Mám na srdci (a tím taky občas na jazyku pád nesouvisejících témat), které nyní shrnu do jednoho článku.
Vlastně, říkal jsem si, že by nebylo od věci vytvořit nějaký pravidelný sloupek, který by sloužil spíše pro účely okamžitého sebevyjádření, takže tohle je první pokus.
Netzwerkpartei
Děkuji všem, kteří se touto myšlenkou zaobírají, přispěli se seriózním úmyslem do fóra nebo mi napsali mail. Děkuji také za naprosto neočekávané projevy podpory. Veškeré další příspěvky k tomuto nápadu prosím uvádět do tohoto separátního fóra, které jsem vytvořil s cílem udržet všechny myšlenky na jednom místě. OT příspěvky a totální nesmysly budu mazat, jde mi to vytvořit databázi skutečně hodnotných informací, ať je nakonec použije kdokoli a jakkoli. Diskusi k článku P.F. 2006 jsem si celou vytiskl dnes ráno a nyní se tím probírám se zvýrazňovačem v ruce ve snaze oddělit zrno od plev (k poměru zrna : plevy se nebudu vyjadřovat). Pokud použijeme jako měřítko medián (kdo potřebuje: aritmetický průměr z více aritmetických průměrů) diskusí na D-FENSovi, jednalo se o nadprůměrnou diskusi se zřejmým nábojem atraktivity pro čtenáře, kteří by se jinak nepřipojili. Bohužel, volebních výsledky z let minulých a česká volební legislativa mě zbavily prvotního nadšení a vrátily zpět na zem. Pokračování článku Die Netzwerkpartei II zveřejním příští týden.
První letošní deprese
se dostavila asi půl hodiny po půlnoci dne 1.1.2006, čili poměrně brzo. Má ji na svědomí písničkový pořad s herci Zounarem a Brouskem juniory, který vysílal veřejnoprávní kanál. Dramaturgie pořadu: Prima vařečka Zounar byl jako pytlák a Brousek byl jako myslivec, sešli se spolu v hospodě a to za přítomnosti dechovky, jejího vlezlého frontmana, dvou vokalistek a asi čtyřiceti vohnoutů s jejich postklimakterických manželkami. Spousta lidí každopádně musela prohledat šatníky a vyhnat moly z hodobóžového oblečení. Provozovala se nekomplikovaná lidová zábava spojená s popíjením vína a piva a řehtáním se rádoby vtipům obou protagonistů, kteří už měli také něco upito. Připomínalo to myslivecký bál v terminální fázi. Je pravda, že jsem také nebyl úplně střízlivý, přičemž nevím, zda cca 0,4 promile u mě fungovaly jako katalyzátor nebo inhibitor pocitů, které se dostavily při konfrontaci s obrazovkou. Rozjásaný dechový band a všechny ty vtípky o myslivcích a pytlácích působily neskutečně uměle a strojeně, asi jako by na protagonisty mířil někdo nějakou zbraní a naléhavým hlasem jim neustále opakoval: „A teď budete vtipkovat!“ s dodatkem „…nebo vám ustřelím hlavu.“ Publikum reagovalo také velmi přirozeně. Když se začal smát jeden vohnout, honem se přidali další, aby to nevypadalo, že se dost dobře nebaví, vznikala tak a zase zanikala spontánní řetězová reakce, kdy se každý snažil jásat ještě srdečněji než jeho soused. Zkoušel jsem si vybavit, jak bych se v takové situaci asi cítil a nebylo to nic moc. Natáhl jsem ruku po foťáku a udělal několik screenshotů, čímž se ukázalo, že realita vohnoutí zábavy zmrazená do nul a jedniček je ještě syrovější než podívaná analogová. Musel jsem se ptát, co se stalo v mém životě špatně, když se tam ti všichni tak skvěle baví a já se nebavím vůbec.
Došel jsem k závěru, že chyba není na mém přijímači.
 |
 |
 |
 |
Turkey from Turkey
Ptačí chřipka řádí v Turecku. Český občan se má na pozoru a slepice se třesou hrůzou. Státní instituce byly zasypány stížnostmi občanů, že na českém trhu jsou k mání zmrazení fóglové z Turecka. Naštěstí se ukázalo, že jde o nedorozumění – jednalo se o krůty (angl. turkey) a nápisy na obalech byly v angličtině.
Achtung, Kurve!
Vzniká otázka – když průměrný občan nedovede identifikovat turkey ptáka, jak moc rozumí třeba písničkám z hitparády.
Ještě že Parouback používá cizí slova jen výjimečně.
Cesta pro fako
Rád bych rozšířil svoje stádo Favoritů o model s Bosch Mono Motronic a výkonem 50kW. Našel jsem jednoho na netu na Plzeňsku. Podle inzerátu „stav dobrý“, na fotkách vypadal OK a cena 39k czechokreditů byla nepřímou indicií, že se nejedná o exemplář náležící do low end segmentu. Inzertní server je často používán oficiálními dealery lidových vágnů a vůbec všechno nasvědčovalo, že automobil naplní moje očekávání. Samozřejmě s jistou mírou nutných oprav se počítalo. Na místo jsem vyrazil v sobotu ráno. Namísto faka v „dobrém stavu“ byl identifikován místy zkorodovaný vrak částečně zřejmě po nehodě přestříkaný nějakým zcela nekritickým lakýrníkem, který buď neměl ruce k dílu, anebo měl nějakou oční vadu. Namísto laku vytvořil jakousi 3D strukturu připomínající celulitidu na celebritní prdeli. Stav tachometru křičel do světa, že se díky vrtačcce stal iluzí. Tak jsem se otočil a jel zase do Tetterákova. Nebylo mi líto ujetých km, ale sobotního dopoledne stráveného zbytečně za volantem. Když někdo někam napíše, že inzerovaný objekt je v dobrém stavu, tak by měl být v dobrém stavu, a když není, tak ať tam radši nepíše nic. Rozhodl jsem se během vzteklé cesty domů, že auto koupím od soukromníka a na autobazary, ať jsou jakkoli značkové, dlabu. Ostatně podobný přístup, totiž obchody s auty na „p2p“ principu, by se mohl stát účinnou dezmrdifikační aktivitou, která by zahnala autobazarní zmrdstvo do výrazné defenzívy. Už jsem o tom s někým komunikoval, ale může to čelendž pro všechny, kdo se živí webdesignem. Takový inzertní server výhradně pro soukromou inzerci automobilů… cosi jako e-bay v Čechách s 0% zmrdů v teplákách a s řetězy…
Tři válce stačí, drahoušku!
Shodou okolností jsem v týdnu zavítal do autosalónu Schade (dokonce 2x) a informoval jsem se na cenu Fóbije kombi. Fabia combi se mi líbí, myslím, že je z rodiny fabií nejhezčí. Mimochodem, viděli jste nové Punto? To na mě udělalo také výborný dojem, je to zvenku velmi sexy kchár, jen o úrovni techniky zatím nemám informace. Takže zpět: Fóbije combi, prostorný rodinný vůz pro dva průměrně vzrostlé árijce, dvě děti a pár tašek z Lidla, s motorem 1.4-16V 55kW, ABS, metlou, muzikou (retro přístroj s kazetovým přehrávačem, za CD chtějí 11.000 kreditů) a centrálem (bez dálky pyčo) = 362.000 czechokreditů. Tomu říkám nice price! Byl jsem vyveden z míry, protože mi někde v hlavě kdyi uvízlo, že fóbije stojí nějakých 229.900,-, takže jsem předpokládal, že combi s nadstandardním hi-power 4-válcem bude tak za 280.000 a to mi ještě zahajlují, když do autosalónu vstoupím. Taky jsem viděl před očima toho nosatého pána, co s eroticky vyplazeným jazykem rejdí po městě a cítí výhodnou nabídku… Ha ha. Prej pane, kdybyste netrval na tom čtyřválci, tak to pod třistapadesát určitě dostanem, kdybyste zase netrval na tom combi, tak 320.000,-. Ta cena se mi pořád nelíbila a prodavač se zatvářil, jako bych po něm chtěl jeho vlastní ledvinu. Že mi tedy dá 10k slevu a zda budu to auto chtít na lízink a kdy že ho mají dodat. Odpověděl jsem popravdě, že nikdy. Že mě to jen zajímalo.
Nicméně si neodpustím srovnání hatchbacku Fabia 1.2HTP a Favorit 135LS
| rok výroby | |
|
| motor | |
|
| max. výkon [kW] / rpm | |
|
| max. točivý moment [Nm] / rpm | |
|
| hmotnost [kg] | |
|
| kg na kW | |
|
| spotřeba [l/100km] | |
|
| zrychlení z 0 na 100km/h | |
|
| cena nového vozu | |
|
| cena nyní | |
|
Hardcore čtení představuje opět…
… Svět motorů 2/2006. Kromě vytuněné Felicie 1.3 ve stodole optimalizované několika hustoúpravami (nastříkání airboxu a ventilového víka na modro, volantu z favorita, zrcátek z BMW, svíček Bosch apod.) najdeme dále na straně 28 otištěný dopis čtenáře Jiřího Hadravského z Plzně. Při jeho čtení jsem poprskal periodikum smíchy, protože je pln perel. Věřím, že i šéfredaktor Běhal, se kterým jsme si určitě myšlenkově blízcí, byl z dopisu vyndanej. Příspěvek začíná čtenářovou výhružkou zrušení předplatného, což jistě zasadí koncernu Ringier zdrcující ránu. Pokračuje větami „Nechápu, jak si jen můžete dovolit zničit Škodu 105“, „Jejich výsledky (crash testů 742 z minulosti – DF) jsou určitě k dispozici i dnes, v Mladé Boleslavi je jistě mají, třebaže ji okupuje Volkswagen a tyto skvělé vozy ničí“ a „Vám by se jistě taky nelíbilo, kdybyste byli na stará kolena takto zmrzačeni“. Pan Hadravský vyčítá Světu motorů nejen to, že rozmlátili takovou pěknou škodovku, ale hlavně že se přidali na stranu kritiků starých aut a srovnávají nesrovnatelné, tzn. koncepčně třicet let starý vůz s moderními auty. Neochota pana Hadravského alespoň nahlédnout do králičí nory je pozoruhodná, měl by si uvědomit reálné potřeby všech účastníků hry, aby pochopil, na který Měsíc má význam štěkat a na který ne. Automobilky potřebují prodávat nová auta, stará auta jim k ničemu nejsou, protože za ty už peníze dostali a nic dalšího z nich nekápne. Motoristická periodika žijí díky přízni automobilek a obchodníků s auty, kdyby tento zdroj testovacích vozů, informací a protislužeb náhle vyschl, nenaplnili by požadovaných 50 stran bláboly o tom, o kolik je „nová“ KIA Picanto lepší než ta KIA Picanto, která byla nová vloni. Zbývá ještě vytvořit na straně konečného zákazníka správné spotřebitelské návyky, jen tak může matrix fungovat. Cílem je tedy navodit dojem, že co je nové, to je in a co je in, to je správné. Takže pana Hadravského Schade s Hintermotorem je ve fokusu jejich zájmu, protože každý její majitel bude dříve nebo později vděčným zákazníkem. Pan Hadravský by měl Svět motorů číst dál, třeba by se mu rozbřesklo nad tím, co kolem sebe vidí, a ve svém životě by se podle zařídil a naučil se klást odpor každý den a bez okázalých gest – a to jediná cesta, jak odmítnout ten jejich dokonalý spotřební svět a neudělat ze sebe veřejně hlupce.
(6x známkováno, průměr: 3,00 z 5)