaké číslo, až Berdár projede okolo nich. Mám snad věřit, že ti dva mladí pánové v té jejich škodovce tam náhodou zrovna jen tak seděli a například užívali komfortu jejich vozu k vzájemnému tření pohlavních údů?
Co byste dělali, kdyby vás někdo praštil do hlavy ve vaší vlastní chatě? Já tedy bych se hned poté, co bych se vzpamatoval, pokusil eliminovat nebezpečí uvnitř objektu (Berdár provedl tím, že připravil pistoli) a pak bych se zavřel v jedné místnosti a přivolal záchranku a policii. Nikam bych nejezdil, protože omezený prostor v uzavřeném objektu mohu udržet nějaký čas pod kontrolou, auto někde ve volné přírodě však nikoli. Berdár však považoval za nutné z objektu odjet, zřejmě proto, že usuzoval na útok mnohem vyšší intenzity, než jaký já nyní předpokládal, totiž jednoho až dva mamrdy s holemi v rukou.
Suma sumárum, Berdárovi musel předtím někdo vyhrožovat, dlouho a intenzivně.
Co jsme se milé děti dozvěděli doposud jako výsledek vyšetřování? Nic, milé děti, úplné hovno, zazvonil zvonec a pohádce je konec.
Pohádka o Starkovi
Milé děti, tahle je vážně hustá. Úplný oolet.
Podnikatel pan Starka, jeden z těch, kteří spoluvytvořili pověst Příbrami jako českého Palerma, se šel podívat na fotbal. Tuším navíc, že mu ten fotbalový klub patřil, a když ne, tak si ho mohl koupit. Přišel k němu nějaký vohryzek a několikrát ho střelil. Starka přitom neutrpěl žádné vážné zranění a asi za dva dny ho pustili domů.
Čím ten vometák střílel? I za předpokladu, že by střely nezasáhly žádný orgán ani kost a nezpůsobily žádné poranění kromě průstřelu, by Starka za dva dny nemohl pobíhat po světě. Už jen hybnost projektilu ze zbraně většího kalibru je s to praštit s člověkem o zem, malé ráže zase mají nepříjemnou tendenci způsobovat devastující zranění, když narazí na kost nebo chrupavku… Nepoužil útočník stejné náboje, jaké často používá Gadžitka v seriálu Chip a Dale? Ty projektily s bojovou hlavicí v podobě gumové přísavky na konci? Nebo třeba kapsle na paintball?
S kauzou pana Berdára tu máme ten společný moment, že i zde šlo zřejmě o to, cíl útoku vystrašit. Že by nějaká partička rozjela akci spočívající ve vydírání podnikatelských a manažerských špiček? Vzhledem k prostředkům, kterými tito pánové disponují, by se do takové akce musela pustit jen skupina ještě mocnější, třeba část policie…
Hlinka
Geniální taktik a hokejový bůh osobně to nakouřil bočně do nákladní Avie řízené jistým panem Veletou, který mu nedal přednost při odbočování vlevo. Hlinka na následky zranění zemřel. Hokejový národ ronil pivní slzy a smutně krkal: odešel idol. Veleta (a ty dochtoři smradi intelektuálský!) nám ho zabili…!
Docela bych se přimlouval, aby při dalším podobném incidentu bylo lékařské konsilium i ošetřující personál vybrán přímo z řad fanoušků, aby bylo zamezeno spekulacím. Mediální informace o právě proběhlém prvním kole soudního líčení připomínají úsloví o mravencích a chlupaté dece.
Cosi se šušká o tom, že Hlinka jel rychle. Šušky hušky 106km/h a nebo taky 160km/h. Už jsem slyšel a v netových diskusích četl obojí. Nejnovější info je, že Hlinka měl v krvi zbytkové množství analgetika Tramadol. Tramadol je tuším středně silný opiát. Jednou mi to píchli a spal jsem asi deset hodin v kuse. Dále jsem zvědav na informaci o hladině alkoholu v krvi p.Hlinky, protože údajně den předtím cosi slavil a pokročilý alkoholik, kterým Hlinka byl, tam určitě nepil zakysané mléko. Takže tu máme pana Hlinku po tahu, pod vlivem prášků proti bolesti, který jede nepředpisovou rychlostí a bylo tudíž na jeho straně porušeno hned několik důležitých povinností. Na druhé straně tu máme pana Veletu, který v daném místě odbočovat směl a který by možná rád dal Hlinkovi přednost, kdyby ho viděl. Auto jedoucí stovkou ujede za sekundu třicet metrů a deset metrů ujede, něž si vůbec uvědomíte, že musíte něco udělat.
Brzdový válec z Avie p. Velety se ztratil, když ho poslali poštou na expertízu do Německa. To je ale šlamperaj. Když je to tak důležitý důkaz – proč se neposílá nějakou kurýrní službou nebo ho někdo neodveze osobně? Vypadá to, že na poště také fandí hokeji.
Všechny čtyři popsané kauzy mají společné to, že pokud se člověk trochu zamyslí nad jejich mediální verzí, dojde po různě dlouhém čase k závěru, že tady někdo kecá. Mediální odraz každé reálné události je pak víceméně zkreslen dalšími vlivy, jako například osobní, firemní nebo stranickou zainteresovaností, stupněm kompromitace a množstvím másla na hlavě samotného autora. Vzhledem k zmrdy prolezlé mediální scéně v Kocourkově je pak onen odraz v zrcadle úplně odlišný od zobrazovaného originálu a mluvíme o pohádkách pro méně svéprávné konzumenty médií.
Hloupý Honza, který se neznámo kde naučil virtuózně ohánět deset kilo těžkým mečem, usekl drakovi už tři hlavy z devíti. Najednou si uvědomil, proč já kurva vůbec dělám takovou svinskou práci? Vždyť princeznu tu mrchu aristokratickou vlastně vůbec neznám. Bude schopna vůbec fungovat jako manželka? Bude mi vařit, prát fusekle, hodí si sem tam se mnou hrbem? A co já řepák v prostředí dvora? Budu ještě pořád moct chodit do hospody na pívo? Hrobařoj Anča mi přece taky dá, je hezká, není líná a hlavně nemusím sekat drakovi hlavy. Najednou začal vidět svoje perspektivy v manželském svazku s princeznou, navíc ještě v takovém, který má vytrvat do nejdelší smrti, v úplně jiném světle. „Sorry, draku, snad to moc nebolelo…“ pronesl k drakovi a „Fakturu pošlu!“ k princezny mediálnímu tajemníkovi, zahodil meč a odebral se pěšky domů.
Takže milé děti, pohádky jsou na uklidnění, ale ne k tomu, aby je člověk bral vážně. Věřte tomu nebo ne, a na shledanou za rok v červnu ve volebních místnostech.
(4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)