Walther PP, pistole z doby kdy byl Walther pojem

Featured Image

Ačkoliv mnoho střelců má ve svém trezoru „klasického“ Walthera a pro ně je tento článek nošením dříví do lesa, tak chci jen napsat, jakou mám já zkušenost s modelem PP.

Pochopitelně kdo by neznal jejich asi nejúspěšnější model Walther PPK, který proslavil James Bond i když je známo, že vůbec první pistole tohoto agenta nebyl model PPK, ale model PP.

Obě pistole jsou si velice podobné, vychází ze stejného základu, model PP je o něco starší než PPK a liší se jen v detailech a pochopitelně v délce, kdy PPK je kratší. Obě zbraně prošly během let mírnými úpravami, ale zhruba od konce třicátých let se vyráběly prakticky beze změny.

Tato zbraň se poprvé objevila koncem třicátých let a její primární určení bylo pro policii, odtud také její zkratka PP (Polizeipistole). Jedná se o zbraň klasické konstrukce, kterou si vzor vzalo mnoho výrobců, včetně naší zbrojovky. Zbraň byla vyráběna v rážích 6,35 Browning, 7,65 Browning, 9mm Browning krátký, .22 LR a také byl pokus s ráží 9×18. Nejrozšířenější je ovšem v ráži 7,65 Browning a v této ráži je i má pistole.

Můj Walther je z poválečné produkce, podle výrobního čísla byl vyroben v šedesátých letech a přes svůj věk je pistole ve velmi dobré kondici, byla minimálně střílené, ale hodně nošená, takže asi služební zbraň a střelbu si moc neužila. Což je jen plus, protože dodnes střílí velice přesně a protože má kvalitní povrchovou úpravu je nošení znát jen na přední straně závěru, kde je mírně ošoupaná od pouzdra. To je asi jen jediná kosmetická vada, kterou zbraň má. Majitelé Waltherů PP i PPK mi ostatně potvrdí, že pokud byly pistole dobře skladované, jsou i dnes velice zachovalé.

Pistole v této ráži má pevnou hlaveň, což je dobré pro přesnost a dynamický, neuzamčený závěr, protože výkon náboje 7,65 Br. není tak velký, aby uzamčení bylo potřeba. Závěr nese poměrně archaická mířidla, poplatná době vzniku, které jsou velmi jemná a ve tmě trošku hůře čitelná, hledí je zvýrazněno bílou barvou, ale ne jako dnes ve tvaru písmene „U“, je to jen čárka pod výřezem. Muška je pevná, hledí se dá posunout v rybině.  Na horní straně závěru je zdrsnění pro zamezení odlesků. Jak jsem napsal, jedná se o pistoli klasické konstrukce, takže má kohout a pracuje v režimu SA/DA, na levé straně závěru je pojistka, kombinovaná s vypouštěním kohoutu, ale přestože má pistole střeleckou pohotovost, záchyt závěru nemá. Pokud je náboj v komoře, nad kohoutem se vysune tyčka výstražníku, není ale nijak zvýrazněná a pokud je kohout vypuštěný, tak se velmi špatně kontroluje i hmatem.
Zásobník je jednořadý, kapacita je 8+1, což sice ve srovnání s dnešními zbraněmi není mnoho, na druhé straně malé a ploché pistole s jednořadým zásobníkem, zažívají celkem boom, i když v silnější ráži. Zásobník může být s botkou i bez, ale s botkou se pistole lépe drží. Pokud tuto zbraň nosím s vypuštěným kohoutem a zajištěnou (odjištění palcem při tasení je celkem rychlé), tak musím říct (a glockaři prominou), že mám lepší pocit, než když jsem nosil nadrcnutého Glocka 19. Snad má ta recyklovaná petlahev systém bezpečného nošení vypilovaný k dokonalosti, ale mě to nějak nesedlo. Odpor v DA režimu je velice vysoký, v SA  příjemný pro přesnou střelbu i když ke kvalitě spouště Coltu 1911 má velice daleko.

Při střelbě se pistole chová tak jak ji člověk chytne. Faktem je, že protože nemá skoro žádný bobří ocas, velmi záleží na úchopu. Při moc vysokém úchopu má tendenci škrábat závěrem, zvláště u střelců z větší rukou. Střenky jsou oproti PPK mírně zaoblené a subjektivně se lépe drží než menší PPK. Zpětný ráz je velmi dobře kontrolovatelný a přesnost je překvapivě dobrá i na 25m i když na tuto vzdálenost není určena.

Rozborka je pochopitelně bez nástrojů, po bezpečnostní kontrole se odklopí lučík a závěr se stáhne dozadu, pak po mírném nadzvednutí se posune dopředu. Na hlavni je vratná pružina, která má na jedné straně větší průměr a když ji nasadíme obráceně menším průměrem dopředu, nebude držet v závěru. Stejnou rozborku má i česká kopie CZ 83, ale tam jde lučík zajistit ve vyklopené poloze, zde je nutné mít jistý cvik. Někteří uživatelé tvrdí, že jde lučík vyhnout a opřít o rám, ale ani na jednom Waltheru PP nebo PPK co jsem měl v ruce to nešlo, lučík vždy sklouznul. Což je jen detail.
Dneska je z pohledu některých střelců tato zbraň již za zenitem i když je výborná pro skryté nošení, ale používá přece jen náboj na dolní hranici střeliva, které je vhodné k obraně. Za celou dobu co i mám, jsem s ní neměl žádný problém, vždy fungovala spolehlivě, chutnalo ji vše co jsem nabil, nové střelivo i poměrně historické, které se ještě se štěstím dá koupit za slušnou cenu.

Takže jediný problém, který dnes tato zbraň má je střelivo. Je mírně dražší než výkonnější 9mm Luger, ale nic drastického, ale jeho cena asi poroste, protože i ty zbrojovky, které zbraně v této ráži vyráběly od něj ustupují a čím méně se bude kupovat, tím bude dražší. Zatím, ale tato situace není nijak kritická. Na druhé straně je to vhodná ráže pro ty se subtilnější postavou, nebo ženy. Pokud by naše legislativa dovolila používat JHP střelivo, její obranná hodnota by jen vzrostla.

A taky subjektivně musím říct, že PPK je pohledově líbívější, jenže má o chlup horší ergonomii a při střelbě na větší vzdálenost se z PP střílí lépe.
A mít v trezoru klasického Walthera je skoro povinnost :-)
 

 


31.05.2015 DanielX

12345 (7x hodnoceno, průměr: 1,86 z 5)
1 504x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2016