Poslyšte hrůzyplný příběh, jak s vámi vyjebou, když jim to dovolíte. Jo a kdyby někdo z vás věděl, jak z toho ven, tak se o to neváhejte podělit, ale podle mně už je to propálený.
Pan F. měl dopravní nehodu. Jiné vozidlo mu nedalo přednost. Nikomu se nic nestalo, pouze obě vozidla byla značně poškozená. O zavinění nebylo sporu. Vozidlo pana F. bylo dva roky staré. Poškození vozidla zahrnovalo mimojiné poškození strukturálních dílů karosérie, vystřelené airbagy, poškozené servořízení a klimatizaci a celkově budilo dojem, že dojezdilo. Každopádně s ním nešlo jet ani ho táhnout, nešlo zavřít dveře atd. Prostě zralý do šrotu.
Vozidlo bylo dopraveno do autorizovaného servisu, který byl asi 2 km od místa nehody (cena odtahu: Kč 1000,-), kde panu F. nabídli, že řešení jeho nehody převezme firma polibtesiprdel.cz (dále pouze firma PSP). PSP je asistenční služba a profesionální partner při řešení dopravních nehod. Pořizovací cena vozidla byla 350.000 korun před dvěma lety. Vozidlo bylo pojištěno havarijně, přičemž se jednalo o prémiové pojištění z nabídky unikátní pojišťovny Buqa. Prémiovost pojištění spočívala v tom, že za určitých podmínek nebyla v případě škodní události uplatňována amortizace na vozidlo, unikátní pojišťovna Buqa tedy hradila škodu v plné výši mínus spoluúčast (což je ve světle posledních výroků soudů týkajících se právě nepřípustnosti amortizace skutečně prémiová záležitost). Nicméně právě tato skutečnost pracovala později velmi výrazně v neprospěch pana F. Vozidlo druhého účastníka nehody bylo pojištěno jak zákon vyžaduje, tedy formou odpovědnosti za škody.
První akcí firmy PSP bylo, že převědčila pana F., že škodu bude lepší uhradit z havarijní pojistky od pojišťovny Buqa, zatímco povinné ručení protistrany uzavřené u pojišťovny Česká neflexibilní je méně výhodné a pravděpodobně by nedostal celé plnění. Hlavní argument byl, že „se to tak dělá“. Píčovina, ale pan F. to akceptoval.
Další akcí PSP bylo, že se postarali o klienta a pronajali panu F. vozidlo Hyundai History za 1300 Kč na den. Částku neplatil pan F., ale PSP ji požadovala po České neflexibilní v rámci povinného ručení. Sice se mi něco vybavuje z německého servisu, kde jsem měl kchár na podzim a kde si řekli za zapůjčení náhradního Seatu Ibiza fturbu o 30 EUR na den, ale budiž.
Servis ohledal automobil spolu s pracovníkem pojišťovny a dobrali se k tomu, že oprava bude stát 250 tisíc Kč. Částky zaokrouhluji.
Následně se proti panu F. obrátila prémiová pojistka od pojišťovny Buqa. Zájmem pana F. totiž bylo, aby vozidlo bylo zlikvidováno jako „totálka“, protože auto bylo skutečně v hajzlu a i kdyby ho někdo sebelépe opravil, jeho hodnota i následná prodejnost budou sporné. Totálka nastává podle regulí pojišťovny tehdy, když cena opravy přesáhne obecnou cenu vozidla před nehodou. Prakticky se to realizuje tak, že si likvidátor vezme Tipcars a hledá tam automobil stejného stáří, motorizace a výbavy (pro účely návrhu dalšího postupu; pokud by na likvidaci škodní události tímto způsobem došlo, prováděl by se odhad a Tipcars by si pustil odhadce). Takové vozidlo by v případě pana F. stálo asi 240 tisíc. Pokud by likvidátor postupoval takto, jednalo by se o totální škodu, ale díky bonusové Buqa pojistce je vozidlo pojištěno do výše pořizovací ceny a proto by totální odpis vozidla nastal až při ceně opravy 350 tisíc.
Tím tedy bylo jasné, že se nebude šrotovat a bude se opravovat. Servis byl optimistický. Ano, za čtvrt mega to zvládneme opravit, to můžeme opravovat do aleluja. Tak to doslova řekli a také provedli.
Tak se tedy opravovalo na účet pojišťovny Buqa. Seznam součástek a prací byl dlouhý jako účtenka za nákup cikánské rodiny v den, kdy se berou dávky. Zejména tomu všemu dominovalo rovnání karosérie, výměna podběhů, lakýrnické práce a další činnosti, které asi v dnešní době nejsou zcela obvyklé. V prvním kole se nejen nepodařilo dodržet plánovanou cenu opravy, ale vyšplhala se na nějakých 340 tisíc. Servis to pořešil s PSP a výsledkem komunikace bylo, že se může opravovat dál. V druhém kole se cena opravy vyšplhala na 380 tisíc a cena opravy přesáhla cenu nového vozu. Servis spravoval skutečně do aleluja, jak předem avizoval. Hlavním znakem těchto aktivit byla naprosto netransparentní komunikace mezi servisem, PSP a Buqou, přičemž nelze vůbec dohledat, kdo podepisoval objednávky na další práce.
Po ukončení prvního kola bylo v banku bullshit binga 340 tisíc a Buqa se rozhodla na tomto místě penězovod zavřít. Buqa tvrdí, že dostala fakturu od servisu na částku 340 tisíc a servisu uhradila tutéž částku sníženou o 10 % spoluúčasti pana F, čímž to pro ní končí. Nicméně poskytnout tuto fakturu pro kontrolu Buqa nemůže a tu fakturu nikdo živý na vlastní oči neviděl. Buqa je vůbec synonymum pro bordel. Servis oproti tomu tvrdí, že vystavil jen jedinou fakturu na částku 380 tisíc, kterou Buqa zaplatit odmítla. Vzniká tedy otázka, na základě čeho vlastně Buqa událost uzavřela a platbu 340 – 34 k uskutečnila, zda to bylo například na základě telefonátu, na procesy v pojišťovně Buqa to každopádně vrhá podivné světlo.
Přičina problému? Buď malá domů v servisu, který sice nejdřív vystavil fakturu na 340 k a poslal ji pojišťovně, ale následně si uvědomil, že potřebuje celkovou částku ještě navýšit a zbylé peníze vydojit z pana F., nebo naopak vyjebávka pojišťovny směrem k panu F., kdy pojišťovna jednostranně pokrátila pojistné plnění.
Nyní je tedy situace taková. Pan F. nemá auto. Protože oprava byla dokončena, nemá nárok na náhradní vozidlo od PSP. Aby pan F. dostal vozidlo od servisu, musí zaplatit 34 tisíc spoluúčast (a následně ji třeba vymáhat po viníkovi v rámci jeho povinného ručení, což bude problém, protože ti se určitě také nenechají jen tak dojit) a dále dalších 40 tisíc, které servis požaduje a Buqa nechce zaplatit. To zas nehodlá zaplatit pan F. Servis využívá zadržovacího práva a auto nevydá.
Další dimenzí sporu je pasivita PSP, která už klienta pustila ze zřetele a poté, co si nechala proplatit půjčení auta plus právní služby z povinného ručení viníka, je pro ní pan F. ekonomicky nezajímavý. Pan F. si nyní najal právníka a zkouší celou věc řešit tímto způsobem, přičemž se domnívám, že i onen nešťastný Mgr. bude mít problém najít nějaký záchytný bod.
Zde si dovolím připomenout, jak snadné by to bývalo bylo, kdyby se pan F. vykašlal na PSP, pojal to standardně a to tak, že „já chci opravený auto a to z povinného ručení tohoto pána“. Pak by se patrně přišlo na to, že se jedná o totální škodu, pan F. by dostal zaplacenu obvyklou cenu auta, tedy 240 tisíc mínus cena vraku, který může prodat separátně, anebo by se opravovalo a celý problém by ležel mezi pojišťovnou a servisem, přičemž by servis směl opravovat jen do výše částky uvedené v krycím dopisu. Kdyby se ukázalo, že oprava bude stát víc, muselo by opět dojít k jednání s pojišťovnou. Nevidím v tomto případě ani nic špatného na tom, že pan F. dostane 240 tisíc, neb auto mu dva roky dobře sloužilo a odevzdalo mu užitek přiměřený poklesu ceny.
Poznatky:
– vydělal: servis. Pokud by oprava byla hrazena ze rozpočtu racionálně uvažujícího jedince, nikdy by neprošlo, aby se auto, které před dvěma roky stálo 350 k opravovalo tak dlouho, až by se cena opravy vyšplhala na 380 k. Servis prostě opravoval tak dlouho, dokud to šlo a nestaral se o to, zda to někdo zaplatí nebo ne, protože si správně uvědomil, že a) pojišťovna navýšení ceny oprav bude alespoň zprvu akceptovat b) pan F. auto bude dříve nebo později potřebovat a dodatečných 40 k prostě vytlačí.
– PSP. V podstatě profituje z poskytnutí náhradního vozidla a „právní pomoci“. Obojí představovalo v případě pana F. zbytný úkon, protože náhradní auto by dostal v servisu a „právní pomoc“ byla nanejvýš formální, přičemž nyní si stejně platí právníka ze svého. Tyto firmy dojí pojišťovny a to není špatně, běžný klient by na tyto služby kolikrát nedosáhl, protože by ho pojišťovna odbyla. Mám však navíc podezření, že PSP v tom jela společně se servisem, protože měli plnou moc a sjednávali opravu vozidla v servisu.
– neprodělal: Buqa. Konec konců, Buqa z toho nevyšla špatně. Platí jen opravu do výše 340 k, spoluúčast zákazníka je 10%, dostáváme se někam na 300 k. Údajně se škody na nezaviněné nehodě uplatněné v havarijním pojištění přeúčtovávají pojišťovně, kde má povinné ručení viník nehody, pokud je to pravda, Buqa skončí přinejhorším na nule. Až si pan F. koupí další auto a bude si ho chtít pojistit, nasmaží mu na pojistku malus, protože se negovaly veškeré bonusy za bezeškodní průběh, a Buqa se dostane do plusu.
– prodělal: Zákazník. Zejména situace pana F. je velice tristní. Až doplatí 74 k a dostane auto, bude mít stejně vozidlo, které bude mít nižší hodnotu než oněch 240 tisíc, kolik by mu pojišťovna zaplatila, kdyby se jednalo o totální škodu. To proto, že je bourané a fakt, že bylo opraveno za 380 tisíc, je podružný. Je velká chyba uzavřít havarijní pojistku, která nerespektuje (v čase proměnnou) cenu vozidla. Na první pohled to budí dojem, že je to výhodné, protože na tom prodělá jen pojišťovna a pojištěný může v případě totální škody hned jít pro nové auto a zaplatit ho tím, co dostal. Problém je, že se totální škoda stává nedostupnou. V případě takového smluvního konstruktu se bude opravovat, jak správně poznamenal servis, „až do aleluja“.
– pojišťovny ve skutečnosti peníze nezajímají. Klidně ládují prachy do černé díry a nehnou ani brvou. Hospodaří jako český stát, buď peníze mají, nebo je nemají, když je nemají, tak si je někde vezmou = zvýší pojistné a spoléhají, že klient je líný a nepojistí se jinde. Unikátní pojišťovna Buqa má ve své agendě nepořádek, chybí jí podklady, nedokumentuje komunikaci, důležité věcí se řeší „na zavolání“. Musel bych být asi zhulenej, abych si u pojišťovny Buqa pojistil byť jen plechový nočník.
Lehce jsem si prošel podklady a prohlásil jsem pouze „tohle chce profesionála“. Kromě nejasného právního rámce (nebylo např. dohledatelné. kdo objednával práce u servisu) bylo zřejmé, že všechny zúčastněné subjekty jednají tak, aby v tom udělaly co největší maglajs a nabídkami různých „výhodných řešení“ vmanévrovaly zákazníka do situace, že si vybere to nejméně výhodné. Z toho vyvozuji následující doporučení: keep it simple and stoopid! Prostě jim hoďte auto do servisu přes plot, stejně nemají ve značkových servisech co na práci a houpají si tam z nudy koulema. Ohlaste to pojišťovně, řekněte, že to prostě chcete opravit tak, jak to bylo před nehodou, na nějakou amortizaci ať zapomenou, nebo se podívají k soudu a odejděte středem. Minimální varianta přesně podle zákona je bezpečná, protože tam nemají manévrovací prostor. Jakmile začnou manévrovat a navrhovat nějakou „lepší“ variantu, tak je to asi stejné jako když policista říká „zákon hovoří jasně“. Znamená to, že chystaj nějakou vyjebávku. Nenechte se nachytat na nabídky těch profesionálních „řešičů nehod“, zejména pak na blábol „nebudete muset na pojišťovnu“. To nemusíte ani tak, je to věc jednoho telefonátu, a především, pokud si to zařídíte sám, nepouštíte vaše záležitosti z ruky!
(12x známkováno, průměr: 1,50 z 5)