Vojna

Featured Image

Povinná vojenská služba je způsob, kterým totalitní režimy distribuují propagandu do hlav mladých lidí a upevňují svoji autoritu v roli nepostradatelného a neomylného státního aparátu. Je nutné zdůvodnit mladé mysli, proč je potřeba přejmenovávat pomazánková nemásla a zakazovat žárovky, nebo takovou mysl raději umlčet.

Díky populární a novodobé formě otroctví – demokracii – se může veřejnost zapojit do všelidového hlasování a násilím donutit své okolí k nedobrovolnému nástupu do zařízení, ze kterého branci v lepším případě odejdou a nic jim to nedá, v horším případě se zastřelí ještě v průběhu výcviku. Jako všechna ostatní opatření provedená a spravovaná státem, je i konskripce pošlapáním lidských práv, důstojnosti a individuálních svobod a samozřejmě nijak neovlivní výsledek jakéhokoliv konfliktu, který by se na našem území mohl odehrát. Výhodou bude, že celá populace bude nejpozději ve dvaceti letech umět rozdělat bezpečné ohniště v lese a ustlat postel předepsaným způsobem v době, kdy svět zoufale shání specialisty na autonomní řízení a meziplanetární cestování. Z dostupných informací vyplývá, že se v současnosti operuje s následujícími pojmy:

KZP – Kurz základní přípravy, 6 týdnů, lze rozdělit na dvě části po 3 týdnech. Před připuštěním zájemce prochází kolečkem psychotestů, lékařských vyšetření apod. Kurz vás naučí zacházet se zbraněmi historické hodnoty, pobíhat po bojišti, ustlat si pod širákem a tak.

AZ – Aktivní zálohy. Účast v AZ je podmíněna splněním KZP, je finančně ohodnocena částkou 18.000 Kč ročně pod podmínkou účastí na dobrovolných cvičeních. Povolávací rozkaz může přijít kdykoliv, ale operační nasazení může proběhnout jen na území ČR. Operační nasazení v zahraničí musí voják v AZ odsouhlasit.

V současnosti u nás neexistuje a ani se neprojednává nic, co by se jakkoliv přibližovalo dvouletému peklu předchozího totalitního režimu. Současný totalitní režim však zvažuje možnost povinovat každého mladého člověka účastí na KZP. Nikdo tedy nechce z nepohodlných osob dělat pétépáky, jedná se jen o jakousi kondiční přípravu, kterou absolvuje každý budoucí člen AZ a každý profesionální voják.

iKoblih dodal informaci o povinné vojně ve Švédsku. Poněkud hodnověrnější médium BBC dodalo lepší popis nových švédských opatření a zpráva má také své místo na Redditu. Za zmínku stojí vyjádření švédského ministra obrany:

„If we want full and trained military units, the voluntary system needs to be complemented by compulsory military service,“

neboli po překladu z angličtiny do političtiny:

„Pokud chceme plně obsazené a vycvičené vojenské jednotky, pak dobrovolnický systém musí být doplněn povinnou vojenskou službou,“

a po překladu z političtiny do češtiny:

„JÁ chci víc dobrovolných vojáků, takže VY v armádě budete povinně.“

Zdá se, že nesvobodné režimy napříč starým kontinentem využívají současné politické situace (kterou samy způsobily) k získání politického kapitálu pro další utažení šroubů a spuštění nového sociálního projektu s cílem vytvořit nějaké demo, které stát bude moci využít k prezentaci vlastní užitečnosti. Jelikož lidé už se naučili zbytečné státní projekty ignorovat, účast na nich je mizivá a pamatují si z nich jen to, že je museli zaplatit (například šílenost jménem rekola), hodilo by se režimu něco, čeho by se musel každý účastnit povinně. Dala by se tam dobře distribuovat politická propaganda, zjišťovat informace o jednotlivých lidech a taky by měli politici o čem diskutovat, když se jich někdo zeptá, k čemu ten stát vlastně je. Tento příspěvek se snaží oddělit a popsat různé zájmy státu a voličů a rozporuje populární přesvědčení neodborné veřejnosti, že nutit lidi násilím k účasti na politických projektech povede k prosperitě.

Vojna naučí mladý pořádku, voni to potřebujou, uprchlíci podporujou, nagelovaný choděj, teplý hadry nosej, ajfouni a tajcto

 

Argument buznou. Buznou se v tomto případě rozumí člověk, který neuvažuje jako my, normální lidi. Nežere naše sójový prasata z Kauflandu. Nehází lopatou, jako pořádnej chlap a nechodí s náma na pivo. Jako děcko s náma nikdy nehrál fotbal a nemečoval se šulínama. Takže je buzna a nechce tajcty naše tradice chránit před nepřítelem. To je potřeba změnit a namlátit do něj ty správný hodnoty. Silou, samozřejmě. Žádný slitování s buznama.

Příznivci totalitních režimů se netají tím, že nařizovat ostatním, co je správné, jim dělá dobře. Demokracie je k tomu vynikajícím nástrojem, který dovoluje jakési proxy violence, tedy páchat násilí nepřímo. Násilí se schválí, ale pošlou se nějací hloupí pohůnkové (třeba policajti), aby špinavou práci vykonali za voliče a ty tak netížilo svědomí. Trestat někoho názorovým školením a násilnou propagandou (povinnou školou, povinnou vojnou) má u nás dlouhou tradici. Komunisté před revolucí říkali názorově nekompatibilním lidem intelektuálové. Komunisté dnes jsou progresívní a říkají jim buzny. Čtenáře prosím o bdělost – v tomto případě se nebavíme o povinném KZP. Argument buznou počítá se skutečnou vojnou tak, jak si ji diskutující pamatují z minulého režimu – tedy dva roky těžkého žaláře.

Za prvé, buzny nespadly z čistého nebe, ani je nikdo odnikud nedovezl. Ti, kteří by je tak rádi naháněli na vojnu, je takové vychovali. Všechny ostatní tak chtějí potrestat buď ze zlosti nad vlastním selháním, nebo prostě proto, že jsou hloupí a usoudili, že když se z jejich ratolesti stala nagelovaná buzna, že jsou takoví všichni. Je to řev neschopných rodičů, kteří zanedbali výchovu vlastních dětí a zarputile za to odmítají převzít jakoukoliv odpovědnost.

A za druhé, buzny se těmito nestaly přes noc. Byl to proces, který trval i několik desetiletí, během kterých ti, kteří dnes tolik vykřikují o znovuzavedení vojny, volili takové vlády, takové představitele a podíleli se na takové společnosti, která dala těm buznám vzniknout. Ti, kteří tolik volají po povinné vojně budovali 26 let společnost, kde je společensky závadné předpokládat pohlaví těhotných občanů a kde lidé tráví své životy přemítáním o tom, s jakým pohlavím se identifikují. Tohle není způsobeno rodičem, který ve výchově jednou pochybil. To je způsobeno generací rodičů, která na děti soustavně a kontinuálně kašlala 26 let, doufajíc, že když odevzdali odpovědnost za výchovu dětí státu, že ten se postará. Že nebudou muset nic dělat a někdo to za ně zařídí. I stalo se. Stejně jako se všemi ostatními svobodami, kterých se vzdali s tím, že stát to zařídí.

Moderní socialista tedy prošel desetiletím ideologické purifikace ve státním školství a zanedbanou výchovou rodičů, kteří se o obsah výuky nezajímali. V patnácti se rozhodoval, co dál dělat a pomoc uprchlíkům za dotační peníze byla jasná volba. Zdrcení rodiče viní stát, že jim vychoval buznu a že to stát musí napravit, protože jak voni k tomu přijdou. Stát politickou poptávku vyslyšel a s logikou sobě vlastní hodlá problém řešit regulací. Pro začátek ukrojíme malé kolečko salámu a pošleme všechny na KZP. Pak počkáme a uvidíme, jestli bude možné v ukrajování pokračovat.

Takové dítě, které prošlo genderovou nalejvárnou, podle instrukcí se naučilo pomáhat uprchlíkům, věřit policajtům, vysávat dotace, šířit Hate Free a nenávidět individualisty, nyní umístíme do zařízení určeného pro alfa samce, kteří se sem přišli realizovat a naučit se, jak jiným co nejefektivněji ubližovat. Co si myslíte, že se s tím člověkem v takovém prostředí asi stane? Za minulého režimu byla situace podobná a vojáci zjevně investovali dost času do interakce s branci, kteří na vojnu šli z donucení. Seznam skvělých her, kterými si vojáci i branci krátili společné dlouhé chvíle je skutečně úctyhodný. Profesionální armáda, podobně jako třeba Policie, trpí na extrémně nadprůměrný počet uchazečů-magorů, které láká vidina ubližovat ostatním a ponižovat je. To není teorie, to je prostě statistika, zrovna tak jako že s množstvím aut na silnici bude stoupat absolutní počet nehod, nebo se zbraněmi mezi veřejností bude stoupat množství incidentů se zbraněmi. Týká se to i těch nejpodřadnějších profesí (jedná se asi o stejné městapo boyz s psychotesty jako v tomto případě). Nadměrný výskyt agresívních šílenců v řadách takových zaměstnání je proto hotová věc a je nutné s tím počítat.

Celý tenhle argument stojí na hliněných nohou a má zakrýt výsledky levicové politiky a systému, kdy stát řídí každý aspekt společenského života. Najdou se i takoví, kteří začnou prskat, když dojde na regulaci žárovek, ale jak si mohou do někoho kopnout a něco mu zakázat, najednou je jim totalita po chuti. Věc má ještě další rozměr – false positives. Jdete k odvodům, měli byste dostat knížku, ale nedostanete, protože vaše problémy nejsou v tabulkách, nebo se na ně nepřijde. Během výcviku a tradičního ponižování sepne psychologická překážka a nastane zkrat, typicky něco ve stylu filmu Full Metal Jacket.

Zvláštní kategorií příznivců nalejvárny je disciplína. Údajně se lze disciplíně naučit pouze na vojně a nikde jinde. Čeští absolventi povinné vojenské služby bývají na svou zkušenost hrdí (zejména ti, kteří to v životě daleko nedotáhli) a účast na hromadné šikaně branců, nebo dvouletém výcviku schopností nikdy neuplatnitelných v jejich dalším životě považují za kariérní vrchol svých mladých let. Ta vopravdická disciplína pak spočívá v tom, že se mohou chlubit, jak dobře jim ponižování dělalo a jak později mohli oni týrat jiné, kteří měli na různých částech oděvu frčku s nižší hodností. To je v kontrastu chápání disciplíny například u Američanů. Češi mají mezi Američany velmi dobré jméno. Už dávno je ta tam doba, kdy západ přezdíval Česku BBB (Buildings, Beer, Boobs). Český SOG totiž sloužil v Afghánistánu po boku amerických mariňáků a získal obdiv všech armád aliance. Co tam naši předvedli, bylo peklo, zejména veteráni USMC o českém SOG hovoří jako o magorech, kteří se ničeho nebáli a kam Američané nechtěli, tam Češi lezli s nadšením a talibánce lovili. Nejen, že ti nejtvrdší hoši amerického námořnictva měli z našich respekt, Taliban se SOGu doopravdy bál. Když v USA před veteránem řeknete, že jste Čech, okamžitě vám poděkuje za nasazení našich jednotek po jejich boku a vysekne poklonu celému českému sboru. Možná si říkáte, že by bylo dobré, kdyby vojenský výcvik vedl někdo s takovou zkušeností, jako právě lidé ze SOGu. Že tihle naši vojáci musí vědět, o čem mluví. Že takoví lidé s opravdovými zkušenostmi jsou skvělý učitelský materiál pro zbytek armády. Měli byste pravdu, jenže naše armáda je okamžitě po návratu vyhodila a jednotku rozpustila. Média z nich udělala nacisty a sraby a tím české hrdinství skončilo. Udělali se pro sebe a podle vlastních slov jsou jejich nejčastějšími zákazníky právě profesionální vojáci, kteří se v práci učí střílet tak, že vystřelí jednou a pokračují pokřikem „Pal Pal Pal“, takže si dostatečný trénink a zkušenosti od opravdových veteránů musí zaplatit sami, ze svého a ve svém volném čase. Zda se situace zlepšila od doby, kdy armádu vede profesionální herec, není známo.

Takže dejme tomu, že povinná vojna bude zavedena do praxe, roztočí se celá mašinérie ohledně kšeftování s výjimkami, modrými knížkami, úplatky lékařům a úředníkům, šikana, sebevraždy, ničení lidských životů a zavírání do vězení pro vyhýbání se nástupu a tak podobně. Samozřejmě nesmíme zapomenout na ohromný politický potenciál všech, kteří se rozhodnou tyto problémy „řešit“ a rozvraceče solidarity trestat. Máte pocit, že buzny najednou zmizí? Že se ze společnosti vytlačí feministky, politická korektnost, vesmírní lidé, že celá noční můra zákazů, státních rozkrádaček a všeobecné směřování do socialistické řiti se zázračně vytratí? Samozřejmě, že ne. Tento druh řešení problémů je to, co nás do současného stavu přivedlo. Sociální jistoty a projekty, dotace, státní vzdělávání, genderové studie, norské fondy, regulace, eroze občanských svobod a jiné, naprosto zbytečné socialistické nesmysly jsou jedinou příčinou všech zvrácených ideologií, jako například multikulturalismus francouzského a německého stylu. Totalita u nás postupuje tak rychle, a tak tvrdě, že i relativně svolná a tolerantní ústava ČR je už na obtíž a komunističtí ústavní soudci už kolikrát nevědí, jak ty legislativní zmetky z parlamentu obhájit v testu ústavnosti. Stejně jako před revolucí už se hraje na ideologickou strunu a neschopnost veřejnosti číst legislativní termity soudců, hraje se prostě na to, že si toho nikdo nevšimne. V ústavě se například jasně píše, že cenzura je nepřípustná. Stát v současnosti cenzuruje internet (ANO). Jak tohle chcete obhájit? Jaký šílený slovní konstrukt byste museli vytvořit, abyste cenzuru učinili legální v prostředí, které nepřipouští cenzuru? Učte se od profíků. „Internet jde špatně kontrolovat, takže to není cenzura.“ A je to. Venku je tma, takže housle. Vojna z tohoto pohledu nic nezmění.

Dále je potřeba zmínit, že účast na KZP vám nepřinese žádný sociální kredit při jednání s lidmi, kteří o povinnou vojnu tolik stojí. Jako absolvent povinné vojny po revoluci se dozvíte, že to už vlastně vojna nebyla, že to bylo leháro. Jako absolvent KZP jste jen nula, která šest týdnů běhala po poli. Ne jako oni, kteří mají ohromný sociální rep, protože strávili běháním po poli dva roky.

Rusko je hrozba a potřebujeme vycvičenou armádu

Argument Ruskem. Rusko bylo hrozba nepřetržitě minimálně od počátku paleolitu, kdy se na území dnešního Ruska objevil první ruský soudruh. Putin může za výsledky voleb, teroristické útoky, nepokoje ve světě a špatné počasí. Putinovy tajné služby kradou data a odposlouchávají cizí země komunisticky, zato my odposloucháváme a krademe jejich data svobodně. Auto nestartuje? Putin v tom má prsty. Vaše polovička připálila večeři? Putin. To ošklivé, totalitní Rusko, kde se nic nesmí je mnohem horší než naše totalitní Česko, kde se taky nic nesmí.

Putin také údajně může za množství proruských webů na českém internetu, které působí jako placená reklama Ruské federace. Je to propaganda a proti té je nutné bojovat vlastní propagandou, akorát té budeme říkat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, ale jinak budeme dělat to stejné – říkat, že pravdu máme my a voni ne. Na celé kauze s dezinformacemi lze demonstrovat další selhání aktivity státu, opět stran vzdělání. Vznikem CTHH stát blahosklonně přiznává, že lidé nejsou nic než banda idiotů, kteří nejsou schopni tvořit si vlastní názor a státní vzdělávací osnovy nejsou s to lidi ani naučit, jak číst noviny. Matička vláda tak musí přispěchat s dalším vládním programem, který ovečkám řekne, co si myslet. Chvíli to vypadalo, že této 7. divizi ministerstva osvícenství a propagandy bude šéfovat gaylord Janda, ale i Chovancovi takový scénář zřejmě přišel příliš utažený za vlasy a tak centrum proti ruské propagandě vede genderově kvalifikovaná žena se zvučným jménem Eva Romancovová.

A konečně, vojsko. Jsem stále konsternován z představy, že obranu proti Rusku někdo považuje za reálné téma, a dokonce tomu přikládá důležitost. Ruské ozbrojené síly čítají přes 1.000.000 lidí a další 2.000.000 v záloze. Jejich roční rozpočet na armádu je oficiálně asi US $65.000.000.000. Pokud Putin kopne do vrtule, tak se jeho 2500 tanků v aktivní výzbroji přežene přes východní Evropu a Česko jako vichřice, a jestli nějaká buzna má nebo nemá vojenský výcvik, bude úplně jedno. Své kvality v činnosti obrany vlasti mohla armáda ukázat za posledních 100 let hned několikrát, nikdy se tak nestalo. Naše naděje (nikoliv jediná) v obraně proti Rusku je členství v NATO, což je paradoxní hned z několika důvodů:

  • NATO je vedené Američany – zemí, která je neustále ve válce, a to s tolika státy, že ani Američané nejsou schopni je vyjmenovat, natož najít na mapě

  • Schvalovači povinné vojny se velmi často rekrutují z řad osob, které mají na fejsbuku v oblíbených skupinách takové skvosty jako „Klub přátel Ruska“ a podobně – tedy ti, kteří by NATO co nejraději okamžitě opustili, což jim vzhledem k předchozímu bodu nelze mít za zlé

  • Vojenskou přítomnost Američanů na Balkáně tolik lidí odsuzuje, což nechápou ani sami Poláci, kteří se škrábou na hlavě a diví se do kamer českých zpráv, proč nejsme šťastní, že situaci řeší. Zoufalí reportéři Novy pak pobíhají po Polsku a snaží se sehnat někoho, kdo by přítomnost amerických vojsk odsoudil

Konflikt s Ruskem nelze vyhrát, protože frontu bychom nikdy nedokázali zatlačit na území protivníka včas. My bychom byli fronta. Z naší země by po takovém konfliktu zůstala akorát suť, v nejlepším případě bez radioaktivního spadu. Čechům zbývá jediné – ozbrojenému konfliktu se za každou cenu vyhnout.

Argument Ruskem bývá v arzenálu zejména u státních představitelů, protože se jedná o jednu z univerzálních pravd, která nese nejmenší risk veřejného lynče. Pokud stát potřebuje zavést nějaké opatření, které zásadním způsobem odporuje ústavě a nese prvky nesvobody, je nutné argumentovat nějakým sociálním tabu, například Ruskem, světovým terorismem, změnou klimatu, nebo dětskou pornografií. Pokud jakýmkoliv způsobem upozorníte na to, že se jedná o omezení svobod, jste automaticky označen za pedofila, rusofila, teroristu atd. Takovou nálepku nikdo nechce, nikdo proto nebude proti takovým opatřením kdovíjak hlasitě vystupovat a na to režim sází. Rusko je v případě povinování k vojenskému výcviku pouze argumentační zástěrka. Nezbývá než konstatovat, že poslední starost každého muže v době konfliktu by byla ochrana státu, který jej hodil přes palubu ve chvíli, kdy si zařídil živnostenský list a vyhlásil ho občanem druhé kategorie, který se bez svolení drába nesmí ani pohybovat na vlastním pozemku.

O co se reálně jedná

Povinná účast na KZP je jedním z případů, kdy hlad veřejnosti po potrestání ideologicky nekompatibilních lidí lze schovat za ospravedlnitelné politické přesvědčení, a navíc přináší režimu možnost upevnit a rozšířit své pravomoci. Je to zvláštní průnik zájmů veřejnosti a politbyra, podobně jako třeba ANO a jejich EET. Babiš potřebuje šikanovat a sledovat veškerou ekonomickou aktivitu. Veřejnost chce šikanovat a sledovat pekaře Pepu. Agrofert je daleko, kdežto Pepova Audi stojí před prodejnou každý den. Zájem veřejnosti potrestat pekaře Pepu za jeho oportunismus a neochotu hákovat u pásu, jako zbytek slušných lidí, se v tu chvíli protne se zájmem Babiše sledovat konkurenci, a tak se zrodil nápad vybudovat EET, které dobře uspokojí zájmy obou táborů. Povinná účast na KZP je případem téhož.

Dá se předpokládat, že návrh takového zákona se dříve, nebo později objeví a bude schválen. Argumentační slovník, který vám pomůže lépe odhalovat bullshit, si tedy můžete osvojit už teď.

KZP naučí lidi základní věci, třeba rozdělat oheň v lese. Tenhle nesmysl protagonisté jeskynního života příliš nedomysleli. Argument předpokládá, že rozdělat oheň a přežít v lese nikdo neumí. Teda hlavně mladý buzny ne. Jakákoliv čísla ale chybí, takže se jedná o údaj vycucaný kdoví z čeho. Jakkoli divoce to působí, lidé jsou překvapivě schopni učit se novým dovednostem sami a bez kulatého razítka. Předně z toho lze vyvodit, že náš povinný školní systém neučí děti ani tak základním dovednostem, jako je umět rozdělat oheň, postavit stan, převařit vodu v rendlíku a ovázat správně poranění čili doučovat to třicetileté je k ostudě státu, nikoliv občanů a dalším argumentem k úplnému zrušení osnov a privatizaci vzdělávání. O tom jindy.

KZP vyžene lidi od klávesnic. To není pravda, minimálně ne v současné podobě KZP. Před připuštěním k výcviku se posuzuje vaše fyzická zdatnost a šance, že zesláblý hipster, nebo vyžraný programátor neprojde takovým posouzením, je opravdu reálná, až jistá.

KZP naučí lidi ovládat zbraně. Ano i ne. Naše podfinancovaná armáda si nemůže dovolit ani střílet z techniky, kterou už má. Účastníci KZP se tak často setkávají s muzejní technikou a moderní zbraně jako například ČZ BREN jsou jim zapůjčeny doslova jen k obtěžkání (více o tom píše svobodník Vejskal, odkázáno níže). Kurz ale naučí bezpečné manipulaci se zbraní a každý si vystřelí. To ale můžete i jako civil a není potřeba kvůli tomu na 6 týdnů zavírat lidi do kasáren. Seznámit se se zbraněmi na soukromé střelnici při dnu otevřených dveří je navíc mnohem lepší. Nezřídka bývají k dispozici celé tucty zbraní dlouhých i krátkých, dokonce i různé variace stejných zbraní a často si můžete vyzkoušet i střelbu z exotických kousků, například z izraelského Desert Eagle. Jsou vám k dispozici velmi ochotní lidé, kteří mají zájem zbraně neodborné veřejnosti pozitivně přiblížit, za chyby se netrestá, naopak se s návštěvníkem jedná velmi citlivě a chybování se předpokládá. Návštěvu soukromé střelnice v módu turisty lze doporučit jako odpočinkovou víkendovou aktivitu, která vás navíc nesmírně obohatí co do znalostí a zkušeností se zbraněmi. KZP ne.

KZP zajistí fyzickou zdatnost mládeže. Těžko. Za stejným účelem je zřízen předmět tělovýchovy, který je v povinných školních osnovách až po střední školy. I soukromá střední škola musí mít v programu alespoň dvě hodiny tělocviku týdně. Nově se stát snaží dosáhnout téhož zakázáním školních bufetů. Tím znemožnil školám i omezený dohled na sortiment, kterým se žáci stravují a vyhnal je do McDonaldů a samoobsluh, nad nimiž nemají kontrolu vůbec žádnou. Tato snaha státu nutit lidi k pohybu žalostně selhala a jednorázová šestitýdenní injekce na tom nic nezmění.

6 týdnů nic není. To je podobný případ argumentace, jako zákaz řízení v podání od reality odtržených politiků. V práci si přece vezmete dovolenou (na šest týdnů). Obzvlášť v technologických profesích je i měsíc doba, za kterou můžete reálně vypadnout z obrazu a budete muset dohánět. Když programátor přijde do práce po dvoutýdenní dovolené, reálně před ním stojí nutnost doučit se novinkám, které byly mezitím vydány. Jakým právem chce lidem stát likvidovat kariéru, není známo.

Celá teorie o základních dovednostech v přírodě je úplný nesmysl, a to jen kvůli tomu, jakým způsobem je prezentována a vymáhána. Na vině je skálopevné přesvědčení veřejnosti, že základní vojenský výcvik, v podání AČR v současnosti zvaný KZP, dokáže dobře natrénovat jenom stát, a že je to opět stát, kdo by se měl postarat, všechny buzerovat svými rozmary a trestat ty, kteří se toho nechtějí účastnit. To vše po tom, co se zbavil těch nejzkušenějších profíků, od kterých se všichni mohli učit. Zkušenost z šestitýdenního kurzu popisuje pán v tomto příspěvku:

„My jsme testy dělali v -5°C a ve větru. Všichni byli naprosto promrzlí, sedlehy se dělaly na sněhu a potom se v mokrých hadrech šlo běhat. Půlhodinové stání na větru ve tvaru z každého vysálo poslední teplo a testy tak byly čirým utrpením. Nechápu, proč nás instruktoři takto vydusili, když profíci potom dělali sed lehy v tělocvičně na žíněnce. Jisté je, že pár lidí to odneslo slušným nachlazením a jeden dokonce musel ukončit výcvik pár dní poté.“

Dosud nikdo nevysvětlil, proč by tohle měli lidé povinně snášet. Takhle se cvičí vojáci a kdo nezvládá běh v zimě, by asi neměl být voják. Branci ale nejsou vojáci, nechtějí být vojáky a vojáci z nich nikdy nebudou a není tedy nutné jim násilím způsobit zápal plic, aby se to prokázalo. Autor uvedeného výňatku si spočítal, že mu jeho život připadá příliš sedavý, a tak se rozhodl „obětovat své svobody na úkor blaha vyššího celku,“ protože je to něco, k čemu ho „stát sám pobízí.“ Na „bázlivé Švejky“ se pisatel dívá pohrdavě, protože Švejkové zjevně serou na jeho vyšší celek, takže „pověst našeho státu“ je nyní na jeho bedrech. Není uvedeno „na úkor jakého blaha“ a jakých svobod se svobodník Vejskal při nástupu do KZP vzdával. Jeho příběh nijak neodpovídá na otázku, co tak důležitého KZP člověku přináší, že je nutné tím obtěžovat každého v zemi. Píše se tam, že má rád koblihy a že je pro něj vítězství, když je kobliha ještě teplá. Identifikoval, že život s koblihami je nudný, kdežto na vojně se naučil disciplíně a uvědomil si, jak pohodlní lidé jsou a jak je dnes všechno jednoduché (třeba nakupovat koblihy). Proti jeho motivům a rozhodnutím nelze říct ani půl slova, protože kurzu se účastnil dobrovolně. Svob. Vejskal si kurz užil, občané mu jej zaplatili a může je hřát na srdcích, že nyní má AČR o jednoho absolventa navíc. K financím se vrátíme v závěru.

Další zajímavostí je absolvování a přísaha. Nezapomeňte, že tohle není soukromá společnost. Tohle je stát a ten na vás má složku. Buď odpřisáhnete věrnost Zemanovi a způsobu, jakým to tahle země vede, nebo ne. Ať už se rozhodnete jakkoliv, vaše odpověď bude někde zaznamenána a ve správný moment vhodně použita proti vám. No a až tohle všechno budete mít za sebou, stačí už jen čekat. Samozřejmě se vám komplikuje jakákoliv práce pro zahraniční společnosti napojené na armády, protože v pracovních smlouvách a součástí prověrek bývá ověření, že nepracujete a nikdy jste nepracovali pro žádnou armádu cizího státu. Ke smůle lidí v IT, tím pro vás končí kariéra v USA a Izraeli, dvou nejlukrativnějších technologických centrech planety, kde se tohle hlídá. Jedním šmahem tak stát zničí kariérní možnosti mnohých špičkových IT profesionálů dělat Čechům dobré jméno v prestižním oboru, po kterém je enormní poptávka. Pro členy AZ je tato predikce jistá, pro absolventy KZP ne, ale je pravděpodobné, že během pohovoru to budou muset vysvětlit. Jejich šance na získání takového zaměstnání by povinování k absolvování KZP minimálně zkomplikovalo. Společným jmenovatelem je v tomto případě právě složení slibu věrnosti.

Pokud by snad někdy došlo na nejhorší, tj. stát by bůhví proč mobilizoval a povolával, budou AZ a absolventi KZP první na řadě. Dívejte se na to takhle: Pokud jste velitel, můžete povolat miliony vohnoutů, kteří mají problém nakousnout koblihu plnící dírkou směrem do úst. Anebo povoláte pár set/tisíc mužů a žen, kteří už nějakým cvičením prošli a jsou schopni plnit úkoly v podstatě okamžitě. Schopnost konečně správně rozdělat oheň v lese bude absolventovi KZP a jeho rodině k hovnu, protože místo ochrany nejbližších bude někde za Prahou bránit Sobotku, Babiše a jejich kolegy ze všech východních zemí. Fica, Mečiara, ale i Rittiga, Tvrdíka, Bakalu, samé známé tváře. Bude krýt jejich útěk do Německa, Monaka, nebo tak něco.

A ty jako nechceš bránit naši vlast?!

A tím se dostáváme k závěru. Dosud nikdo nepředložil přesvědčivá data, že cílem je v tomto případě obrana vlasti, protože v srdci EU a obklopeni spojenci se není komu bránit. Hrozbu milionové armády Ruska nijak nevyřeší povinný KZP, natož povinná vojna, neboť stál-li by Rus před Brnem, znamenalo by to porážku profesionálních armád hned několika východních zemí vč. amerického kontingentu v pobaltí a svobodník Vejskal by v takové situaci už pramálo zmohl. Dalším aspektem byla obrana před buznami, tedy obrana totalitním opatřením, které nažene do výchovných ústavů celou populaci, aby jim byly naordinovány ty správné názory, což je odporné samo o sobě. Ani jedno není opatřením patriotů proti nepříteli.

Povinná vojna v podání českých totalitariánů je politický projekt. Nic víc.

Česká republika, podobně jako mnoho jiných zemí, má hlubokou tradici v totalitních ideologiích a levicové politice. Otevřeně socialistické politické programy jsou v ČR považovány za pravicovou agendu. Odpovědní lidé a veřejnost neznají jiný způsob, jak řešit problémy než regulacemi a násilím. Když něco nejde kladivem, půjde to větším kladivem. Celý problém s nedostatečným obsazením profesionální armády lze vyřešit extrémně jednoduše a maximálně nenásilně: Zaplatit vojákům takový žold (plat, mzdu, chcete-li), který toto extrémní povolání učiní na trhu práce konkurenceschopným. Je nutné si přiznat, že by se pak nedal rozpočet tak jednoduše rozkrádat. To zjevně činí tento návrh neprůchozím.

Jako suverénní stát potřebujeme profesionální armádu, která bude splňovat jak požadavky na ochranu vlasti, tak podmínky pro členství v NATO. Pokud vláda myslí ruskou hrozbu vážně, a to do té míry, že chce buzerovat celou republiku, pak budou jistě všichni souhlasit, že by rovněž bylo rozumné zrušit veškerou podporu pro neziskovky, genderové tlučhuby, migranty, cyklo-generely a jiné socialistické nesmysly a tyto miliardy korun přesměrovat do armády, která má ve světě dobré jméno a navýšení rozpočtu si zaslouží. Jsem přesvědčen, že několik elitních výsadkářů s odpovídající technikou a výcvikem by podalo nesrovnatelně lepší výkon ve srovnání se stovkou branců, vybavených muzejními exponáty automatických zbraní.


12.03.2017 Masiton


Související články:


12345 (188x hodnoceno, průměr: 2,55 z 5)
15 256x přečteno
D-FENS © 2017