Velká dopravní novela

Featured Image

Již brzo dostaneme všichni od ODSSD velký úkol. Řídit auta na dálku silou vůle. Je to obdoba výcviku „pilotů“ bezpilotních letadel. Pilot je na jednom místě, letadlo je na úplně jiném místě, a pilot se musí postarat, jak letadlo letí.

Nebudete sedět v kabině, nebudete držet volant ani šlapat pedály, ale přesto budete zcela a beze zbytku zodpovědný za to, jak je řízen automobil, který právě ovládá například vaše žena nebo dcera. Dokonce nebudete moci na řidiče ani hovořit. Jste na to připraveni? Myslíte, že to je nemožné? Tak se to rychle učte. Moderní postdemokratická a pretotalitní doba klade mimořádné nároky i na řidiče.

Hospodářský výbor poslanecké sněmovny předloží v dohledné době, možná tento týden, do obecné rozpravy v druhém čtení návrh zákona, který bude provozovateli vozidla ukládat zajistit jeho používání v souladu se silničním zákonem, a to i v případě, že auto svěří jiné osobě. Jinak řečeno, jako registrovaní provozovatelé poneseme odpovědnost za to, zda někdo projel naším autem na červenou nebo jel 55 km/h po magistrále a to i v případech, že v něm vůbec nesedíme, protože např. spíme doma na gauči, ležíme v nemocnici v bezvědomí nebo jsme v Mongolsku na roční stáži.

Více o této připravované úpravě zde. Originál návrh zákona, psaný pro horší orientaci fontem velkým jako kráva, zde.

Možná se ptáte, zda vůbec může existovat v právním státě mechanismus, který tohle umožňuje. Odpověď je ano. Jmenuje se to správní delikt. Laické vysvětlení: Na rozdíl od přestupku, který má objektivní a subjektivní stránku (kdo a co spáchal), správní delikt má pouze objektivní stránku. U určitých typů subjektů se totiž předpokládá, že mají povinnosti plynoucí „z jejich povahy“ a konkrétní zavinění konkrétní osoby netřeba proto zjišťovat. Například úřad je povinen pracovat podle zákona a když tak nečiní, je vinen úřad. Tento mechanismus byl v tomto případě napasován na provozovatele vozidla, který podle návrhu poslanců bude odpovídat za protiprávní jednání jiné osoby, aniž by měl možnost její jednání jakkoli bezprostředně ovlivnit. Anebo máte alternativu – napráskat třeba manželku. Nebo napráskat Ivana Stokureva, Umumbu Membeho nebo Ursulu von Hinten. Anebo pro labužníky – napráskat souseda, co vás sere, protože má BMW a větší péro. On pak bude dokazovat, že v době spáchání přestupku byl s vaší ženou v posteli, protože proti němu již důkaz v podobě vaší výpovědi existuje a při prokazování jeho zavinění bude od počátku v nevýhodě. Bude sranda.

Každopádně vítejte v právním státě. Už zas.

Co to znamená v praxi? V praxi to znamená, že by správní orgány a policie v podstatě rezignovaly na vyšetřování přestupků, protože bude stačit pouze obesílat provozovatele. Ten buď sdělí úřadu totožnost viníka, nebo zaplatí. O částky získané z pokut tu přece jde především a zbytek je detail. Pokud se to osvědčí, přenesení tohoto mechanismu do jiných oblastí trestního nebo přestupkového práva bude jistě časem možné. Umlátil někdo někoho vaším krumpáčem? Jděte si sednout na nějakých dvanáct až dvacet let a až vás pustí, můžete přece najít skutečného pachatele a požadovat po něm náhradu v občanskoprávním sporu. Jste přece provozovatelem krumpáče a máte objektivní odpovědnost za jeho správné užívání, že.

Uvedený materiál, tzv. „velká novela“ silničního zákona, je vůbec zajímavý zprasek.

Megainteresantní je například nová úprava pohybu silničních vší po cyklostezkách. Cyklista, kterému se po cyklostezce nechce jet, protože aktuálně provozuje rychlou jízdu nebo jízdu sportovního charakteru, by speciálně pro něj zbudovanou cyklostezku používat nemusel (jak mu správně ukládá současná legislativa). Podle nejnovějších dosud nepublikovaných poznatků Buzno*Matu a Ožulení je totiž rychlá sportovní jízda v plném provozu úplně nejbezpečnější, ale jen na kole. Těžko říci, jaký konkrétní záměr zde zákonodárci měli, protože se v minulých letech budovala cyklistická infrastruktura právě s tím, že jako zaručí oddělení cyklistického provozu od automobilního a ochrání přítulné, ohleduplné, zranitelné a jako květinka křehké cyklisty od naskrz zkažených agresívních řidičů, co zabíjejí matky s kočárky, jejich krev lejou do ostřikovačů a z rozdrcených dětských lebek si dělají hrnky na kafe. Každopádně by tato legislativní změna mohla přinést úbytek cykloaktivistů, kteří ve svém zápalu pro rychlou sportovní jízdu dojedou podobně jako dojezdil jejich guru Bouchal.

Zákazem předjíždění všech a všude na křižovatce jsme se již zabývali. Zde před námi vyvstává další výzva. Jel takhle po Široké třídě Josef Lívanec autem rychlostí 50km/h a před ním se náhle zjevil Emanuel Vybuznil na jízdním kole, který jel 18km/h při pravém okraji vozovky stejným směrem. Rozhodl se Josef Lívanec Emanuela Vybuznila předjet, ale bohužel se mu manévr podařilo uskutečnit přesně v místě, kam na hlavní třídu Širokou ústí ulice Pochcaná a ze zákona se tedy jedná o křižovatku. Za Josefem jela dopravní hlídka, zpozorovala Josefovo rizikové chování a zasáhla. Neukázněnému silničnímu pirátu Josefu Lívanci vyměřila pokutu 10.000 Kč; následně mu správní orgán udělil 6 trestných bodů.

Na vás je určit, koho ohrožovalo chování Josefa Lívance a zda trest plní společenskou funkci. Pokud se vám nedaří na tuto otázku odpovědět, jako alternativní úkol navrhněte, jak se podle navrhovatelů „velké novely“ měl p. Lívanec zachovat. Protože mně se na otázku odpovědět nepodařilo, jsou zde moje odpovědi na náhradní úkol:
– Lívanec razantně zabrzdil, aby nedošlo k nově zakázanému předjíždění na křížení Široké a Pochcané, a zezadu do něj narazil vůz dopravní hlídky
– Lívanec pokračoval v jízdě rychlostí 18km/h tak dlouho, až si byl jistý, že v husté zástavbě nedojde k předjíždění v křižovatce, takže plynulost provozu zásadně vzrostla
– Lívanec se obrátil na své poslance, aby neschvalovali takové kraviny

Třetí výzvou může být – ale to je opravdu jen pro bystré čtenáře – odpověď na otázku, jak taková novela zlepší bezpečnost na silnicích. Odpověď je – vůbec nijak. Možná poněkud usnadní správním orgánům dokazování na těch pár týdnů, než občané vyvinou další workaround.  Tzv. „velkou novelu“ doporučuji pročíst. Uděláte si perfektní obraz o myšlenkových pochodech těch, kteří v ČR navrhují zákony. V tomto případě to byli:

Aleš Řebíček (ODS), bývalý ministr dopravy, nyní poslanec. Spojován opakovaně s korupcí a klientelismem ve prospěch firmy Viamont, žádné obvinění však dosud nepadlo.

Jaroslav Plachý (ODS), lehce retardovaný poslanec, ožívá ze své poslanecké letargie zpravidla jen v případech, kdy se jedná o pravidlech silničního provozu nebo se porcuje medvěd. Vyhrožoval například jiným poslancům, že si umažou ruce krví českých řidičů, když nebudou zvedat ruku pro zavedení měření rychlosti soukromými subjekty. Poslanec Plachý je v této oblasti poměrně kreativní, už několik let se pokouší různými cestami omezit ústavní práva českých občanů.

Oldřich Vojíř (ODS), je narozdíl od rigidního a ideologického Plachýho spíše praktického založení. Je to jeden z předních dojičů českého silničního fašismu. Proslavil se například prosazením možnosti „rehabilitovat“ se v rámci bodového systému kurzem bezpečné jízdy na autodromu v Mostě, který nabízí jeho spřátelená firma. Také se zasloužil lobbingem ve prospěch Czech Radar ve věci neprůkazných průjezdových měřidel rychlosti a vehementním prosazováním eletronických fízlovacích kupónů, na které nakonec nějakým nesmírně pozitivním řízením osudu nedošlo.

Milan Šimonovský (KDU-ČSL), exposlanec a exministr, kterého proslavil bodový systém. Po jeho zavedení vzrostl počet závažných dopravních nehod, protože se řidiči místo na správné soustředili na konformní jednání. Nicméně žádné důsledky vůči Šimonovskému vyvozeny nebyly, kromě toho, že v politice skončil (nikdo o něj nestál) a musí se válet ve správní radě Českého telekomunikačního úřadu za osmdesát tisíc měsíčně.

Kreativní ve stejném ohledu byla i jistá Eva Dundáčková, která je nyní v konverzním procesu směrem od ODS ke Straně svobodných. Ta ze sebe vydundala dosud neprojednaný tisk 814, který se obsahově prolíná s „velkou novelou“.

Jistě jste si všimli, že většina poslanců namočených v této prasárně sdílí stejný poslanecký klub. V novele jsou ještě další fíčury, které nebudu komentovat v zájmu udržení přijatelné délky dnešní literární surovosti.

Na závěr mám ještě jednu zprávu, která ke mně došla. Czech radar lobbuje v parlamentu za to, aby zanikla povinnost používat značky oznamující měřený úsek, protože jim to snižuje profit. To bude další level.


27.01.2010 D-FENS

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
202x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!