Hurá. Všichni jsme šťastní, že jsme mohli přispět z daní Besipu na kampaň Nejsme ve válce, která nás má vkusně upozornit na to, abychom se zdrželi zabíjení pracovníků firem, kteří v létě rozkopávají silnice po celé České republice.
Klip není blbý, jak by se od Besipu dalo čekat. Vlastně je ta kampaň nejméně blbá za x posledních let. Její chyba je jinde, je zavádějící. Vychází z nesmyslného předpokladu, že lidé páchají nehody rádi a jen tak z plezíru.
Zdánlivě odskočím jinam. V italském Janově spadl před dvěma lety Ponte Morandi alias Morandiho viadukt. Impozantní stavba o délce přes 1000 m a výšce 45 m se táhla přes údolí řeky Poncevera. Stavba doplatila na nedostatek informací o životnosti a údržbě konstrukcí z předpjatého železobetonu, které se na začátku 70. let minulého století jevily tak cool. Mediální komunisti byli toho názoru, že most spadl proto, že ho provozovala soukromá společnost, což dává perfektní logiku. Necháme spadnout most, na kterém vyděláváme peníze, abychom museli postavit nový. Most jen minimálně přežil lávku v Tróji, která spadla o něco dříve před ním a měla tutéž technologii, ovšem neprovozoval zlý kapitalista, ale hodná socialistická veřejná správa. Nový most se podařilo vyprojektovat a vystavět za dva roky, tentokráte bylo zvoleno celkem konzervativní řešení ve formě mostu z oceli. Mám samozřejmě na mysli nový kilometr dlouhý Most v Janově a nikoli sedmdesátimetrovou lávku pro pěší v Tróji, která bude hotova údajně na podzim tohoto roku.
Na silnici E55 směrem od Českých Budějovic na Kaplici probíhá již od začátku května rekonstrukce mostu v Netřebicích. Mostek přes železniční trať je dlouhý asi 15 m a je z roku 1900. Když všechno dobře půjde, bude hotovo v listopadu. O kus dál, za Kaplicí, provádí ŘSD další opravu mostu, která údajně potrvá 30 týdnů. Jedná se o malý mostek přes nějakou strouhu. Prý jsou tam vadné izolace. Protože jsem posledních několik měsíců nadán nutností jezdit poměrně často do Rakouska, s tímto druhým mostkem přicházím poměrně často do styku. Je tam postavena objízdná komunikace, ale dopravní značení je pochybné a tak se stane, že vám najednou před autem někam zmizí silnice. Zajímavé je sledovat, kolik pracovníků tam je. „Pracuje“ se v pracovní dny v jedné směně a nejvíce jsem tam napočítal šest pracovníků, ale také jsem tam viděl jen dva. Jaké to asi je, když vás ráno vysadí s Pepou za Kaplicí a celý den máte spolu stavět most na mezinárodním silničním tahu. V Českých Budějovicích opravují most přes Dobrovodský potok na ulici Strakonické. I zde je stavba pečlivě rozplánována tak, aby vydržela zaměstnávat stavební firmu pokud možno celou sezónu. Nasazení přítomných pracovníků je naprosto dechberoucí. Motají se tam jako medvídci a po většinu času mám problém rozeznat, jakou stavební činnost to vlastně vykonávají. Nejčastěji provádějí týmové workshopy, brainstorming, vořežpruting a kuking na slečny přecházející po přechodu. U této stavby se navíc každému nabízí snadná možnost pochopit, jak celá tahle výstavba vlastně funguje, protože v uzavřeném úseku komunikace stojí budějovické městapo a pokutuje řidiče kamiónů, které tam zavedla navigace, místo co by jim pomohli se otočit. Odpověď na otázku, kdo že tady vlastně vede válku, se pak přímo vnucuje.
V Itálii, kde se všichni flákají, v zimě nepracují a v létě tančí a vyrábějí auta, co se furt serou, stihnou za dva roky zbourat starý most a postavit nový. U Kaplice potřebují tři čtvrtě roku na to, aby poopravili mostek přes strouhu o délce asi šest metrů. Mostek je na otřesné silnici I/3 alias E55, která je současně jednou z nejnebezpečnějších komunikací v zemi.
Abych se vrátil zpět, ano, probíhá válka.
Osobně si myslím, že taková dálnice D1 už dávno není co do své funkce silniční komunikace. Je to něco jako testovací prostředí, na kterém se zjišťuje, co si lidé nechají ještě všechno líbit. Její rekonstrukce měla být dokončena v roce 2018, pak 2020 a teď se hovoří o roce 2021, ale poslední dobou se to přestalo v médiích zmiňovat, asi aby lidé zapomněli a mohlo se to zase o nějaký ten rok posunout. To je něco jako opak dělostřelecké přípravy, kterou se naopak veřejná poptávka stimuluje. Myslím, že rekonstrukce D1 se stane kontinuálním procesem a bezedným zlatým dolem pro dodavatelské firmy, protože v okamžiku jejího dokončení bude nutné opětovně zahájit rekonstrukci těch rekonstruovaných úseků, které mezitím dosloužily. Je to něco jako bitva u Verdunu, která byla také charakterizována přesuny po bojišti na stejném místě tam a zpět.
Válku vede osa zla úředníků a správců komunikací a vedou ji s veřejností. Najímají si kontraktory z prostředí stavebních firem. Jejich vzájemný vztah není úplně určitý, někdy to vypadá tak, že kontraktor ovládá warlorda, zatímco warlord si myslí, že ovládá kontraktora.
Není to klasická válka, je ta … tamta … hybridní. Cílem není opravit silnice, to je vedlejší produkt, který navíc někdy ani nevznikne. Hlavní cíl je utrácet státní peníze a realizovat finanční zájmy dodavatelských firem. Tomu je přizpůsobeno veškeré plánování, které není optimalizováno pro veřejný zájem, ale pro zájmy striktně neveřejné.
Ti nešťastníci, kteří s různě intenzivním nasazením vykonávají tam venku ty stavební práce a jsou první na ráně, to jsou vojclové. Kannonenfutter. Vojclové to mají v každé válce píčou ke zdi a vojclové v oranžových vestách na tom nejsou jinak. Jsou vržení do prostředí nervozity chaosu a stresu, které vyvolává promyšlený sabotážní systém uzavírek a objížděk, ze kterých jednou začne hrabat úplně každému. Muziku tvrdí automatické radary, policejní represe a arogance. Jakákoli bezvýznamná závada nebo nehoda projíždějících vozidel vede ke vzniku několikakilometrových kolon. Vojclové musí trávit na staveništi asi pětinásobnou dobou, než by museli, kdyby jejich velitelé celou zakázku neprotahovali, takže musejí nést i pětinásobné riziko. Jejich bídné životy nicméně jsou jen taková bezcenná kolaterální škoda ve velké válce.
Takže ano, bohužel, jsme ve válce. Tu válku vede státní správa s občany.
16.08.2020 D-FENS
(587x známkováno, průměr: 1,10 z 5)