Je zajímavé, že čím větší je nezaměstnanost, tím víc si firmy stěžují, že si musí vystačit se špatnými, nekvalitními zaměstnanci. Je to zajímavý jev (a podobný objev učinil už sir Humphrey před třiceti lety).
Jako chápu, že není potřeba mít kvalitní zaměstnance, protože nejde v první řadě o produkt, nebo o službu, ale o to, vydělat peníze. Proč by měli novináři umět psát česky? Myslíte, že nějaký čtenář Novinek je přestal číst jen kvůli tomu, že novináři jsou z Číny a Indie? U nás máme obchodní centrum a na reklamním poutači je chyba. Myslíte si, že kvůli tomu, že zaměstnanec reklamní agentury neumí česky, nebyla tato oslovena touto zakázkou? Nebo že její produkt byl následně odmítnut? Proč by? Správně usoudili, že kvůli tomu o zákazníky nepřijdou. A že by si toto selhání vynutilo vyhození daného zaměstnance a pro nové zaměstnance by byla vyžadována znalost čtení a psaní? O tom dost pochybuji.
Objevil se tu článek o nezaměstnanosti.
Problém s prací je opět ten, jestli chce dotyčný pracovat a nebo vydělávat peníze. Opravdu nepochybuji, že pro toho, kdo pracuje zdarma, jen pro vlastní uspokojení, je práce dost. Ale obchodu: Já nabízím tohle a chci za to tolik × já chci tohle a nabízím za to tolik, toho na uživení moc není. Proto se řemeslníci nechávají posledních 5 let ve velkém zaměstnávat. Mají víc peněz za méně práce a navíc neparazitují na společnosti
Nerad píšu článek o článku, ale tento mi velmi pomohl uvědomit a ujasnit si některé věci.
První je, že člověka není schopno uživit 10 procent lidí v populaci, kteří jsou příčetní, mají představu o ceně věcí a jisté nároky na kvalitu provedení a služeb. A dělat pro 10 procent a 90 procent zároveň, to nejde: Tak tady máte nabídku, je 3× dražší, než pro Lojzu, protože vy jste rozumný člověk… To by urazilo vás, Lojzu, i mě.
Druhá je, že lidé z tohoto článku kupodivu nejsou nezaměstnaní, ale pracují. Problém je možná v tom, že zaměstnavatelé, nebo jimi pověřené osoby, si instinktivně vyberou ve 100% případů ty nejhorší možné zaměstnance ze všech přihlášených (já ani vy nejsme výjimkou). Pokud někoho na pracovním pohovoru odmítnou, je moc dobrý a řekl si málo. A výše jsme si ukázali, že chyby a vady vlastně nevadí…
A třetí věc, tu jsem použil v nadpisu:
„Kohn, nechtěj koupit vagon svíček? Za dvě koruny kus. Normálně stojí dvanáct.“
„Ale dyť ty svíčky nemaj knoty!“
„Poslouchaj , Kohn, chtěj svítit nebo prodávat?“
Takže otázka na závěr, chcete udělat pro zákazníka dobrou práci a nebo neumřít hlady?
P.S.:
Je jasné, že za revizi je víc, než za opravu. Revize být musí a papírování je opravdu vždy dražší, než účelná práce. Lidem prostě musíte dávat cenu nikoli tržní, ale pocitovou (jejich pocit, ne váš) a „vyměnit takovou blbost, co byste za to nechtěl,“ že. (Jo a když o tomhle píšu, u nás se to řeší tak, že se voda v trubce před a za ventilem zmrazí pomocí svorek chlazených ze sněhového hasícího přístroje a nemusí se vypouštět).
(1x známkováno, průměr: 4,00 z 5)