S ohledem na jisté projevy nepochopení v článku o Ttr City vol. 5 jsem se rozhodl udělat jasno v oblasti vohnoutího techspeaku.
Jedná se o určitý argot, kteří vyvinuli vohnouti k tomu, aby mohli s dostatečnou přesností popsat svoje úkony v případě, že vykonávají nějakou práci, rozuměj když je někdo přinutí nějakou práci provádět. Nároky na jednotlivce v současném přetechnizovaném světě jednoznačně stoupají a tomu odpovídá i množství odborných termínů, které se na nás denně valí. Například počet cizích slov, které se musí dítě naučit, aby obstálo ve čtvrté třídě normální školy (menšiny prominou), se odhaduje asi na dvanáct tisíc. Jediná cesta pro intelektuály s IQ Emila z Vyvolených je vytvořit si jazyk vlastní. Vzhledem k tomu, že vohnoutí produkce je zcela jednoznačně low-tech, není tato jazyková oblast příliš rozsáhlá, jako například rozsáhlý neprostupný slang počítačových expertů. Takové rozsáhlé věty, jako že ixpéčka nechtěla bůtovat z cédéromky, protože drajv byl disejblovanej v setapu ve vohnoutím techspeaku nečekejte.
Takže do toho.
Nástroje, stroje a zařízení
V případě vohnoutů je přítomna jen minimální invence, pokud jde o používání nástrojů, projevující se nepochopitelnými záměnami, například utahováním matek kleštěmi nebo zatloukáním šroubů do dřeva. Je to tím, že vohnoutí technický wording pojmenovává jen dvě kategorie ručního nářadí: Kladivo a ostatní cajk. Kladivo je pro vohnouta nástrojem první volby, to, že si různé komunistické spolky vybírají kladivo jako hlavní motiv svého komerčního loga, není rozhodně náhoda, ale spíše mnemotechnická pomůcka mající potenciálnímu voliči připomenout, co jej nikdy nezradí. Pokud vohnout nenajde kladivo, najde jiný nástroj a použije jej jako kladivo. Pokud nelze použít kladivo ani upgradovat jiný nástroj na kladivo, je třeba sáhnout po cajku, ale to je skutečně jen výjimečný případ.
Technicky složitejší cajk se nazývá udělátor, zvláště tehdy, má-li více oddělitelných částí. Udělátor chápe vohnout jen na úrovni vstupů a výstupů. Ví, že do udělátoru se něco vloží a po čase to z toho vypadne nějak změněné. Udělátor používaný opakovaně třeba v sériovém provozu se nazývá mašina. Mašinou se také nazývá takový udělátor, který má červený vypínač a po zapnutí vrčí. Mašina zpravidla bývá zasraná, zkurvená nebo zajebaná, protože ji někdo rozmrdal (vysvětlíme si dále). Pokud má mašina displej, říká se jí systém.
Komponenty
Základní subsystém většiny technických systémů je bazmeg. V bazmegu mohou být integrovány různé čuramenty. Dále existují komponenty jednodušší, jako třeba čudlík. Čudlíkem se zpravidla označují veškeré podlouhlé válcové předměty se závitem nebo bez. Pokud je čudlík z obou stran dutý, pak se tomu říká fífo. Pro názvy jednotlivých komponent, které nejsou bazmeg, používá vohnoutí techspeak pojem tamto nebo to.
Technology, skills & solutions
Základním cílem práce vohnouta je zvládnout požadovaný úkon v co nejkratším čase s minimální námahou tak, aby zvenčí vše vypadalo, že je to hotové. K tomu slouží specifické pracovní postupy založené na těchto základních činnostech: mrdat, jebat, kurvit a nasrat.
Dále pouze heslovitě:
mrda = úder
dát mrdu = udeřit
mrdat do něčeho = tlouci, zpravidla kladivem (čím jiným)
mrdnout do něčeho = zasadit jeden silný úder tímtéž
mrdnout s něčím o něco = použít předmět jako kladivo. Oblíbená metoda k rychlému servisu různých porouchaných bazmegů.
namrdat něco do něčeho = vytvořit uložení s přesahem, tzn. zatlouci něco někam tak, aby to vypadlo až po vohnoutově odchodu. Spojeno nevyhnutelně s poškozením obou spojovaných prvků.
namrdat něco k sobě = seskupit nebo smontovat, zpravidla s vynaložením značné síly.
přimrdat něco k něčemu = pomocí kladiva, spojovacího prvku a namrdání něco upevnit tak, aby to nějakou nepříliš dlouhou dobu drželo pohromadě. Spojovací prvek optimalizovaný pro přimrdávání bývá hřebík nebo kolík, namrdat lze do většiny materiálů úspěšně i šrouby, včetně metrických.
vymrdat něco z něčeho = zrušit toto uložení, pokud se předtím nerozpadlo samo.
vymrdat něco do něčeho = vytvořit prohlubeň nebo díru, nejčastěji opět údery
vykurvit něco z něčeho = vylomit, vypáčit, vyvrátit něco z něčeho, zpravidla za cenu úplného zničení jednoho nebo obou objektů
nakurvit něco = nalícovat neboli rozměrově optimalizovat součásti uložení. Pokud například nedrží kolíček v díře, je třeba kladivem do konce kolíku mrdnout, aby se trochu rozplácl a držel.
mrdat s něčím = opakovaně, nesystematicky a bez zjevného záměru měnit pozici něčeho, co není pevně fixované, případně přenášet různé předměty
promrdat něco = 1. mrdáním prorazitnějaký bazmeg skrze překážku, zpravidla zeď 2. ztratit něco, zpravidla ve smyslu „poztrácet“. Promrdání je v tomto případě definitivní proces, znovunalezení promrdaného materiálu se nepředpokládá.
zamrdat něco = 1. zašpinit něco něčím, zpravidla při nanášení nějaké sračky 2. ztratit, přičemž existuje jistá naděje, že zamrdaný objekt dále existuje a časem se najde. Zamrdáním více předmětů nastává status zvaný mrdník.
mrdník = nepřehledná lokální situace, nepořádek, opak metody 5S
nasrat něco někam = nanést nějakou disperzní hmotu (například lepidlo)
Quality management & methods
Následující výrazy se použíbají ve vohnoutím techspeaku k hodnocení kvality.
domrdaný = objekt vohnoutí činnosti byl nejč. opakovaným mrdáním přiveden do stavu, kdy nevykazuje očekávanou funkci. Tento stav je nevratný a představuje obvyklý výsledek vohnoutí práce.
pomrdaný = podobně jako domrdaný, ale zbývá ještě určitá naděje, že se podaří pomrdaný objekt opět opravit, pokud se o to pokusí někdo zdatnější.
pokurvený = jako pomrdaný
rozmrdaný = konfigurace rozmrdaného objektu byla opakovaným mrdáním změněna natolik, že nefunguje vůbec nebo jen zčásti, ale má se za to, že tato změna je reverzibilní opětovným seřízením. Ve vohnoutí praxi jednoznačně best case.
vymrdaný = 1. opotřebený mrdáním (zpravidla spojeno se změnou rozměrů, například průměru) 2. mimořádně hloupý
zpíčený = nepříliš vydařený
vachrlatý = vratký, málo robustní
nefachá = nefunguje
chčije = netěsní
Pracovněprávní vztahy
rachota = zaměstnání (nikoli práce, zde dochází často k chybám v překladech)
čurák seshora = vyšší nadřízený
ejčár = personalista (většinou bývá kumulativně také čurák)
éróhá = odborová organizace
kádrovák = H.R. manager, který je současně angažován v odborech, ČSSD nebo KSČM, případně vykonává práci personalisty déle než 16 let, nebo všechno dohromady
píčovat = odmlouvat, projevovat nesouhlas, sdělovat soustavně množství drobných připomínek
čurákovat někomu někde = být k dispozici (nikoli dělat vyššího nadřízeného)
mrdat někoho = 1. hlasitě a dlouho vytýkat někomu špatný přístup k práci 2. zjevně ignorovat něčí pracovní pokyny. Zde vzniká jistý začarovaný kruh, kterých ve vohnoutím techspeaku je více. Pokud například mrdáte svoji práci, přijde možná někdo, kdo vás bude mrdat.
pomrdat někoho = aplikovat mrdání, ale nepříliš intenzivně a spíše povrchně, chápáno spíše jako profylaktická činnost ještě předtím, než vznikne důvod ke zmrdání
pomrd = diskuse, při které jedna strana mluví hodně nahlas a druhá vůbec (zpravidla za aktivní účasti čuráka seshora nebo vocase)
zmrdat někoho = podrobit někoho mrdání natolik důrazně, že neklade už žádný odpor a relativně dlouho si tento pomrd pamatuje
přesrat někoho = přechytračit nebo jinak obelstít jinou osobu, třeba vocase
mrdat se s něčím = věnovat se něčemu příliš dlouho a z pohledu řečníka zbytečně detailně a do hloubky
mrdat něco = nevykonat činnost, která pro řečníka nemá největší prioritu
vymrdat s někým = 1. přesunout vlastní práci na někoho jiného 2. přivést jinou osobu do nevýhodné situace
vymrdávka = práce, kterou nikdo nechce dělat
vocas = mistr
vomrdat něco = upravit pracovní postup obejitím některých jeho kroků tak, aby byl méně namáhavý a zpravidla i rychlejší, přičemž jen zřídka bývají zachovány původní kvalitativní ukazatele
vosrat něco = viz vomrdat
Kmen slovesa mrdat lze mnohdy bez ztráty významu zpravidla nahradit slovesem jebat v příslušném tvaru, zhruba náhradou skupiny souhlásek *mrd* za *jeb*. Odchylky z tohoto pravidla nejsou významné. V tom je daná jistá variabilita a možnost výběru, která jinak ve vohnoutím světě není příliš obvyklá a může vést ke zmatení posluchače. Je proto lepší udržovat wording založený pouze na jedné variantě.
Nyní krátké překladové cvičení, které ukáže, zda jste dávali pozor:
Rozbitý stroj.
Přišel jsem do zaměstnání a šel ke stroji. Nebyl správně seřízený už od předchozí směny. Něco nefungovalo správně. Jednalo se o malý váleček s dvěma kontrolkami, zřejmě senzor. Chvíli jsem ho zkoušel nastavit, pohyboval jsem s ním různě do stran, ale pořád nefungoval správně. Tak jsem do něj udeřil, ale nezlepšilo se to. Napadlo mě ho obejít. Omotal jsem ho alobalem z čokolády. Pak fungovat začal a už jsem se jím nezabýval. Koncem směny přišel mistr a upozornil mě, že jsem celou směnu vyráběl zmetky a že se o tom dozví vedení. Řekl jsem mu, že necítím vinu, že ten stroj byl rozbitý, když už jsem přišel. On odpověděl, že mi nevěří, protože stroj nyní dvě směny nevyráběl a předtím jsem na něm pracoval zase já. Tak abych se odebral na personální oddělení a zítra už do práce nechodil. Ale já na ně vyzraju. Obrátím se na OS KOVO a ti si s nadřízenými poradí.
Rozmrdaná mašina.
Přišel sem do rachoty a šel k mašině. Byla rozmrdaná vod předchozí šichty. Nějakej bazmeg byl pokurvenej. Byl to takovej čurament s dvouma světýlkama, asi nějakej senzor. Chvíli jsem s ním mrdal sem tam, ale pořád nechodil. Tak jsem do něj jebnul a zase nefachal. Napadlo mě ho vosrat. Vzal jsem alobal od čokolády a namrdal ho kolem něj. Začalo to fachat a tak jsem s tím vymrdal. Ten vocas přišel koncem směny a začal mě mrdat, že jsem celou směnu dělal zmetky a že to řekne čurákům shora. Řekl jsem mu, že ho jebu, že ta mašina byla pomrdaná, už když jsem přišel. On mi na to povídá, že ho nepřeseru, že na tom dvě směny nikdo nevyráběl, až předtím že prej zase já. Tak abych šel na ejčár a zejtra abych na to jebal, že nemusím chodit. Ale já s nima vyjebu. Obrátím se na eróhá a ty s tima čurákama vyjebou.
Doufám, že je to nyní trochu jasnější. Nejsem sice s to rozebrat vohnoutí techspeak tak hluboce a s takovou teoretickou základnou, jako aleff, jsa spíše praktik, ale určitě vám neunikla jedna věc. Hodně slov z vohnoutího techspeaku nachází základ v tom, co se občas odehrává mezi mužem a ženou (buz… pardon gayové prominou) a s tělesnými potřebami, jako například vylučováním. Je to způsobeno tím, co sami jistě dobře známe. Pokud chceme slovně popsat nějaký úplně nový fenomén, který jsme předtím nikdy neviděli, pochopitelně nenacházíme příhodná slova a hledáme pak podvědomě slovní analogie s jevy, které už známe a popsat je umíme. Vohnoutí techspeak vznikl a vyvíjí se touto cestou také a jeho slovní zásoba je poplatná domu, že vohnouti zpravidla dovedou jen souložit a kakat.
Vohnoutí techspeak plní dvě funkce. První je předání osobitého know-how dalším osobám, které jsou s mluvčím na jedné vlně, tak, aby to bylo všem srozumitelné a nedošlo ke zkreslení informací, a na druhé straně utajit toto know-how před osobami, které nepatří do klubu a ČSSD nevolí. Tedy cosi jako jazyk kmene Navajo, používaný za druhé světové války v U.S. Marine jako šifra.
Druhá funkce vohnoutího techspeaku spočívá ve vyjádření vztahu mluvčího k popisované činnosti, který je zpravidla silně negativní. Je to tím, že obsah výpovědi zpravidla souvisí s prací nebo nějakou jinou cílenou činností, která má daleko od vize formulované ve slovech „pohoda, klídek a tabáček“.
(23x známkováno, průměr: 1,17 z 5)