Úspěšná sebeobrana a co potom

V těchto i dalších případech jsou oběti vláčeny roky po soudech, někdy stráví dlouhou dobu ve vazbě (kdo bude živit rodinu?), atd…

Přitom trpí i rodina i vy pocity nejistoty a i když to nakonec vyhrajete, omluví se vám někdo?

Nevím o žádném případu, kdy by policie přijela, obhlédla situaci, pogratulovala napadenému k úspěšné sebeobraně, odvezla si tělo a tím celá akce skončila.

Z toho plyne, že zavolat policii je až poslední možnost, máte tak problémy prakticky jisté, osobně přínos aktivity v tomto směru nevidím prakticky žádný.
Poznámka: pokud zloděje jen zraníte, asi se to bez policie neobejde, protože jste povinni mu poskytnout pomoc. Navíc můžete mít problém s výpovědí zloděje, že vám ten nůž jen předváděl za účelem podomního prodeje a rozhodně neříkal nic o přepadení. Závěr si z toho udělejte sami :-)

Ještě jednou upozorňuji – následující postup a zdůvodnění chápejte jako můj soukromý názor.

Nejprve zdůvodnění:

V zásadě jsou dvě možnosti. Buď se o nutnou obranu jednalo, nebo šlo o překročení mezí NO a tím ke spáchání trestného činu. Z uvedeného logicky plyne, že:
Pokud se o NO jednalo, je přítomnost policie zbytečná, nic jsem nespáchal. Pokud se o NO nejednalo, je policie na místě výrazně nežádoucí. Podle mého názoru v daném případě o NO šlo, ale nemohu si být jako laik jistý, že k trestnému činu přeci jen nedošlo (neměli jsem možnost se před započetím obrany poradit s právníkem) a naopak jsem si prakticky jistý, že i v případě úspěšné NO má policie ve zvyku obránce preventivně obvinit a odebrat mu zbraně, proto jsem se rozhodl se k ničemu nedoznávat žádným způsobem.

Judikátů jsem příliš nenašel, ale jeden z trochu jiné oblasti přeci jen ano a sice R 53/1974 „Zatajení příjmu docíleného trestným činem v daňovém přiznání a neodvedení daně z takového příjmu nelze posuzovat jako zkrácení daně ve smyslu § 148 TrZ. Pachatel by se tím nepřímo nutil k oznámení své vlastní trestné činnosti, což je v rozporu se zásadou, že k doznání nesmí být obviněný donucován žádným způsobem“

Pak tu máme LZPS, Článek 37 odst. 1, který zakládá právo odepřít výpověď, pokud by vyvolala nebezpečí trestního stíhání tomu, kdo vypovídá, nebo osobě vypovídajícímu blízké.

Z kontextu obou podle mého názoru vyplývá: nemusím dělat nic, co by mohlo přivodit nebezpečí mého stíhání a dokonce se v tomto zájmu mohu dopustit přestupku.

Tvrzení:

1. Jednalo se o nutnou obranu. Opak (že o NO nešlo) prokazuje policie. Bez důkazů to případně bude mít daleko obtížnější, než nad čerstvým tělem.
2. Policii jsem k tělu nevolal (a tedy nevypovídal proti sobě), protože jsem měl důvodnou obavu z trestního stíhání (nikoli z odsouzení!).
3. Těla se zbavím proti zákonu o pohřebnictví opět s odkazem na výše uvedený princip, jakákoli jiná akce by způsobila oznámení policii a nebezpeční trestního stíhání.
4. Neohlášení případné střelby jako přestupek proti zákonu o zbraních je dtto.

Nejlepší postup podle mého názoru po zastřelení zloděje:

Po úspěšné sebeobraně je dobré počkat, jestli akce vyvolala nějaký rozruch. Někde na samotě u lesa je prakticky jisté, že sebevětší kanonáda nikoho zajímat nebude a tělo je také snadné „zmizet“. V paneláku vám pravděpodobně jedna dvě rány „projdou“. ale zbavit se těla už je větší problém a je nutné zvážit i komplikace v podobě louží krve prosakujících stropem souseda pod vámi. Je prostě nutné zvážit další postup – pokud není možné akci utajit, pak je zase lepší když policii zavolám dobrovolně a ne jen sousedi nebo náhodný svědek.

Další problém je, co s tělem?

Například u psa to je jednoduché, stačí pohřbít – lze předpokládat že toulavý čokl nikoho zajímat nebude a i kdyby zajímal, nikdo neví kde ho hledat a vy také nevíte kde hledat majitele.

U člověka to je složitější. Nejen že je tělo o dost větší a těžší, ale také je ze všech hledisek podstatně problematičtější. Je nutné předpokládat, že tělo je kontaminováno mojí DNA, vlákny z oděvu a naopak u mě zůstávají stopy tkání a vláken z těla. Dobré je, že nikdo neví, že by je měl hledat právě u mě, zloděj obvykle předem policii nehlásí kde hodlá krást.

Aby se to ani nedozvěděli, krok jedna je postarat se o zlodějův mobil. Rozhodně je nutné ho nevypínat vypnout ani z něj volat. Jen ho vzít, přepnout do tichého režimu a co nejdříve ho odvézt někam pár km stranou a tam ho zastrčit např. do keře, kde ho nikdo nenajde, postupně se vybije a vypne – neházet ho do vody! Také můžete využít nejbližší cikánskou čtvrť, apod.

Přitom pozor na mýtné brány a kamery ve městech. Svůj mobil nechat zapnutý doma!.

Krok dva je zbavit se těla.

Pokud jsem střílel kulí, zkontrolovat zda nezůstala v těle (broky nevadí). Pokud zůstala, buď ji vyndat a nebo s tím počítat (stačí vzít danou zbraň na střelnici a po vystřílení několika set až tisíc ran můžete být celkem v klidu, opotřebením se otisky drážek nechávaných na střele změní)

Tělo můžeme spálit, pohřbít, hodit do vody, ukrýt, apod. Nemusíme trpět paranoiou, že každé tělo se nakonec najde, není to pravda. Každý rok jen v ČR zmizí navždy několik set lidí a jen vzácně sem tam se nějaká nedbale zahrabaná mrtvola najde. Je nutné ale nejednat zbrkle. Např. tělo na kraji lesa jen zaházené větvemi najde první houbař se psem.

K tělu je vhodné se chovat pokud možno s pietou, sice si to třeba nemyslíte, ale byl to člověk. Uložení těla do staré hrobky je důstojnější než zkrmení prasatům.

Pokud bydlíte někde na samotě, máte situaci celkem snadnou. V bytě asi budete muset buď více improvizovat, nebo to vzdát a smířit se s mnoha lety u soudů.
Vlastnictví auta je zřejmá výhoda.

Možné komplikace.

– horší vysvětlování, pokud vás policie přeci jen chytí. Pochybuji že by pro výše uvedený postup měli pochopení.
– komplicové útočníka se budou chtít pomstít. Tam je pravděpodobnost problémů naopak menší, než když obranu ohlásíte policii, protože vám zůstane celý arzenál a nikdo nic neví.
– komplicové útočníka věděli kam jde a oficiálně do protokolu to nahlásí na policii. Nejsem si jist, nakolik je to u zloděje pravděpodobné :-)

Nevím o žádném případu z praxe, kde by zloděj prostě nepřišel domů, zmizel a policie to nějak intenzivně řešila a na něco přišla. Pokud o nějakém víte, můžete se případně zmínit v diskusi, děkuji

Několikrát jsem jej s určitými připomínkami poslal autorovi přepracovat, protože popsaná situace je z hlediska likvidace důkazů patrně nejtěžší úloha, kterou většina jedinců uspokojivě nikdy nevyřeší z různých psychologických a technických důvodů. Rovněž možnosti policie při dokazování jsou nepoměrně větší, než autor předpokládá. Zejména:
– lze poznat, která kulka proletěla hlavní jako první a ovšem také, z jakého úhlu byla vedena palba a zda tento úhel odpovídal pudové střelbě. To pro ty nadšence, kteří hodlají v rámci nutné obrany či krajní nouze vylepšit svoji pozici u případného soudu a do útočníka postupně vysypou dva zásobníky.
– důkazní možnosti policie jsou obecně značně širší než autor předpokládá. Problémem je např. pachová stopa pachatele (máte doma aceton?), která sice není přímým důkazem, že jste ho zabil, ale nepřímým důkazem, že u vás doma byl. V kombinaci s výpovědí jeho přátel narkomanů, kteří ho viděli, jak si bere železnou tyč a odchází k vám domů na návštěvu, a v kombinaci s náhodným nálezem těla vzniká to, čemu se někdy říká „uzavřený kruh nepřímých důkazů“.
– pokud se „pachatel sebeobrany“ pokusí o likvidaci těla promyšlenou alespoň natolik, jak je popsaná v článku, vloží tím žalobě do rukou velmi silnou zbraň sám proti sobě. Dá se říci, že kdyby nebylo nepovedeného pokusu odklidit tělo, tak by byla solidní vyhlídka na to, že vás policie sice obviní, ale státní zástupce to stopne. Nemá důvod to řešit: Je tady vniknutí do vašeho domu, s nějakou zbraní například, je tady vaše výpověď, že vás napadl a vy jste se bránil, protože útok na zájem chráněný trestním zákonem trval a použití střelné zbraně nebylo zjevně nepřiměřené situaci. Pokud budete hrabat jámu, na něco takového nelze pomyslet, lopatou pomůžete žalobci. Bude mít naopak obrovský problém prokazovat, že se předtím jednalo o nutnou obranu, protože veškeré další kroky nesou prvky plánovaného postupu a žalobce předchozí NO bude zpochybňovat.
– jen zcela dementní zaostalý útočník se vydá loupit, aniž by o svém záměru kohokoli informoval, například svoji kurvu, přátele z výkonu trestu, se kterými sdílí byt apod. Tato záložní jednotka po čase začne želet jeho přítomnosti a obrátí se tam, kde většina lumpů spolehlivě najde zastání, tedy na policii. Je poněkud nevýhodné z hlediska následné strategie a obhajoby, když vás policejní jednotka potká, jak vystupujete z výtahu s mrtvolou obalenou fólií na malování.
atd.

Osobně si myslím, že pro případ, že se rozhodnete sami pozůstatky útočníka nechat zmizet, dostatečnou jistotu přináší strategie „hodit se do klidu a čekat na Wolfa“. Lidé reagují na stres různě. Pobíhají bezcílně, vypnou, někdy dokonce omdlí, ale nikdy nekopají na zahrádce jámu 2×0,75x1m. Co na tom, že máte mrtvolu v kuchyni. Ona neuteče a ve srovnání s tím, že jste právě přežili násilný útok, museli jste střílet a šlo vám o život to není nejhorší. Sedněte si a čekejte, časem vás něco napadne. Volat fízly můžete kdykoli. Možná máte přátele nebo příbuzné, na které se v takové situaci budete moci spolehnout. Nějakou dobu prostě počkáte, a když se po pachateli nebude nikdo nějakou dobu shánět, tak prostě budete muset odvézt ledničku do servisu a sousedi vám rádi pomohou, přestože je těžká. Příště se taková malá nehoda může stát právě jim…

Chápejte tedy článek jako impuls k diskusi, protože vás nepochybně napadají další problémy, které mohou v takové náročné skoro osudové situaci nastat.

D-FENS

(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)