Vohnout carfix

Featured Image

Původně jsem chtěl psát o tom, jak značkový service Škoda nastříkal přední kapotu i s nalepenýma mouchama a nastavil tak zcela novou laťku v oblasti exteriérového stylingu, ale pak jsem se dostal k mnohem výživnějšímu příběhu, který vypovídá opět o tom, že opravy je nejlepší svěřovat do ruky profesionálům a nikdy jinak.

Pan Hemr je automechanik. Původně je vyučený opravář zemědělských strojů. Po revoluci se z něho stal podnikatel a votevřel si servis. No servis. Průjezd v činžáku z jedný strany zazdil a vznikla jako dílna. Do tý se strčí auto a provádí se na něm service.

Co odlišuje Hemra od ostatních hráčů na trhu? Především ceny. Hemr opravuje “za hubičku”. No, ne tak docela, on by to byl asi dost tristní zážitek, ale za hodinu si počítá 250 Kč.

Hemr si s každým rád popovídá a řekne mu to, co chce slyšet, jako že třeba turobodiesely jsou známý držáky a oply vůbec nehnijou, skoro jako mazdy atd. Těžištěm Hemrovy praxe je kultovní řada Favorit/Felicia/první Fabia, příležitostně i další interceptory nejlépe do roku 1997, kdy v tom ještě nebyla ta zasraná elektronika.

Dále je třeba zmínit další Hemrův selling point, a to je schopnost sehnat levné, případně ještě levnější součástky. Má najetý takový ty různý servery s polským a čínským matrošem, který si můžete nechat poslat rovnou na adresu nejbližší sběrny, abyste ušetřili jednu cestu. Taky má rozsáhlý know-how, jak tyto díly upravit, například domluvit polskému výfuku, aby se tolerančně sešel s držáky na karosérii, aniž by bylo třeba auto třeba rozříznout a vevařit do něj segment. Také dovede sehnat levný olej značky Engine Blow Crankshaftbent, který nakupuje po sudech od nějakých divných lidí a tím pádem u něj výměna oleje vyjde i s prací na to, co jinde stojí jen materiál a navíc tam mámo neleje žádný sračky.

Pokud nemá Hemr díly z netu, montuje součástky od tý firmy, co tam všichni sjíždějí Lajny a pak odletí až ke Hvězdám. Má to žlutočerné obaly, asi na památku monarchie.

Hemrova logistika je totálně lean. Nemá naprosto nic skladem. Rozebere veterána a jede pětkrát na motorce do Auto Kelly. Poprvé nakoupit to, co si myslí, že je vadné. Podruhé vrátit to, co se ukázalo být v pořádku a dokoupit to, co je vadné skutečně. Potřetí vyměnit to, co mu prodali a nejde to namontovat. Počtvrté vyměnit to, co šlo namontovat, ale stejně to nefunguje. Popáté reklamovat to, co sám při montáži dokurvil.

Hemr má ovšem jednu nectnost. Je velice vzteklý a když se dostane do laufu, sahá k extrémním řešením. Zejména tomu dominuje svatá trojice: kladivo, flexka a autogen. Autogen je výhodný pro drobné tvarové korekce součástek, něžně se tomu říká “trochu na to dýchnout”. Čtvrtý pilíř Hemrovy technické kompetence se jmenuje diagnostika. Diagnostika je prkýnko, na který je stříbrnou páskou přidělané kovové závaží. Diagnostika se položí na plyn, tím se nastaví otáčky asi na 3000 rpm a v této konfiguraci se ladí motor pro optimální výkon, nejčastěji otáčením rozdělovače.

Moderní vozy představují pro Hemra čelendž, ale i to vyřešil. Celá řada snímačů v moderních vozech vede k velmi svérázným chybám. Normální člověk napíchne auto, které nejede na diagnostiku a nechá ho říci svůj příběh. Hemr dojede do Auto Kelly, kde nakoupí zapalovací kabely a snímač otáček klikového hřídele. Vymění obě tyto věci a když se auto ani poté nerozběhne, zavolá zákazníkovi a řekne: “Měl jsem to na diagnostice, je to ísíjů, to se musí přeflešovat, to musí do značkovýho servisu, já do toho nemůžu, to je zabezpečený aby to mohli dělat jen voni.”

Kromě toho za to můžou chemtrails.

Pan Trotl si dal k Hemrovi opravit Ford. Vozy Ford má Hemr rád, ne nadarmo se říká, že ten název znamená Fix Or Repair Daily. Většinu Fordů lze pomocí komponent z Číny, Polska a Auto Kelly pouze vylepšit, protože nic horšího než v továrně už tam dát nelze. Tento Ford však trpěl zásadní mechanickou vadou: vůbec nešly stěrače. Osička v jednom ze stěračů zarezla a odmítla se točit, takže vyhořela pojistka. Majitel vyměnil pojistku, ale světe div se, zase shořela. To už bylo vážné a takto nemocnému Fordu mohl pomoci pouze Hemr. Snad to nebude ísíjů.

Hemr vozidlo převzal. Hemr zásadně všechny opravy realizuje na počkání. To znamená, že Hemrovi přivezete auto a budete muset čekat, až to bude hotový. Majitel se rozhodl počkat na místě, protože Hemr děl, že to není žádnej problém, že se to vystříká a bude to dobrý. To nezní špatně, že ne.

Pro úplnost, správný postup opravy je následující: Sejmout stěrač. Sejmout ramínko. Promazat osičku stěrače, případně za cenu její demontáže. Složit to dohromady. Deset, možná patnáct minut práce.

Začalo to tím, že se Hemr rozhodl původně dát auto “na dílnu”, tzn. do průjezdu, ale pak si to rozmyslel, protože vystříkat se do toho může i na ulici. Rozhodl se tedy, že najede pouze k chodníku. Oděn v květované šortky a zelené hustoláptě zvané crocs vrhl se za volant a hodlal popojet tak, aby vozidlo stálo co nejblíže k jeho front office. Jeho soused však k obrubníku položil kus dřeva, aby si najížděním na obrubník neničil pneumatiky, a Hemr najel s Fordem na konec tohoto dřeva. To se vymrštilo, jako když šlápnete na hrábě a praštilo zespoda do předního nárazníku. Divně se tam zapříčilo a celý plast se hrozivě zdeformoval. Z ohnutného nárazníku vypadlo čínské světlo pro denní svícení a viselo na drátu jako kukačka, která opustila hodiny a nemůže zpět.

Epizoda s prkýnkem měla ještě jeden důsledek. Hemra popad nerv a začal být chaotický.

Několik desítek sekund běhal kolem vozu a klel. Pokusil se vrátit světo tam, odkud vyšlo, přičemž do nárazníku několikrát silně udeřil. Následkem bylo, že vypadla ještě mřížka obklopující mlhovku. Po tomto opravárenském úkonu se rozhodl, že tohle nechá na později. Uchopil dřevo, řekl něco o čurákách a odnesl ho do dílny, snad za účelem pozdější analýzy. Přinesl si šroubovák, klíč a olej ve spreji v žlutočerné plechovce, kterážto barevná kombinace symbolizuje zdroj prémiových autodílů zvaných lidově Strachlajn.

Hemr úspěšně sejmul krytku na stěrači a jal se demontovat matku. To se mu povedlo, byť za cenu určitých colateral damages. Nasadil klíč na matku, druhou rukou uchopil ramínko stěrače a použil sílu. Matka povolila a náhle uvolněný klíč na konci své kruhové trajektorie narazil do plastu pod čelním sklem, kde nechal nějaké ty stopy.

“Auuu”, zaúpěl Hemr, který si zřejmě o něco potloukl klouby. Po nějaké chvíli Hemr respawnoval a navýšil health a morale na přijatelné hodnoty, takže mise mohla pokračovat.

Zpočátku zkusil zapáčit. Když to nepomohlo, padla zlověstná věta: “Musíme to voťukat.”

Po bouchání různými věcmi do různých  jiných věcí, jako například kladivem do hřídelky (aby tam už potom nešla ta matka), kladivem do stěrače apod. se nepodařilo stěrač z hřídelky sejmout. Hemr klel a lomcoval stěračem, až se celý vůz houpal, jako by v něm souložil Hulk a Shrek. Nicméně stěrač odolával. Na to, že ho tam drželo pouze tření a vlastnost zvaná samosvornost, to byl dost slušnej výkon.

Existuje takovej jeden bazmek právě pro tyto situace, říká se tomu stahovák

V další fázi se Hemr rozhodl sáhnout po inženýrském postupu. Chytřejší opice dovede použít klacík, aby si přiblížila banán a ani kolem Hemra neprošla evoluce bez povšimnutí. Přinesl si prkénko (vypadalo jako to, co předtím sebral sousedovi) a jakousi montpáku asi půl metru dlouhou. Prkénko položil na plast kryjící prostor mezi koncem kapoty (evidentně fajnová práce) a dolním lemem skla a páku zapřel o okraj ramínka stěrače. Samozřejmě, tato akce byla od samého počátku odsouzena k neúspěchu tím, že síla nepůsobila na spoj kolmo, ale stálo to za tu škodu. Páka po okraji ramínka sklouzla, udělala přemet jako starý sokol a přistála na kapotě.

Hemr nejen že byl čím dál více chaotický a po pleši mu stékal pot. Začínal být také značně nevrlý. “To rozleštim kurva nééé”, okomentoval lítostné pohledy zákazníka na  škrábanec na kapotě. Současně bylo jasné, že paleta postupů, které Hemr mohl nasadit, je vyčerpána. Teda téměř.

Hemr se zatvářil ustaraně a pronesl verdikt: “Ten sráč nejde dolu. Já ho budu muset uříznout a koupit nový ramínko.”  Zákazník se tázal, kolik stojí. Hemr odvětil že asi sedm stovek, ale že zkusí najít nějaký f Stárlajnu a že má velký slevy.
 
Naneštěstí v tomto místě příběh končí, na druhého ze svaté trojice – flexku – bohužel nedošlo. Škoda. Jako bonus mohl majitel Fordu dostat metalizované sklo, tedy metalizované alespoň v několika málo bodech.  Nedošlo ani na autogen, od kterého jsem si hodně sliboval.

A tak je to správně. Buďme nešikovní a buďme na to hrdí. Nedělejme ani jednoduché opravy na autě sami, nenuťme se do toho, obraťme se na profesionály, oni to umějí a mají na to vybavení, takže jim to jde rychleji a neponičí žádné věci okolo. Straňme se techniky jako celku, budoucnost beztak patří sociálním médiím a sociální ekologii a v tom mezičase ať si dementi jako Hemr dělají z lidí prdel.
 


 22.08.2013 D-FENS

 
 
 

12345 (20x hodnoceno, průměr: 1,20 z 5)
1 431x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53
D-FENS © 2016