Brno, křižovatka ulic Technická a Královopolská, neděle 23.11.2014 podvečer. Stojím na křizovatce na červenou a po přechodu se sune muž o holi, pomalu, krok za krokem, vypadá, že má nějakou poruchu hybnosti. Najednou padá a leží na zemi.
Pouštím varovná světla a jdu se podívat co se mu stalo. Už na asi 3 metry vidím, že jeho hlavním problémem je to, že je výrazně pod vlivem, asi alkoholu. Jeho odér navíc naznačuje, že se s nejvyšší pravděpodobností jedná o bezdomovce. Chlap sedí uprostřed přechodu na frekventované křižovatce. Přiznám se, že mě nijak nelákalo se ho dotýkat, nicméně jsem se s jiným kolemjdoucím snažil chlapa dostat mimo přechod. Nicméně chlap se brání, a nechce se hnout a navíc je dost velkej.
Prostě jsme s ním nehnuli. Nenechám ho tam přece přejet, tak voláme s manželkou tísňovou linku 156, vysvětlujeme situaci a je nám sděleno, že posílají hlídku. Telefonát probíhá v 16.52. Za cca 8 minut přijíždí hlídka městské policie, v klidném tempu zastavuje cca. 20 metrů od místa a volným krokem vystupují dva strážníci. Nutno říct, že těch 8 minut nebylo z nejpříjemnějších – stojíte u bezvládné postavy na přechodu, je už tma, hlídáte aby někdo nepřejel chlapa a samozřejmě jsem taky nechtěl dojít úhony. Pokud jsem čekal, že třeba k chlapovi postaví auto na majáky, aby zabránili případné kolizi, byl jsem naivní. Strážníci k muži přistoupili, oslovili ho jménem, očividně to byla „známá firma“. Zvedli ho, odstrkali mimo přechod a snažili se ho udržet na nohou. Vzhledem k tomu, že se mnou neprohodili ani slovo, ani pozdrav, nebo třeba něco jako poděkování, na nic se mě neptali, sedl jsem do auta a jel si po svých. Vysvětlil jsem dětem co se stalo a souvislosti a jeli jsme za rodinným programem.
Když jsme se po 19. hodině vraceli domů jeden z mých synů se mě ptal: “ Tati co když tam ten pán ještě bude?“ Říkal jsem mu, že to není možný, protože přece strážníci museli vidět, že je úplně K.O. a určitě zajistili, aby se mu dostalo nějaké, alespoň základní péče. Dojedeme na křižovatku a představte si, byl tam. Na místě, kde jsem ho naposledy viděl při kontaktu se strážníky. V polosedě ležel na vlhké trávě a jeho stav nebyl nic moc. Navíc už bylo dost zima, teploměr v autě ukazoval 4 stupně. Zastavil jsem tedy znovu a zavolal, tentokrát PČR. Opět jsem vysvětlil jsem situaci s tím, že jsem muže před cca. 2 hodinami předával do péče strážníků a je s podivem, že je pořád na stejném místě. Počkal jsem na hlídku, která mě aspoň pozdravila, poděkovala a začala vyřizovat převoz muže na záchytku. I oni muže znali jménem, prostě známá firma.
Proč to sem píšu? Protože jsem fakt v šoku, že se něco takového může stát. Nevím, co proběhlo poté co strážníci vzali muže mimo křižovatku, ale šokuje mě, že bezmocného člověka najdete po 2 hodinách ležet na stejném místě a až následně PČR situaci opravdu řeší. Má to zásadní lidský rozměr, byť to je pravděpodobně bezdomovec, asi i opilec, je to člověk a není přece možné nechat ho někde bez pomoci. Omluvou nemůže být ani to, že se pravděpodobně jedná o dlouhodobě známou osobu, se kterou mohou být problémy velmi časté. Má to však i světlou stránku, za těch asi 8 minut, co jsem čekal na strážníky mi asi 6 lidí nabídlo pomoc a spolupráci. Na druhou stranu, to, že tam asi ležel další 2 hodiny a prošla kolem něj spousta lidí a nezajistili mu pomoc, zase tak pozitivní není.
Nechci generalizovat, možná se jedná pouze o jednotlivé osobní selhání, nicméně absolutně neomluvitelné. Až tedy budete někde číst PR městské policie na téma jak strázník sundal kočičku ze stromu, vzpomeňte i na tento případ.
(2x známkováno, průměr: 1,50 z 5)