Wuchanská chřipka: Co je pravděpodobným důvodem významně rozdílné úmrtnosti na koronavirovou pandémii v jednotlivých zemích?

Featured Image

O strašlivé pandémii se tu napsalo poměrně dost. Zkusme něco z trochu jiného soudku. Uděláme si studii!

Cíl: zjistit, zda existuje statisticky významná závislost mezi proočkovaností populace na TBC a úmrtností na koronavirovou epidemii.

Racionale ministudie: o BCG vakcíně (vakcína proti TBC) se dlouho ví, že má imunostimulační účinky, kdysi se dokonce tyto účinky používaly u pacientů s poklesem výkonnosti imunitního systému. Od toho se ale z různých důvodů, které zde nebudeme zmiňovat, upustilo. BCG vakcinace ale dle mnohých zasvěcených odborníků (představte si pod tímto pojmem, co chcete, ale literární zdroje zde citovat nebudu), představuje určitou univerzální ochranu vůči respiračním infekcím, včetně virových. Proto se věří, že rozdílná proočkovanost na BCG vakcínou může mít vliv na průběh pandemie COVID-19 v jednotlivých zemích podle toho, jak a zda tyto země očkují proti TBC. Očkování TBC je obvykle státní zdravotní program, neboť kdysi byla TBC jedním ze signifikantních faktorů ovlivňujících populační zdraví a tím i ekonomickou výkonnost. To bylo důvodem, proč státy, bez ohledu na typ režimu, organizovaly očkování populace za státní prostředky, obvykle se očkovalo ihned po narození.

Evropa v tomto kontextu představuje unikátní výzkumný terén, neboť po II. světové válce došlo právě díky očkovacím programům a rovněž díky vzestupu životní úrovně k výraznému snížení incidence TBC, která se de facto stala vzácným onemocněním. Proto se také státy rozhodly, že plošného očkování zanechají. A poněvadž blahobyt byl daleko vyšší v západní polovině Evropy, pak také tyto státy očkování zanechaly daleko dříve. Čím je tedy delší doba, kdy se evropský stát rozhodl proti TBC neočkovat, tím větší je frakce populace, která nemá ochranu vůči TBC a tím spekulativně i vůči infekci COVID-19. Tím teoreticky proporcionálně vzrůstá pravděpodobnost infekce a tím i pravděpodobnost úmrtí na COVID-19 – pokud se nezavedou jiná ochranná opatření, která projevy epidemie a její šíření řeší, což jsou v podstatě 2 – 1) generalizovaná karanténní opatření se zhoubným efektem na ekonomiku a blahobyt 2) použití elektronického trackingu populace se zhoubným potenciálním dopadem na lidské osobní svobody protože otázka není, zda to někdo zneužije ale kdy se tak stane. O tom ale tato ministudie nepojednává.

Materiál a metody: Ministudii jsem pojal pod heslem „keep it simple“. Sice to nezní vědecky a sofistikovaně, ale zase v takovém designu neriskuji, že udělám nějakou chybu a budu mylně prorokovat, že jsem zachránil svět. Riskuji sice, že neprokážu statisticky významné souvislosti, které na první pohled nemusejí být vidět a že grafy nebudou tak hezké jako je má sedmilhář Prymula, ale zas na druhou stranu to dělám čistě ze soukromého zájmu a nikdo mě za to neplatí jako pana profesorrissima statistiky Duška z ÚZIS. Dále na to mám jen omezený čas, dělám to ve svém soukromém volnu v rámci své zábavy, nikoli jako své povolání. Navíc jsem jen blbý chirurg a ti, jak známo, dělají hlavně rukama. Čili žádné nelineární regrese či multidimenzionální statistiku ode mě nečekejte.

Data o BCG vakcinaci byla získána z The BCG World Atlas – A Database of Global BCG Vaccination, přičemž byla získána 1 kategoriální proměnná (1 = vakcinace se provádí, 0 = vakcinace se neprovádí) a dále 1 ordinální proměnná – tedy pokud se neprovádí, kdy byla ukončena, pokud byl rok ukončení plošné BCG vakcinace nalezen, pak se vypočetl počet let, kdy se nevakcinuje, což proporcionálně odpovídá podílu populace, která je v teorii vnímavější ke COVID-19. A i když je to populace povětšinou mladší, jde zároveň o vektor, kterým se přenáší infekce k populaci starší a vulnerabilní.

Druhá proměnná by měla reprezentovat množství nakažených v populaci. Základní data byla čerpána z notoricky známého worldometers.info/coronavirus. S těmito daty je ovšem potíž, protože přestože v Evropě pravděpodobně většina zemí hlásí počet nakažených a mrtvých správně, toto číslo nereprezentuje realitu dokonale. Jednak existují různá tvrzení ohledně tzv. subklinických případů infekce, která se pohybují od 10% subklinických případů až po 80%, přehled všech zkoumání je kupř. zde. Druhým faktorem je skutečnost, že ne každý, který má manifestní onemocnění COVID-19 jde k lékaři a je mu proveden test. Čísla o počtech nakažených tedy ani dle mého názoru nereprezentují skutečný stav, co se týče počtu manifestních onemocnění.

Zejména lehčí průběhy onemocnění jsou tak ignorovány už z toho důvodu, že část lidí vůbec nemá zájem, aby se o ně zajímal stát reprezentovaný různou arogantní chamradí a něco jim zakazoval a nařizoval, a tak si lehnou doma s paracetamolem a doufají, že to přejde. Jsem přesvědčen, že převážná část OSVČ ve věku 60- kdekoli na světě se léčí právě takto. Upřímně řečeno, kdybych měl tu možnost, po zkušenostech, kterou se státními institucemi mám a která ještě časem přijde na přetřes, bych se zachoval se stejně. Skutečnou promořenost populace infekcí tedy z dat nelze zjistit.

Opačná situace ovšem panuje u dat ohledně úmrtí na nemoc. Jsem přesvědčen (vím, že je to pouze spekulace, ale doposud nikdo neprokázal opak), že nemoc má celkem stabilní mortalitu bez ohledu na zeměpisnou délku či šířku a že tato mortalita je tak ovlivněna především věkovým složením populace a přítomností civilizačních chorob a samozřejmě je proporcionální s promořeností infekcí. Také jsem přesvědčen, že navzdory různým spekulacím o navyšování množství úmrtí na COVID-19 je počet zemřelých vcelku přesné číslo.

Této hodnotě je však třeba dát jistý korektiv a ten bude především vycházet z podílu populace 65+ v daném státě. Pokud bude populace starší jako je tomu kupříkladu v Monaku, pak bude logicky mortalita na COVID-19 vyšší než v případě populace Somálska, kde je průměrná life expectancy 55 let, podíl populace 65+ je 5% a o nějakém impaktu pandemie COVID-19 na chod země nemůže být řeči (v Somálsku je toho času při absolutní absenci jakýchkoli opatření či léčby 16 mrtvých). V Evropě podíl populace 65+ varíruje od 13% (Albánie) do 35% (Monaco). Druhým problémem je, že v každé zemi vznikla epidemie jindy – nejdříve vznikla v Itálii (21.2.) a nejpozději na Ostrově Man (23.3.) a data je tedy nutné „synchronizovat“, neboť za delší čas bude pochopitelně přibývat kumulativně počet mrtvých a srovnávali bychom tak jablka s hruškami. První problém byl řešen korektivním koeficientem stáří populace na úmrtnost, a druhý problém byl vyřešen tak, že se ručně extrahoval počet úmrtí na COVID-19 30 dní po začátku epidemie. Jako začátek epidemie byl stanoven den, kdy bylo v jednotlivých státech prokázáno 10+ případů – výjimku tvoří státy, které si importovaly infekci přímo svými občany v Číně dávno před začátkem (Německo – 13 případů, Británie – 9 případů atd.), tyto případy se pro účely analýzy zanedbaly, neboť tito lidé byli izolováni a nebyli zdrojem komunitního šíření infekce.

Počet obyvatel dané země spolu s podílem populace 65+ byl převzat z internetové publikace The World Factbook americké CIA, která poskytuje tato data veřejně již řadu let, a data se zdají být konzistentní. Výsledkem je tedy matice dat, kdy na jedné ose je počet let reprezentující zhruba podíl populace nechráněné proti TBC, zatímco na druhé ose je na věk standardizovaná úmrtnost na COVID-19 na s věkovým korektivem za 30 dní po začátku infekce, spočítaná dle vztahu:

 

Z metod pro statistickou analýzu byly vybrány neparametrické metody notabilně Spearmanova korelace a Mann-Whitney U-test. Dle základního pravidla „keep it simple“ jde o metody, které představují nejnižší míru rizika ve smyslu falešně pozitivních výsledků. Ale jak se ukáže i tyto nejjednodušší, de facto středoškolské metody, jsou více než dostačující.

Zdrojová data jsou zde.

Výsledky: z pozorování ve 47 evropských zemí vychází Spearmanův korelační koeficient R = 0,45 na hladině významnosti 0,001. To je s ohledem na použitou metodu, nepřesnost vstupních dat velmi významné zjištění. Obdobné zjištění lze dosáhnout i kategoriálním srovnáváním (p=0,002). Výsledky výmluvně vykreslují 2 grafy (korelační matrix má z důvodu extrémních hodnot logaritmické Y-měřítko):

Diskuse: předně – o protektivním vlivu očkování proti TBC se ví již nějakou dobu a já neobjevuji Ameriku. Kritizovatelným aspektem této úvahy je také fakt, že korelace neznamená kauzalitu. Nicméně nabízí odpověď na otázku, která tak trápila na zasedání zdravotního výboru PS našeho známého a oblíbeného poslance Špičáka; totiž proč na východ od bývalé železné opony, kde státy s výjimkou Česka a Slovenska (které ovšem očkování zanechaly relativně nedávno) stále očkují proti TBC, mají tak nízkou úmrtnost na COVID-19 a také proč tomu tak je i navzdory absenci protilátek proti viru u většiny populace.

Zjištěný koeficient korelace a závislosti jsou velmi silné a rozhodně stojí za další zkoumání, neboť pokud by byla pravda, že BCG vakcinace významně ovlivňuje incidenci respiračních infektů včetně COVID-19, lze tak ušetřit významné prostředky za nesmyslné buzerace a karantény a další protiepidemická opatření postavená na šíření strachu a nepodložených spekulací. Jak patrno z analýzy, nejhorší výsledky u zemí provozujících vakcinaci vykazuje Portugalsko (31,2 úmrtí na 1M obyvatel), což jsou výsledky srovnatelné s naším Kocourkovem, přestože v něm panují prakticky stejné podmínky jako v sousedním Španělsku, kde právě probíhá mediální covidový Ragnarok (115,2 mrtvých na 1 M obyvatel). Je tedy vcelku možné, že BCG vakcinace snižuje pravděpodobnost nákazy či těžšího průběhu onemocnění o 75%, ostatní státy východní Evropy i přes menší ukázněnost populace, horší zdravotní systémy a méně peněz prokazují ještě daleko menší úmrtnost na zmíněnou infekci. Ironií osudu je situace v Portugalsku obdobná jako situace v našem Kocourkově se všemi směšnými karanténami a depistáží případů a kontaktů s křížkem po funuse. U nás se sice proti TBC již neočkuje ale očkovalo se do roku 2010 a tedy se dá presumovat, že nechráněných máme asi 7-9% populace. Tyto děti od 0 do 9 let věku sice nevykazují fatální úmrtnost na COVID-19, nicméně mohou sloužit jako vektory přenosu v populaci. Projdeme-li si drakonická karanténní opatření, vidíte, že v důsledku politické korektnosti a aby – cituji – „sestřičky nezůstaly na OČR s malými dětmi“ se nezavřely školky a nyní se otevírají první stupně základních škol. Pokud by to byla pravda a ono to tak s trochou fantazie vypadá, můžeme soudruhům Hamáčkovi, Vojtěchovi a plk. Prymulovi pogratulovat k jejich epidemiologické prozíravosti.

Výsledky mortality na COVID-19 pochopitelně ovlivňují i jiné faktory. Například je to ukázněnost populace, sanitační opatření, sociální distancing, stav výživy, ekonomická síla, geografická oddělenost, funkčnost zdravotnictví a obecně menší přítomnost civilizačních chorob, které dle mého názoru hrají roli kupříkladu v nulové mortalitě na Faerských ostrovech, velmi nízké mortalitě na Islandu a v Lichtenštějnsku a také „překvapivě“ nízké mortalitě ve Švédsku, kde neexistují vůbec žádná karanténní opatření a Švédsko ani neočkuje proti TBC a podle našich médii vychvalovaných expertů by Švédsko již mělo být dávno hromadným hřbitovem. Jenže tomu tak není.

A protože tohle není vědecký časopis, kde se spekulovat a lhát dovoluje pouze spřáteleným vědeckým kapacitám s profesorskými tituly, mohu si dovolit trochu té interpretační spekulace. Pan Dušek, ředitel ÚZIS (kterého shodou okolností znám osobně ještě z doby, kdy nebyl profesorem ani velkým zvířetem), předpokládá, že lidí se subklinickým průběhem COVID-19, je pouze 10%, protože mu to sedí do prediktivních SIR modelů, které za těžké prachy dělá pro stát. To vůbec nesouhlasí s předchozími poznatky o podílech subklinických průběhů získaných z USA, Itálie, lodi Diamond Princess a dalšími, kde množství subklinických případů bylo stanoveno od 20 do 80%!

Proč tomu tak je? Je možné, že Dušek má v jistém smyslu pravdu. Nyní odběrové týmy a armáda provádějí hromadně testování protilátek proti COVID-19 v české populaci a s vysokou mírou pravděpodobnosti se potvrdí Duškovy obavy, že protilátek bude v populaci jen velmi málo. Dejme tomu, že data budou publikována a prezentována pravdivě (Dušek je sice docela arogantní a ambiciózní a některé výsledky by se mu hodily, ale takový hajzl asi není). I kdyby byl podíl protilátek nízký, neznamená to automaticky, že populace není chráněna. Mykobakterium tuberculosis je intracelulární parazit, který je ničen především buněčnou imunitou. Pokud tedy platí dlouho pozorovaný fakt, že BCG vakcinace působí imunostimulačně a chrání proti respiračním infektům, chrání jedince buněčná imunita. Jakmile se virus dostane do buňky respiračního epitelu a exprimuje své antigeny na jejím povrchu, buněčná imunita prostě napadenou buňku zničí a další replikaci viru zarazí. Protilátky se tak vůbec nevytvoří a to i přesto, že dotyčný úspěšně překonal infekci, protože protilátková imunita je pouze jedna ze složek imunologické ochrany organismu a nepřítomnost protilátek nelze automaticky považovat za vnímavost vůči infekci.

Design studie by se samozřejmě dal upravit tak, že odebíraní jedinci budou zároveň testováni na odpověď na tuberkulin, popřípadě se specificky vyčlení skupina probandů 0-9 let, u kterých víme, že žádnou imunitu vůči TBC nemají. Jenže to se podle mého názoru nestane.

Upozorňuji, ze tyto závěry jsou vysoce spekulativní. Na druhé straně zde máme i jiné vysoce spekulativní tvrzení. Tak například: máme zde teorii o vyšší infekční náloži, která má údajně výrazně zhoršovat prognózu onemocnění COVID-19. Na tomto tvrzení byly postaveny i některé restrikce základních práv a svobod, především tím byla racionalizována roušková buzerace. Víte, jak se na to přišlo? V roce 2015 byla provedena studie na zdravých dobrovolnících s virem chřipky, která negativní působení vyšší infekční nálože viru naznačuje a to jen za velmi specifických okolností designu studie, kdy došlo ve zkoumané skupině k umělé reinfekci v průběhu již dříve navozeného infekčního onemocnění. V případě COVID-19, nebylo nic podobného prokázáno a dostupné statistiky tvrdí opak, nicméně vládní tým tyto nesmysly chrlí dál a média tyto nesmysly hlásají, aby se ospravedlnila restriktivní opatření. Vidíte nějaký rozdíl mezi počínáním vládních expertů a indiánských šamanů? Principiálně ne, jen je rozdíl v impaktu na náš život. Víte co mě zajímá? Proč stát vždy a neomylně uchopí jen takové spekulace a nepodložená tvrzení, které mu umožňují lidi sprostě buzerovat?

Tento článek má upozornit především na fakt, že spekulativní tvrzení a různé interpretace rádobyexpertů jsou brána jako naprosto relevantní argument k tomu, že se někomu poruší jeho práva a svobody. Pozorujeme zde nové náboženství – náboženství vědy. Jenže to, jak se zdá, není řízeno až tak racionalitou a přísnou logikou nýbrž pocitologií, neslušností a osobními zájmy dotyčných.

Nelze se tedy divit, že jsou to tvrzení často nepodložená ba lživá. Pan Dušek se ve svém nyní již legendárním PR výstupu před zdravotním výborem Poslanecké sněmovny (začátek 1:12:39) mimo interpretace svých pocitů strachu vychloubal, že má prediktivní model, který s pravděpodobností 95% určí, zda je určitý člověk členem vulnerabilní skupiny a skončí při eventuální COVID-19 infekci na ventilátoru. To je novum, které doposud žádný stát nemá! Proto bych chtěl vyzvat pana Duška, ať svůj model zveřejní prostřednictvím webovské aplikace a lidé (nejlépe ti, co již COVID inaparentně prodělali a mají pozitivní protilátky) jej otestují a zveřejní své výsledky. Bude to legrace, přinejmenším.

Nebo ať si každý anonymně do modelu vyplní svá data a předem se otestuje jakou má šanci na fatální zakončení v případě, že ho strašlivá pandémie postihne. Ten, komu to vyjde nepříznivě, nechť se na půl roku zavře doma a chrání se. Ostatní mají pohodu a určitě nemusejí podstupovat tu sprostou buzeraci a omezování práv.

Také jsou tu lidé, které nynější COVIDový doom uvedl do stavu bolševické nirvány. Například většina našich soudruhů soudců vůbec nesoudí. Ruší jednání a nepracují, a s poukazem na smrtelné riziko při pandemickém doomu sedí doma a berou 150 000 měsíčně za údajný home-office, což je jen synonymum pro to nedělat vůbec nic. Pro učitelky také nastala absolutní pohoda – konečně se dostaly do stavu, kdy pouze kontrolují, co děti naučily jejich rodiče a neznámkují si tak vlastní práci a nemusejí se otravovat s kontaktní výukou. Spousta lidí, zejména státních úředníků, je doma a přitom berou peníze jakoby pracovali. Je přitom jejich přirozeným zájmem, aby koronaviří karanténa pokračovala. Tak ať se tím prediktivním modelem otestují a pokud projdou, hajdy zpátky do rachoty! A pokud ne, pak je to překážka v práci na straně zaměstnance a jejich benefity se výrazně sníží. Najednou už soudružky učitelky nebudou brblat, že chtějí pokračovat v karanténě a že pokud půjdou do práce, tak určitě umřou na strašlivý virus, protože v takovém případě budou mít jen menší část své výplaty. Pan Dušek vlastně nemá moc na výběr. On ten svůj model musí zveřejnit už proto, že jako státní úředník si obecně musí počínat hospodárně a státu šetřit peníze a tohle by prokazatelně ušetřilo hodně peněz a navíc je tak povinen učinit dle zákona 106/1999 Sb.

Protože jaká je jinak alternativa? Kdo to nicnedělání soudců a dalších ouřadů  a všechny ty kurzarbeity zaplatí? Tohle udělá do ekonomiky díru jako prase. Když uvážíme, že Babiš nikomu nemůže vyhlásit válku a ukradnout mu jeho aktiva, pak existují jen 2 možnosti: první je zvýšení daňového výběru od vulnerabilních občanů, od těch kteří se nemohou bránit – tedy především od zaměstnanců a střední třídy. Jenže tuto skupinu Babiš, Vojtěch a Prymula už nyní zničili. Takže jaká je ta druhá a v podstatě jediná možnost, která se jako jediná nabízí? Manipulace s měnou. Je celkem jedno, jak se to udělá, jestli tiskařské lisy v ČNB pojedou přesčas jako za časů „měnových intervencí ČNB“ nebo se budou tisknout dluhopisy –  výsledkem bude zničení úspor obyvatelstva. Tak to nevyhnutelně musí skončit, protože představa, že by si stát utáhnul opasek, je za časů Babiše a jeho klientů nesplnitelná. Čili jak chránit své úspory? Lidé by si měli úspory začít vybírat z bank, protože jinak můžou mít problémy. Jenže na co si převést likviditu? Zřejmě do jiného aktiva – na zlato už je pozdě, ale za Eurem stojí Německo a pokud nevěříte eurobolševikům, zkuste dolar nebo švýcarský frank. Protože jak se zdá, tato iminentní hrozba je proti strašlivé pandémii mnohem reálnější.

 


25. 4. 2020 Challenger


Související články:


12345 (194x hodnoceno, průměr: 1,29 z 5)
18 306x přečteno
Updatováno: 25.4.2020 — 16:34

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!