Pražskou TOP09 asi sžírají obavy z negativního dopadu záměru zavést „nízkoemisní“ zóny na jejich volební výsledky. Byl tedy povolán odborník z Dánska a novináři rozjeli P.R. bubnovou palbu.
V článku na BabIndnes se dozvídáme, že přijel expert z Dánska, prováděl měření a uspořádal prezentaci v Powerpointu. Na fotografiích vidíme muže, kterak pobíhá ulicemi a důležitě kouká do přístroje, který vypadá jako nejnovější produkt firmy Horst Fuchs enviromental technology.
Měření samozřejmě dopadlo strašně. Dán prý v životě nic tak ošklivého nezjistil. Když byl v únoru t.r. v Brně, dospěl ke stejnému závěru, přesto našel odvahu a po půl roce přijel znovu, aby překvapivě zjistil, že i v Praze je to velmi špatné a nikdy nic tak hrozného neviděl. Když byl v červenci 2013 v Miláně, tak to také dopadlo velmi špatně. Vypadá to, že kamkoli Dán přijede, tam je pořádně zahuleno.
Pokud někde hledáte popis měřící metody, kterou Dán použil, případně surová data, tak budete hledat marně. Pokud byste chtěli prezentaci v Powerpointu, najdete ji zde.
Podle článku je je Dán jménem Kristensen expertem Dánské ekologické rady. Nicméně při pátrání po jeho odborném profilu zjistíme, že byl nebo snad je externím spolupracovníkem Dánské technické univerzity a jeho poslední publikace na univerzitní půdě se odehrála v roce 2009 a projekt v roce 2010. Oč více ovšem na univerzitní půdě zahálel, o to více času si našel na aktivismus.
Dánův první český pobyt musel být vzrušující. Největším překvapením pro něj bylo, že v Brně neviděl žádné cyklisty. V Praze také neviděl žádné cyklisty. Asi to bylo tím, že byl právě únor. Dán umí nejen přenášet modrou krabičku na různá místa, která mu určí jeho čeští kolaboranti, ale také bleskově nalézá odpověď na to, co způsobuje tak enormní koncentrace částic, které záhadná modrá krabička zjistila. Ano, hádáte správně. Je jím automobil a automobily je třeba omezovat, protože to modrá krabička řekla. Řešením je podpora cyklistiky, zavádění „nízkoemisních“ zón a městského mýta:
„Znečištění, které jsem naměřil v Praze, je významně vyšší než hodnoty naměřené na srovnatelných lokalitách v Berlíně nebo v Kodani a mohou představovat významné zdravotní riziko. Jsem překvapen, že moderní město jako Praha stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Situaci by bylo možné významně zlepšit také zaváděním dieselových filtrů“
K podobným výsledkům dospěl dánský expert také v Miláně, kde se mu podařilo rozkouřit i moped (který většinou nejezdí na naftu a produkce pevných částic u mopedu je prakticky neměřitelná). V Miláně expert dospěl k názoru, že je třeba rozšířit oblast, ve které se platí městské mýto, protože tam o rozšíření této oblasti právě probíhala diskuse. V Brně také dospěl k názoru, že je tam třeba zavést nízkoemisní zónu a rozvíjet městskou cyklistiku.
Při bližším pohledu na Dánovy výstupy zjistíme, že měření prováděl téměř výhradně na autobusových zastávkách. Při svém únorovém pobytu, při kterém tradičně zjistil úplně nejhorší a nejvyšší koncentrace všeho, provedl podle údajů zveřejněných komediální organizací Centrum pro životní prostředí 9 měření, z toho 6 v místech, kde se pohybují autobusy (které jsou ze systému nízkoemisních zón vyjmuty, mohou tedy do „nízkoemisní“ zóny přijíždět bez ohledu, jakou emisní kategorii mají, pokud vůbec nějakou mají). A těchto 6 měření vykazuje nejvyšší hodnoty, přičemž rekordní hodnota byla naměřena na autobusovém nádraží na Florenci, kde vůbec žádná osobní auta nejezdí. Oops. Chybka se vloudila.
Při pohledu na naměřené hodnoty je také třeba dodat, že neříkají vůbec nic. Nelze říci, že to je málo nebo hodně, protože není stanovena žádná hranice ani ani nemůžeme říci, zda to něčemu vadí, protože nevíme, jaké kvality ty „ultrajemné částice“ vlastně byly. Je to prostě jen číslo, které ukázala Dánova modrá krabička. Mohla ukázat i pětinásobek nebo pětinu a vypovídací hodnota by byla stejná.
Myslím, že Dán má prima život, protože si vyvinul skvělou show. Touto show může oblažovat ekologické organizace v různých částech světa a napomáhat místním správám s prosazováním jejich restriktivních opatření, samozřejmě že ne zadarmo. Prostě tam přijede, vytáhne ten svůj modrý onanizátor a provede „měření“. Pouze on sám ví, co měří, a to ještě v tom lepším případě. Prohlásí, že jsou to velmi špatné výsledky, nejhorší co v životě viděl, a že za to mohou auta a že je třeba zavést něco, co místní správa právě prosazuje a že je málo cyklistů.
V ČR se dánského emisního lyrika ujal vědecký aktivista Miroslav Šuta, jinak spolupracovník pražského magistrátu na projektu nízkoemisních zón. Kruh se nám zde uzavřel. Expert navrhl zavést zóny, protože provedl měření. Expert provedl měření, protože ho někdo pozval. Expert přijel, protože ho pozval Šuta. Šuta ho pozval, protože s magistrátem spolupracuje na navržení zón. Prima synergie.
Šuta hojně publikuje na webech ekofašistických sdružení jako Greenpeace, Děti země, Arnika a dalších. Pro Greenpeace do roku 2005 pracoval. Nyní provozuje eko-cyklo sdružení Centrum pro životní prostředí a zdraví. Aby toho nebylo dost, Šuta je navíc ještě lhář. Magistrátu tvrdil, že „Například v Berlíně se podařilo zavedením nízkoemisní zóny významně snížit znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi a oxidy dusíku.“ To ale nelze doložit žádnými relevantními čísly. Myslím, že vhodnějšího partnera pro nedůvěryhodný projekt „nízkoemisních“ zón si magistrát ani vybrat nemohl.
Volby se blíží. Budete podporovat společný projekt TOP09, prolhaných českých ekopošuků a dánského hochštaplera s modrou krabičkou ukazující hausnumera? Dostanete záchvat ovčího chování a nebudete se zónám šprajcovat, koupíte si nové auto a budete se z něho dívat, jak kolem vás jezdí čoudící autobusy, na které se zóna nevztahuje?
Aby tento článek nevyzněl tak chmurně, tak vám povím vtip. Ptají se matematika, technika a ekologického konzultanta, kolik je 2+2. Matematik řekne, že limitně 4, ale musí provést důkazy. Technik řekne, že 4±0,2, ale musí to změřit. Ekologický konzultant řekne: A kolik potřebujete, aby to vyšlo?
(8x známkováno, průměr: 2,00 z 5)