VŠE vs. VŠB

Featured Image

Toto berte jako prostý srovnávací test, možná máte ratolest ve věku maturitním nebo sami dumáte kam dál, anebo vás zajímá základna, z které vychází “budoucnost našeho národa”…..pokud ani jedno z toho, zajímat vás to asi nebude.

Pokusím se zde o srovnání dvou představitelů třídy nejtěžších gymplů v republice – VŠE a Ekonomické fakulty při VŠB. Jistě bude popis omezený vzhledem k žabí perspektivě studenta a také mé info z VŠE je už 4 roky staré, údaje nejsou počítány statisticky, jde spíše o dojmy a jisté subjektivitě se nevyhnu. Účastnil jsem se studia na obou školách, na každé 4 roky, nejprve na VŠE potom na VŠB (přestup), kterou jsem právě úspěšně dokončil. Důvody pro studium na obou ústavech a ještě v takové délce nebudu blíže rozepisovat, šlo o vlastní blbost a lemplovství na počátku, které se pak díky byrokratickým zmatkům protáhlo a vytrestalo mě po právu. Jsem si plně vědom pověsti, kterou obě školy mají, většina čtenářů tohoto blogu pravděpodobně cití nejvyšší opovržení, ale holt každý nemůže a třeba ani nechce dělat IT, strojařinu nebo jadernou fyziku. Netvrdím však, že by šlo o nějak těžké školy, patří do řekněme střední třídy.

Na ekonomku jsem nešel proto, že bych se chtěl stát zmrdem, vydělávat velké prachy a být big boss. Šel jsem tam prostě proto, že mi vždycky šla velmi dobře matika, počítání peněz a baví mě společenské vědy, samotná ekonomie mi příjde relativně zajímavá. A studovat MATFYZ obor aplikovaná matika v ekonomii, kam mě přijali taky, jsem nakonec nešel, protože jsem na takovou školu prostě líný a zas takový cifršpión nejsem. Zvolil jsem spíše náhodně obor finance, nejprve jsem se zhrozil, když jsem zjistil, že je nejtěžší, ale nakonec jsem rád, protože je tam víc čísel a méně keců typu dývlopment, tým byldink, motivace, stimulace, ejakulace a jiný newspeak z managementu. O oborech jako je eurospráva radši nemluvím. Použiju způsob srovnávání v bodech, chronologicky dle mé účasti, takže nejdřív VŠE a pak baňa. Na obou pětiletý magisterský (už neexistuje), obor finance.
 

Studijní systém VŠE

V Praze byl pravý kreditní systém, tzn. absolutně volně si zapisujete přes komp předměty, chtějí po vás jen minimální stanovený počet kreditů a do konce 3. roku splněné povinné souborné zkoušky. Má to jeden háček, na kterém jsem vyhořel já i většina mých spolubydlících – minimální počty kreditů jsou nastaveny nízko a tak první 3 roky nemusíte mnoho dělat, pokud kredity nahoníte na předmětech typu filosofie, sociologie a jiné soft vědy. Po 3 letech se vás zeptají “copak si dělal?” a spousta lidí má v ten moment průser. Je to fajn v tom, že to klade požadavky na samostatnost a cílevědomost, selhání beru jako svou chybu, ale bylo nás takových spooousta.

Systém měl aspoň za nás jednu drobnou vadu. Rozvrh si sestavujete jako stavebnici předem, pak se zápis uzavře a počítač vám vyhází předměty, kde má někdo přednost před vámi, zapisovat si totiž lze bez omezení a tak může být kapacita i několikanásobně přetížena. Klíč, podle kterého máte nárok na zápis předmětu se mi nepodařilo odhalit. Malé zkoušky a zápočty jsou na jeden pokus, když to poserete, musíte jet předmět znova v dalším semestru (pokud se vám podaří si ho zapsat), taky proto to přetížení. Každopádně se mi stávalo, že jsem si zapsal 26 kreditů a po zásahu počítače jsem jich měl 8 a v 2. kole jsem zapisoval volitelné předměty, ať mám aspoň něco na to minimum. Taky to vedlo k diskontinutě, takže jsem měl například oborový předmět ze čtvrťáku v druháku, předmět z prváku v 3. ročníku, navazující předmět před základním apod. Další problém byl, že v době zápisů se tehdy přes modem nedalo mnohdy na školní server připojit a tak byl člověk prostě v prdeli, v našem vidlákově (F-M) rychlé připojení tehdy fakticky neexistovalo.

Studenti nejsou nijak organizovaní, žádné kruhy, po 4 letech studia jsem na škole kromě spolubydlících neznal nikoho, nikdo se s nikým nebavil, nikdo nikomu nedal materiály, každý jel za sebe (že by prostor pro růst zmrdismu?). Maximálně směšně pak vyznívala snaha nutit nás do týmové práce, naštěstí to nebylo moc často.

SS Baňa

Na báňské je falešný kreditní systém, tzn. klasický systém, kde jsou akorát předměty ohodnoceny kredity, o kreditnosti lze mluvit u volitelných předmětů. Dostanete hotový rozvrh pro vaši skupinu s povinnými předměty, které musíte na tři pokusy udělat, možno i v dalším ročníku, a volitelné (ale podle přesných nároků s omezeným výběrem) si zapisujete sami. I když je to kostnaté, funguje to celkem dobře. Prostě kdo neudělá ročník, končí. Zajimavostí je eurozmrdismus, projevující se v bohatém kreditním ohodnocení volitelných předmětů o EU, takové Právo EU, které bylo celkem fraška, bylo za 8kr., zatímco třeba mnohem těžší měnová teorie a politika jen za 4. Klasické kruhy o cca 20 lidech, jako většina jiných VŠ.

Aby to zas nebylo tak jednoduché je tu zajímavý bordel ohledně oficiálních IS. Fungují tři úplně jiné systémy současně, IT crowd je rozebere a znefunkční občas ve zkouškovém. Zejména šťavnatý je systém moodle pro e-learning plný miliónů různých zmrdstev (velmi oblíben na eurosprávě) – nápad dobrý, provedení horší. Je pomalý, občas padá, webdesign má působit přitažlivě, ale je dost nepřehledný a hlavně se samozřejmě zaváděl za pochodu. Někteří kantoři, jsa nadšeni takovou vymožeností 21. století, odmítají komunikovat jinak než přes tento systém a podlehli známému učitelskému bludu, že student nemá nic na práci než “povinně diskutovat” ve fóru o problematice předmětu, jež je úplně k ničemu (mateko viz níže). Základní systém IIS zase nešel přes modem vůbec nahodit.

Osnovy a výuka

Tak tady všechny zklamu. Přestože je báňská škola s otřesnou pověstí a každý “opravdový vysokoškolák” jí pohrdá, vyučovaná látka je hodně podobná, na VŠE je o něco více času věnováno odborným předmětům, baňa má spíš širší záběr. Chybí zde vedlejší specializace. Obecně je systém takový, že kvanta dat k naučení jsou v Ově větší než v Praze, ale zase se nejde tak do hloubky, celkově je baňa větší šichta a otravujou s mnohem více seminárkama (a taky ppt prezentacema). To mě osobně sralo, protože to stejně každý opsal, některá zadání byla úplně nesmyslná, nicmoc užitečného se netvořilo (až na pár vyjímek) – raději bych čas věnoval studiu. Chápu to tak, že se nás snaží zvyknout na vyplňování hor zbytečných papírů v praxi. Jinak je na obou školách výuka úplně obyčejná př+cv občas DÚ atd. Co je celkem průser na bani je situace s jazyky, na ty se v praze víc dbá, v ově je časový rozsah výuky jazyků hodně omezený, nejsou ani povinné předměty v cizím jazyce.

Baňa má v osnovách bohužel několik předmětů jejichž smysl mi úplně unikl a zřejmě vychází z dob dávno minulých či z potřeby držet na škole neschopného pedagoga. Např. dějiny nár. hosp., kde jsem se nazpaměť učil závěry jednotlivých pětiletek (ale aspoň jsem získal nějaký přehled) nebo sračka zvaná matika v ekonomii, což nebylo vůbec o ničem (ale byl to snad nejpracnější předmět), jen se na tom vyhazovalo a musely se dělat nesmysly v pavrpojntu.
 
Jde do tuhého – lidský kapitál

VŠE – kantoři
Praha má hodně dobrých lidí ve zbrani. Cenil jsem si velmi existenci katedry ekonomických teorií ovládané liberálními ekonomy (Holman, Ševčík-ano ten z televize, i přes spolupráci s TV H@vn@ jsem ho uznával pro neotřelý přístup k věci) co to měli v hlavě v pořádku a uměli věci vysvětlit. Obecně jsem na kantory až na výjimky nemohl nadávat, byli většinou féroví, své věci rozuměli, většinou celkem dobře přednášeli. Zazmrdováno tam moc nebylo (ale trochu přecejen – pár lidí z managementu a z katedry práva bych se nebál za zmrdy označit), občas nějaká stará struktura co přednášela jak na pohřbu, pár ichtylů kolem matiky, statistiky apod.. Ze systému vyplývá totální anonymita bez orientace na lidi, často těžká domluva v nestandardních situacích.

Ostrávó…srdce rudé
Shrnout lze pojmem – nevyváženo. Většina vyučujících je dobrá, ale škola nesmyslně vydržuje několik příšerných osob, jež učí zbytečné předměty nebo šikanují studenty hnusnými způsoby. (zejména jedna paní – magisterská mikroekonomie – neumí vůbec nic vysvětlit, působí zmateně a přitom velmi ráda vyhazuje kohokoliv jakkoliv). Najdou se zde větší exoti, ale i zajímavé osobnosti, například jeden zmrdobijec z managementu, velmi rozumný maník co se snaží nevzdat válku se zkostnatělým systémem a mimoto, světe div se, umí i chytlavě učit.

V podstatě všichni vyučující vystudovali taky na bani, tak je to poněkud zacyklené a změnám odolné. Fajn byla právě větší orientace na lidi, vyučujícím nebylo za těžko mnohdy vyjít studentům vstříc, daly se domluvit individuální termíny zkoušek, když někdo nedal těžký předmět, slušnější profesoři byli ochotní mu přihodit nějaký termín navíc, šlo jim o to, aby se to člověk nakonec naučil.

A teď – studenti

Zde mám výhodu, že jsem byl na obou školách pozorovatelem, v Praze proto, že tam byl takový systém, v Ově proto, že jsem nastoupil do 3. ročníku….rozjetého vlaku.

Matička Pragl

Studentstvo na VŠE na mě hned zpočátku udělalo dojem – na blití. Takovou koncentraci trapných šampónů a frikulínů jsem předtím, jsa prostý chlapec z kolonie na pěstování paneláků a komínů zvané severní Morava, nikdy neviděl. Pokud beru prachatého rozmazleného vylízaného frikulína za potenciální mládě zmrda, bylo složení studentů odhadem asi 30% z této skupiny, pak asi 40% normálních lidí, 10-15% ichtylů-šprtů s totální absencí komunikačních a sociálních dovedností a zbytek byli flákači a věční studenti co to měli na háku, nebylo výjimkou být na škole 8 let a být v druháku. Asi to bylo mnou, ale vždy jsem si mnohem více rozuměl se studenty ČVUT, VŠCHT apod. Před jejich kolejemi byl (v r. 2000) studentský vůz klasicky schade hundrtetwas či žigul, trabi, frajeři měli fáčka. U nás před školou bylo vidět i zánovní AUDI TT, BMW řady 3 a podobná lidová vozítka. Celým studentstvem cloumal hrozný snobismus, žraní v mekáči a KFC, minibagety z jakéhosi kůl bufíku za 80Kč. Kdo na to neměl, aspoň dělal, že na to má. My normální jsme chodili žrát do školního bufetu luxusní párky za 4,50 kus. Na kolejích se kouřily pouze cigarety davidoff, nejnovější mobily a kompy (na tehdejší dobu hodně notebooků – tehdy ještě nebyl k mání acershit za 16k vč. DPH) byly samozřejmostí. Jsa máničkou v odřených džínách a kožené bundě ze sekáče, s telefonem NOKIA 2110 o rozměrech vojenské vysílačky a startkou za uchem, byl jsem na VŠE opravdovým zjevením. Dlouhý pačes jsem viděl asi u dvou lidí ze 14000. Někteří projevovali zvláštní zvědavost, asi ve svém free-cool světě nikdy takového exota-zvíře nepotkali (měli jste vidět opovržlivý pohled jedné slečny, když jsem jí na její otázku odpověděl, že motorka, na které jezdím, je 40 let stará Jawa 250 …fuuuj). Necloumá se mnou závist, ale peníze bývaly občas povýšeny na hlavní hodnotu, ve věku 18 let jsem v životě neviděl někoho tak rozhazovat prachy všemi směry, byl jsem prostě zvyklý na to, že teenager je socka a má to tak být, už jen proto, aby se naučil si vážit věcí a zacházet s omezenými zdroji.

Ve výuce jsem pak býval občas ohromen, zejména zezačátku například při matematice, kterak někteří frikulíni vidí derivaci poprvé v životě, či jsou schopni na zápočet který jsem udělal na 95% bodů po 4 hodinách učení šrotit 3 dny. Naopak jazyky byly pravý opak, každý druhý studoval nejméně 2 roky v emeryce haj-skůl a jezdil tam každý rok na prázdniny. Nutno uznat, že většina lidí mluvila anglicky fakt dobře. Byl jsem rád za tu část lidí co byli normální, s těma se to dalo. Zajímavé bylo, jak studijní systém mlel s lidma, v prváku měl ještě každý chuť se seznamovat, od 2. ročníku to většina vzdala, vytvořily se malé uzavřené skupinky většinou z kolejí a hotovo. Podobné to bylo i na kolejích, zatímco při mých návštěvách známých na Strahově nebyly výjimkou akce chodbovky či pokojovky, tedy sezení na zemi, chlastání lahváčů a k tomu třeba kytara, každý byl vítán, ekonomické koleje tohle moc neznaly, každý seděl u svého kompu a hleděl si svého, když spolu tak na páááárty do karlovek , piwo za půl sta a kůl disko woe.

Křehké pohlaví bylo taky dost specifické, každá druhá až třetí neměla daleko do zjevu štětky, tradiční čtivo – cosmopolitan, našim kolejím (Rooseveltka) se přezdívalo nejlevnější bordel v Praze, prý pro náchylnost studentek nechat se vydržovat boháčem ze západu nebo jihu za občasnou sociální službu. Potvrzeno nemám, ale říkalo se to.

Zmrdství se projevovalo například v tom, že se každý domníval, že 40 kilokreditů (tehdy!) je normální plat…….
 

Ráj fabrik, komínů, betonu…..

V Ostravě jsem čuměl, že to ještě není úplně v prdeli. Frikulíni jsou tam taky, ale je jich podstatně méně – tak 10-15%, ichtylů-šprtů je asi stejně jako v Praze, flákačů míň, protože z Ostravy vás snáze vyhodí. Zbytek jsou víceméně normální lidi, více napříč spektrem populace. Snobismus je věc téměř neznámá, potkáte týpky, co kouří tabák GOLEM plněný do dutinek nebo si nosí čaj z domova, prostě normální chudí studenti. Mániček moc není (v tom kraluje strojárna), ale rozhodně jsem nebyl sám. Obecná inteligence studentstva je určitě srovnatelná, možná o něco vyšší, nevím. Jazyky váznou podstatně víc. Lidi jsou vesměs přátelští. I když jsem promeškal začátek a nastoupil do hotového kolektivu, navíc jsem dojížděl, a tedy nechodil ani na stodolní ani na koleje, jevili snahu se spřátelit a nikdo na mě nečuměl přes prsty.

Holky vypadají jako normální holky, některé vyfiknutější, některé obyčejnější, pár šlapkoidů se najde, ale je jich minimum. O kolejích nemám info, nebyl jsem tam.

Krátce ke studiu

V Praze fičel větší švindl, někteří vylízanci, co nebyli schopní se naučit ani matematiku na úrovni rozšířené středoškolské látky, volili tento způsob. Říkalo se, že student MATFYZU bere 5 litrů za úspěšně složenou zkoušku z matiky, vzhledem k anonymitě systému to bylo možno zaonačit (fotka v indexu vyměnit a tradá). Na vlastní oči jsem to neviděl, ale říkalo se to…. Taháky, „přítel na telefonu – ICQ“ v případě zkoušek na PC – běžná věc. V ově taháky samozřejmě taky fičí, já se neúčastnil z prostého důvodu – než bych se sral s vyhotovením taháku, radši jsem se to naučil, neumím totiž podvádět.

V Ostravě také panuje větší byrokracie, studijní si vymýšlí větší hovadiny a je obecně mnohem neschopnější a přetíženější. Praha má výhodu, že prakticky ke každému předmětu jsou skripta, které napsal garant a tak kopírují osnovy. V Ově to dost chybí, skripta jsou vesměs jen k předmětům z prvních 3 ročníků, některá jsou otřesná(operační výzkum třeba), některá dobrá. Řeší se to tak, že kantoři dělají vlastní materiály, které jsou k dostání na centrální kopírce v přízemí po stránkách, zajímavý, trochu neohrabaný, ale fungující systém. Taky je toho spousta na netu v e-formě.

Různé shrnuté postřehy

Ostrava je obecně rozbitější, opotřebovanější a hnusnější než Praha (myslím školu,ale…však víte), překvapilo mě lepší počítačové vybavení báňské. V praze mnohem víc bují sekta AISEC a jiné elitářské spolky, v ově jsou taky, ale nemají tak agresivní náborovou kampaň ani popularitu. Do ostravy Klaus moc nejezdí, zato Chorche Paroubků je tam pravidelně, onehdá mě málem kleplo, když jeho prasečím xichtem vytapetovali úplně celou budovu, chtěl jsem na něj jít a zařvat si a zaplivat, ale nakonec jsem to zavrhl s tím, že mi za to nestojí.

VŠE má patent na produkci mladých, úspěšných, dynamických a sebevědomých lid , baňa má reputaci skládky xindlu, nejsou výjimkou inzeráty „přijmeme absolventa ekonomie mimo VŠB“. Pražský student se často už v prváku vidí f prasátu f metle na hlínách woe, big boss, tučný plat ; ostravský student tuší, že je možná taky odsouzen k roli šedé kancelářské krysy v nějaké asijské „zahraničně-investiční“ monstrfabrice za plat lepšího dělníka. V Praze je šíleně moc Slováků a cizinců, v Ostravě jen hrstka. Tady u nás je to prostě víc lidové, dělnické a amatérské, na druhou stranu víc lidské. Přitom znalosti jsou celkem srovnatelné. I když jsem smýšlením (asi?) konzervativní liberál, přecejen mám v krvi nějaké sociální potřeby a nesním o tom, být žralokem z vol strítu, co požírá ostatní, tak mi to i trochu vyhovuje, škoda toho horšího uplatnění na pracovním trhu, tady práce moc není a zbytek republiky nás nechce. Co myslíte, jsem vohnout? Asi trochu jo, že?

Apropo, sice z názorů tady na blogu vyznívá, že není nic horšího než ekonomka, a ještě k tomu v ostravě, ale vězte, že školský systém ČSSR je bohatý a najdou se ještě lepší kousky, a není jich málo (třeba podnikatelská v karviné…). Pokud máte někdo možnost porovnat s jinými školami (např. by mě zajímala Masarykovka v Brně) jen do toho.
Howgh
 


30.5.2008 Pospec
 

12345 (4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)
624x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:02
D-FENS © 2017