Válka s mnohozvířetem aneb Jak jsem začal hubnout - zpět na článek

Počet komentářů: 373

  1. taky jsem se za posledních pár let nepozorovaně a plíživě změnil z člověka ve vepře, taky mě to sere a taky se snažím s tím něco dělat. Když jsem při marném pokusu udělat klik vzpomněl na vojnu, kde jsem jich dělal 200 na čas a byl nejrychlejší z cca 100 chlapů jak v klikách, tak ve šplhu přírazem na 10 m laně, zachrochtal jsem zoufalstvím. Kouřit jsme přestal ze dne na den, chlast omezil ze dne na den, ale přestat žrát nějak nemůžu :-( A protože moje žena je sice strašně pracovitá, ale ke sportu má odpor, asi jsem v hajzlu, protože sám se nikam nedokopu :-D

  2. Vono stačí nežrat a uběhnout 500-1000 kilometrů, ale to člověk nesmí bejt máslo s vůlí slabou jak čaj. Nic víc na tom není. Jelikož tato fáze a následně i fáze cvičení se povedla a teď už zase makám jak šroub, tak si můžu dovolit občas užrat nějakou tu buchtu :D

  3. U nás bylo takové pořekadlo, které by dokázalo zredukovat návody na hubnutí na tři slova:
    Dobrý kohout neztloustne!

  4. willy50:
    Tož já bych to dokázal taky zredukovat na tři slova:
    nežrat! nežrat!! nežrat!!!

    A pokud by to někomu připadlo příliš monotematické tak:
    Nežrat, hýbat se.

    1. Pochopitelně.
      Ale vlastně všechny návody se točí kolem „nežrat“, popř. hýbat se.
      Pro mě je příjemnější se (přiměřeně) nažrat a spojit to s velmi příjemným pohybem.
      P.S.
      195cm, váha celý dospělý život 85-95kg.
      Žádné diety nebo spešl výživu neřeším.

      1. Já byl do svých dvaadvaceti štíhlý a celkem i vypracovaný (věnoval jsem se lehké atletice, plaval, hrál sálový fotbal a volejbal), do práce jezdil na kole vlastně i v zimě, pokud tedy nebyl led a sníh, tu a tam o víkendech a každé prázdniny / dovolenou jsem jel na kole někam na celodenní výlet. Tehdy jsem si ježdění na kole dovolit mohl, bydlel jsem v bytě s rodiči, nemusel jsem být flexibilní a o nic se starat.
        Jenže pak jsem si koupil první auto, protože moje soukromé záležitosti začaly bobtnat a najednou byla zapotřebí rychlá a pružná doprava ode dveří ke dveřím. A to je ten okamžik, kdy moje váha začala pomalu, ale neúprosně jít nahoru, protože na sporty zbývalo stále méně času. Sice jsem o víkendech pěstoval pořád sálové sporty a občas protáhl kolo, ale to už bylo málo :). No a dneska se to snažím pomaličku napravit, takže se zase vracím k režimu, který jsem měl ve svých dvaceti letech. Zatím je to plavání a chůze, to ostatní se asi také postupně přidá.

      2. Tak jistě, spousta keců okolo, ale nakonec všichni musej objevit znova kolo: snížit příjem nebo zvýšit výdej.

        1. ja bych to videl hlavne na snizit prijem, kdyz clovek cte kolik co obsahuje kalorii a kolik hodin by musel co delat aby to spalil, je to imho hlavne o snizeni prijmu kalorii

    2. Tak. Nejlepsi je „francózská dieta: nežérrr…!“

  5. Willy50: A už jste někdy někdo viděl hubenýho bejka?

  6. Tak hodně štěstí. Já bych doporučil snad jen úplně zrušit slazení čehokoli. Pokud potřebuješ cukr do kafe, dost možná piješ hnusný kafe. Pořiď si čerstvý a ruční mlýnek a ještě si každý kafe odpracuješ :). Ten 10% jogurt je asi vtip, že jo? :-). Normální, nikoli nízkotučný, jogurt má 3,5% (všechny ty Holandie apod.) a je úplně v pohodě. 10% je skoro zakysaná smetana. Jasně, je to lepší, o tom žádná, ale… A když mám hlad, tak si nakrájím hromadu zeleniny, udělám nějaký lehký dressing a pokud to zrovna není plný sladkých paprik, tak to dokonale naplní žaludek. Jinak samozřejmě hromadu zeleniny ke všemu, stejně, jako se to dělá ve světě, kde se nejedí jenom smažáky a guláše. Pak stačí míň toho zbytku.

    1. Ty smetanový jogurty maj kolem 10 procent tuku. Jejich výhoda je, že i laciný verze jsou celkem poživatelný, na rozdíl od laciných normálních jogurtů. Jinak pokud těch smetanovejch člověk nesežere denně kilo, tak to zas taková trága neni.

  7. Dal jsem si dohromady různá doporučení a vyšlo mi asi totok:
    Základem všeho je snídaně. Ráno je třeba si připravit vydatnou snídani – tu pak rozdělit na šest dílů a sežrat postupně po dvou hodinách…
    Jo a zjistil jsem, že lidová moudrost je taky vedle: kdybych žral do polosyta*, měl bych dnes dvakrát tolik co mám…

    * „Polosyto“ jsem si pracovně definoval jako 50 % dávky, která by mi vyvolala pocit „teď už mám opravdu dost“…

    1. To ale není pravda. Lidská fyziologie a biochemie působí perfektně, bez ohledu na to, co si o tom myslíte.

      Hlavní spalovač energie není žádný sport ani pohyb, ale bazální metabolismus, tedy činnost orgánů. Rychlost bazálního metabolismu, tedy spotřebu energie do značné míry řídí mozek podle toho, jak odhadne budoucí předpověď dostupnosti potravy.

      Pokud má mozek pocit, že potrava nebude dostupná, začne šetřit. Neprojeví se to hned, protože přes několik reakčních cest se projeví očekávání hladu jako snížená hladina T4 a následně T3 hormonů štítné žlázy. Ovšem setrvačnost mezi rozhodnutím mozku a změnou rychlosti metabolismu je cca 3-4 dny.

      Takže v první řadě je třeba tělu nedat pocit, že bude hlad. Což se dělá častým malým jídlem.

      Polosyto tělu prospívá (takových 80 % sytosti), a stále nemusí mít tělo pocit, že je hlad.

      Ti, kteří tvrdí, že polosyto jim způsobuje tloustnutí obvykle přijímají buď nárazově hodně cukru a pak nic a nebo naopak málo cukru obecně. Ale daleko častěji mají funkčně totálně v prdeli játra (ač laboratorně v krvi ok), takže ten nestíhá doplňovat hladinu krevního cukru rozkladem glukogenu – a tak je tělo nutí pořád jíst, a nedá pokoj, dokud tam nebude často trochu cukru či škrobu či cokoli co se na cukr dá převést. A tělo neustále hlásí nedostatek energie se zprávou „nutno jíst“. Nebo je jiný problém v metabolismu cukru.

      Rozhasit metabolismus včetně jater a štítné žlázy jde dnes perfektně hlavně řepkovým olejem. Potravinářský průmysl ho jaksi rychle zařadil skoro do všeho.

      Dále fluktózou, tedy přesněji glukózo-fruktózovým sirupum. Tělo není děláno na velké nálože cukru fruktózy, a proto nemá ani řídící mechanismus. Tělo fruktózu posílá do jater, kde při dnešní náloži způsobuje cirhózu podobně jako alkohol a také dnu. Nakonec játra stejně dnešní fruktózovou dávku ze supermarketu nezvládnou, takže přebytek pošlou do střev, kde to živí breberky, kvasinky a způsobuje poruchy trávení.

      S čím bych naopak souhlasil je, že je lepší ten smetanový jogurt (viz výše), než nízkotučný.

      Na kvalitě tuků hodně záleží, je to v zásadě přímá cesta do syntézy hormonů. S řepkovým olejem nebo rostlinnými oleji budete mřít. Zdravější je sádlo, slunečnicový olej, olivový olej, kokosový olej, máslo. Čím „zdravější“ olej podle nálepky a zdravé výživy, tím většinou hůře.

      Takže bych si dovolili říci, že máte jaterní funkční nedostatečnost a mírnou poruchu v metabolismu cukrů.

      1. Aha, to budou asi nějaký ty výzkumy. Každej půlrok je zdravej jinej volej :D Naposled mám že řepkovej je pro lidskej organismus z těch lepších.

        Kokosovej je smradlavej hnus, olivovej je dobre pro studenější kuchyni. Další (ne místní) typy oleje předpokládám ani neznáte, co.

        1. @Behemot
          řepkový olej je naprostý hnus i chuťově… a to, že by byl zdravý jsem nikde nezachytila. leda snad ve spojitosti se smažením, protože se začne přepalovat při hodně vysokých teplotách.

          1. pokud si to správně pamatuju: olej je kalorická zbytečnost. Pokud už chcete mít olej, např. do polívky (nějaká itálie, dýňová atp.) anebo do salátu, pak si dáváte olivovej v kategorii drahej. Extra panenský už není dobré vodítko, něco jako šunka nejvyšší jakosti, protože všechno je dnes nejvyšší jakosti. To co je v supermarketu je většinou hořkej olej, kterej mi teda extra nejede, např. ve srovnání s tím, co mi dovezla „z domu“ řecká kolegyně. Zpět. Dáváte si ho proto, že má spoustu velmi zdravých věcí. Ale pokud ho zahřejete, vše šlo do kytek a dostáváte se na úroveň za tepla lisovaného oleje (vyrazně levnější) a pokud na tom zasmažíte, vznikají v tom karcinogeny.

            Ty vznikají i v klasických rostlinných olejích, vyjma řepkového. Tj. řepkový se používá, pokud chcete smažit anebo není nic jiného. Samozřejmě že není zdravý, ale chcete-li už nezdravě smažit (proč ne jedno za čas), pak řepkový je nezdravý nejméně.

            1. @alfonzo19
              skoro vůbec nesmažím, max 2x do roka, a místo oleje v teplé kuchyni používám ghí… z řepkového oleje bych fakt asi vrhla :-)
              v studené kuchyni používám všechny myslitelné oleje (nejen klasický olivový, mrkvový, všechny možné ořechové…) – jsem zvyklá si chleba místo másla pokapat olejem čistě proto, že mi to tak chutná + samozřejmě ta „spousta velmi zdravých věcí“…

              kalorie neřeším, protože jsem vyhrála v genové loterii… :-)

              1. taky už drahnou dobu polejvám k snídani bagetku olejem místo máslem a důkladně:) pěkně rozkrojit, řádně polejt po obou stranách zastudena lisovaným řepkáčem, na to plátky česneku, vrstvu kvašenejch ředkviček, šunčičku, sejr, a asi deset centimetrů listový zeleniny (mizuna, mibuna, salát, listová hořčice, aj.), no radost pohledět i požrat, jediná nevýhoda je, že musím snídaně dělat já.
                zkusila ste jen ten obyč řepkáč asi za tři pětky z marketu, nebo i ten přes kilčo ze „zdravý výživy“? protože drobný rozdíl tam je:)

                1. @ClitoLynx
                  hmmmm, kvašený ředkvičky! …a vůbec kimči miluju! :-)

                  ten zdravý řepkový jsem nezkoušela, protože se nemůžu dostat přes tu hnusnou vůni… ani mě to neláká, protože za studena lisovaných fakt dobrých olejů je hafo…

                  1. Tak já teplou výhradně na sádle, vejce na špeku. Rostlinné tuky brr, fuj:-).

                    A k snídani – 2x banán, jablko (bez jadřince), broskev/nektarinka (bez pecky:-)), pomeranč/grep, skyr, kysané mléko, lžíce medu, chilli, dvě syrové vejce – do mixéru a vypít, mňam. A pak kafe (se smetanou a třtinovým cukrem) a cigáro (vlastnoručně uválené) samozřejmě.

                    1. @CNN
                      s tím chilli to zní hodně zajímavě! asi vyzkouším… :-)

                      hele, a s tím vejcetem na špeku jako jo, ale pššt! v tomhle vlákně bychom asi neměli provokovat chutě k večerním žranicím… ;-)

                    2. Ke snídani zásadně vejce na hniličku a pečivo s máslem :)

                    3. Zásadně dvě vejce Benedikt a uschovat je do rukolove džungle s bazalkovym pestem,topinka, k tomu krajáč kafe a jde se….

                    4. @misaka
                      myslím, že si koledujeme o to, aby sem vlítnul některý z místních doomsayerů a vysvětlil nám, že takhle si tu www3 fakt nepředstavuje – vejce na hniličku nebo Benedikt s bazalkovým pestem nebo smaženici na špíčku, takhle fakt ne! i když vlastně voni o víkendu většinou neslouží, že…? :-)

                    5. Já si koleduju celej život. Až nabehnou s tím, že nejlepší je poranu stakan vodky a piroh, rád půjdu do prvního sledu…Soros nesoros, muži, starci, děti, ženský, štěňátka, bereme to ybrsvunkama hlava nehlava…a pamatujou rady Rimmera, boty stahujem těm studenejm…

                    6. Srát na ně:-)
                      Včera k obědu jsem si udělal mňamku, dva dny staré houstičky rozkrojíš na podélně na polovic, na velkou rozpálenou pánev na drobno pokrájené kostičky špeku, housky položíš řezem na špek a necháš pod poklicí na plotně pomalu opékat, vedle na menší pánvi nadrobno rozkrájeném špeku usmažíš vejce na volské oko. Housky vyjmeš a ještě za tepla osmaženou část potřeš Gongorzolou (můžeš i Nivu) a posypeš vypečeným špekem, na velkém talíři servíruješ uprostřed s volským okem s dokola opečenou houskou a na měsíčky pokrájeným odjádřeným jablkem, během přípravy jídla si připravíš domácí ledový čaj – já ho dělám ze zeleného čaje, převařenou vodu nechám chviličku odstát, vylouhuju čaj (max. 5 min) pod pokličkou aby se neodpařovaly silice, lžíci medu, zakapat citronem a pár lístků máty promnuté v prstech a necháš vychladnout na pokojovou teplotu.
                      Večer mi žena přinesla z hotelu pečenou uzenou kýtu s bílým zelím a domácím houskovým knedlíkem, k tomu 1/2L dobře vychlazeného nealkoholického pivka. Místo dezertu jemný brčko (60% tabáku a 40% venkovní ganji). A jako bonus Cavani smáznul Ronalda.
                      Haranti jsou mimo akční radius tak si vysloužila i odměnu:-).

                    7. :-D
                      variantu mňamky s houstičkami dělávám, jen nahradím housku bramborem vařeným ve slupce… ledový čaj u nás vytěsnila domácí zázvorová limonáda (zázvor, pomeranč/grep, med, hřebíček/badyán – zalít vařící vodou, nechat zchladit a dva dny louhovat v lednici)…

                      a taková čerstvá domácí ciabatta s olivami a sušenými rajčaty, k tomu kefírový sýr k snídani… po tom, co jsme si s hafanem odběhali svých 8 kiláků – nedělní ráno jak ze slabikáře! :-)

                    8. CNN – to zní komplet sympaticky :)

                2. Tohle bych si po ránu klidně dal, za předpokladu, že bych byl v kanclu sám. A protože dva metry opodál sedí půvabná asistentka, obávám se nekontrolovatelné flatulence.
                  Taky by jí mohla shořet ofina a to bych nerad. Ještě by si o mě myslela, že jsem prase.

              2. Dost místních věcí vyžaduje smažení, typicky je-li základem cibulka apod. Nebo i nějaký to restování apod., tam se musí trocha kápnout. Jistě, sádlo může bejt, ale ne dycky ho má člověk kýble, lidi už moc doma nechovaj, tak to si nechávám na lepší věci. Trochu na dno hrnce kápnout, na to je řepka ideál a na pečení taky dobrý, mě to celkem chuťově vyhovuje :)

          2. Rozhodně to není takovej hnus jako olivovej. Teda aspoň ty smradlavky co se prodávaj tady. Jinak tetka má info:

            „Řepkový olej má řadu nutričních předností. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah SAFA. Z hlediska obsahu omega 3 nenasycených mastných kyselin patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu této skupiny MK. Používání řepkového oleje v potravinářském průmyslu (například výroba margarinů, majonéz) i k přímé spotřebě v domácnostech je v souladu se současnými trendy ve výživě – snižování konzumace nasycených mastných kyselin a jejich efektivní záměny za polynenasycené mastné kyseliny.

            Vliv konzumace řepkového oleje na lidské zdraví byl testován v celé řadě intervenčních studií. Pokud řepkový olej nahradil ve stravě jiné tuky s vyšším podílem SAFA, byly zjištěny pozitivní změny hladiny krevních lipidů, které působí jako rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Podle zdravotního tvrzení schváleného Americkým úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) může „konzumace asi 1 a půl polévkové lžíce (19 g) nízkoerukového řepkového oleje denně snížit riziko vzniku ischemické choroby srdeční vzhledem k obsahu nenasycených mastných kyselin v řepkovém oleji. Pro dosažení tohoto účinku by měl řepkový olej nahradit srovnatelné množství nasycených mastných kyselin, aniž by se zvýšil celkový denní příjem energie.“

            Jo a na smažení je eště lepší sezamovej nebo (levnější) rýžovej, jsou velice stálý i za dost vysokých teplot a není tam moc látek co by se teplem rozkládaly na bůhvíco.

            1. @Behemot
              no ale sakra…! takhle promakaný přístup k jídlu opravdu nemám… většinou jedu v modu „chutná/nechutná + zdravé jako bonus“ :-) je teda fakt, že mi většinou chutnají velmi prostá, jednoduchá jídla, ovšem z těch nejlepších surovin… olivový olej si vozím z řecka, v lednici mám cca 20 různých olejů LZS…

              moc díky, poučit se nechám vždy velmi ráda! :-)

        2. Proto koupím čuníka, nechám ho u souseda porazit a namísto řepky použiju sádlo.

      2. Kmotra má 95 let, až na klouby zdravá jako rybička. Denně minimálně kilo ovoce, domácí chléb se sádlem (sama si peče), občas vepřové a brambor. Nic jiného neuznává. Zelenina je podle ní dobrá jenom pod maso. Denně ráno a večer domácí (slivku, poslední roky kalvados, bo švestky nám přestaly rodit), na oslavách přepije s přehledem všechny (jsme velká rodina, takže se slaví v podstatě furt). Kila neřeší, její oblíbené rčení – široká prdel, základ rodinného štěstí.

        1. Genetika.
          Moje máti se odebrala na věčnost když jí bylo 58 let, její sestra se dožila 60 let. Jejich máma, moje babička, se taky nedožila sedmdesáti.
          Všechny umřely na raka, životní styl měly každá naprosto odlišnej, nehrálo to roli.
          Prostě to měly takhle nastavený.

  8. Obecně k posledním diskuzním příspěvkům které se týkají řepkového oleje:
    Letos nám za zahradou zemědělci roztáhli burešova žlutá křídla.
    No a té chemie co tam vylili…… asi až budou za studena lisovat EKO olej, aby to lépe odsýpalo.
    Stejně by mě zajímalo, proč stříkali porost, který už je zralý a pomalu zasychá.

    1. „Stejně by mě zajímalo, proč stříkali porost, který už je zralý a pomalu zasychá.“
      noooo… protože dotace? :-)

      1. neee…protože to buď cáknou desikantem (frajeři používaj i randap) aby to opravdu uschlo a kombajn to lepší pobral, nebo to cáknou lepidlem, aby se jim nesypaly semínka mimo, případně to cáknou obojím…alespoň co sem se tak dočetl na zemědělským fóru, kdyby tady byl ygorek, určitě by to dokázal ozřejmit lépe

    2. jo, řepka je stříkaná opravdu často, bohužel…ale je to ve skutečnosti moc užitečná kytka, za to, jak jí zneužil Bureš and company fakt nemůže

      1. Chyba neni v Buresovi. Chyba je v existenci dotaci.

        1. taky si prosadil, aby se s ní muselo kurvit hodně nafty, není-liž?
          a ty dotace by nemusel brát, kdyby nechtěl, takže to lze brát i tak, že dotace za nic nemůžou, kdyby nebylo kurev, co je čerpaj…ale to už by byla hodně teoretická diskuse:)

          1. Jo, to je zase ten dozorce v koncentráku…i kdyby jedny kurvy ten koncentrák postavily, tak nebejt kurev dozorců, furt by to eště nefungovalo, že.

          2. Kdyby jen nafta, ale on se s ni kurvi i benelin. To je pak radost cistit ty pidikarbecy u sekacek, pil, krovinaku,… od ekosracek. Uz jsem i videl, ze se ekosajrajt zmenil v rosol. Asi tak, jako kdyz se do fritezy da paneneskej olivovej olej. To je pak parada to z toho umejvat.

            Kazdej chce brat dotace, protoze se proste valeji na ulici. Ja podnikat v zemedelstvi, jdu po nich jak slepice po flusu. Proc bych ja se mel drit, kdyz druhej ma dotace.

            Proto vidim problem v dotacich, ne v jejich cerpacich. Ze Bures dela svinstvo i s dotacemi, to uz je jina pisen.

            1. Já žádný mrdkace nechci a nevím, proč bych chtěl. Říká se tomu nebýt kripl, mít rovnou páteř a tak různě.

  9. Držím palce, jen to tělo je „mrcha“ a dělá si stejně co chce – sám jsem to zažil, když jsem si po letech jediného sportu „pojíždění kolečkovou židlí po kanclu“ a „gaučingu“ naordinoval snahu o 10 km chůze denně – šlo mi jen o to začít se hýbat (a snížit sacharidy), jenže tělo bylo tak překvapené, že během 2,5 měsíce ztratilo 23 kg sádla (příjemný vedlejší efekt). Jenže jsem dost nerad zjistil, jak moc je tělo schopno přizpůsobení – rok jsem si dosaženou váhu držel, a pak (při stejné, resp. i o něco větší kilometrové denní zátěži – z 6 km denně na 10 km denně chůze) si „mrcha“ i přes to přibralo během roku 10 kg (a to jsem stravování nijak výrazně nezměnil). Zastavil jsem teď snad (obávám se, že hlavně „silou vůle“) přibývání, aspoň doufám, jinak bych musel dál přidávat kilometry, a to by mi už lezlo do času (dvě hodiny chůze denně je v poho, ale víc už moc ne). Přizpůsobováním zátěže přizpůsobování těla zátěži bych za chvíli chodil 15 km denně, pak 20, kdo ví, kde má to přizpůsobování hranice. Je to jak s tolerancí na jakoukoliv jinou věc – je úžasné jak moc jsme přizpůsobiví, bohužel i v tomhle.

    1. …v kolika letech jste se na to takhle vrhnul, jestli se mohu optat?

      1. optat se můžete – ve 42 letech

        1. Jo, tělo je mrška. Asi se budete smát, ale já si myslím že má něco jako vlastní „hlavu“.
          Pomáhá čas od času měnit způsob toho pohybu. Netřeba prodlužovat čas. Dvě hoďky denně jsou až až. U chůze mne napadá, třeba střídání tempa/intenzity, občas zařadit indiánský běh, nebo ty módní klacky, nebo každých 100m udělat pár dřepů… možností je hafo, záleží na Vaší fantazii…
          Držím pěsti.
          Že Vám tělo tak fantasticky zareagovalo, Vám závidím.. Já to mám tak, že na mne funguje co se týče hubnutí stres. Před pár lety jsem se díky němu vrátil do svých 18-19, kdy jsem měl 70kg. Někdo při něm kyne, já hubnu… jenže kdo by chtěl být furt ve stresu, že..
          Takže se snažím hlídat to hladové zvířátko a zatím se mi to snad tak nějak daří. A taky jsem se vrátil k pravidelné posilce, ježe holt jsou pauzy díky zdraví a práci. Metu mám 3x týdně a celkem se mi ji daří držet.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017