Volby v červnu 2006 = opakování katastrofy z května 1946

1. Díky přílivu zahraničních investic vytváříme pracovní místa, HDP roste a zvyšuje se životní úroveň
 

Tak tohle bude opravdu drzá lež. Dle makroekonomických ukazatelů ekonomika sice roste, ale běžný občan to pocítí stejně, jako tank Abrams zásah vzduchovkou. Proč ? Ekonomika roste díky dvou faktorům, a to přílivu zahraničních investic a rostoucímu zadlužení domácností. K prvnímu sice vláda KSČ light poměrně výrazně přispívá, ale za jakou cenu ? Vláda láká investory na tři základní návnady. Ty jsou představovány  vybudováním infrastruktury, levnou pracovní silou a daňovými prázdninami. Co z toho vyplývá ? Tři negativní důsledky. Prvním je nedostatečné rozvíjení vlastních schopností a znalostí, neboť v nových továrnách pracují češi v drtivé většině pouze v dělnických profesích a to leckdy za ponižujících podmínek. Druhým je konečná cena za takto vytvořené pracovní místo pro daňového poplatníka, která je dle výpočtu OECD 1.2 milionu korun českých. A třetí důsledek je asi nejhorší, který Chorche a jeho banda za sebou nechávají. Díky neplacení daní z příjmu a vybudované infrastruktuře, mají zahraniční investoři obrovskou konkurenční výhodu oproti domácím firmám. Ty potom nemají dostatek zdrojů pro vlastní rozvoj a tak se v Čechách stáváme svědky zajímavého paradoxu. Většina států bohatne právě na základě činnosti malých a středních firem (do sto zaměstnanců), ale u nás se děje přesný opak. I díky tomu se průměrná hodinová mzda v Čechách řadí na čtvrté (!) místo od konce v zemích OECD. Za námi je už pouze Polsko, Slovensko a Mexiko. Úplně nejšílenější je však touha bolševiků v zájmu zahraničních soukromých subjektů vyvlastňovat soukromý majetek a mektat při tom něco o veřejném zájmu, což si zřejmě pletou se zájmem svojí vlastní strany o co největší likvidaci vlastní aktivity občanů a centralizaci plánování ekonomiky. HDP také ještě roste i díky zvyšujícímu se státnímu dluhu. Pouhá dluhová služba dnes české daňové poplatníky stojí 37mld. korun ročně, což je o 3mld. více, než vydáme na sociální dávky a podpory. Tyto čísla se však v Chorcheho volební kampani asi neobjeví.
 

2. Nedopustíme zvyšování spoluúčasti pacientů
 

V tomto bodě se chladný kalkul bolševiků z ČSSD projevuje naplno. Současný systém je totiž nastaven naprosto antisociálně, ale pociťuje to malé procento lidí. Socani raději prodají systém, ve kterém každý zdravý člověk dostane prohlídku při nachlazení a Paralen zadarmo, ale vážně nemocný člověk doplácí na život udržující léky rok od roku více. Sociálně spravedlivý systém však funguje opačně – zdravý a produktivní člověk si náklady na léčení běžných nemocí hradí buď sám, či formou komerční pojistky, a teprve pokud je někdo v ohrožení života, tak nastupuje systém solidární. Prostě všichni bychom si platili fixní zdravotní pojištění, které by zaručovalo akutní péči a zbytek bychom hradili hotově či formou komerční pojistky. Byla by umožněna volná soutěž zdravotních pojišťoven a pokračování privatizace nemocnic. To co prosazuje ten psychopatický zmrd (ano, David Rath je esencí zmrda), zavede zdravotnictví ještě do větších pekel. Nejenom, že se bude tunelovat centrálně (to bych řekl, že je ten pravý motiv), ale pokud peníze dojdou, tak se prostě nebude léčit nebo se direktivně sníží marže lékárníkům. Letošní prosinec je začátkem této praxe, neboť nemocnice v rámci úsporných opatření dostaly pokyn odmítnout minimálně 20% pacientů. Nejlepší je jeho argument, že státní nemocnice se rozkrádat nebudou (to v Lidovém Doomu neumíme), zatímco soukromé ano. Opak je faktem, a praxe je toho důkazem. Největší tunely ve státních nemocnicích se odehrávají pod taktovkou ČSSD a ministerstva, ale nikde se o tom nemluví. Co si mám například myslet o rekonstrukci onkologického pavilónu v Motole, která bude stát 7 miliard korun, přičemž nový pavilon by vyšel asi tak na třetinu ? A odkud přišel GŘ Motola ? Soudruzi si jednoduše spočítali, že pro většinu lidí je představa platby za Paralen nebo Penicilin noční můrou (víte, že ročně Češi utratí za léčiva 57mld. a 40mld. z toho hradí zdravotní pojišťovny ?), takže zdravotnictví se na nohy asi nikdy nepostaví. A těch pár desítek tisíc vážně nemocných si na své drahé léky (většina špičkových léčiv není na trhu ještě 15 let a tudíž je vyrábí pouze vlastník patentu) bude připlácet stále více a levná generická léčiva budou zadarmo. Lepší je získat půl mega hlasů a ztratit pár desítek tisíc než opačně, že Chorche ? Možná ty drahá léčiva kategorizační komise vyřadí ze seznamu hrazených léčiv úplně, protože z toho stejně velký kšeft nekouká. A vlastně pro stát bude lepší, když ti vážně nemocní vymřou rychleji. Pohřebné státní kasa unese lépe, než náklady na  jejich léčení.
 

a jeho nízkou úroveň udržíme taky. Vlastně běžný občan vzdělání moc potřebovat nebude. U pásu v automobilce HnůjDej je mu titul RNDr. dobrý tak na odhánění much. A pokud chceš studovat, budeš studovat co ti předepíšeme MY. A potom půjdeš sloužit proletariátu, který ti to studium zaplatil. Nebo si můžeš sbalit bágly a my náklady na Tvoje studium odepíšeme. Co na tom ? Ze svých daní platí proletariát všechno možné (např. reklamu na Ústavu EU), tak náklady na Tvojí VŠ zvládne taky. A to je jádro pudla. Na VŠ studium platíme všichni, ale stejně na něj mohou dosáhnout pouze ti bohatší. Proč by měl Venca traktorista přispívat skrze DPH a spotřební daň při pití piva či jízdách svojí Schade na studium mým dětem, když si to rád zaplatím sám, tím zvýším míru vlastní zainteresovanosti na jejich výsledcích a budu mít jistotu, že profesor, který je vyučuje, to dělá na plný úvazek a nesnaží se sehnat tři bokovky aby uživil rodinu ? Zase tady vyhrává bolševická propaganda ve stylu „My vám dáváme něco zadarmo“. To, že zadarmo nic není, jaksi lidem nedochází.

přeložíme si to asi takto: „Pokud jde o volební hlasy cca. 600 000 lidí, tak sereme na Ústavu a institut soukromého vlastnictví“. Před třemi lety vydal Ústavní soud nález, že regulace nájmů je protiústavní. A děje se něco ? Děje. Skřet posranec Křeček, který sám bydlí v regulovaném bytě, vede plamenný boj za co nejtužší regulaci a navrhuje tržní systém, kde by se výše nájmu odvíjela od výše příjmu (sic!). Jeho velká spolubojovnice Táňa Fischerová (taky platí regulovaný nájem) obohatila odpůrce deregulace o argument „sociálního vykořenění“. Jestli jsem jí správně pochopil, tak lidem, kteří by se museli po zvýšení nájmu přestěhovat ze stometrového bytu na Vinohradech do stometrového bytu v Krči hrozí nějaká vážná a život ohrožující újma. Po aplikaci této logiky i do jiných sfér života jsem si uvědomil, že je to vlastně fajn. Dnes jezdím v BMW a pokud zkrachuji, tak mi vláda bude BMW živit nadále, neboť výrobky Schade jsou pro mne nebezpečné díky svému horšímu podvozku, brzdám, motoru a sedačkám. Chorche, začínám váhat ………. To, že lidé v bytech s regulovaným nájmem žijí na úkor druhých, těch, kteří platí za 3+1 v paneláku pětinásobek ceny stometrového bytu na Vinohradech, je vlastně v pohodě. Tento týden přijatý zákon o řízené postupné deregulaci je pouze snahou odvrátit či zmírnit  případné negativní důsledky sporu u soudu ve Strasburgu, kam podali majitelé domů žalobu na Český stát, ale podstatu problému neřeší.

 

Jako základní hitparáda volebních taháků ČSSD to snad docela stačí. A co nás po volbách 2006 čeká ? Zásadní omezení vlastnických práv. Majetkové daně. Likvidace principu presumpce nevinny (to vlastně funguje už dnes – viz. ničím nepodložená nařčení a trestní stíhání, práva finančních úřadů apod.). Snížení daní korporacím a zvýšení daní fyzickým osobám (klasické schéma v socialisticky zaměřených zemích jako je Německo, Francie či Švédsko). Snížení ochrany osobní integrity jedince (novela trestního zákoníku je nedostatečná a na prvním místě je přece zájem většiny – rozuměj státu). Výrazné zvýšení pravomocí policie. Rostoucí korupce (ano, to ještě jde). Zvýšení sociální polarizace společnosti – bude úzká vrstva extrémně bohatých (vysocí státní úředníci, management velkých a polostátních firem) a zbytek bude mít prd. Omezení svobody slova, což vlastně funguje už dnes, cituji server BBC: „Mladá fronta DNES také upozorňuje, že včera v České televizi skončilo vysílání publicistického pořadu „Bez obalu“, který sledovalo pravidelně přes šest set tisíc lidí. Oficiálně se to zdůvodňuje především finančními důvody, ale tvůrci tomu moc nevěří. Problém je, že pořad „ležel v žaludku“ premiérovi Jiřímu Paroubkovi, který si na něj stěžoval. ČT si pak nechala u jakési agentury vypracovat analýzu – a ta podle MF DNES konstatovala, že o Paroubkovi se vysílalo v pořadu během dvou měsíců deset reportáží, přičemž polovina jich vyzněla negativně, což bylo „nevyvážené“. Politolog Bohumil Doležal o tom v MF DNES, v článku příznačně nazvaném „Už máme vládu pevné ruky“, píše: „Pokusy fakticky zakázat pořad z politických důvodů tu už po listopadu 1989 samozřejmě byly a většinou prošly bez povšimnutí. Důvody jako ‚nevyváženost’… se osvědčily už v šedesátých letech za Antonína Novotného. Bezprecedentní polistopadové novum je, že vedení ČT servilně přijímá Paroubkův návrh na nový tiskový zákon, v němž má být zavedeno ‚právo na odpověď‘ /rozuměj politiků vůči novinářům/, které může velmi snadno vést k omezení svobody slova, že vedení ČT ruší politický pořad, protože nevyhověl předsedovi vlády.“
 

To, že se o Chorchem zmiňují negativně nebude asi nevyvážeností pořadu, ale tím, že je to pěkný lump. A tenhle lump se nám chystá vládnout. Dlouho jsem přemýšlel, jestli mám šanci to nějak ovlivnit, případně zvrátit. Nakonec jsem sebekriticky dospěl k názoru, že na to opravdu nemám nejenom povahu a schopnosti, ale vlastní pokus se v politice angažovat by pro mě znamenal takovou ztrátu pohodlí a volného času, že to nejsem ochoten podstoupit. Uvažoval jsem například o založení virtuálního internetového státu, který by po registraci 10 000 virtuálních občanů šlo transformovat na politickou stranu. Ale na vstup do parlamentu je třeba minimálně cca. 230-250 tisíc hlasů, což by s vysokou pravděpodobností nevyšlo.Takže to nakonec vypadá, že dojde na to pověstné balení báglů.

A ještě něco nakonec. NSDAP vyhrála volby v Německu v roce 1933 na základě programu, který se na můj vkus až příliš shoduje s programem ČSSD. Tvůrce ekonomické politiky třetí říše Hjalmar Schacht (nastoupil do funkce ministra hospodářství v roce 1934) byl zatvrzelým zastáncem státní kontroly podniků (Vivat ČEZko !), administrativně stanovených cen a mezd (David Rath se již rád přiučil), progresivního zdanění (v Reichu byla top sazba 95% – tady má Chorche rezervy) a státního plánování (Valtr Komárek, který je dnes hlavním Chorcheho ekonomickým poradcem, se již dávno inspiroval). Po pádu třetí říše působil Hjalmar Schacht v roli ekonomického poradce pro indonéskou, indickou, syrskou, egyptskou a íránskou vládu. Tento fakt sám o sobě něco vypovídá o povaze této ekonomické politiky, kterou však k naší škodě nehlásají jenom NSDAP a komunisté (mrkněte třeba na http://www.ksm.cz – to je nářez ! ), ale nyní i naše milá ČSSD. A na úplný závěr přidám jeden citát. Winston Churchill kdysi řekl: “Kapitalismus je typický nerovnoměrným rozdělením bohatství a socialismus rovnoměrným rozdělením bídy“.