X-FILES / VOHNOUTI V AKCI UNCOVERED

Featured Image

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej aneb do jaké apokalypsy nás mohou velká nákupní střediska dovést …

Měli jsme tu nedávno pár postřehů z prostředí velkých nákupních středisek k zamyšlení. Měli jsme také možnost pozorovat, kterak jsou vohnouti připraveni bránit svou mekku, tj. prostředí potravinových marketů z pohledu personálu, pro který jsme my obyčejní zákazníci nejen zdrojem jejich příjmů, ale i lidmi, o jejichž přízeň tyto megaobchody usilují. Než zjistíme, jak se věci mají ve skutečnosti, rád bych předeslal, že dnešní článek možná bude pro tvrdé jádro mého fan clubu asi další noční můrou, ale koho zajímá něco víc než divoký bojový pokřik potrefených vohnoutů, má možnost číst dál.

Prostředí velkých potravinových marketů představuje pro vohnouty druhý domov, neboť je zbavuje jejich největšího problému – osobní odpovědnosti za jejich vlastní postoje – ty jsou jim předepsány pomocí systémů řízení kvality a různě certifikovaných směrnic určujících vzorce chování k zákazníkům a přísně definované postupy, které mají „zaručit“ tolik opěvovanou globální spokojenost zákazníků se vším, co pro ně market dělá. Tady končí fikce a začíná realita.

Kladu si otázku, jak je možné, že přes všechnu snahu mašinérie stojící za provozem velkých marketů, je zákazník ve skutečnosti degradován na vohnouta, který má pouze právo přijmout trpnou realitu neschopnosti marketů reflektovat jeho skutečné potřeby ? Doba si žádá, abychom se opět poněkud hluboce lidsky zamysleli nad kvalitou přístupu velkých obchodních řetězců k nám zákazníkům a nad kvalitou potravin, které nám markety nabízejí ke konzumaci, a to z mnoha důvodů, z nichž některé uvádím níže.

Důvod č.1
„Jíst a pít musí každý“, široká nabídka velkých marketů je vhodným způsobem, jak nalákat množství zákazníků k nákupům.

Důvod č.2
„Vysoká kvalita potravin za rozumnou cenu“ je zaklínadlem, které má přesvědčit i ty zákazníky, kteří si mohou vzhledem ke své kupní síle vybrat, kde mohou své peníze utratit.

Důvod č.3
„Školený personál obchodu“ má svým ochotným přístupem přispět ke spokojenosti zákazníků a k jejich důvěře v celkovou úroveň procesů, které je třeba zajistit, aby byl vždy dostatek čerstvých kvalitních potravin v regálech a zákazník mohl jen vybírat své oblíbené pamlsky, aniž by se musel mít na pozoru před nějakým nebezpečím, před kterým ho má prostředí marketu uchránit.

Víme ale, co ve skutečnosti jíme a pijeme ? Zkusme si na několika příkladech poukázat, jak si nás zákazníků personál potravinových obchodů hledí:

X-FILES OVOCE, ZELENINA

Potkat vysoce kvalitní potraviny za rozumnou cenu je stejně tak pravděpodobné jako vidět na vlastní oči panenku Marii. Poslední měsíce bych celkem nepohrdnul velkou šťavnatou mandarinkou nebo pomerančem, ale asi se přestaly prodávat, protože vídám každý měsíc jen nějaký scvrklý paskvil, který je tak kyselý, že člověka dokáže nebývale otrávit. Loupat se to taky nedá, protože slupka je asi nějak geneticky modifikována, aby kladla odloupnutí co největší odpor.

Trik je v tom, že se asi tyto scvrklotiny díky vysokému obsahu kyselosti, která funguje jako konzervační činidlo, mnohem pomaleji kazí než normální mandarinky a pomeranče, jejichž slupka je mnohem víc hydratovaná a tedy jak tlustší, tak snadněji loupatelná. Za celým případem dělá tečku zařazení tohoto hnusu do kategorie č.II, takže zákazník má smůlu. Buď ze zoufalství koupí nepoživatelnou kyselotinu a pak se bude při každém zakousnutí kroutit jak ústřice nebo odejde domů s prázdnou. A co má krucinál dělat zákazník, který nechce nic jiného než si koupit mandarinky nebo pomeranče v kategorii č.I ? Proč má kategorie č.II postupně čím dál víc podobnou cenu jako kategorie č.I, ze které se pomalu stává legenda ? Dokud budou lidi kupovat všechno, co jim vohnouti vrazí před čumák, stanou se pozvolna taky vohnouty.

X-FILES MASO, UZENINY (částečně převzato z diskuze)

Bývá dobrým zvykem v obchodech vystavovat maso a uzeniny na prodejním pultu, který vyzařuje speciálně upravené světlo, ve kterém je každé hovězí rudé jak má být a každá šunka tak růžová jako v pohádce Obušku z pytle ven – prostě jedna báseň. Jestli to dobře chápu, tak nám prodejní personál konečně servíruje takovou dobrotu, že si toho musím koupit aspoň kilo a přežrat se do bezvědomí. Proč je tedy šunka poněkud mdlá po přemístění do nákupního vozíku ? Při bližším ohledání může být místy i šedivo-zelená. I zde nám personál předvádí v praxi, jak si považuje zákazníka.

Bývá dobrým zvykem všemi prostředky zpomalit hnilobné procesy. V praxi to vypadá tak, že přes noc putuje několikadenní přehlídkou mlsných pohledů zákazníků unavený salám Gothaj do roztoku dušičnanu, který má zastavit jeho koma. Opakovaná noční lázeň může Gothaji vrátit jeho původní zdravě růžový vzhled ještě po několik následujících dnů, kdy se vyvaluje v prodejním pultu, ovšem pak přijde definitivní konec a na místo očekávaného pohřbu nastane recyklace. Gothaj svou cestu uzavírá návratem do masokombinátu, kde splyne opět s čerstvými surovinami, ze kterých je vyráběn a také s hlodavci, kteří nestihli včas opustit šnek před začátkem směny, takže na konci vyleze z výrobní linky zcela omlazen a připraven skončit v něčím žaludku. Že by penicilín nebo jiná plíseň trvale udržovaná v tomto recyklačním řetězci a příměs organických látek z potkanů vytvářela tu znamenitou chuť ? Každý se směje bezdomovcům, že žerou zelený salámy z popelnice, ale na rozdíl od vohnoutů, který za ně platí v obchodech peníze, oni mají degustaci zdarma.

X-FILES KOHO CHLEBA JÍŠ, TOHO PÍSEŇ ZPÍVEJ (částečně převzato od ethnobiologa a ethnobotanika jménem Terrence McKenna)

Tuhle hluboce lidskou pravdu musel poprvé vyjevit ostatním vohnoutům nějaký náš prapředek, protože každý normální člověk ví, že vohnoutům je třeba připomínat, aby bez keců dávali všanc své životy ve prospěch toho, kdo je krmí svými dogmaty. Normální člověk také ví, že to, co jí, má velký vliv a zpětnou vazbu na jeho psychiku, a proto si chce dopřávat především takové jídlo, které by uspokojilo jeho momentální chuť a nepředpokládá, že skončí v nemocnici s nějakou formou otravy.

Vliv jídelníčku a vysoký obsah nesčetných chemických konzervačních prostředků v jeho složení podporující mnohé mutace a efekt různých exotických metabolitů na člověka a vývoj jeho neurochemie a kultury je stále ještě neprobádaným polem výzkumu. Všežravectví a objev moci určitých rostlin zřejmě byly určujícími faktory při vybočení hominidů z proudu evoluce zvířat přímo do rychle se rozvíjející oblasti jazyka a kultury. V současné době hraje lidská závislost na chemických látkách mnohem větší roli při vytváření a udržování kulturních hodnot než kdykoliv předtím v dějinách. Jak můžeme pozorovat, má být asi naším historickým posláním zapomenout na naše vzájemné odlišnosti a splynout bez odporu s mořem vohnoutů.

Na několika příkladech jsme si názorně ukázali, jak je hezké, že toho pro nás velké potravinové obchody a jejich personál tolik dělají, ale už mi tolik hezké nepřijde, že se zabývají víc způsoby, jak „vohnout“ naší psychiku k naplnění svých cílů než aby dali nám zákazníkům šanci mít nad svou psychikou alespoň elementární kontrolu. Ve skutečnosti pak dochází k tomu, že namísto aby obchod své zákazníky uspokojoval, tak jen hystericky obhajuje výdobytky svého přebujelého systému, kterým se snaží umlčet hlasy poukazující na maličkosti jako např., že slevy století v Carrefouru byl podvod na zákazníky nebo že personál v Carrefouru, který by za spokojenost zákazníků téměř položil svůj život, ve skutečnosti zlevněné zboží sám téměř rozebral ještě před tím, než mohli jeho zákazníci slev opravdu využít.

Přišel čas to změnit !

První vlaštovkou spontánní reakce zákazníků byl žertovný e-mail, který 3.týden v lednu 2005 vyzýval k bojkotu těchto praktik u příležitosti měsíčního výročí slev století. Ohniskem nákazy byla Ostrava, kde se pravděpodobně místní lid jen tak „vohnout“ nedá. Sice nejsem autor tohoto e-mailu ani jsem se nájezdů na slevy osobně nezúčastnil (kdo má zájem seznámit se s osobní výpovědí, jak to všechno probíhalo, ať si přečte článek Utřel sem pysk v Kerfuru), ale s uvedeným bojkotem z principu souhlasím. Doslovný text e-mailu převzatý ze Zpravodajství IDNES zněl následovně:

Subject: FW: Sladká pomsta Kerfúru

Vážení zákazníci Hypermarketů Carrefour,

jistě jste byli všichni nadšeni přístupem firmy Carf. k povánočním slevám. Myslím si, že ve dnech 3.- 5.2.2005 (měsíční výročí této akce) bychom měli přístup k zákazníkům v Carf. náležitě uctít. V těchto dnech hojně navštěvujte zmíněné hypermárkety a pilně plňte veškeré vozíky a košíky nejrůznějším zbožím (dle Vašich sil a možností nejlépe z opačných konců prodejní plochy). Tyto vozíky a košíky pak na znamení díků firmě Carf. za lednové povánoční slevy ponechte kdekoliv v prodejně a prodejnu opusťte. Ti z Vás, kteří budou mít dostatek času nebo najdou v tomto zalíbení….vezměte nový vozík a hurá zpět do prodejny!!!!!

Toto provozujte po 3 dny, aby se dostalo i na ty, co nemají v týdnu čas a chtějí se zúčastnit v sobotu !!!!!!!!

Zároveň upozorněte na tuto akci všechny Vaše známé co si opravdu chtějí nakoupit, aby se v tyto dny Carrefouru zdaleka vyhnuli, anebo se zapojili do této oslavné akce.

Tyto oslavy ocení jak vedení Carf., tak zaměstnanci této firmy (hlavně Ti, kteří si těch pár kousků slevněného zboží rozebrali) 3 denní prací při vyklízení opuštěných nákupních vozíků a košíků. Čest jejich práci.

Tuto výzvu šiřte a rozmnožujte ať se začátkem února zúčastníme v hojném počtu!!!!!!!!!!

Co k tomu závěrem dodat ?

ŽÁDNEJ VOHNOUT MĚ ŽIVÝHO NEDOSTANE !!!

BIČ BOŽÍ ZAPRÁSKÁ A VOHNOUTI SE ROZLEZOU !!!

NO MERCY !!!

12345 (Zatím žádné známkování)
104x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:08
D-FENS © 2016