Vidliččin příběh

Featured Image

aneb banální příhoda všedního dne s upadlou vidličkou…

Slušná nadstandardní restaurace v době oběda. Žádná závodní jídelna nebo polední vývařovna, spíše restaurace se snahou o kvalitní kuchyni, s jídelním lístkem na jedinou stránku, v němž se prakticky vždy nalézá zvěřina, losos, telecí a nějaké vegetariánské jídlo. Cenová hladina za hlavní jídlo řekněme od 130 do 200 Kč, tedy skutečně ne jen tak ledajaký pajzl. Vaří tam nadprůměrně, ale protože nemám v úmyslu nikomu dělat reklamu, bude to asi tak vše, co o daném podniku P.T. čtenáři prozradím. V kontextu článku je ostatně jméno restaurace nepodstatné, podobným způsobem by to patrně dopadlo prakticky všude.

Cink! Vidlička o tři stoly dál padá na zem. Jsem ale asi jediným, kdo si této události povšiml. Chvili leží na zemi, posléze ke stolu přichází nově příchozí, na vidličku šlape botou, čehož si ovšem také nepovšimne. Odloží si bundu na věšák, vrací se zpět, vidličky si povšimne, a — patrně veden slušným vychováním, že věci na zem nepatří — vidličku zvedá a pokládá na jinak prázdný vedlejší stůl. Pro jistotu ještě podotýkám, že v dotyčné restauraci mají příbory zásadně položené na ubrouscích, takže volně ložená vidlička je patrně procesně neošetřený stav.

Po chvíli přichází číšník. Nepřemýšlí nad tím, kterak se nebohá vidlička dostala na stůl, nicméně ji vezme a odnese. Jak si však všímám, neodnáší ji spolu se špinavým nádobím, protože mu vůbec nepřichází na mysl, že by s dotyčnou vidličkou mohlo být cosi v nepořádku, ale přidává ji k nádobí nepoužitému. Jistě, jedná zcela jistě v dobré víře, stejně, jako jednal v dobré víře ten aktivní host, který onu vidličku zvedl. Pokud by ji onen host nechal na zemi, dá se očekávat, že by ji posléze personál sám odnesl a přidal ke špinavému nádobí.

Vidlička na zemi, pche, to je toho. Jistě. Ovšem v ulicích (nejen) českých měst se na zemi nachází ledasjaký ekelhaft, který dále netřeba pro potřeby tohoto textu podrobně rozebírat. Nemusíme do něčeho takového přímo šlápnout, oni to roznosí po chodnících ostatní a různé miniaturní částečky nejrůznějších sajrajtů, často něčím biologicky kontaminovaných, zkrátka v podrážkách bot jsou. Díky dobře míněné snaze hosta a rutinní práci číšníka se tento kentus mohl dostat do potravního řetězce. Stačí k tomu málo, nepřerušený řetězec na sobě nezávislých událostí, které jsou samy o sobě zcela neškodné. Často mohou být tyto neškodné události motivovány těmi nejlepšími úmysly. Není to jen uvedený případ, řetězec zdánlivě neškodných událostí, který nakonec vedl ke katastrofě, byl příčinou mnoha leteckých nebo námořních neštěstí, válečných debaklů a jistě se najdou i další příklady v běžném životě, kdy je jakákoli aktivita, směřující k nápravě zdánlivé a nepatrné škody, nežádoucí.

Čekali jste něco víc? Třeba hluboce lidský předvánoční příběh s vidličkou, zapíchnutou v něčím oku? Bohužel nemohu sloužit. Dnes máme k zamyšlení jen naprosto banální příhodu.

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
146x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!