Jsem pro abslutní svobodu slova, ale lidi jsou blbí, takže nejsem pro absolutní svobodu slova.
pipe.maze
no jo, vytvořil jsem paradox
trodas
Nesmysl. Jsem pro svobodu slova „absolutní“, ale ta má hranici v přímé výzvě k násilí. Výzva k násilí už není chráněna, protože to není vyslovení myslenky, ale pobídka k činu. Stejně to viděl Daniel Lipšic: http://rutube.ru/tracks/1586381.html http://uloz.to/xxpTTH2G/holokaust-sk-wmv
…ale židozednážská klika („HaRABÍN“ na NS SR) mu to rychle zatrhla. Pochybovat se prostě nesmí.
Jinak ukázkou, jak velké většiny lidí se článek dotkl je v jeho hodnocení :)
Anarchokapitalismus je také doslova „epic fail“, protože např. privátní soudy a vězení fungovat nikdy nebudou ani zdánlivě spravedlivě. A protože první, co koncern udělá je co? Zlikviduje konkurenci a v tom bude pokračovat, až bude mít monopol. Stát je špatný? Jistě. Ale je lepší místo něj diktatora do mafie převtěleného byznysu? Nejsou již současné zkušenosti s např. lékařskou, soudní či policejní mafií dostatečně strašné…?
Stačí se jen zamyslet a je to hned jasné.
…
Co se blbosti lidí týče, tak toho si mocní dávno všimli a proto dokážou manipulovat s lidmi tak snadno:
http://youtu.be/p8ERfxWouXs?t=9m46s – vizuální test Solomona Ashe, 37% souhlasilo s majoritou vždy, 75% někdy i když jim smysly říkaly, že je to lež
kat
Většina lidí je „blbá“, protože systém je nutí používat mozek v rozmezí je povoleno / je zakázáno.
Rattlesnake
Většina lidí v souhrnu celé historie je přiměřeně inteligentní, kooperující a cílevědomá, jinak by dneska vesměs nevozili prdel v autě, nesrali na porcelánu do pitný vody a nespali v čistých postelích bez blech, ale žili by dál s prasaty v chajdě s lopuchovou střechou.
Místně a časově se můžou vyskytnout fleky s většinou dost chytrých a dokonce slušných lidí a místama pak naopak oázy fest ale tuplem blbých a nepoučitelných hovad, to je pravda. Svobody včetně tzv. svobody slova už dost dobře popsal třeba Kryl.
Kdo po zkušenosti s Husákem a bolševikem dobrovolně a svobodně přitakal období Havla a Buzkové a pak ještě zvolil eurosvaz s Rumpyjem, je opravdu blbý definitivně a provždy.
Řvoucí Kundy nechtěly performancí v chrámu bohorodičky „řešit problém“, nýbrž řešily svou frustraci a potřebu zviditelnění, asi jako ten nějaký pražský ohon z kavárny, co vyrobil Entropu a trenýrky na Hrad, neřeší jiný problém než svůj pocit uměleckého exhibicionismu, tihle lidi podvědomě dobře vědí, že jinak slušně se uživit by znamenalo buď něčemu kvalifikovaně rozumět nebo tahat pytle na zádech.
Podobně jako třeba Mašíni nechtěli „řešit“ nějaký boj proti bolševikovi, ale vlastní únik a přetlak adrenalinu. Náhradní zdůvodnění.
DISP
a máte to tady, vy o „voze“ – a ti níže,…
;o/
jbb
Nojo – při průměrném IQ v ČR 98 (zdroj viz zde: http://iqtest-narodu.wz.cz/), při znalosti jak vypadá tvorba průměru (srovnej medián a průměr platu) a dále při znalosti distribuce krajních extrémů IQ (nemožnost fungovat ve společnosti s IQ >130) jistě nikoho nemůže překvapit, že odhadem 70% osob má IQ podprůměrné…
Což je prostě fakt a základní (a zcela nepřekročitelný) limit každé „lidové demokracie“ – či „diktatury debilitariátu“, nazvěme to jakkoliv. On už Sir Churchil ne nadarmo říkal, že „Nejlepším argumentem proti demokracii je rozhovor s jedním obyčejným mužem z lidu“.
Takže jak se říká – „sestím smiř“. Nicméně ve chvílích spleenu si rovněž kladu otázku – „Proč máme trpět my, jejichž IQ 100 bezpečně překračuje?“ Odpověď je ovšem nasnadě – protože je nás prostě málo. Stejně jako DFENS nikdy nebude čteností MF Babiděs…
Já nevím, školy nemám, ale jak může mít 70 % osob podprůměrné IQ s ohledem na to, jak je IQ definováno?
Samozřejmě ne že by demokracie nebyla sračka….
Tik
Myslím,že jako matematik byste nad tím měl ještě pouvažovat. Pokud vím, též asi 70 procent lidí má podprůměrnou mzdu. Tím ovšem neříkám, že je to pravda, jde jen o tu matematiku.
podotek
Odkdy má výše mzdy gaussovské rozložení, pane Tiku?
Tik
Však také píši, že neříkám, že je to pravda (podprůměr 70 %). Urza psal podle definice – pokud si pamatuji, definováno je to, že průměrné IQ je 100 a to je celé. IQ má gaus. r. jen opravdu velmi přibližné, dementů je podstatně více, než geniů a tedy by mělo být víc nadprůměrných, pokud dobře uvažuji.
Radulix
Mezi IQ a mzdou je celkem jednoduše viditelný rozdíl. Zatímco je řada těch co mají o mnoho více jak dvojnásobek průměrné mzdy, tak takových co mají více jak dvojnásobné průměrné IQ se v našem státě najde sotva jeden exemplář a ten bude asi nejspíše velmi dobře střežen v nějakém nesvobodném ústavu. Takže pokud trpíte s IQ nad 130, tak snadno dovodíte a i dohledáte, že nemůže mít 70% lidí podprůměrné IQ. Ale že 70% lidí má IQ pod hranicí, která je neslučitelná se svobodným životem, je nesporný fakt. K tomu se přidává skutečnost, že řada lidí s řekněme nadprůměrným IQ se taky projevuje jako blb a nemůže tvořit svobodnou společnost. Uzavírám že IQ je jen toliko jeden nevýznamný parametr určující schopnost koexistovat ve svobodné společnosti založené na svobodě a zároveň na osobní zodpovědnosti za své činy.
jbb
Opravdu bych si nebyl jist tím, že IQ má gaussovské rozložení. Čertovo kopýtko se dle mého názoru bude skrývat právě v těch „asi padesáti procentech“ spadajících dle uváděných údajů do pásma 90-109 – které je zváno „normální inteligencí“.
Na druhou stranu ano, přijmeme-li empiricky snadno prokazatelnou thesi, že pro studium „slušné VŠ“ (míněno tím něco typu medicína/veterina/práva/technika) je třeba IQ alespoň 120 (i když náš kantor psychologie vždy uváděl případ právníka, který si to se svými 88 vyseděl, arciť ne za pět let), pak máme docela hezký argument, proč je implicitní nesmysl chtít dopřát VŠ vzdělání více než 1/10 populace…
Čímž ovšem nerozporuji fakt, že IQ je velmi hrubý, nepřesný a ovlivnitelný ukazatel (části testů se dají naučit, existují určité kulturní odchylky a samozřejmě IQ neříká nic o celé řadě dovedností, například sociálních. Uvažme také relativní nepřesnosti ve spodní části testů (hlupák se štěstím si občas tipne správně, čímž své IQ zvedne) a opak v horní části testů (pokud správně zodpovíte 90% otázek, znamená to, že se Vaše IQ nepodařilo změřit, respektive může být vyšší než naměřené – takový test pak funguje jako ego-booster (u testovaného) či jako rudý hadr (u psychologa).
No, pokud na konci uvádíte to, co uvádíte, tak nechápu, jak můžete tvrdit něco o IQ a vysoké škole.
Co se například techniky týče, a to zejména těch dnešních, málokdo opravdu testuje pochopení věci. Většinou se jedná o něco okolo naučení se postupu nazpaměť, takže člověk může být blbej jak štoudev a bez problémů vystudovat. Naopak někdo může být ve všech oblastech taky dost málo použitelnej a přitom mít obrovskou představivost/abstraktní myšlení. Einstein byl tuším příklad tohoto. Pak naopak člověk velmi rychle chápe a může být schopen spoustu věcí sám vymyslet v relativně krátkém čase. Nebo si představit ve vlastní kebuli ty teorie světla, gravitace atd. a následně to jenom matematicky popsat. IQ by měl sice testovat tak nějak všechno, ale výsledek je snad jakejsi úhrn a pokud velmi silně převažuje jedna oblast, pořád z toho může vypadnout hodně vysoký číslo.
Jak už tu myslím mnohokrát padlo – jakmile si uvědomíte že to, že jen někdo vystudovanej inženýr neznamená, že to není úplnej debil, mnoho věcí bude dávat mnohem větší smysl. Nebo tak nějak :)
Sysop
To „dnesnich“ bych dvakrat podtrhnul. Jeste za mne se na VS zkouselo tak, ze biflovani nemelo zadny smysl. Drtivou vetsinu vzorcu si clovek musel primo odvodit az pri reseni problemu.
Dneska uz to tak neni. Proto take titul ma kdejaky ocas. Kdyz uz tedy nema penize na to, aby si ho rovnou koupil.
Wildcat
Tak to sa techniky bud museli za poslednych 25 rokov sakramentsky zmenit, alebo s prepacenim nemate sajnu o com pisete. Ja som absolvoval techniku a mozem Vam zodpovedne prehlasit ze zo skutocneho uciva si pamatam maloco. Zato schopnost analyzovat problem a pochopit javy zostala.
Sysop
Re: Wildcat
10.12.2015 v 14:37
Ted nevim, na koho reagujete, ale co ja si pamatuju, tak na stredni nas ucili pocitat presne, pomalu a z naucenych vzorcu, zatimco na VS nas ucili pocitat rychle, klidne i nepresne, zato z vlastnich vzorcu a u zbytku bylo jen nutne vedet, kde se to da najit. Studoval jsem za minuleho rezimu. Minuly tyden jsem resil aplikaci, kde jsem potreboval pouzit nekonecne rady. 25 let jsem to neresil a na Internetu toho moc nebylo, co bych mohl pouzit. Takze blok, tuzka, pak Excel a behem asi tri hodin byl algoritmus hotovy. Ze skoly si jen matne pamatuju par veci, ale logika je proad stejna, samozrejme.
Wildcat
Reagoval som na Behemota. A aj ja som studoval za minuleho rezimu a moje skusenosti su uplne zhodne s vasimi.
agoraf
nejsem matematik, ale iq (stejne jako mzda) nema zaporne hodnoty, takze to muze byt normalni rozdeleni jen priblizne – proto se take median a prumer lisi
trbvm
To je vidět, že nejste matematik. Tomu, aby mělo IQ záporné hodnoty teoreticky nic nebrání. Model IQ má Gaussovo rozdělení, které je dáno 2 parametry – střední hodnotou a směrodatnou odchylkou, ty jsou fixovány na 100 a 15 bodů. Takže kdyby měl někdo IQ třeba 7 sigma pod normálem, měl by 100 – 15*7 = -5 bodů. Ale uvědomte si, jak absurdně nepravděpodobné to je, kdybychom chtěli jen záporné IQ (asi 6.7 sigma), tak to vychází přibližně 1 ku 100 miliardám, což bude důvod, proč o tom neslýcháte. Ale není to principiálně nemožného.
podotek
Cožpak dvojnásobek, ale jak tím průměrem zamíchá třeba desetinásobek!
IQ nemá long tejl, mzda jo.
Rozdíl mezi průměrem a mediánem mi neunikl; jenže to IQ….
JJ
Pokud je stupnice IQ „kalibrována“ na jiném vzorku, tak ve skupině, která tomuto vzorku neodpovídá, bude rozložení všelijaké. Když to nastavíte representativně pro celou populaci a pak půjdete měřit IQ na úřad nebo na schůzi Mensy…
Nevím, z jakého vzorku je odvozena v současnosti používaná stupnice.
dj-bobr
AFAIK je to regionální aritmetický průměr; četl jsem kdesi (citation nemám, sorry), že USA IQ 100 je ekvivalentní středoevropskému IQ 89 či tak nějak. Můžu se na toto téma zeptat exředitele Menzy, jsme v kontaktu.
lopata
Regionální rozdíly existují. Ale hodně se to přeceňuje a hladí to ego. Jde hlavně o kulturní složku, která v tom dělá paseku. U kulturně nezávislých testů – obrázky, číselné řady,… se to hodně stírá. Dost problém bývá v některých populacích motivace. Pokud to nedají na první dobrou, tak to vzdají a opačný extrém – zaseknutí na jedné otázce. Tohle hrozně moc ovlivňuje výsledek. Není neobvyklé, že člověk se u druhého/třetího testu (stejný typ ale jiná varianta) dost zlepší. A je to hlavně na vrub efektivity práce s testem a zvládnutí trémy / novosti.
Jinak IQ ma téměř ideální gaussovské rozložení a medián se kryje (+-) s průměrem. Čili na jednoho génia připadá jeden mentálně postižený… Totální extrémy v menších populacích bývají trochu nevyzpytatelné. Což platí i pro ČR. Ale třeba u Číny jsou i ty extrémy statisticky podle očekávání. IQ 120 je vhodným, ale nikoliv postačujícím předpokladem ke studiu VŠ. Záleží zda struktura odpovídá profilu VŠ (např. technika X jazyky). Dále je potřeba volní složka (aka dokopat se k práci včas a nezbytném objemu). Přičemž platí, že drobný deficit IQ lze nahradit pílí a naopak. Pro kvalitní maturitní obor se udává spodní hranice IQ cca 100. Je také dobré vědět, že IQ naměřené testem má určitou odchylku, která rozhodně není nula. Čili IQ 88 na VŠ už je asi politický počin, ale naměřené IQ cca od 105 může stačit.
IQ je schopnost efektivně pracovat s podněty, neznámými situacemi a také analogiemi. Z toho vyplývá, že je pouze jednou ze složek jak pro studium, tak pro úspěšné zařazení do společnosti. Často se IQ zaměňuje se sociální inteligencí (EQ), které zahrnuje schopnost správně číst emoce, vnitřní rozpoložení ostatních a efektivně jednat v sociálních situacích. Velmi časté je že člověk s vysokým IQ má snížené EQ a naopak.
Další častá chyba je zaměňovat světonázor dotyčného a IQ/EQ s cílem dehonestace. Tahle chyba vyplývá z rozdílné motivace + hodnotového systému. To co se jednomu jeví jako naprosto nelogické v rámci jeho hodnot a světonázoru, může být perfektní logická konstrukce v rámci jiného žebříčku hodnot a světonázoru. Typickým příkladem tohoto zaměnění je mezigenerační konflikt v pubertě.
Zdenek
Co jsem tak narychlo četl a díval se tak IQ bylo definováno původně tak že 100 je jak průměr tak medián tak i vrchol gaussovy křivky, tzn většina populace se kolem toho čísla pohybuje.
Když se nad tím tak zamyslim, neni to žádná hitparáda, na druhou stranu ani děs. A ono co se týče myšlenek sebezodpovědnosti, svobody apod, mám plno velmi inteligentních kolegů kteří si umí racionalizovat naprosté levičácké šílenosti, tak znám i plno lidí, kteří přestože najsou žádní velcí myslitelé, tak selským rozumem chápou že přerozdělenim žádný bohatství nevznikne a úředník žádnou hodnotu nevytvoří.
Řekl bych že tématu velikost státu vs. velikost soukromého prostoru IQ jako takový příliš nerozhoduje.
Vysoké IQ dává člověku výhodu v jakékoli společnosti. S drobnou nevýhodou že chápat a vědět co je ve společnosti špatně může být frustrující.
lopata
+1
coyot
Vysoké IQ může sloužit stejně tak poznání, jako sebeklamu. Je to jen nástroj, který lze využít k poznání a pochopení reality (tedy k dosažení intelektuální svobody) nebo naopak k jejímu zahalení nánosem ilusí (zpravidla kolektivních – názorové souznění je výrazem socialisace jedince).
Schopnost vnímat realitu s jejími zákonitostmi podle mého názoru mnohem víc souvisí se stupiditou, jak ji popisuje Fr. Koukolík, než s inteligencí, tedy (velmi zhruba) na tom, do jaké míry je člověk schopen se vyrovnat s rozpory mezi závěry, plynoucími z vlastní zkušenosti a postoji, které od něho očekává společnost.
I velmi inteligentní člověk dokáže podlehnout tlaku většiny, nechce-li být sociálně vyloučen. Proto bude spolu s ostatními obdivovat ušlechtilého plnokrevníka, i když jasně vidí rohy a vemeno.
To ale neznamená, že je to vůl nebo slepec – většinou je jen obyčejným sráčem.
podotek
U Koukolíka je mimořádně hloupé právě to, že si spoustu standardních pojmů redefinoval, případně zcela zbytečně zavedl nové pro věci, kde už standardní názvosloví bylo.
Tím udělal chytrou mezeru mezi svými spisky a standardní terminologií, takže vznikl svět Koukolíkův sui generis, ve kterém je za vizionáře bez kritiků, ba i za rebela.
coyot
Neredifinoval, ale jen definoval, což je pro seriosního badatele nezbytností.
Ale i kdyby redefinoval, je to v jeho případě ku prospěchu věci. Je srozumitelný, protože člověk ví, co přesně tím kterým pojmem míní.
Rozhodně mi jeho myšlenky připadají zajímavější, než hloupý údiv nad skutečností, že lidé s vysokým IQ se chovají jako blbci.
KOukolík je můj oblíbenec, protože funkčními zobrazovacími metodami (tedy dosti exaktním způsobem) při zkoumání lidské psyché dochází ke stejným nebo velmi podobným – a zhusta velmi kacířským – závěrům, jako já logickou úvahou. A to mi dělá velmi, ale velmi dobře.
podotek
Nojo – ale říká věci, co tu už minimálně od konce 60. let ležely na lopatě, jen si je v té prodejně skript koupit.
Říká je hezky a populárně, wo tom žádná.
A tím, jak si vytvořil vlastní pojmosloví, mu vlastně nejde oponovat.
Pak se dokonce může zdát, že jeho závěry jsou kacířské.
Ygorku?
coyot
„Dva plus pět rovná se deset, přičemž dvěma míním tři, pěti šest a deseti devět.“
Je na tom něco nepřezkoumatelného? Nelze tomu snad oponovat?
Jsem toho názoru, že definice čehokoli může být naprosto libovolná, aniž by tím jakkoli utrpěla přezkoumatelnost pravdivosti tvrzení.
V matematice by byly podobné redefinice zbytečné, protože není důvod k obavám, že by dvojku chápal každý jinak. V lidské řeči, obzvláště pak ve zpolitisovaných oborech, jako je psychologie či sociologie, jsou naopak navýsost žádoucí.
Lidi si totiž o sobě rádi lžou a vágní pojmosloví jim to velmi usnadňuje.
Mně je úplně jedno, kde své závěry Koukolík bere, jestli je někde opsal nebo na ně přišel sám. Zajímá mě jen jejich platnost a důkazní metody, které pro její vyvrácení nebo potvrzení používá. Koukolíkova osoba, jeho úmysly a charakter mě nezajímají ani dost málo.
Mnohé jeho závěry kacířské (nebo chceš-li – politicky nekorektní) bezpochyby jsou. Je klidně možné, že podobné učinil už dřív někdo jiný, jen zřejmě neměl dost odvahy je takto veřejně hlásat.
Dragonscale
podotek
„U Koukolíka je mimořádně hloupé právě to, že si spoustu standardních pojmů redefinoval, případně zcela zbytečně zavedl nové pro věci, kde už standardní názvosloví bylo“.
Já bych Koukolíka nepodezříval z neznalosti břitvy Williama z Ockhamu.
Možná mne opravíte, ale Voltaire … :“Chceš-li se mnou diskutovat, přesně vysvětli pojmy“.
podotek
(Není to postup neznámý nebo neobvyklý, právě terminologií se liší předmětem zkoumání de facto shodné obory ekonomie, sociologie, lingvistiky etc. V devadesátých letech pro to bylo globální políčko přímo přeživené, pak se to už jen ňák petrifikovalo.)
za pomoci zarovky a multimetru, proste taky umi cucat z prstu
Sysop
Sklenena koule & cerna kocka uz jsou out? A ja na ne tolik spolehal…
LWG
Nejsou out, ale jsou zbytečně náročné oproti hodu kostkou, případně metodě „já jsem si tak řekl…“
jbb
Mea culpa, ve větě „(nemožnost fungovat ve společnosti s IQ >130)“ vypadla půl věty – bylo tam nemožnost fungovat ve společnostis IQ 130 – ovšem bylo tam „většívětší“, tedy dvě stříšky – abych naznačil o hodně větší – a systém to schroustal.
jbb
Tak sakra! Zase to zmizelo???
Naposledy „nemožnost fungovat ve společnosti s IQ „nižší než“ 70 vs existence osob s IQ „hodně přesahující“ 130.
Teď už snad systém nic nepožere, když jsem žádnou stříšku nepoužil…
Ohledně mých článků o ankapu…. samozřejmě, že anarchie „není blbuvzdorná“, ostatně co „blbuvzdorné“ je? Bude-li v nějaké společnosti velký počet blbců, bude se tam žít blbě, to žádná anarchie nezachrání.
Ale porovnejte ji s tím, co tu máme teď; demokracie nejen není „blbuvzdorná“, ona je dokonce na blbosti založená a hlavně blbce ve společnosti vyrábí, ostatně: http://dfens-cz.com/zmirnovani-dusledku-spatnych-rozhodnuti/
Takže máte pravdu; společnost blbců bude blbá i v anarchii, leč daleko méně blbá, než když titíž blbci budou žít v demokracii.
pipe.maze
No, mě hlavně napadlo, že anarchokapitalismus by byl za pomocí blbých lidí velice rychle proměněn zpět na sociální stát. Stačilo by se, aby se objevil nějaký zmrd, co začne lidem, kteří se o sebe nedovedou postarat sami, slibovat vše možné. Že když se mu dá nějaká forma moci, tak jim zařídí takové a makové jistoty a že jim dá to či ono. A oni ho budou následovat a budou vznikat první zákony, regulace a hle, zase je tu demokracie.
To by se samozřejmě stát mohlo; ale opět – kde ne?
Navíc startovní pozice v anarchii je rozhodně lepší než ve státu, kde už ty struktury existují, takže je snazší zavádění socialismu.
Lojza
Na tuto namitku zas a znovu odpovim:
Anarchie (jakakoliv odnoz) muze vzniknout pouze tak, ze lide budou dobrovolne chtit, aby vznikla. (Pokud pomineme nejake prechodne obdobi po nejake obri katastrofe, kde vsak velmi rychle vznikne nejaka mocenska struktura, pokud ji lide budou pozadovat).
Anarchie muze prirozenou cestou vzniknout pouze tak, ze lide (vetsina) dojdou k vnitrnimu poznani, ze svoboda je pro ne nejdulezitejsi hodnota, ze chteji byt zodpovedni za svuj zivot sami a podobne.
Anarchie nejde nastolit „revoluci“ ci jakkoliv nasilnou cestou – lide by, presne jak pises, radi skocili na spek prvnimu, kdo by jim nabidl „stat“.
Pokud by tedy lide dobrovolne presli na jiny hodnotovy system, nez maji dnes, potom je vcelku logicke, ze by byli pomerne slusne rezistentni proti tomu, o cem pises.
Na druhou stranu je to diky teto podmince vcelku „utopie“ – lide jsou cele generace vychovavani v urcitem hodnotovem prostredi a v urcitych sablonach mysleni a je to v nich zakorenene natolik silne, ze je temer nemozne, aby nejak prirozenou cestou doslo ke zmene mysleni tolika lidi.
Jak uz jsem psal a zase to zopakuji – v principu to same plati I o tom „idealnim komunismu“ , ktery by ciste teoreticky take bylo mozne zavest, no opet by to museli chtit vsichni lide (ci drtiva vetsina) a museli by zcela a naprosto zmenit svuj hodnotovy zebricek.
Podle meho nazoru je anarchie „nejspravedlivejsi system“ , nebot stoji na naproste dobrovolnosti konani a zaroven na naproste zodpovednosti za sve ciny. Ma sice mnoho technickych problemu, jak resit to ci ono, ale pro me osobne dulezitejsi je ten duraz na ferovost, rovne sance a „rovnou zodpovednost“. Samozrejme chapu, ze drtiva vetsina lidi ma jine hodnoty, ktere vyznava, a proto tu anarchii nemame a mit jen tak nebudeme.
mjfox
To nebude jenom tím, že „lidé jsou celé generace vychovávání…“. Tak to v přírodě funguje, že se jedinci sdružují do nějaké smečky nebo tlupy a mají nějakého alfa samce (nebo alfa samici). Někoho, kdo tu smečku vede. Je to pro ně výhodnější než chaos.
Některá zvířata žijí samotářsky, některá se sdružují do skupin jenom při specifických příležitostech (migrace, páření).
Lojza
To se vubec nevylocuje – alespon tedy v mem pojeti anarchie :-)
Ja nemam problem s tim, ze by v anarchii lide cast svych prav/povinnosti nejakym zpusobem delegovali na jineho cloveka. Dokonce nemam ani problem s tim, ze by na nej delegovali 100% vseho. Pouze je tam ta dulezita vec – dobrovolnost a dale neseni si zodpovednosti za takovy krok, at uz to znamena cokoliv.
Tedy – necht si v anarchii pulka lidi klidne zalozi stat, DOBROVOLNE si ho financuje, nemam s tim problem. Jen at nechaji na pokoji ty, kdo se jim na tom nechteji podilet.
Tento koncept by imho nebyl nerealny. A ani nepotrebuje, aby lide byli „idealni“. Jedine, co je potreba, je nutnost mit „ty spravne“ zivotni priority a „ten spravny“ zebricek hodnot. Alespon ve vetsine pripadu.
Vzdycky budou zlodeji, podvodnici a podobne. Jsou ted a bude kdykoliv jindy. Ale to nevadi – jde o ten zbytek.
Dneska leti tuhlecty socialni jistoty, „nekdo se o nas ma postarat“, a podobne – je jasne, ze takovi lide apriori odmitnou anarchii, protoze ta znamena pravy opak – postaram se o sebe sam, jistoty nejsou zadne (mimo jedine, totiz ze vetsina lidi ma podobne smysleni jak ja).
mjfox
Myslíš, že by lidi žili pohromadě, ale půlka by jako patřila do státu a půlka do anarchie? Lidi jsou vyčůraní, anarchisti by v případě nouze najednou přiběhli a „státe postarej se o mě“. (Taková light verze funguje už teď, typicky lidi bez zdravotního pojištění v nouzi stejně dostanou ošetření, protože přece nejde nechat je chcípnout na ulici… nemocnice to po něm sice může vymáhat zpětně, ale kde nic není ani smrt nebere.)
Lojza
Mozne je cokoliv – da se predpokladat, ze pokud by se nejaci lide dobrovolne skladali na nejakou sluzbu, tak by ji pravdepodobne nechteli zdarma poskytnout i tem, co se neskladaji.
Ale ja bych to nechal na nich. Ostatne, psal jsem, ze „s tim nemam problem“, nikoliv to, ze by se tak muselo nutne byt :-)
A to, jestli nekdo nekoho necha ci nenecha chcipnout na ulici – to bych videl tak, ze by se jiste resilo pripad od pripadu a zalezo by na tom, kdo by to zrovna resil – mozna, ze nejaky Samaritan by ze sveho nekomu osetreni zaplatil, a nebo by ho naopak nechal chcipnout…v tom vidim uzasnou vyhodu system, kdy si kazdy rozhoduje podle sveho a nikdo nikoho k nicemu nenuti. Chces pomahat? Pomahej…nechces? Tak nepomahej, nasilim te nutit nebudeme (jako je to napriklad dnes)
No, a ta kapitalistická forma hlavně může dlouhodobě ekonomicky fungovat bez toho, aby nakonec většina obyvatelstva skončila jako úplní nuzáci, na rozdíl od komoušství.
lopata
Demokracie dokáže s „blbci“ daleko lépe pracovat. Jinak by ji nahradilo něco co lidem vyhovuje lépe. Paradoxně lidé neustále dokazují, že jim současný stav vyhovuje alespoň natolik, aby jim nestál za pokus o změnu. Čili ancap prohrává v necinknuté soutěži s demokracií současného střihu. Nenabízí dostatek pohodlí.
Pokud někoho přirovnáte k „ovci“, pak je zarážející, když se divíte, že se chová jako ovce. Ovce, má-li dostatek pastvy a ochranu před vlkem, nepociťuje stříhání jako újmu.
CNN
Dr. Sheldon Lee Cooper, B.S., M.S., M.A., Ph.D., Sc.D je tak chytrej až je úplně blbej, voe:-).
Podobnej týpek, tentokrát ne fiktivní, je věhlasný JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola.
Zdenek
Urza: Blbci v anarchii je myslim dobrý téma na další díl. Dodám že tuto poznámku myslim zcela vážně bez jakékoli ironie apod.
Joker
Celkem dobře to ilustruje dva postoje, mezi kterými si prostě musíte vybrat:
1. Většina lidí jsou blbci. V tom případě jsou nějaká práva a svobody dané všem spíše nežádoucí, demokracie je taky nežádoucí (nesmrtelná hláška z filmu Světáci: „Když je ze tří lidí jenom jeden chytrej, tak nesmí, opakuji nesmí, nikdy dojít k hlasování“) a ideální zřízení by byla osvícená diktatura.
2. Většina lidí se chová racionálně. V tom případě si zaslouží práva a svobody. Ideální zřízení bude nějaké individualistické, i kombinace svobody a demokracie vychází celkem dobře.
Můj názor je, že jednoznačně platí 2.
Je třeba si uvědomit, že co se může zdát jako úplně pitomé chování, je často racionální chování, jen buď založené na chybné úvaze, nebo pokřiveném vidění světa.
Shodou okolností je aktuálně v hlavičce odkaz: http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/38237-zamysleni-na-ceste-do-totality-davate-si-uz-bacha-na-hubu
Cituji z něj:
„Racionálně se chová i psychicky nemocný člověk, jenom je jeho vnímání reality hodně pokřivené, takže i jeho chování vidíme jako pokřivené. Jednou ho napadl pacient, protože si myslel, že mu ukradl peníze a odmítá je vrátit. Náhlé napadení vypadá děsivě, nelogicky. Jenomže pokud přijmeme pohled pacienta, nevyvratitelnou představu o tom, že byl svým terapeutem okraden, je jeho chování v podstatě racionální.“
Jiný příklad, takzvaní „nepřizpůsobiví“ vůbec nejsou nepřizpůsobiví, právě naopak se naprosto racionálně přizpůsobili možnosti žít si z jejich pohledu na přijatelné úrovni (byť nám se může zdát hrozná) aniž by museli cokoliv dělat.
V kostce: Já věřím, že lidi by se z velké části přestali chovat jako idioti, kdyby je systém k takovému chování přestal motivovat, někdy dokonce nutit.
jbb
Jenže kdo je ten „SYSTÉM“? To je přeci zase jen prodloužená ruka většiny (pitomců)…
Tedy, většina voličů chce být za idoity a tak volí takové jedince, kteří jim toto rádi za jejich (ale i naše) prachy umožní…
Joker
SYSTÉM si představme dejme tomu jako právní prostředí.
Zákony a ti, kdo je vymáhají.
LWG
Nejen, kdo je vymáhají, de facto i ti, kdo je dodržují (ať z donucení, vlastního rozhodnutí, nebo náhodné shody).
Joker
Ještě dodatek k těm variantám:
U bodu 1. stojí za zmínku demokratický socialismus: Člověk-jednotlivec je sice idiot, ale když se jich dá hodně dohromady, společně si odhlasují nejlepší řešení.
Jen se v praxi ukázalo, že je to pitomost.
A komu tohle připadá vtipné, je tu současná vůdčí ideologie Evropy: Sice se v praxi ukázalo, že socialismus nefunguje, ale ta myšlenka je příliš krásná na to ji zavrhnout.
Tak možná kdybychom tam přidali trochu kapitalismu (sice jak socialismus, tak kapitalismus tvrdí, že jsou vzájemně neslučitelné, ale co), třeba vznikne něco, co nebude úplně nefunkční.
coyot
TO: Joker 10.12.2015 v 10:35
Jak můžete jedním dechem předkládat body 1. (Většina lidí jsou blbci) a 2. (Většina lidí se chová racionálně) jako protichůdné a zároveň si dát tolik práce s obšírným vysvětlením, že protichůdné nejsou?
Joker
Podle mého názoru protichůdné jsou a platí druhý bod.
Drtivá většina lidí se chová racionálně.
Ale chovají se racionálně v rámci svých motivů a dostupných informací, takže pro vnějšího pozorovatele to chování někdy může vypadat jako iracionální.
Podle mě ve společnosti, kde by bylo hodně svobody a malé množství jasných pravidel, lidi by se méně často chovali jako idioti.
Jednak všemožné regulace, komplikovaná pravidla a související korupce ztěžují ten proces získání informací pro racionální rozhodování.
V extrémním případě pravidla už nikdo nechápe a většina lidí (celkem racionálně) rezignuje na přemýšlení a používá nějaký jeden tolerovaný postup i pro situace, kdy je nesmyslný.
A druhý důvod je, že při hodně komplikovaných pravidlech nikdo neví, co všechno jakým jednáním porušuje, je racionální co nejvíc informací o sobě utajovat. Tvářit se, že nedělám věci které dělám a naopak, říkat něco jiného než si myslím, a tak dále.
To jednak přispívá k tomu předchozímu odstavci a jednak vytváří dojem, že některá rozhodnutí jsou iracionální.
LWG
Ano, racionalita rozhodnutí je relativní ve vztahu k osobám i časovému horizontu. Onehdá jsme nad pivem dali dohromady závěr „všichni se zachovali de facto racionálně a teď to jde do pihele z těchto důvodů.
marek28
A vono to podle mě není tak složitý. Svobodu slova nechat, ale postihovat doložitelné plánování nebo navádění k extrémně závažným trestným činům. Co tím myslím – když někdo pod článkem o imigrantech napíše „ty vole, to je svoloč, já bych to upálil“, je to sice vůl nebo vtipálek, ale těžko si asi do veřejné diskuse přišel seriozně plánovat upalování imigrantů, že ano. Takže ano, ať si to plácá a pokud s tím někdo nesouhlasí, ať z něj argumentačně udělá blbce (to nebude složité). Jiná samozřejmě bude, když se proflákne jeho komunikace, kde to upalování seriozně plánuje a domovní prohlídka u něj najde 20 home-made kanystrových bomb s nápisy „smrt imigrantům“ a tak dále. A stejně tak třeba vyhrožování by mělo být trestné, ale nemělo by být trestné někomu po té, co vás polil pivem, říct „ty vole, já tě zabiju“.
Já jsem v principu proti takovým opatřením, protože je mi jasné, že uvolňovat se budou jen těžko a velmi pravděpodobně se budou ještě víc utahovat. Před lety se český internet bavil nějakou hysterickou redaktorkou iDnesu, která někde na Facebooku viděla stránku s ošklivým černým humorem a rozjela proti ní svůj osobní džihád. Bylo to k popukání a většině lidí byla ona i její kamarádky k smíchu a samozřejmě ničeho nedosáhla, ale s odstupem času mě pak zarazilo, kolik lidí by smrtelně vážně chtělo zakazovat vtipy, které někoho uráží. Tedy ne jen rasistické a černé vtipy, ale všechny, které si z někoho nebo něčeho dělají prdel (takže tak 90 % humoru). A na cestu k tomuhuhle bych se raději nepřidával.
pipe.maze
Skvělé! Po dlouhé době jsem měl při čtení nějakého příspěvku pocit, že mi opravdu něco dal =)
Joker
To popsané ale nemá se svobodou slova nic společného.
Podobně v dřívější (teď už neexistující) debatě padlo cosi svobodě slova versus vyvolání paniky voláním „Hoří!“ v zaplněném prostoru.
Ani jedno se svobodou slova nesouvisí.
V první řadě ani jedno se netýká vyjadřování nějakého názoru.
A podle mě se to ani netýká postihu za něco, co kdo říká.
Není trestné s někým mluvit o zabíjení lidí, trestné je plánovat vraždu, i kdyby o tom ten vrah s nikým nemluvil.
Čili máte pravdu, jen u toho co byste zakázal není to spojení se svobodou slova. Můžete mít absolutní svobodu slova a přesto trestat např. plánování vraždy.
Podobně například když někdo například pomocí lží z někoho vyláká peníze, je to pořád podvod a nesouvisí to se svobodou slova.
marek28
No samozřejmě, vždyť to říkám – musí se to prostě oddělovat.Jenže dneska je tady poměrně rozsáhlá sorta lidí, která si přeje zavírat lidi do vězení jen za to, že projeví (třeba blbý) názor.
Jsem pro abslutní svobodu slova, ale lidi jsou blbí, takže nejsem pro absolutní svobodu slova.
no jo, vytvořil jsem paradox
Nesmysl. Jsem pro svobodu slova „absolutní“, ale ta má hranici v přímé výzvě k násilí. Výzva k násilí už není chráněna, protože to není vyslovení myslenky, ale pobídka k činu. Stejně to viděl Daniel Lipšic:
http://rutube.ru/tracks/1586381.html
http://uloz.to/xxpTTH2G/holokaust-sk-wmv
…ale židozednážská klika („HaRABÍN“ na NS SR) mu to rychle zatrhla. Pochybovat se prostě nesmí.
Jinak ukázkou, jak velké většiny lidí se článek dotkl je v jeho hodnocení :)
Anarchokapitalismus je také doslova „epic fail“, protože např. privátní soudy a vězení fungovat nikdy nebudou ani zdánlivě spravedlivě. A protože první, co koncern udělá je co? Zlikviduje konkurenci a v tom bude pokračovat, až bude mít monopol. Stát je špatný? Jistě. Ale je lepší místo něj diktatora do mafie převtěleného byznysu? Nejsou již současné zkušenosti s např. lékařskou, soudní či policejní mafií dostatečně strašné…?
Stačí se jen zamyslet a je to hned jasné.
…
Co se blbosti lidí týče, tak toho si mocní dávno všimli a proto dokážou manipulovat s lidmi tak snadno:
Vláda ze stínu – Psychologie moci
———————————
http://youtube.com/watch?v=p8ERfxWouXs
Vybírám:
http://youtu.be/p8ERfxWouXs?t=11m05s – sociální konformita působí změny myšlení na neurologické úrovni
http://youtu.be/p8ERfxWouXs?t=9m46s – vizuální test Solomona Ashe, 37% souhlasilo s majoritou vždy, 75% někdy i když jim smysly říkaly, že je to lež
Většina lidí je „blbá“, protože systém je nutí používat mozek v rozmezí je povoleno / je zakázáno.
Většina lidí v souhrnu celé historie je přiměřeně inteligentní, kooperující a cílevědomá, jinak by dneska vesměs nevozili prdel v autě, nesrali na porcelánu do pitný vody a nespali v čistých postelích bez blech, ale žili by dál s prasaty v chajdě s lopuchovou střechou.
Místně a časově se můžou vyskytnout fleky s většinou dost chytrých a dokonce slušných lidí a místama pak naopak oázy fest ale tuplem blbých a nepoučitelných hovad, to je pravda. Svobody včetně tzv. svobody slova už dost dobře popsal třeba Kryl.
Kdo po zkušenosti s Husákem a bolševikem dobrovolně a svobodně přitakal období Havla a Buzkové a pak ještě zvolil eurosvaz s Rumpyjem, je opravdu blbý definitivně a provždy.
Řvoucí Kundy nechtěly performancí v chrámu bohorodičky „řešit problém“, nýbrž řešily svou frustraci a potřebu zviditelnění, asi jako ten nějaký pražský ohon z kavárny, co vyrobil Entropu a trenýrky na Hrad, neřeší jiný problém než svůj pocit uměleckého exhibicionismu, tihle lidi podvědomě dobře vědí, že jinak slušně se uživit by znamenalo buď něčemu kvalifikovaně rozumět nebo tahat pytle na zádech.
Podobně jako třeba Mašíni nechtěli „řešit“ nějaký boj proti bolševikovi, ale vlastní únik a přetlak adrenalinu. Náhradní zdůvodnění.
a máte to tady, vy o „voze“ – a ti níže,…
;o/
Nojo – při průměrném IQ v ČR 98 (zdroj viz zde: http://iqtest-narodu.wz.cz/), při znalosti jak vypadá tvorba průměru (srovnej medián a průměr platu) a dále při znalosti distribuce krajních extrémů IQ (nemožnost fungovat ve společnosti s IQ >130) jistě nikoho nemůže překvapit, že odhadem 70% osob má IQ podprůměrné…
Což je prostě fakt a základní (a zcela nepřekročitelný) limit každé „lidové demokracie“ – či „diktatury debilitariátu“, nazvěme to jakkoliv. On už Sir Churchil ne nadarmo říkal, že „Nejlepším argumentem proti demokracii je rozhovor s jedním obyčejným mužem z lidu“.
Takže jak se říká – „sestím smiř“. Nicméně ve chvílích spleenu si rovněž kladu otázku – „Proč máme trpět my, jejichž IQ 100 bezpečně překračuje?“ Odpověď je ovšem nasnadě – protože je nás prostě málo. Stejně jako DFENS nikdy nebude čteností MF Babiděs…
Já nevím, školy nemám, ale jak může mít 70 % osob podprůměrné IQ s ohledem na to, jak je IQ definováno?
Samozřejmě ne že by demokracie nebyla sračka….
Myslím,že jako matematik byste nad tím měl ještě pouvažovat. Pokud vím, též asi 70 procent lidí má podprůměrnou mzdu. Tím ovšem neříkám, že je to pravda, jde jen o tu matematiku.
Odkdy má výše mzdy gaussovské rozložení, pane Tiku?
Však také píši, že neříkám, že je to pravda (podprůměr 70 %). Urza psal podle definice – pokud si pamatuji, definováno je to, že průměrné IQ je 100 a to je celé. IQ má gaus. r. jen opravdu velmi přibližné, dementů je podstatně více, než geniů a tedy by mělo být víc nadprůměrných, pokud dobře uvažuji.
Mezi IQ a mzdou je celkem jednoduše viditelný rozdíl. Zatímco je řada těch co mají o mnoho více jak dvojnásobek průměrné mzdy, tak takových co mají více jak dvojnásobné průměrné IQ se v našem státě najde sotva jeden exemplář a ten bude asi nejspíše velmi dobře střežen v nějakém nesvobodném ústavu. Takže pokud trpíte s IQ nad 130, tak snadno dovodíte a i dohledáte, že nemůže mít 70% lidí podprůměrné IQ. Ale že 70% lidí má IQ pod hranicí, která je neslučitelná se svobodným životem, je nesporný fakt. K tomu se přidává skutečnost, že řada lidí s řekněme nadprůměrným IQ se taky projevuje jako blb a nemůže tvořit svobodnou společnost. Uzavírám že IQ je jen toliko jeden nevýznamný parametr určující schopnost koexistovat ve svobodné společnosti založené na svobodě a zároveň na osobní zodpovědnosti za své činy.
Opravdu bych si nebyl jist tím, že IQ má gaussovské rozložení. Čertovo kopýtko se dle mého názoru bude skrývat právě v těch „asi padesáti procentech“ spadajících dle uváděných údajů do pásma 90-109 – které je zváno „normální inteligencí“.
Na druhou stranu ano, přijmeme-li empiricky snadno prokazatelnou thesi, že pro studium „slušné VŠ“ (míněno tím něco typu medicína/veterina/práva/technika) je třeba IQ alespoň 120 (i když náš kantor psychologie vždy uváděl případ právníka, který si to se svými 88 vyseděl, arciť ne za pět let), pak máme docela hezký argument, proč je implicitní nesmysl chtít dopřát VŠ vzdělání více než 1/10 populace…
Čímž ovšem nerozporuji fakt, že IQ je velmi hrubý, nepřesný a ovlivnitelný ukazatel (části testů se dají naučit, existují určité kulturní odchylky a samozřejmě IQ neříká nic o celé řadě dovedností, například sociálních. Uvažme také relativní nepřesnosti ve spodní části testů (hlupák se štěstím si občas tipne správně, čímž své IQ zvedne) a opak v horní části testů (pokud správně zodpovíte 90% otázek, znamená to, že se Vaše IQ nepodařilo změřit, respektive může být vyšší než naměřené – takový test pak funguje jako ego-booster (u testovaného) či jako rudý hadr (u psychologa).
No, pokud na konci uvádíte to, co uvádíte, tak nechápu, jak můžete tvrdit něco o IQ a vysoké škole.
Co se například techniky týče, a to zejména těch dnešních, málokdo opravdu testuje pochopení věci. Většinou se jedná o něco okolo naučení se postupu nazpaměť, takže člověk může být blbej jak štoudev a bez problémů vystudovat. Naopak někdo může být ve všech oblastech taky dost málo použitelnej a přitom mít obrovskou představivost/abstraktní myšlení. Einstein byl tuším příklad tohoto. Pak naopak člověk velmi rychle chápe a může být schopen spoustu věcí sám vymyslet v relativně krátkém čase. Nebo si představit ve vlastní kebuli ty teorie světla, gravitace atd. a následně to jenom matematicky popsat. IQ by měl sice testovat tak nějak všechno, ale výsledek je snad jakejsi úhrn a pokud velmi silně převažuje jedna oblast, pořád z toho může vypadnout hodně vysoký číslo.
Jak už tu myslím mnohokrát padlo – jakmile si uvědomíte že to, že jen někdo vystudovanej inženýr neznamená, že to není úplnej debil, mnoho věcí bude dávat mnohem větší smysl. Nebo tak nějak :)
To „dnesnich“ bych dvakrat podtrhnul. Jeste za mne se na VS zkouselo tak, ze biflovani nemelo zadny smysl. Drtivou vetsinu vzorcu si clovek musel primo odvodit az pri reseni problemu.
Dneska uz to tak neni. Proto take titul ma kdejaky ocas. Kdyz uz tedy nema penize na to, aby si ho rovnou koupil.
Tak to sa techniky bud museli za poslednych 25 rokov sakramentsky zmenit, alebo s prepacenim nemate sajnu o com pisete. Ja som absolvoval techniku a mozem Vam zodpovedne prehlasit ze zo skutocneho uciva si pamatam maloco. Zato schopnost analyzovat problem a pochopit javy zostala.
Re: Wildcat
10.12.2015 v 14:37
Ted nevim, na koho reagujete, ale co ja si pamatuju, tak na stredni nas ucili pocitat presne, pomalu a z naucenych vzorcu, zatimco na VS nas ucili pocitat rychle, klidne i nepresne, zato z vlastnich vzorcu a u zbytku bylo jen nutne vedet, kde se to da najit. Studoval jsem za minuleho rezimu. Minuly tyden jsem resil aplikaci, kde jsem potreboval pouzit nekonecne rady. 25 let jsem to neresil a na Internetu toho moc nebylo, co bych mohl pouzit. Takze blok, tuzka, pak Excel a behem asi tri hodin byl algoritmus hotovy. Ze skoly si jen matne pamatuju par veci, ale logika je proad stejna, samozrejme.
Reagoval som na Behemota. A aj ja som studoval za minuleho rezimu a moje skusenosti su uplne zhodne s vasimi.
nejsem matematik, ale iq (stejne jako mzda) nema zaporne hodnoty, takze to muze byt normalni rozdeleni jen priblizne – proto se take median a prumer lisi
To je vidět, že nejste matematik. Tomu, aby mělo IQ záporné hodnoty teoreticky nic nebrání. Model IQ má Gaussovo rozdělení, které je dáno 2 parametry – střední hodnotou a směrodatnou odchylkou, ty jsou fixovány na 100 a 15 bodů. Takže kdyby měl někdo IQ třeba 7 sigma pod normálem, měl by 100 – 15*7 = -5 bodů. Ale uvědomte si, jak absurdně nepravděpodobné to je, kdybychom chtěli jen záporné IQ (asi 6.7 sigma), tak to vychází přibližně 1 ku 100 miliardám, což bude důvod, proč o tom neslýcháte. Ale není to principiálně nemožného.
Cožpak dvojnásobek, ale jak tím průměrem zamíchá třeba desetinásobek!
IQ nemá long tejl, mzda jo.
Rozdíl mezi průměrem a mediánem mi neunikl; jenže to IQ….
Pokud je stupnice IQ „kalibrována“ na jiném vzorku, tak ve skupině, která tomuto vzorku neodpovídá, bude rozložení všelijaké. Když to nastavíte representativně pro celou populaci a pak půjdete měřit IQ na úřad nebo na schůzi Mensy…
Nevím, z jakého vzorku je odvozena v současnosti používaná stupnice.
AFAIK je to regionální aritmetický průměr; četl jsem kdesi (citation nemám, sorry), že USA IQ 100 je ekvivalentní středoevropskému IQ 89 či tak nějak. Můžu se na toto téma zeptat exředitele Menzy, jsme v kontaktu.
Regionální rozdíly existují. Ale hodně se to přeceňuje a hladí to ego. Jde hlavně o kulturní složku, která v tom dělá paseku. U kulturně nezávislých testů – obrázky, číselné řady,… se to hodně stírá. Dost problém bývá v některých populacích motivace. Pokud to nedají na první dobrou, tak to vzdají a opačný extrém – zaseknutí na jedné otázce. Tohle hrozně moc ovlivňuje výsledek. Není neobvyklé, že člověk se u druhého/třetího testu (stejný typ ale jiná varianta) dost zlepší. A je to hlavně na vrub efektivity práce s testem a zvládnutí trémy / novosti.
Jinak IQ ma téměř ideální gaussovské rozložení a medián se kryje (+-) s průměrem. Čili na jednoho génia připadá jeden mentálně postižený… Totální extrémy v menších populacích bývají trochu nevyzpytatelné. Což platí i pro ČR. Ale třeba u Číny jsou i ty extrémy statisticky podle očekávání. IQ 120 je vhodným, ale nikoliv postačujícím předpokladem ke studiu VŠ. Záleží zda struktura odpovídá profilu VŠ (např. technika X jazyky). Dále je potřeba volní složka (aka dokopat se k práci včas a nezbytném objemu). Přičemž platí, že drobný deficit IQ lze nahradit pílí a naopak. Pro kvalitní maturitní obor se udává spodní hranice IQ cca 100. Je také dobré vědět, že IQ naměřené testem má určitou odchylku, která rozhodně není nula. Čili IQ 88 na VŠ už je asi politický počin, ale naměřené IQ cca od 105 může stačit.
IQ je schopnost efektivně pracovat s podněty, neznámými situacemi a také analogiemi. Z toho vyplývá, že je pouze jednou ze složek jak pro studium, tak pro úspěšné zařazení do společnosti. Často se IQ zaměňuje se sociální inteligencí (EQ), které zahrnuje schopnost správně číst emoce, vnitřní rozpoložení ostatních a efektivně jednat v sociálních situacích. Velmi časté je že člověk s vysokým IQ má snížené EQ a naopak.
Další častá chyba je zaměňovat světonázor dotyčného a IQ/EQ s cílem dehonestace. Tahle chyba vyplývá z rozdílné motivace + hodnotového systému. To co se jednomu jeví jako naprosto nelogické v rámci jeho hodnot a světonázoru, může být perfektní logická konstrukce v rámci jiného žebříčku hodnot a světonázoru. Typickým příkladem tohoto zaměnění je mezigenerační konflikt v pubertě.
Co jsem tak narychlo četl a díval se tak IQ bylo definováno původně tak že 100 je jak průměr tak medián tak i vrchol gaussovy křivky, tzn většina populace se kolem toho čísla pohybuje.
Když se nad tím tak zamyslim, neni to žádná hitparáda, na druhou stranu ani děs. A ono co se týče myšlenek sebezodpovědnosti, svobody apod, mám plno velmi inteligentních kolegů kteří si umí racionalizovat naprosté levičácké šílenosti, tak znám i plno lidí, kteří přestože najsou žádní velcí myslitelé, tak selským rozumem chápou že přerozdělenim žádný bohatství nevznikne a úředník žádnou hodnotu nevytvoří.
Řekl bych že tématu velikost státu vs. velikost soukromého prostoru IQ jako takový příliš nerozhoduje.
Vysoké IQ dává člověku výhodu v jakékoli společnosti. S drobnou nevýhodou že chápat a vědět co je ve společnosti špatně může být frustrující.
+1
Vysoké IQ může sloužit stejně tak poznání, jako sebeklamu. Je to jen nástroj, který lze využít k poznání a pochopení reality (tedy k dosažení intelektuální svobody) nebo naopak k jejímu zahalení nánosem ilusí (zpravidla kolektivních – názorové souznění je výrazem socialisace jedince).
Schopnost vnímat realitu s jejími zákonitostmi podle mého názoru mnohem víc souvisí se stupiditou, jak ji popisuje Fr. Koukolík, než s inteligencí, tedy (velmi zhruba) na tom, do jaké míry je člověk schopen se vyrovnat s rozpory mezi závěry, plynoucími z vlastní zkušenosti a postoji, které od něho očekává společnost.
I velmi inteligentní člověk dokáže podlehnout tlaku většiny, nechce-li být sociálně vyloučen. Proto bude spolu s ostatními obdivovat ušlechtilého plnokrevníka, i když jasně vidí rohy a vemeno.
To ale neznamená, že je to vůl nebo slepec – většinou je jen obyčejným sráčem.
U Koukolíka je mimořádně hloupé právě to, že si spoustu standardních pojmů redefinoval, případně zcela zbytečně zavedl nové pro věci, kde už standardní názvosloví bylo.
Tím udělal chytrou mezeru mezi svými spisky a standardní terminologií, takže vznikl svět Koukolíkův sui generis, ve kterém je za vizionáře bez kritiků, ba i za rebela.
Neredifinoval, ale jen definoval, což je pro seriosního badatele nezbytností.
Ale i kdyby redefinoval, je to v jeho případě ku prospěchu věci. Je srozumitelný, protože člověk ví, co přesně tím kterým pojmem míní.
Rozhodně mi jeho myšlenky připadají zajímavější, než hloupý údiv nad skutečností, že lidé s vysokým IQ se chovají jako blbci.
KOukolík je můj oblíbenec, protože funkčními zobrazovacími metodami (tedy dosti exaktním způsobem) při zkoumání lidské psyché dochází ke stejným nebo velmi podobným – a zhusta velmi kacířským – závěrům, jako já logickou úvahou. A to mi dělá velmi, ale velmi dobře.
Nojo – ale říká věci, co tu už minimálně od konce 60. let ležely na lopatě, jen si je v té prodejně skript koupit.
Říká je hezky a populárně, wo tom žádná.
A tím, jak si vytvořil vlastní pojmosloví, mu vlastně nejde oponovat.
Pak se dokonce může zdát, že jeho závěry jsou kacířské.
Ygorku?
„Dva plus pět rovná se deset, přičemž dvěma míním tři, pěti šest a deseti devět.“
Je na tom něco nepřezkoumatelného? Nelze tomu snad oponovat?
Jsem toho názoru, že definice čehokoli může být naprosto libovolná, aniž by tím jakkoli utrpěla přezkoumatelnost pravdivosti tvrzení.
V matematice by byly podobné redefinice zbytečné, protože není důvod k obavám, že by dvojku chápal každý jinak. V lidské řeči, obzvláště pak ve zpolitisovaných oborech, jako je psychologie či sociologie, jsou naopak navýsost žádoucí.
Lidi si totiž o sobě rádi lžou a vágní pojmosloví jim to velmi usnadňuje.
Mně je úplně jedno, kde své závěry Koukolík bere, jestli je někde opsal nebo na ně přišel sám. Zajímá mě jen jejich platnost a důkazní metody, které pro její vyvrácení nebo potvrzení používá. Koukolíkova osoba, jeho úmysly a charakter mě nezajímají ani dost málo.
Mnohé jeho závěry kacířské (nebo chceš-li – politicky nekorektní) bezpochyby jsou. Je klidně možné, že podobné učinil už dřív někdo jiný, jen zřejmě neměl dost odvahy je takto veřejně hlásat.
podotek
„U Koukolíka je mimořádně hloupé právě to, že si spoustu standardních pojmů redefinoval, případně zcela zbytečně zavedl nové pro věci, kde už standardní názvosloví bylo“.
Já bych Koukolíka nepodezříval z neznalosti břitvy Williama z Ockhamu.
Možná mne opravíte, ale Voltaire … :“Chceš-li se mnou diskutovat, přesně vysvětli pojmy“.
(Není to postup neznámý nebo neobvyklý, právě terminologií se liší předmětem zkoumání de facto shodné obory ekonomie, sociologie, lingvistiky etc. V devadesátých letech pro to bylo globální políčko přímo přeživené, pak se to už jen ňák petrifikovalo.)
„(nemožnost fungovat ve společnosti s IQ >130)“
Eh, WTF? To jste jako sebral kde?
za pomoci zarovky a multimetru, proste taky umi cucat z prstu
Sklenena koule & cerna kocka uz jsou out? A ja na ne tolik spolehal…
Nejsou out, ale jsou zbytečně náročné oproti hodu kostkou, případně metodě „já jsem si tak řekl…“
Mea culpa, ve větě „(nemožnost fungovat ve společnosti s IQ >130)“ vypadla půl věty – bylo tam nemožnost fungovat ve společnostis IQ 130 – ovšem bylo tam „většívětší“, tedy dvě stříšky – abych naznačil o hodně větší – a systém to schroustal.
Tak sakra! Zase to zmizelo???
Naposledy „nemožnost fungovat ve společnosti s IQ „nižší než“ 70 vs existence osob s IQ „hodně přesahující“ 130.
Teď už snad systém nic nepožere, když jsem žádnou stříšku nepoužil…
Ohledně mých článků o ankapu…. samozřejmě, že anarchie „není blbuvzdorná“, ostatně co „blbuvzdorné“ je? Bude-li v nějaké společnosti velký počet blbců, bude se tam žít blbě, to žádná anarchie nezachrání.
Ale porovnejte ji s tím, co tu máme teď; demokracie nejen není „blbuvzdorná“, ona je dokonce na blbosti založená a hlavně blbce ve společnosti vyrábí, ostatně:
http://dfens-cz.com/zmirnovani-dusledku-spatnych-rozhodnuti/
Takže máte pravdu; společnost blbců bude blbá i v anarchii, leč daleko méně blbá, než když titíž blbci budou žít v demokracii.
No, mě hlavně napadlo, že anarchokapitalismus by byl za pomocí blbých lidí velice rychle proměněn zpět na sociální stát. Stačilo by se, aby se objevil nějaký zmrd, co začne lidem, kteří se o sebe nedovedou postarat sami, slibovat vše možné. Že když se mu dá nějaká forma moci, tak jim zařídí takové a makové jistoty a že jim dá to či ono. A oni ho budou následovat a budou vznikat první zákony, regulace a hle, zase je tu demokracie.
To by se samozřejmě stát mohlo; ale opět – kde ne?
Navíc startovní pozice v anarchii je rozhodně lepší než ve státu, kde už ty struktury existují, takže je snazší zavádění socialismu.
Na tuto namitku zas a znovu odpovim:
Anarchie (jakakoliv odnoz) muze vzniknout pouze tak, ze lide budou dobrovolne chtit, aby vznikla. (Pokud pomineme nejake prechodne obdobi po nejake obri katastrofe, kde vsak velmi rychle vznikne nejaka mocenska struktura, pokud ji lide budou pozadovat).
Anarchie muze prirozenou cestou vzniknout pouze tak, ze lide (vetsina) dojdou k vnitrnimu poznani, ze svoboda je pro ne nejdulezitejsi hodnota, ze chteji byt zodpovedni za svuj zivot sami a podobne.
Anarchie nejde nastolit „revoluci“ ci jakkoliv nasilnou cestou – lide by, presne jak pises, radi skocili na spek prvnimu, kdo by jim nabidl „stat“.
Pokud by tedy lide dobrovolne presli na jiny hodnotovy system, nez maji dnes, potom je vcelku logicke, ze by byli pomerne slusne rezistentni proti tomu, o cem pises.
Na druhou stranu je to diky teto podmince vcelku „utopie“ – lide jsou cele generace vychovavani v urcitem hodnotovem prostredi a v urcitych sablonach mysleni a je to v nich zakorenene natolik silne, ze je temer nemozne, aby nejak prirozenou cestou doslo ke zmene mysleni tolika lidi.
Jak uz jsem psal a zase to zopakuji – v principu to same plati I o tom „idealnim komunismu“ , ktery by ciste teoreticky take bylo mozne zavest, no opet by to museli chtit vsichni lide (ci drtiva vetsina) a museli by zcela a naprosto zmenit svuj hodnotovy zebricek.
Podle meho nazoru je anarchie „nejspravedlivejsi system“ , nebot stoji na naproste dobrovolnosti konani a zaroven na naproste zodpovednosti za sve ciny. Ma sice mnoho technickych problemu, jak resit to ci ono, ale pro me osobne dulezitejsi je ten duraz na ferovost, rovne sance a „rovnou zodpovednost“. Samozrejme chapu, ze drtiva vetsina lidi ma jine hodnoty, ktere vyznava, a proto tu anarchii nemame a mit jen tak nebudeme.
To nebude jenom tím, že „lidé jsou celé generace vychovávání…“. Tak to v přírodě funguje, že se jedinci sdružují do nějaké smečky nebo tlupy a mají nějakého alfa samce (nebo alfa samici). Někoho, kdo tu smečku vede. Je to pro ně výhodnější než chaos.
Některá zvířata žijí samotářsky, některá se sdružují do skupin jenom při specifických příležitostech (migrace, páření).
To se vubec nevylocuje – alespon tedy v mem pojeti anarchie :-)
Ja nemam problem s tim, ze by v anarchii lide cast svych prav/povinnosti nejakym zpusobem delegovali na jineho cloveka. Dokonce nemam ani problem s tim, ze by na nej delegovali 100% vseho. Pouze je tam ta dulezita vec – dobrovolnost a dale neseni si zodpovednosti za takovy krok, at uz to znamena cokoliv.
Tedy – necht si v anarchii pulka lidi klidne zalozi stat, DOBROVOLNE si ho financuje, nemam s tim problem. Jen at nechaji na pokoji ty, kdo se jim na tom nechteji podilet.
Tento koncept by imho nebyl nerealny. A ani nepotrebuje, aby lide byli „idealni“. Jedine, co je potreba, je nutnost mit „ty spravne“ zivotni priority a „ten spravny“ zebricek hodnot. Alespon ve vetsine pripadu.
Vzdycky budou zlodeji, podvodnici a podobne. Jsou ted a bude kdykoliv jindy. Ale to nevadi – jde o ten zbytek.
Dneska leti tuhlecty socialni jistoty, „nekdo se o nas ma postarat“, a podobne – je jasne, ze takovi lide apriori odmitnou anarchii, protoze ta znamena pravy opak – postaram se o sebe sam, jistoty nejsou zadne (mimo jedine, totiz ze vetsina lidi ma podobne smysleni jak ja).
Myslíš, že by lidi žili pohromadě, ale půlka by jako patřila do státu a půlka do anarchie? Lidi jsou vyčůraní, anarchisti by v případě nouze najednou přiběhli a „státe postarej se o mě“. (Taková light verze funguje už teď, typicky lidi bez zdravotního pojištění v nouzi stejně dostanou ošetření, protože přece nejde nechat je chcípnout na ulici… nemocnice to po něm sice může vymáhat zpětně, ale kde nic není ani smrt nebere.)
Mozne je cokoliv – da se predpokladat, ze pokud by se nejaci lide dobrovolne skladali na nejakou sluzbu, tak by ji pravdepodobne nechteli zdarma poskytnout i tem, co se neskladaji.
Ale ja bych to nechal na nich. Ostatne, psal jsem, ze „s tim nemam problem“, nikoliv to, ze by se tak muselo nutne byt :-)
A to, jestli nekdo nekoho necha ci nenecha chcipnout na ulici – to bych videl tak, ze by se jiste resilo pripad od pripadu a zalezo by na tom, kdo by to zrovna resil – mozna, ze nejaky Samaritan by ze sveho nekomu osetreni zaplatil, a nebo by ho naopak nechal chcipnout…v tom vidim uzasnou vyhodu system, kdy si kazdy rozhoduje podle sveho a nikdo nikoho k nicemu nenuti. Chces pomahat? Pomahej…nechces? Tak nepomahej, nasilim te nutit nebudeme (jako je to napriklad dnes)
No, a ta kapitalistická forma hlavně může dlouhodobě ekonomicky fungovat bez toho, aby nakonec většina obyvatelstva skončila jako úplní nuzáci, na rozdíl od komoušství.
Demokracie dokáže s „blbci“ daleko lépe pracovat. Jinak by ji nahradilo něco co lidem vyhovuje lépe. Paradoxně lidé neustále dokazují, že jim současný stav vyhovuje alespoň natolik, aby jim nestál za pokus o změnu. Čili ancap prohrává v necinknuté soutěži s demokracií současného střihu. Nenabízí dostatek pohodlí.
Pokud někoho přirovnáte k „ovci“, pak je zarážející, když se divíte, že se chová jako ovce. Ovce, má-li dostatek pastvy a ochranu před vlkem, nepociťuje stříhání jako újmu.
Dr. Sheldon Lee Cooper, B.S., M.S., M.A., Ph.D., Sc.D je tak chytrej až je úplně blbej, voe:-).
Podobnej týpek, tentokrát ne fiktivní, je věhlasný JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryk Lahola.
Urza: Blbci v anarchii je myslim dobrý téma na další díl. Dodám že tuto poznámku myslim zcela vážně bez jakékoli ironie apod.
Celkem dobře to ilustruje dva postoje, mezi kterými si prostě musíte vybrat:
1. Většina lidí jsou blbci. V tom případě jsou nějaká práva a svobody dané všem spíše nežádoucí, demokracie je taky nežádoucí (nesmrtelná hláška z filmu Světáci: „Když je ze tří lidí jenom jeden chytrej, tak nesmí, opakuji nesmí, nikdy dojít k hlasování“) a ideální zřízení by byla osvícená diktatura.
2. Většina lidí se chová racionálně. V tom případě si zaslouží práva a svobody. Ideální zřízení bude nějaké individualistické, i kombinace svobody a demokracie vychází celkem dobře.
Můj názor je, že jednoznačně platí 2.
Je třeba si uvědomit, že co se může zdát jako úplně pitomé chování, je často racionální chování, jen buď založené na chybné úvaze, nebo pokřiveném vidění světa.
Shodou okolností je aktuálně v hlavičce odkaz: http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/38237-zamysleni-na-ceste-do-totality-davate-si-uz-bacha-na-hubu
Cituji z něj:
„Racionálně se chová i psychicky nemocný člověk, jenom je jeho vnímání reality hodně pokřivené, takže i jeho chování vidíme jako pokřivené. Jednou ho napadl pacient, protože si myslel, že mu ukradl peníze a odmítá je vrátit. Náhlé napadení vypadá děsivě, nelogicky. Jenomže pokud přijmeme pohled pacienta, nevyvratitelnou představu o tom, že byl svým terapeutem okraden, je jeho chování v podstatě racionální.“
Jiný příklad, takzvaní „nepřizpůsobiví“ vůbec nejsou nepřizpůsobiví, právě naopak se naprosto racionálně přizpůsobili možnosti žít si z jejich pohledu na přijatelné úrovni (byť nám se může zdát hrozná) aniž by museli cokoliv dělat.
V kostce: Já věřím, že lidi by se z velké části přestali chovat jako idioti, kdyby je systém k takovému chování přestal motivovat, někdy dokonce nutit.
Jenže kdo je ten „SYSTÉM“? To je přeci zase jen prodloužená ruka většiny (pitomců)…
Tedy, většina voličů chce být za idoity a tak volí takové jedince, kteří jim toto rádi za jejich (ale i naše) prachy umožní…
SYSTÉM si představme dejme tomu jako právní prostředí.
Zákony a ti, kdo je vymáhají.
Nejen, kdo je vymáhají, de facto i ti, kdo je dodržují (ať z donucení, vlastního rozhodnutí, nebo náhodné shody).
Ještě dodatek k těm variantám:
U bodu 1. stojí za zmínku demokratický socialismus: Člověk-jednotlivec je sice idiot, ale když se jich dá hodně dohromady, společně si odhlasují nejlepší řešení.
Jen se v praxi ukázalo, že je to pitomost.
A komu tohle připadá vtipné, je tu současná vůdčí ideologie Evropy: Sice se v praxi ukázalo, že socialismus nefunguje, ale ta myšlenka je příliš krásná na to ji zavrhnout.
Tak možná kdybychom tam přidali trochu kapitalismu (sice jak socialismus, tak kapitalismus tvrdí, že jsou vzájemně neslučitelné, ale co), třeba vznikne něco, co nebude úplně nefunkční.
TO: Joker 10.12.2015 v 10:35
Jak můžete jedním dechem předkládat body 1. (Většina lidí jsou blbci) a 2. (Většina lidí se chová racionálně) jako protichůdné a zároveň si dát tolik práce s obšírným vysvětlením, že protichůdné nejsou?
Podle mého názoru protichůdné jsou a platí druhý bod.
Drtivá většina lidí se chová racionálně.
Ale chovají se racionálně v rámci svých motivů a dostupných informací, takže pro vnějšího pozorovatele to chování někdy může vypadat jako iracionální.
Podle mě ve společnosti, kde by bylo hodně svobody a malé množství jasných pravidel, lidi by se méně často chovali jako idioti.
Jednak všemožné regulace, komplikovaná pravidla a související korupce ztěžují ten proces získání informací pro racionální rozhodování.
V extrémním případě pravidla už nikdo nechápe a většina lidí (celkem racionálně) rezignuje na přemýšlení a používá nějaký jeden tolerovaný postup i pro situace, kdy je nesmyslný.
A druhý důvod je, že při hodně komplikovaných pravidlech nikdo neví, co všechno jakým jednáním porušuje, je racionální co nejvíc informací o sobě utajovat. Tvářit se, že nedělám věci které dělám a naopak, říkat něco jiného než si myslím, a tak dále.
To jednak přispívá k tomu předchozímu odstavci a jednak vytváří dojem, že některá rozhodnutí jsou iracionální.
Ano, racionalita rozhodnutí je relativní ve vztahu k osobám i časovému horizontu. Onehdá jsme nad pivem dali dohromady závěr „všichni se zachovali de facto racionálně a teď to jde do pihele z těchto důvodů.
A vono to podle mě není tak složitý. Svobodu slova nechat, ale postihovat doložitelné plánování nebo navádění k extrémně závažným trestným činům. Co tím myslím – když někdo pod článkem o imigrantech napíše „ty vole, to je svoloč, já bych to upálil“, je to sice vůl nebo vtipálek, ale těžko si asi do veřejné diskuse přišel seriozně plánovat upalování imigrantů, že ano. Takže ano, ať si to plácá a pokud s tím někdo nesouhlasí, ať z něj argumentačně udělá blbce (to nebude složité). Jiná samozřejmě bude, když se proflákne jeho komunikace, kde to upalování seriozně plánuje a domovní prohlídka u něj najde 20 home-made kanystrových bomb s nápisy „smrt imigrantům“ a tak dále. A stejně tak třeba vyhrožování by mělo být trestné, ale nemělo by být trestné někomu po té, co vás polil pivem, říct „ty vole, já tě zabiju“.
Já jsem v principu proti takovým opatřením, protože je mi jasné, že uvolňovat se budou jen těžko a velmi pravděpodobně se budou ještě víc utahovat. Před lety se český internet bavil nějakou hysterickou redaktorkou iDnesu, která někde na Facebooku viděla stránku s ošklivým černým humorem a rozjela proti ní svůj osobní džihád. Bylo to k popukání a většině lidí byla ona i její kamarádky k smíchu a samozřejmě ničeho nedosáhla, ale s odstupem času mě pak zarazilo, kolik lidí by smrtelně vážně chtělo zakazovat vtipy, které někoho uráží. Tedy ne jen rasistické a černé vtipy, ale všechny, které si z někoho nebo něčeho dělají prdel (takže tak 90 % humoru). A na cestu k tomuhuhle bych se raději nepřidával.
Skvělé! Po dlouhé době jsem měl při čtení nějakého příspěvku pocit, že mi opravdu něco dal =)
To popsané ale nemá se svobodou slova nic společného.
Podobně v dřívější (teď už neexistující) debatě padlo cosi svobodě slova versus vyvolání paniky voláním „Hoří!“ v zaplněném prostoru.
Ani jedno se svobodou slova nesouvisí.
V první řadě ani jedno se netýká vyjadřování nějakého názoru.
A podle mě se to ani netýká postihu za něco, co kdo říká.
Není trestné s někým mluvit o zabíjení lidí, trestné je plánovat vraždu, i kdyby o tom ten vrah s nikým nemluvil.
Čili máte pravdu, jen u toho co byste zakázal není to spojení se svobodou slova. Můžete mít absolutní svobodu slova a přesto trestat např. plánování vraždy.
Podobně například když někdo například pomocí lží z někoho vyláká peníze, je to pořád podvod a nesouvisí to se svobodou slova.
No samozřejmě, vždyť to říkám – musí se to prostě oddělovat.Jenže dneska je tady poměrně rozsáhlá sorta lidí, která si přeje zavírat lidi do vězení jen za to, že projeví (třeba blbý) názor.