Původně jsem chtěl napsat něco jako kritiku knihy „Budoucnost svobody“ kterou napsal Američan indického původu jménem Fareed Zakaria
(český překlad Jaroslav Veis, Academia 2004) . Místo listování se však koukám na VyVolené… Moje žena na mne hledí s povytaženým obočím. Když ve společnosti známých pronesu: koukám se na VyVolené; hledí na mne jako na perverzního šílence… Nekouká se na to nikdo, jen lid (a já).
Soutěže podobného typu jsou zajímavé tím že nám částečně přibližují jak by mohla fungovat tzv. přímá demokracie. Na rozdíl od konkurenčního pořadu „Pig Brother“ která v sádrokartonové kleci vystavila jedince oduševnělých těl ale naprosto zakrnělých mozků (snad jen krom jedné zoufalé intelektuálky která celou akci pojímá zřejmě jako revoltu vůči svému otci). Vystavila Príma jedince, kteří krom výše zmíněných vlastností vykazují i určitou sociální nedomykavost, čímž dodala celé záležitosti dramatický náboj.
Vývoj byl vcelku předpokládatelný: Drsňáci si poplakali, holky zatancovaly u bazénku, teplouš předvedl depku, striptérka se svlékla atd… Zpovykaná striptérka pak nasrala všechny ostatní exponáty. Pochopitelně, chovala se jako kráva, předvedla cosi, co, slušní cikáni prominou, soukromně nazývám „asertivita cikánské báby“; začala prostě ječet, furt, kraviny, ale nahlas, a dlouho… prostě jasný adept na nakopání do zadku.
Národ dostal vybrat (Redží nebo Hanka), jestli se chce koukat na tuto perverzní šou dál a nebo nikoliv…
K mému překvapení lid jasně pravil: „ta v podstatě asi normální tam nemá co dělat, dejte tam tu uřvanou…“. Ano, celej fór spočívá v tom že lid má li volit, zvolí v podstatě cokoliv (kohokoli) kdo mu slibuje věší srandu. Sice hloupou, ale srandu, akci…
Když bolševik, svého času hovořil o „lidu“, vypadalo to že hovoří o brutální, tak trochu perverzní bestii, jejíž cílem je tu a tam odsoudit (a sežrat) někoho s názorem, nebo tu a tam naprosto nesmyslně vyrobit třeba hromadu železa. Lid povolával do zbraně, lid posílal lidi do dolů atd… Lid jednotně vystupoval na podporu různých fantasmagorií…. Představoval jsem si lid jako strupatou příšeru, kterou drží bolševik na napnutém řetězu a v případě, že se mu někdo přestane líbit, tak jí vypustí.
K volbám chodí několik málo lidí, já a lid. Pochopil jsem, lidu nejde o správu věcí veřejných, lid se chce bavit. Bude volit toho kdo slibuje větší srandu, víc scén, chlastu, víc bezpracného příjmu, ostřejší guláš, pohledné Standy, brunátné buldozery, dotace na různé nesmyslné výrobní činnosti, atd…
Abych nezamluvil toho Zakariu; v podstatě jde o to že je třeba rozlišovat demokracii a liberalizmus. Ona totiž svoboda může být s demokracií v přímém rozporu. Objevil jsem Ameriku, co? Tu knihu si přečtěte sami. A pozor! Lid nikdy nespí!
(Zatím nikdo nehlasoval)