V poslední době je čím dál zřetelněji vidět snaha Ministerstva dopravy, prostřednictvím námi volených zástupců, omezit základní práva obyvatel České republiky, tedy nás – vás všech. Je zarážející, kolik obyvatel tuto snahu se sebemrskačskou vášní podporuje.
Hlavním deklarovaným důvodem oněch navrhovaných změn, jako například objektivní odpovědnost majitele vozidla, absolutní zákaz telefonování za jízdy, vyšší a tvrdší základní sazby pokut, trojnásobné pokuty pro bohaté, případně pro majitele vozidel s vyšším objemem motoru, a jiných nesmyslů, je DŮSLEDNÝ BOJ PROTI SILNIČNÍM PIRÁTŮM. Pokud pobýváte častěji v této nešťastné zemi, jistě jste si všimli, že sousloví „silniční pirát“ je velkou módou posledních let. Denně jsou nám v médiích servírovány informace o tom, jak jsou řidiči bezohlední, zlí, arogantní a krvelační. Typický médii vyprofilovaný pirát silnic je manažer středního věku v silném voze (= vše s výkonem vyšším než 47 kW) zahraniční výroby (= automaticky luxusní). V poslední době je dokonce za piráta označován každý řidič, který používá antiradar, bez ohledu na jeho jízdní styl. Nebudeme zde dnes rozebírat jednoduchost televizních reportérů, koneckonců jejich úkolem je zaujmout diváka a kdyby mainstreamový divák nebyl tak ubohý, podobné tendenční reportáže by neměly šanci.
Nicméně silná propaganda útočící na základní slabá místa lidské povahy, zejména pak na závist, ve spojení s uměle vyvolaným strachem o vlastní život, vydatně pomáhá vládnoucímu elektorátu prosazovat opatření znamenající další ztrátu soukromí a další zvýšení represe, která by jinak voliče pobouřila. Neustále opakovaným důvodem zvýšení represe ze strany státu je údajná snaha zachránit lidské životy, které každoročně vyhasnou na českých silnicích. Je vtipné sledovat, jak se jako nejčastější příčina nehod udává nepřiměřená rychlost, čímž se má zdůvodnit zvýšení pokut za rychlost. Ono překročení maximální povolené rychlosti se totiž nejsnáze kontroluje, proto je vhodným kandidátem na titul „původce všeho zla na silnicích“. Aby byla tvrzení našich mocipánů něčím podložená, je vhodné správně nastavit statistiky a výsledek je doma. Při podrobnějším studování statistik je pak občan šokován, co všechno si ministerstvo dopravy dovolí při oblbování občanů, co vše udělá pro to, aby mohlo bez obtíží obhajovat svoje kroky. Politici spoléhají na to, že občané takové věci nezkoumají a těch pár lidí, kteří se dopídí pravdy, nebude moc slyšet. Celkově snaha obrat obyvatele ČR o jejich soukromí, svobodu a peníze, je pozoruhodná…
Slova senátora a předkladatele novely zákona o provozu na pozemních komunikacích (senátní sněmovní tisk č. 50), Karla Korytáře (ČSSD), při jejím projednávání, ze dne 17. 3. 2011 mluví za vše: „Novela nemá za cíl zmírňovat pravidla, respektive bodový systém, ale naopak přitvrdit v případech ohrožujících bezpečnost silničního provozu a zdraví jeho účastníků.“ Ano, ve jménu boje sebe samých proti sobě samým! Dost již ale bylo výkřiků do tmy a populistických hesel našich hlav pomazaných. Nyní nějaká ta fakta.
Oproti očekávání, po zavedení bodového systému v roce 2006 k významnému poklesu dopravních nehod nedošlo, a to navzdory faktu, že od 1.7.2006 se zvýšila hranice pro povinnost hlásit škodu PČR z 20.000 Kč na 50.000 Kč. Tabulkově díky této optimalizaci poklesl počet nehod ze 199t v roce 2005 na 188t v roce 2006. Lze se tedy domnívat, že reálný počet dopravních nehod mohl být v roce 2006 navzdory zvýšené represi stejný, či dokonce vyšší než v roce 2005. Počet usmrcených osob do 24h po nehodě v roce 2006 klesl o 15 % oproti roku 2005, avšak za rok 2007 již bylo mrtvých opět stejně jako v roce 2005.
K výraznému poklesu počtu dopravních nehod došlo až v roce 2009, a to až na polovinu oproti předcházejícím rokům. Politici jsou ve svých prohlášeních na tento pokles, který přičítají bodovému systému a zvyšující se represi, náležitě hrdí, avšak pravým důvodem tohoto poklesu je zvýšení hranice škody, nad kterou je třeba volat k nehodě PČR, na 100.000 Kč a odstranění nutnosti volat policii při škodě způsobené třetí osobě, to vše od 1.1.2009. Bohužel, spolu s touto změnou přestala policie z neznámého důvodu zveřejňovat statistiku osob usmrcených do 30 dnů po nehodě. Nadále je již zveřejňována pouze statistika osob usmrcených do 24h po nehodě, která má znatelně zlepšující se bilanci. Je otázkou, jestli je příčinou tohoto zlepšení vyšší represe nebo stále se zdokonalující bezpečnostní prvky automobilů nebo jednoduše fakt, že část zraněných zemře později než do 24h po nehodě (a budou tak započítání do již nezveřejňované statistiky…).
Z policejních statistik dále plynou informace, nad kterými by možná nebylo na škodu se zamyslet, a sice že na okresních silnicích každoročně zahyne 2x více osob než v obcích (550 vs. 300) a že na dálnicích zemře ročně okolo 25 osob – což nám napovídá odpověď na otázku, za jakým účelem byly Passaty R36 opravdu pořízeny.
Ano Passaty byly pořízeny pro snazší trestání překročení maximální povolené rychlosti, která je údajně hlavní příčinou dopravních nehod. Nikoli, jen se její překročení nejsnáze pokutuje. V roce 2010 bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky (nebo-li řidič nezvládl ve vysoké rychlosti své vozidlo) 7. nejčastější příčinou dopravních nehod, konkrétně zavinilo 4,7 % dopravních nehod. Protože toto číslo není dostatečně alarmující, běžně se k němu přičítá nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (čili řidič jel např. i v rámci rychlostních limitů po ledu a havaroval) a nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti. Pak se v médiích slavnostně proklamuje, že nepřiměřená rychlost (bez rozdělení do výše uvedených skupin) je hlavní příčinou dopravních nehod, a proto je třeba ji přísněji trestat. Ovšem trestat se bude jen prvně zmíněná podskupina nepřiměřené rychlosti.
Dále je velmi zajímavá statistika nehod způsobených řidiči vozů různých kubatur. Ministr dopravy Vít Bárta, t.č. se stále odebraným řidičským oprávněním za závažný dopravní přestupek, předložil Vládě k projednání návrh zákona, který by sankcionoval řidiče vozů s objemem motoru nad 3000 cm3 dvojnásobnou a s objemem nad 4500 cm3 trojnásobnou pokutou. Důvodem podle jeho tvrzení je, že řidiči silných vozů mají větší tendence porušovat předpisy, čili jsou větší silniční piráti. Všichni. Tady pan Bárta evidentně vychází z osobních zkušeností. Ale je to opět nesmysl populisticky hrající na závist chudších spoluobčanů. Podívejme se, co říká statistika.
Počet dopravních nehod způsobených vozidly rozdílných kubatur
Co lze ze statistik vyčíst? Že pan Bárta je manipulátor a populista. Lze přistoupit za obecné tvrzení, že majitelé silnějších vozů jezdí rychleji. Jak ale vyplývá z tabulek, to je ještě neznamená, že jsou pro ostatní účastníky silničního provozu nebezpeční. Naopak, řidiči silných vozů jsou zdaleka nejbezpečnější skupinou řidičů na českých silnicích. Máme-li se tedy řídit vizemi Víty Bárty, pak trojnásobné pokuty by měli platit řidiči vozů s objemem 1100 – 1900 cm3. Je velmi pozoruhodné, že dokonce i řidiči vozů s objemem motoru do 1000 cm3 způsobují více nehod než „piráti silnic“. Jenže těm, kdo dočetli až sem, je asi jasné, že nejde o snižování nehodovosti. Jde o volební hlasy. Škoda, že tuto statistiku nezohledňují i pojišťovny při výpočtu pojistného na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Závěry z uvedených statistik nechť si každý dovodí sám. Přemýšlejte a nenechte se manipulovat.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)