Úvaha: hrazení manipulačního poplatku za odstranění „botičky“

Featured Image

Většině z nás se to už alespoň jednou stalo. Přijedete do práce, nebo na nákupy, necháte auto stát v místě, kde to neznáte a po příchodu je na levém předním kole „botička“.

V takových okamžicích tedy nezbývá, než se skřípěním zubů zavolat policii (většinou tu obecní) a vyčkat příjezdu služebního vozidla. Ti botičku sundají, inkasují peníze za pokutu a v spolu s nimi i tzv. poplatek za odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (v souladu s ustanovením §17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů – dále jen zákon o obecní policii). Zaplatíme tedy dvakrát za obsahově jedno provinění.

Já bych se ale chtěl nejdříve věnovat situaci, kdy hlídka MP přijede, ale nedojde k řešení přestupku na místě v blokovém řízení, ale řízení o přestupku je odkázáno do správního řízení. I v takové situaci MP požaduje (před samotným sejmutím „botičky“) uhrazení manipulačního poplatku. Co se však stane v případě, kdy tento přestupek prekluduje po uplynutí roční prekluzivní lhůty, aniž by byl zjištěn viník?

Odbočka – osobní zkušenost: v jednom nejmenovaném městě se mi stalo, že strážník odmítl „botičku“ sundat, dokud neuhradím manipulační poplatek. Když jsem mu řekl, že u sebe nemám dost peněz, řekl mi, že to mám smůlu a ať si jdu někam vybrat. Zeptal jsem se jej, co se bude dít, když zjistím, že nemám ani na účtu dost peněz. Odpovědí bylo, že v takovém případě zůstane „botička“ na autě, dokud manipulační poplatek neuhradím. Tolik tedy k překážce silničního provozu a k zásahům do vlastnického práva.

Abych se ale vrátil k problému, který mě trápí – logicky usuzuji, že pokud by nedošlo k situaci, popsané v  §17a odst 1, písm a-d) zákona o obecní policii, pak by nedošlo k nasazení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Došlo li tedy ke spáchání přestupku a nasazení botičky, pak by ale mělo dojít i k projednání přestupku a mělo by o něm být rozhodnuto.

Nastávájí tedy situace, kdy MP inkasuje poplatek od provozovatele vozidla, ale protože nemá dostatek důkazů a nebo by jejich opatřování bylo nákladné, nechá přestupek prekludovat a ani se neobtěžuje jeho projednáním. Provozovatel vozidla tak platí určitou verzi pokuty za pachatele přestupku, aniž by ale bylo prokázáno, že ke spáchání přestupku došlo. Samotné stání na přechodu (vyberu li náhodně jednu skutkovou podstatu) není přestupkem. Musí být rovněž splněny další znaky přestupku jako je materiální stránka, tj. jednáním musí být porušen některý ze státem chráněných zájmů – srov. ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Z mého pohledu se tedy jedná o sankcionování provozovatele vozidla, bez možnosti aby se jakkoli bránil a to navíc v situaci, kdy není ani dodatečně zjištěno, zda provozovatel vozidla je v tomto případě přestupcem.

Nasazení „botičky“ ale má přímou návaznost na spáchání přestupku – bez tohoto prvotního impulzu by k jejímu nasazení nemělo vůbec dojít. Jak je tedy možné, že v těchto případech, kdy si je strážník MP natolik jistý spácháním přestupku, že nasadí „botičku“, tak k projednání přestupku vůbec nedojde?

Je mi jasné, z jakého důvodu bylo toto ustanovení do zákona o obecní policii doplněno. Pro MP je složité zjišťovat, kdo je pachatelem přestupků v dopravě. Řada řidičů využívá svého práva nevypovídat a strážníci MP mají problém zjišťovat, kdo vozidlo v době spáchání přestupku řídil (a to i přes značně narůstající počet kamer, které sledují centra všech větších měst). Chtějíc si ušetřit práci s vybíráním pokut, mají zde jakýsi substitut v podobě manipulačního poplatku jehož výše v čase narůstá (ačkoliv se nedomnívám, že by práce s odstraněním „botičky“ byla v složitější, nebo nákladnější).

Co ale zásada „ne dvakrát v téže věci“ (ne bis in idem)?

Dá se argumentovat tvrzením, že v tomto případě nedochází k porušení této zásady. Ten, kdo přestupek spáchal není pokutován dvakrát za spáchání přestupku. Jednou platí pokutu a podruhé manipulační poplatek.

Z mého pohledu je tento argument nedostatečný. K nasazení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla by nedošlo, kdyby nebyl strážník MP přesvědčen o spáchání přestupku. Pokud je potom přestupek prokázán, pak sankcí za něj je pokuta (a nově v některých případech i změna bodového konta). Manipulační poplatek je jen dalším poplatkem, který musí provozovatel vozidla (mnohdy tatáž osoba) uhradit vedle pokuty samotné a přitom se nárok na tento poplatek váže k tomu samému skutku – spáchání přestupku. Bez tohoto iniciátoru by nárok MP na pokutu, ani na manipulační poplatek nevznikl.

Můžeme namítnout, že tento poplatek má pouze nahradit MP náklady, které ji vznikají v souvislosti s tím, že musela použít „botičku“. Proti tomu musím namítnout fakt, že MP vznikají náklady i v případě projednávání jiných přestupků (například náklady za pohonné hmoty jim vznikají vždy, když někam jedou vozem) a tyto nejsou po přestupci nijak vymáhány.

Dle mého se jedná bez dalšího o sankci, která porušuje právní princip ne bis in idem. Jedná se o silně nesystémovou úpravu, která je směřována toliko na řidiče osobních automobilů. Jako právní úprava slouží pouze k tomu, aby pomáhala MP vybírat alespoň nějaké peníze a zároveň snižuje efektivitu MP v tom směru, že nenutí strážníky zjišťovat okolnosti přestupku a snažit se zjistit pachatele přestupku. Peníze získají vždy a projednávání přestupků tak může odsunout na druhou kolej.

Budeme li dále vycházet z faktu, že se jedná o sankci za spáchaný přestupek, porušuje toto ustanovení rovněž právo na spravedlivý proces (úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, článek 6). Strážník při projednání přestupku na místě totiž není většinou schopen přesně a hodnověrně vysvětlit provozovateli vozidla, z čeho je přesně obviněn a tato sankce je aplikována bez jakéhokoliv rozhodnutí a možnosti se proti ní bránit.

Mým přáním tedy je, aby toto nesystémové ustanovení bylo  ze zákona o obecní policii odstraněno. Aby MP prošetřovala přestupky tak, jak jí to zákon přikazuje a v souladu se smyslem tohoto zákona a aby se manipulační poplatek stal součástí sankce za prokázaný přestupek. To je ovšem utopie na úrovni zodpovědně hospodařící sociálně-demokratické vlády.


30.06.2012 Sedrik

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
1 439x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:55
D-FENS © 2017