Hele, neřekl bych, že to je monopolem z ekonomického pohledu. AWS, Twitter, Okta, Google, Facebook – ti si ve svém hlavním zaměření úplně nekonkurují. Každý z nich ovládá jinou část segmentu. Masakr začne až v momentě, kdy začnou postupovat jako kartel, resp. kdy se začne pojevovat ideologický monopol. To pak potenciální konkurent skončí někde v Uruguay (web) a majitelé se soukromou ochrankou (Matze). Ideologický monopol je věc politická. A tím se zpětně dostáváme nutně k neoprávněné cenzuře ve jménu ideologie a politiky atd.
LWG
Položil bych kruciální otázku – to je fakt třeba být na nějakých sociálních sítích?
Já jen, že jsem zažil dobu, kdy žádné virtuální sociální sítě nebyly. Na žádné nejsem dosud. Znám reálné faktické sociální sítě s vysokou výkonností.
Takže, komu z přítomných rve žíly, kdo se může vytlachávat na ksichtoknize a spol.?
Kupříkladu toto je sice dost primitivní, leč zcela neoddiskutovatelně sociální síť. Jsi zde? :)
(Jinak samozřejmě naprostý souhlas. Koho a proč zajímá nějaký facebook? Slušný člověk by tam nevlez‘)
Hanes
Že nechodíš aktivně ty nebo já na socsítě ještě neznamená, že tam není pověšená celá generace lidí, která je i obsahem a jeho ohýbáním nemálo formována v názorech, postojích i volbách.
Arnold J Rimmer
No tak když je to tady v soudružským tónu, tak soudruh Brežněv měl takovou pěknou hlášku: „Éto vaše dělo.“
Lidi dělaj různý pošetilosti. Vymejvaj si palice Bleskem, Novou, ČT24, Novou, fuckbůkem… No a? Mam je všechny zachraňovat, nebo co by sis tak soudruhu představoval?
starter25
Zachraňovat je nemusíš, ale až dojde na tebe tak už třeba nebude kdo by ti pomohl. Dneska není problém, že by byl zavřen fb, ale právě ty klasické „sociální sítě“.
Arnold J Rimmer
Nejsem tak blbej, abych lez někam jenom proto že tam stádo nalezlo skoro celý. Jen ať tam jsou, zbyde víc místa na mne. Je to jako olejovej filtr v autě.
A pokud se internetu týká – jediný co mi hrozí je že mi ISP sebere IP, případně to nebude routovat.
Arnold J Rimmer
Ne. Tohle je jenom názorná lekce jak riskantní je strategie outsorcingu a jak o hubu je nemít svoji klíčovou infrastrukturu pod vlastní kontrolou a jak o hubu může být snaha o rychlej úspěch.
Na tomhle by se to snad mohlo vyučovat, tohleto.
starter25
Tak to by ta garážovka (a všechny ostatní) ani nevznikly.
Outsourcing zde není volbou nýbrž nutným předpokladem.
Otázka. Máš svůj hlavní mail na svém serveru? A jaké procento lidí v ČR ho má?
Arnold J Rimmer
1. Ano
2. Nevím, neptal jsem se jich
mk
Podmořský kabel si mám taky natáhnout sám?
Arnold J Rimmer
Já nevim, to je vaše věc. Nepotřebujete ještě utřít prdel?
RomanL
No, ono se klidně může stát, že to najednou bude i vaše věc… ;-)
semancko
Nemusis. Ak si schopny dosiahnut podobny efekt inym sposobom, napriklad satelitnou linkou. Pochopitelne svojim satelitom pretoze ten cudzi by ti mohli zrusit. Nic co ide cez nepriatelske uzemie alebo uzemie nad ktorym nemas kontrolu nie je dost bezpecne.
Jan Mrcasik
No a dnes se k tomu přidalo, že i pokud máš vlastní web na vlastním serveru na vlastní páteřní WAN lince, tak tě stejně Google může sestřelit protože tě křivě označí za „phishing site“ a tím je tvůj web automaticky zablokovaný ve Chromu, Firefoxu a vlastně skoro všude.
Děkuji za pěkný článek a musím s ním souhlasit, i když jsem měl na začátku jiný názor. Problém vidím s tím co dělat v ČR? Jsme schopni tyto monopoly zrušit nebo efektivně omezit? Obávám se, že nikoliv a na druhou stranu Seznam jako jediný konkurent se chová co se týče cenzury zpráv obdobně. Takže nic lepšího než Klausův zákon nevidím, přestože primární problém je jinde.
Jan Mrcasik
U nás nehrozí odstřihávání od infrastruktury, takže federativní sociální sítě mohou zvesela vzkvétat. VKml by opravdu měl jít příkladem a založit si vlastní instanci Diaspory, Mastodonu či Friendicy.
Navíc má Google+Apple store určitě geolokovanou nabídku pro český trh (nenabízí všude po světě ty samé aplikace), takže kdyby se chtělo, snadno by mohl antimonopolní úřad nařídit, že u nás Parler z nabídky mazat nebudou a pokud se to uživatelům nelíbí, tak ať si Parler nestahují protože je k tomu nikdo nenutí.
servisdok
Jene, je Ti doufám jasný, že každým dalším takovým článkem sem akorát přitáhneš další hejna progresivistických trollů?
Jan Mrcasik
Chtěl jsem zase jednou napsat něco jiného, než o tom blbém covidu…
Hanes
A to je dobře!:-)
remcal
Technologie sama nestačí, dnes je internet plný lojzů co se smějou lidem kteří prodají hlas ve volbách za koblihu, ale pak prodají sami sebe monopolu ještě levněji.Nezávislké spolupracující systémy, protokol oddělený od implementace to jsou základní předpoklady jenže jak přesvědčit uživatele že to má vyžadovat? Proč by si nešlehnul další dávku když svět je pak tak krásně růžový a navíc je to zadarmo. Třeba momentální přesun uživatelů na Signal a Telegram, jako dobře že se ledy hnuly, ale jak moc si pomůžou? Můžu zavolat z Telegramu na Signal, nebo alespoň poslat zprávu? Co když to někdo zaklekne, spojím se alespoň lokálně přes nějaký místní uzel? Jo jenže jak chtít aby o tom přemýšleli obyčejní uživatelé když to na to kašlou i ti co by měli jít příkladem, proč nemá Mastodon svoje úvodní video třeba na PeerTube? A proč chodit tak daleko ani tenhle příspěvek bych nemohl napsat kdybych nepovolil odeslání dat Googlu. Proč pan domácí potřebuje podmínit přihlášení komunikací s Googlem?
Asi tak, cpát tu zmrdí sračku sem, to už fakt není normální.
HLAP
Marian Kechlibar to vyjádřil lépe, než by se povedlo mně, tak si dovoluji citaci:
obtížná situace ohledně svobody projevu na internetu je dána právě tou pekelnou kombinací “nevyzpytatelné despocie” s “obrovskou tržní silou”. Kdyby nastala jen jedna z těch dvou věcí naráz, nikdo by to příliš neřešil.
Ale někteří lidé jako by byli odhodláni tuto kombinaci nevnímat a nebrat na vědomí. Rozpitvají si situaci na jednotlivé prvky, každý zvlášť si vyhodnotí jako neškodný (např.: “soukromá firma přece není stát”), a z toho udělají závěr, že neškodný je i celek.
Britrik
No, takový facebook, nebo i ten twiter jakýmsi kvazistátem jsou.
Jan Mrcasik
Ano, tuhle metodu per-partes poslední dobou zažívám často a jsem z ní úplně perplex.
Například ve vývoji: „když budeme agilní a rozsekáme projekt na malé kousky, pro žádný z nich nemusíme dělat ani architekturu, ani integraci – a až je potom spojíme, architektura a integrace se tím udělají samy“. WTF?!
Nebo v OZE: „ano, rozvodná síť neunese zátěž kdyby všichni najednou začali v noci dobíjet elektromobil, protože trafostanice a domovní jističe nejsou dimenzované na to když jmenovitou zátěž využijí všichni najednou na 100%. Ale když ji rozdělíme na malé kousky a ty budeme chytře řídit, půjde to.“ WTF?!
LWG
Já tedy celá léta řeším problémy jejich rozkladem na jednotlivosti. Netvrdím, že je to všelék, ale dovoluje to nějaké plánování jinak než „citem“ nebo „zaokrouhleně“.
Jan Mrcasik
Problém není v rozkladu na jednotlivosti, nýbrž v předpokladu, že pokud složitý problém rozdělíme na dílčí, nějak tím magicky zmizí veškeré vzájemné vazby, jejich složitost i propojenost.
ktosicelkominy
Fakt perfektný článok.
Má iba jedinú vadu : Nedokáže ovplyvniť debilných 99% ovčanov, a teda do reality sa z neho nedostane nič. Tým gaunerom tam hore postačuje, že majú fyzickú aj psychickú moc nad tými 99% ovčanov.
Akákoľvek sloboda je pre ovčanov irelevantná, pokiaľ by ovčanom vzala ten úžasný pocit, ako ich vláda ochraňuje a pomáha. Nie náhodou dala vláda svojim drábom označenie „pomáhaj a chráň“ .
===
Už rok vzala vláda ovčanom normálny život pod zámienkou „pomáhaj a chráň pred koronavírusom“ . Ktorý je skoro neškodný. A ovčania slintajú od rozkoše ako pri orgazme.
marcusant
Celé to rozbíjení monopolů je stejně chybné, jako zakazování či povolování cenzury. Případ Standard Oil byl netypický v tom, že a) netratil zákazník b) SO se velkou část své existence zabýval v prvé řadě skupováním konkurence, dokonce byla vytvořena řada firem jen proto, aby je SO musel koupit. To neslo značné náklady a nutilo SO k maximální efektivitě, což bylo jednoznačně ve prospěch zákazníka. Jedinou skutečně neférovou zbraní proti konkurenci je legislativa a je to od počátku ve starověku vyjma trestního práva její hlavní účel. Tyto legislativní tlaky ve dvacátém a jednadvacátém století vesele bují ve formě podpor, dotací, státních zakázek, licencí apod. nicméně nejvýznamnějším činitelem je fikce „duševního vlastnictví“. Standard Oil rostla konkurence jako houby po dešti, protože nikomu nebylo možné zakázat zkoušet čerpat a rafinovat ropu, když byla jeho. Naopak na základě fikce „duševního vlastnictví“ ať už „autorského“ či „patentového“ práva je možné absurdním způsobem omezovat kohokoli na celém světě. Dokud bude lidstvo žít v iluzi, že informaci lze vlastnit, nemůže volná konkurence existovat. Bohužel „majitelé“ „duševního vlastnictví“ si díky jeho legislativní existenci velmi lehce nahrabali obrovská bohatství, pomocí kterých tito přežraní kapříci drží vodu v rybníku (Microsoft, Alphabet, částečně Apple, Amazon…). To samozřejmě nevyřeší problémy typu Parler, ale mít hosting pouze u Amazonu bez funkční zálohy jinde je projevem bezbřehé naivity.
Pokud by téměř nekonečné množství softwarových firem i jednotlivců mohlo legálně investovat téměř nekonečné množství (strojového) času do rozlouskávání kódů proprietárních součástí Androidu a jeho ekosystému, Windows a Apple dtto., pokud by bylo možné naprosto legálně hackersky útočit na všechny, kdo „be evil or whatever you hate“, tak by žádné giganty neexistovaly a naopak by byla ohromná konkurence. Představte si, že by Google a Amazon zařízli Parler a najednou se zvedlo milion hackerů a napadli by je s tím, že jednoduše můžou.
Opakuji, že hlavním účelem téměř veškeré existující legislativy mimo trestní, je v důsledku omezování konkurence. Na jakémkoli omezování konkurence z dlouhodobého hlediska vždy tratí zákazník.
Jan Mrcasik
„nikomu nebylo možné zakázat zkoušet čerpat a rafinovat ropu, když byla jeho“
Ale tak jistě. Pokud měl dost velký pozemek na to, aby se mu na něj vešla jak těžba ropy, tak její rafinace, a pak ještě ji tam skladoval.
V opačném případě samozřejmě bylo možné to zakázat – jednoduše tím, že tu konkurenční ropu nepustili na železniční sítě (FYI, novou železniční trať skrze město do doků nenatáhnete protože nemáte ani právo, ani peníze zbourat desítky obytných bloků). Nebo tím, že vaše rafinované produkty nepustili do distribuční sítě. Nebo jim zakázali prodej v retailu.
marcusant
To jsou všechno překonatelné věci, pokud by případný zisk i třeba dlouhodobý převyšoval náklady. Pokud nikoli, je cena stanovena tržně efektivně a zákazník netratí, což je přesně popsaná situace SO.
Napadlo mě, že stát – připustíme-li hypoteticky, že by mohl něco udělat dobře – by se mohl chovat protimonopolně zcela tržními mechanismy. Pokud se nějaká firma chová monopolisticky, není nic jednoduššího, než zakázat veškeré státní nákupy od této firmy. Stát je v mnoha odvětvích významným zákazníkem.
př.
Organizace (spolu)financované z veřejných peněz nebudou nakupovat telefony s operačním systémem od fy A. Žádná inzerce/reklama placená z veřejných peněz nesmí být realizována prostřednictvím služeb fy AB. Veškerá oficiální komunikace organizací (spolu)financovaných z veřejných peněz nesmí probíhat prostřednictvím služeb fy F, resp. T. Na elektronických zařízeních provozovaných organizacemi (spolu)financovanými z veřejných peněz vyžadujících k provozu operační systém, nesmějí býti provozovány systémy fy M.
Už jsem o tom uvažoval včera; dneska už to nevydržím a ten excelentní příklad zákonného „rozbíjení monopolů“ ocituji (kráceně; komplet je v kapitole „3. února 1974“, http://ocs.cz/UC/ ):
„… Před nějakým časem se ukázalo, že Amherst bude potřebovat více pitné vody. Bohužel namísto tržního řešení přijali zákon, podle nějž bylo nutné mít alternativního dodavatele pitné vody.“
„Nerozkopali přece ulice, aby položili další trubky?!“ neudržel se Henry.
„Právě to udělali,“ zasmál se Nelson. „Co následovalo?“
„Existující společnost snížila ceny. Nová musela platit za infrastrukturu, takže neměla šanci konkurovat. Když se ta nová položila, stará vykoupila její vybavení za pár centů za každý investovaný dolar. A k tomu,“ dodal profesor, „město mělo ten absurdní nápad, že konstrukci nové infrastruktury dotovalo. Bylo to před sto lety, a dodnes splácejí dluh. A co byla jedna jediná chytrá věc, kterou městská rada udělala?“
„Chytré bylo, že se rozhodli, že tu ze zákona mají být jen dvě společnosti dodávající vodu, a ne deset.“
kaBrnak
A jaképak je to tržní řešení v případě přirozených monopolů kde je jasné že si tam konkurence nenatáhne druhý vodovod, protože zdroje vody jsou už známé a zabrané, stejně jako cesty kudy lze do města vodu dopravit.
Už vidím jak si v úzkých zaříznutých údolích moravského krasu staví konkurence druhý či třetí páteřní vodovod do Brna.
To vše za podmínek kdy původní vlastník vodovodu má už všechny náklady na vybudování (ukradení pomocí privatizace) dávno splacené.
Zcela komická je pak představa že si vyjednávají věcné břemeno s těmi tisícovkami vlastníků pozemků.
Stejně jako představa že si razí svůj vodovod skrze vápence moravského krasu coby 30km „mini metro“.
Samozřejmě že jediným řešením je znárodnění. Kapitalizmus na přirozené monopoly řešení nenabízí.
Ale to tady už bylo ad nauseam diskutováno nejmíň 20x.
Kdo ještě nepřišel o zbytky zdravého rozumu, ten to dávno pochopil.
anderson
Ano, více vlastníků trubek/drátů v rámci města nemůže existovat, protože je to drahé, neefektivní, nefunguje konkurence, vysoká cena brání vstupu nových firem a říkali to ve škole. Moment, jak to tedy bylo ve skutečnosti, dokud do síťových odvětví nezačal strkat nenechavou ruku stát?
zdroj: Zajíček M., Konkurence v českém plynárenství – teoretický dodatek, str. 74, v textu uvedeny zdroje E. R. A. Seligman: Principles of Economics , W. J. Primeaux – Direct Utility Competition: The Natural Monopoly Myth, Burton N. Behling – Competition and Monopoly in Public Utility Industries, George T. Brown – The Gas Light Company of Baltimore
Podívejme se nyní, zdali v takové situaci byly elektroenergetika a plynárenství v dobách, kdy začaly být zaváděny regulace. Nic neukazuje, že by v té době plynárenství a elektroenergetika vykazovaly jakékoliv znaky přirozeného monopolu. Před rokem 1887 existovalo v New Yorku šest elektrárenských společností a před rokem 1907 mělo licenci k podnikání 45(!) elektrárenských společností v Chicagu. Stejně tak byl před rokem 1895 Duluth v Minnesotě obsluhován pěti elektrárenskými společnostmi a Scranton v Pennsylvanii před rokem 1906 čtyřmi společnostmi. I v plynárenství byla naprosto běžnou situací konkurence – opět v New Yorku působilo před rokem 1884 šest konkurujících si společností a tak bychom mohli pokračovat. Dokonce by se dalo pochybovat, zda podle reálných čísel z období před počátkem regulací byl sektor elektroenergetiky a plynárenství vůbec charakterizován významnými úsporami z rozsahu, na kterých je teorie přirozeného monopolu postavena.
Jako příklad vývoje v plynárenském sektoru je možné si vzít historii Gas Light Company of Baltimore, jejíž postavení v teorii a praxi přirozeného monopolu je skutečně výlučné. Od svého založení v roce 1816 se tato společnost potýkala neustále s přílivem nových a nových konkurentů, přičemž kromě boje o zákazníky na trhu nižšími cenami a kvalitnějšími službami se snažila zabezpečit svoje postavení lobbováním na státní a místní úrovni, kdy se zasazovala proti udělování dalších licencí k podnikání. Výnosy z rozsahu, se kterými společnost operovala, prostě nestačily na to, aby odradily nově vstupující konkurenty. Zajímavé je, že pozdější komentátoři tvrdili, že plynárenské společnosti v jiných městech byly vystaveny destruktivní konkurenci, a proto se snažily dostat na plynárenský trh Baltimoru a působit tam stejným způsobem. Pokud však konkurence byla natolik zničující, proč by se společnosti z jiných měst snažily ruinovat sebe sama stejným způsobem i v Baltimoru? V roce 1888 se tři v Baltimoru vzájemně si konkurující plynárenské společnosti pokusily sloučit a fungovat jako jeden monopolista. Ale tento krok jim zhatil nový konkurent – elektrický proud, který začal díky vynálezům T. A. Edisona a později N. Tesly konkurovat plynu ve všech oblastech jeho použití. Od té doby proti sobě stály plynárenské a elektroenergetické společnosti, které obojí vykazovaly vysoké požadavky na fixní kapitál. Žádný přirozený monopol se ale nikdy neustavil.
Monopol vznikl až po státních intervencích. Zákon státu Maryland v roce 1890 udělil 25 letý monopol firmě Consolidated Gas Company za každoroční poplatek 10 000 USD a za odvod 3 % z veškerých vyplácených dividend. Ovšem hlavním obdobím postupné regulace energetických společností ve Spojených státech se stala první čtvrtina 20. století.
Pokusme se nyní shrnout situaci v energetických odvětvích před zaváděním regulací, jak ji ve svých výzkumech popsal Walter J. Primeaux. Fakta, která shromáždil, přesvědčivě dokazují, že tato odvětví žádným přirozeným monopolem nebyla. Tam, kde byla místními vládami umožněna volná konkurence, tam:
– fungovala přímá rivalita mezi alespoň dvěma konkurujícími si firmami po velmi dlouhou dobu (přes 80 let!),
– firmy si konkurovaly velmi intenzivně svými cenami a nabízenými službami (jak jinak?),
– zákazníci požívali značných výhod vyplývajících z konkurence na rozdíl od měst a států, kde nebyla přímá konkurence místními vládami umožněna,
– oproti závěrům teorie přirozeného monopolu náklady na poskytování služeb byly ve skutečnosti nižší, pokud existovaly alespoň dvě konkurující si firmy,
– oproti závěrům teorie přirozeného monopolu neexistoval v konkurenčním prostředí větší přebytek kapacit než v monopolním prostředí,
– problémy vyplývající z existence duplikací byly zákazníky považovány za méně významné než výhody vyplývající z konkurenčního prostředí (neexistovaly dokonce žádné organizace na ochranu zákazníků, protože konkurence je chránila dostatečným způsobem sama).
– ačkoliv představitelé energetických společností uznávali, že konkurenční prostředí přináší pro zákazníky značné výhody, osobně dávali přednost monopolnímu uspořádání.
Teorie přirozeného monopolu tak při historickém ohlédnutí selhává ve všech směrech: konkurence v energetických odvětvích existovala, cenové války nebyly destruktivní, služby zákazníkům byly lepší, ceny byly nižší, konkurence přetrvávala po velmi dlouhou dobu a zákazníci obecně preferovali konkurenční uspořádání před monopolním.
Jan Mrcasik
Technická: z konstatování „v New Yorku působilo před rokem 1884 šest konkurujících si společností“ neplyne vůbec nic o tom, zda měly natahané paralelní sítě, nebo zda si rozdělily New York do 6 oblastí z nichž v každé měla monopol jedna z těchto 6 společností.
Celá kritika článku se pak zabývá výhradně vyvracením nějakých chimér, které tu nikdo netvrdí – ale úplně ignoruje to podstatné, tzn. že pokud již někdo někde má hotovou infrastrukturu a s ní přirozený monopol, je velmi snadné bránit vzniku nové konkurence která teprve kompletní fyzickou infra náročnou na kapitálové investice musí postavit.
ygorek
Jan Mrcasik 21.1.2021 v 17:47
Přesně. Konkurenční boj o připojení nové ulice nebo nové čtvrti je něco jiného, než konkurenční boj o připojení stávajících zákazníků, snad s výjimkou možnosti, že nové potrubí bude využito pro další účel – novou čtvrť, firmu, nebo pro zaokruhování (části) stávající sítě…
Jan Mrcasik
ocs: to je ale tuze zajímavé. Přesně popsaný příklad a dokonce přesně s vodovody je pointa mého modelu „vodárníci“ prokazujícího snadnou možnost vzniku monopolů i jakékoli liniové infrastruktury zcela bez ohledu na (ne)existenci státu a regulace: http://dfens-cz.com/sitova-neutralita/comment-page-2/?show=comments#comment-62566
o kterém ale Lojza ad. tvrdí, že by v reálu buď nenastal proože by si stávající firma nemohla dovolit snížit ceny, nebo by pro onu novou konkurenční firmu nebyl problém obstát.
kaBrnak
A jaké je tedy řešení přirozených monopolů v kapitalizmu bez přívlastků?
Tuším že na divokém západě bez přívlastků, když nějaký farmář přehradil horní tok říčky na napajedlo pro své stáda, se to řešilo tak, že až palebná síla nasraných farmářů na dolním toku převýšila najatou palebnou sílu toho farmáře, tak je všechny postříleli i s jeho rodinou.
V případě Veolie a spol je dost těžké zjistit koho bychom vlastně měli postřílet, natož kde bydlí.
To ti musí zodpovědět některý z teoretiků ancapu. Já nejsem teoretik, nýbrž přízemní a neimaginativní praktik, historik a empirista.
Nicméně pokud jsem správně pochopil Urzovy elaboráty o „soukromých bezpečnostních agenturách“ které by nahradily policii a zákony svými smlouvami o ochraně a násilném vynucování smluv, vypadalo by to přesně jak píšeš, akorát namísto samotných farmářů by proti „Veolia security services ltd.“ stála „First downstream defense LLC“.
shifty
Nekrmte to…
ygorek
kaBrnak 19.1.2021 v 16:32
V případě Veolie a spol. se mýlíte zásadně. Je velice snadné zjistit, na koho je třeba vyvíjet nátlak a kde onen bydlí. Společnosti, jako výše uvedená Veolia, provozují infrastrukturu, kterou jim smluvně pronajal vlastník téže. Obvykle obec, za kterou jedná zastupitelstvo, které je obecně známé. Investice do rozvoje a velké opravy předmětné infrastruktury platí vlastník, tedy obec.
Je možné a v některých případech se to má za prokázané, že Veolia a spol, jak píšete, dokázala uzavřít smlouvy o provozování infrastruktury tak, že jsou výhodné pro ni a nevýhodné pro vlastníka, tedy obvykle obec, za kterou jednalo zastupitelstvo.
shifty
Ještě to krm tvl….
kaBrnak
Podle mých informací mívá Veolia víc jak 51% vlastnictví vodovodní sítě. Jen pražáci jsou tak retardovaní že všechny náklady má praha a veškeré zisky Veolia či kdo.
Mám dojem že brněnské vodárny vlastní zahraniční Suez z míň jak 50% a tím pádem město něco ještě ovlivnit může.
Ony se z vodáren nestaly akciovky jen tak z legrace, ale z důvodu aby bylo možné je rozprodat a rozkrást, víme?
To je právě ten rozdíl mezi zákonně nadiktovanou konkurencí (nesmysl) a konkurencí dynamicky vznikající na volném trhu tam, kde dosavadní monopolista nenabízí dostatečně kvalitní služby.
Jakmile by kupříkladu monopolní dodavatel vody zdražil natolik, že by cenový rozdíl pokryl ty nové trubky, má s volným trhem po monopolu, a na rozdíl od výše popsaného případu konkurence násilně nesmyslnou „antimonopolní“ regulací vnucenou do situace, kdy s dodavatelem žádný problém není, by to fungovalo excelentně.
kaBrnak
To je úvaha hodná uhrovitého dredatého Urzy. A studenta hornického učiliště.
Těm ostatním co neholdují anarchokapitalizmu a nebo mají IQ >80 je zcela jasné že původní dodavatel cenu vody NIKDY nezdraží na úroveň kdy by se konkurenci vyplatilo postavit druhý vodovod.
A nebo když to udělá, tak konkurenci v půlce stavby zničí dumpingovými cenami vody a pak její infrastrukturu zkoupí za pakatel jako v uvedeném případě.
Nehledě na to, že v případě stavby celé konkurenční sítě vodovodů od pramene do baráku, je to ekonomicky vpodstatě vyloučené, stejně tak i technicky a nakonec i z hlediska pozemkových práv (i když budeme ignorovat státní územněsprávní legislativu).
ygorek
kaBrnak 19.1.2021 v 17:00
Je to možná OT, protože s vaším příspěvkem v zásadě souhlasím, ale nešť.
Nechápu, proč si všichni odpůrci a teoretici anarchie berou do huby vodovody, když o jejich plánování a provozování vědí jen málo.
Není například reálné, aby stávající dodavatel vody zničil konkurenci v půlce stavby dumpingovými cenami.
Proč?
Voda je choulostivé zboží, které se v trubkách smí zdržet jen tak dlouho, jak dlouho vydrží jeho hygienické zabezpečení. To lze samozřejmě technicky řešit a znamená to zvýšení nákladů na straně dodavatele.
Nový dodavatel vody tedy musí poměrně přesně vědět, kolik bude mít zákazníků, aby věděl, jaký průměr trubek má použít, jak velký vodojem má postavit, jak vydatný vodní zdroj má zajistit, jak má navrhnout kapacitu úpravny vody.
Hezky čtivě je to popsáno například zde: https://vhskh.cz/historie/
Pokud někomu dělá starost cena trubek, nechť ví, že je vlastně nezajímavá. Uvažujeme-li alternativního dodavatele vody ve stávající zástavbě, zajímavější jsou zemní práce, oprava vozovek a chodníků, přeložky kolidujících vedení a dopravní uzavírky.
Jak se tu v diskusi občas objevilo, obce mají územní plány. Tam je vymezeno území pro výstavbu a průmysl, takže lze odhadnout vliv nové výstavby na stávající vodovodní a kanalizační síť, nároky na posílení vodních zdrojů a čistíren odpadních vod.
Jan Mrcasik
ygorek: právě proto, že narozdíl od např. internetu, optických kabelů nebo last-mile rozvodů silové elektřiny vodovody:
– musí být zatraceně velké trubky
– zakopané pod zem pod totálně rozkopanou silnici
– s velkou vstupní investicí
– s dlouhou dobou výstavby
– kde jsou buď všechny segmenty spojené, nebo nefunguje nic.
Je to lepší modelový příklad než výše zmíněné, protože tam by mohlo docházet k úhybným manévrům typu „tak když jim monopolista zablokuje výstavbu/zakopání v klíčovém škrtícím bodě, tak to těch pár metrů povedou vzduchem na stožárech.“
ygorek
Jan Mrcasik 19.1.2021 v 18:15
Nesouhlasím.
Řešení typu „tak to těch pár metrů povedeme vzduchem“ k překonání cizích sítí nebo zařízení jsou v případě vodovodů a kanalizací možná a občas se realizují (pokud to alespoň trochu dává ekonomický smysl, samozřejmě).
Nedávno jsem viděl řešení, kdy majitel pozemku ve slabé chvilce povolil tunel s představou, že to přece nejde, a stavebník ho skutečně realizoval.
Atd.
kaBrnak
Kdyby jen voda a elektřina. Ale i obyčejný internet optika, kterou je technicky zcela triviální zavést ve vesnici do každé chalupy, chléva, stodoly, je z hlediska legislativy, věcných břemen a majetkových práv věc zcela neřešitelná.
-vzduchem to nenatáhnete, ačkoliv do každého baráku vedou sloupy s elektřinou kam by to šlo zavěsit, jenže ty patří EON/ČEZu, a ten na vás zvysoka…
-když se vám v ulici šprajcne jediný vohnout, že nechce aby mu to viselo 4m nad předzahrádkou, tak zbytek ulice má smůlu
-rozkopat vozovku je taky problém, to je ve vesnici ekonomicky neproveditelné
-často už tam je socialistický telefonní drát se zoufale pomalým internetem s vysokou agregací, ale vohnoutovi to stačí
-jiný provider tam nic nevybuduje, protože v tom případě O2 nasadí dumpingové ceny místo svých obvyklých 500 a provider má potíže s návratností investice
-do developerských novostaveb optika vede, ale zpravidla patří monopolní O2, takže zase nic
Je zajímavé jak v kapitalizmu některé věci jsou prostě neproveditelné. A totálně brzdí rozvoj a pokrok.
Obzvlášť s českým postbolševickým chaosem ve státní správě a územním plánování.
V blízkém sídlišti co 5 let kopou mezi barákama nový internet, protože prostě není možné aby se mezi nima natáhla jedna roura (kolektor) ve kterém by si provideři pronajali místo. A vydělali by na tom všichni lidi, protože by byla konkurence.
Takže každý provider dělá nový výkop.
Kdybys ty kreténe tupej aspoň tak uboze nelhal. Voptika je normálně natahaná vzduchem, a cokoli rozkopat a natáhnout to tam je naprosto bezproblémová věc.
Jenomže to stojí prachy. A pokud stojí metr výkopu třeba deset litrů a potenciální příjem z linky je 300-DPH-provize_ISPka×12 měsíců třeba celejch 2000 za rok z deseti metrů vedení, tak to udělá jenom naprostej idiot. Dítěti ve školce dojde, dyž mu to trochu vysvětlíš, že to je asi ten důvod, proč je voptika přitažená do bytovek, kde těch deset litrů na metr výkopu se nerozdělí na jednoho uživatele, ale na 30 (nebo taky 100) a tam už se to za nějakou dobu zaplatí a třeba to časem i vydělá, ale tahat toho kilometry do prdele o 100 obyvatelích je ekonomická sebevražda.
shifty
+1
Jan Mrcasik
Ne úplně relevantní, ale dost drsná ukázka jak se vyhrožuje firmám, aby zařízly své uživatele kteří jsou úchylným nepřímým oslím můstkem asociováni s nějakými mašíbly či kriminálníky – což je smrtící právě v případě, že takovému zastrašování podlehnou monopoly: https://twitter.com/opensrcdefense/status/1350522343194566667
„Lidé kteří ukazovali vaše produkty mluvili o hrozícím zákazu zbraní. O tom mluvili i někteří z těch, kteří vpadli do Kapitolu. Přehodnotíte svůj vztah k těmto lidem? Máte čas několik hodin na komentář, než vyjde náš odsuzující článek.“
anderson
Pokud by se Vám náhodou zdálo, že čím hůř pro big-tech, tím líp – a rozhodně bych to nepovažoval za vadu charakteru :-) – tak právě vyšlo poměrně zásadní rozhodnutí Kanadského soudu.
Twitter a Facebook jsou chráněni článkem 230 proti odpovědnosti za obsah a proti žalobám za cenzurování. Článek 230 je ale Americké federální právo. No a tak někdo zažaloval Twitter v Kanadě. Twitter oponoval, že protože má servery v Californii, zaměstnance v Californii a sídlo v Californii, měl by se soud konat v Californii. Soud v Kanadě ale konstatoval, že protože pomluva byla zveřejněná v Kanadě, škoda byla napáchána v Kanadě a svědci jsou v Kanadě, soud se bude konat v Kanadě. Dále učinil závěr, že Twitter požaduje soud v Californii, protože podle místních zákonů se nelze nařčení nijak bránit (což byl argument Twitteru pro konání v Califormii, protože podle místních zákonů je vše v pořádku) a tím pádem, dle soudu, nedává smysl proces přesouvat do Californie, protože by se žalobci nedostalo spravedlivého procesu. Twitter si svojí argumentací dal vlastní gól. :-)
Neznamená to, že by Twitter byl odsouzen za obsah, který zveřejnil – může se stát, že soud v Kanadě žalobu smete ze stolu. Ale už samotné uskutečnění soudu s Twitterem mimo USA je příjemný precedens a počítám, že tohle rozhodnutí big-techu na klidném spánku rozhodně nepřidá.
Hned po zabanování Trumpa is šéf Twitteru pustil pusu na špacír a interně prohlásil (a někdo ho natočil a zveřejnil :-)), že tohle je jen začátek. Tak si dovolím to samé a budu doufat, že tohle je jen začátek. :-)
Jan Mrcasik
Kvůli tomuhle jsem tam psal tu první kapitolku o nutnosti hledět na zákony (=a soudy) nikoli z hlediska „jak já zavařím protivníkům, ale oni mně“.
Tyhle rozsudky totiž znamenají, že když si založíte vlastní federativní sociální síť a někdo tam napíše např. urážku islámu která se trestá smrtí v Saúdské arábii, nebo urážku LGBT která se trestá brutální pokutou v Británii, jako provozovatele českého serveru s českými uživateli vás potom saúdské a britské soudy budou trestat za to, že nějaký jejich přecitlivělý muslim nebo lgbtqaktivista si to MOHL přečíst a cítil se pobouřen, uražen a poškozen.
To je cesta do pekla.
anderson
Na rovinu se přiznám, že tuhle kauzu z Kanady beru jako „dog eat dog“ a škodolibě se směji. Stejně jsem se bavil, když si před necelým týdnem Twitter stěžoval, že byl zabanován během voleb v Ugandě.
Mnohem lepší mi přijde aktivita některých zákonodárců v USA, kde se rozhodli vytvořit zákon, kdy síť nad 1M uživatelů bude moci mazat pouze nelegální obsah, jinak jí může žalovat nejen tvůrce obsahu, ale i jeho odběratelé. To ale naráží na článek 230 (což je federální zákon), takže je to zatím neproveditelné. Na druhou stranu, když o tom uvažuje jeden stát … :-)
Vůbec k tomuhle stavu, podle mě, nemělo dojít, kdyby soudy dělali svoji práci a zákonodárci nedali platformám širokou imunitu cenzurovat (kterou dostali na oplátku za imunitu vůči publikovanému obsahu). Dle mého názoru, pokud mě někdo nechá publikovat na svojí platformě, já tím obsahem přitahuji uživatele, na kterých platforma pak vydělává, tak změna podmínek, která platí na obsah !zpětně!, by neměla být v souladu s právem. Tedy, pokud něco bylo povoleno v době uveřejnění, mělo by to tak zůstat. Pokud video bylo monetarizováno v době uvedení, mělo by to tak zůstat. Což se ale bohužel, díky článku 230, nepodařilo prosadit soudně. Uživatel tedy obsahem přispěje platformě k většímu úspěchu, ale pak může být vyhozen na základě několik let starého obsahu, protože platforma jednostranně změnila podmínky, případě uživatele vyhodí za něco, co vůbec nespáchal na její platformě. Nemám nic proti dohodě, která bude platit i za obsah zpětně, ale dohoda musí být oboustranná. Tohle je ale můj názor, chápu, že nemusí být široce sdílený.
Jinak ano, uznávám, tohle prolomení místa, kde se může soud konat, je prů.er – zatím se ale seká v nepřátelském lese (který je navíc vlastněn bandou, která není žádná špína dost cizí), takže se budu se zájmem koukat. :-)
Jan Mrcasik
Mám za to, že už se seká i v našem lese. Pamatuji si článek, podle kterého Británie zažalovala CZ/SK server, že si drze dovoluje psát/ukazovat věci které jsou podle britských jakobínů nesprávné – nevím teď zda to bylo „hate speech“ nebo „nelegální obsah“ – a přitom se na ten server dá dostat i z UK, čímž to podléhá jejich zákonům a buď tedy CZ/SK nějak odříznou britské návštěvníky, nebo budou mít legální problém.
semancko
Podla mna maju mat prevadzkovatelia imunitu na uzivatelmi zverejnene prispevky. Za to co sem napisem som zodpovedny ja a nie prevadzkovatel tychto stranok. A tak to ma byt. Zakonodarca si to zjednodusil tak, ze zodpovednost ma prevadzkovatel a tak ma lahsiu moznost cenzurovat. Preto to postavili na hlavu a riesime cenzuru sukromnou firmou. Co ja osobne povazujem za neprijatelne, ak ma niekto problem s mojim nazorom, statusom alebo niecim inym nech sa paci na sud, ten posudi ci som sa previnil a potom moze prevadzkovatel na zaklade sudneho rozhodnutia zmazat moj zavadny obsah. Inak ma smolu.
Sysop
To je podobny model jako s auty. Proc honit slozite ridice, kdyz lze snadno buzerovat provozovatele.
rovik
To přijde poměrně brzy. Jakmile to jednou někdo prolomí, tak se začnou stíhat i jednotlivé lidi za své výblitky třeba na facebooku.
Čech něco žbleptne, české zákony neporuší, ale poruší tím třeba nějaké řecké nařízení, tam ho odsoudí a v rámci institutu „Přeshraniční vymáhání pohledávek“ pak můžou vymáhat exekučně pokutu i tady.
27 států v EU s různými zákony = 27x vyšší šance že něco nechtěně poruší. Reálně asi o dost vyšší, neboť místní zákony dotyčný už asi aspoň trochu zná, na rozdíl od těch zahraničních.
Mimo EU už to bude s vymahatelností horší – člověk by asi musel zavítat do dané země kam ho odsoudili, i když větší mocnosti (USA, Rusko, Čína) svými chapadly asi s jistými omezeními dosáhnout i mimo své území.
Sysop
Tak mame zde treba jisty precedens, kdy nekdo bude treti zemi obvinen treba ze znasilneni s zadosti o vydani mimo EU, ze… no… a pak uz se nevrati, i kdyz treba k projednani fiktivniho zlocinu ani nedojde…
Hele, neřekl bych, že to je monopolem z ekonomického pohledu. AWS, Twitter, Okta, Google, Facebook – ti si ve svém hlavním zaměření úplně nekonkurují. Každý z nich ovládá jinou část segmentu. Masakr začne až v momentě, kdy začnou postupovat jako kartel, resp. kdy se začne pojevovat ideologický monopol. To pak potenciální konkurent skončí někde v Uruguay (web) a majitelé se soukromou ochrankou (Matze). Ideologický monopol je věc politická. A tím se zpětně dostáváme nutně k neoprávněné cenzuře ve jménu ideologie a politiky atd.
Položil bych kruciální otázku – to je fakt třeba být na nějakých sociálních sítích?
Já jen, že jsem zažil dobu, kdy žádné virtuální sociální sítě nebyly. Na žádné nejsem dosud. Znám reálné faktické sociální sítě s vysokou výkonností.
Takže, komu z přítomných rve žíly, kdo se může vytlachávat na ksichtoknize a spol.?
Kupříkladu toto je sice dost primitivní, leč zcela neoddiskutovatelně sociální síť. Jsi zde? :)
(Jinak samozřejmě naprostý souhlas. Koho a proč zajímá nějaký facebook? Slušný člověk by tam nevlez‘)
Že nechodíš aktivně ty nebo já na socsítě ještě neznamená, že tam není pověšená celá generace lidí, která je i obsahem a jeho ohýbáním nemálo formována v názorech, postojích i volbách.
No tak když je to tady v soudružským tónu, tak soudruh Brežněv měl takovou pěknou hlášku: „Éto vaše dělo.“
Lidi dělaj různý pošetilosti. Vymejvaj si palice Bleskem, Novou, ČT24, Novou, fuckbůkem… No a? Mam je všechny zachraňovat, nebo co by sis tak soudruhu představoval?
Zachraňovat je nemusíš, ale až dojde na tebe tak už třeba nebude kdo by ti pomohl. Dneska není problém, že by byl zavřen fb, ale právě ty klasické „sociální sítě“.
Nejsem tak blbej, abych lez někam jenom proto že tam stádo nalezlo skoro celý. Jen ať tam jsou, zbyde víc místa na mne. Je to jako olejovej filtr v autě.
A pokud se internetu týká – jediný co mi hrozí je že mi ISP sebere IP, případně to nebude routovat.
Ne. Tohle je jenom názorná lekce jak riskantní je strategie outsorcingu a jak o hubu je nemít svoji klíčovou infrastrukturu pod vlastní kontrolou a jak o hubu může být snaha o rychlej úspěch.
Na tomhle by se to snad mohlo vyučovat, tohleto.
Tak to by ta garážovka (a všechny ostatní) ani nevznikly.
Outsourcing zde není volbou nýbrž nutným předpokladem.
Otázka. Máš svůj hlavní mail na svém serveru? A jaké procento lidí v ČR ho má?
1. Ano
2. Nevím, neptal jsem se jich
Podmořský kabel si mám taky natáhnout sám?
Já nevim, to je vaše věc. Nepotřebujete ještě utřít prdel?
No, ono se klidně může stát, že to najednou bude i vaše věc… ;-)
Nemusis. Ak si schopny dosiahnut podobny efekt inym sposobom, napriklad satelitnou linkou. Pochopitelne svojim satelitom pretoze ten cudzi by ti mohli zrusit. Nic co ide cez nepriatelske uzemie alebo uzemie nad ktorym nemas kontrolu nie je dost bezpecne.
No a dnes se k tomu přidalo, že i pokud máš vlastní web na vlastním serveru na vlastní páteřní WAN lince, tak tě stejně Google může sestřelit protože tě křivě označí za „phishing site“ a tím je tvůj web automaticky zablokovaný ve Chromu, Firefoxu a vlastně skoro všude.
Viz odkaz od Foxe s knírem o stránku dříve:
https://gomox.medium.com/google-safe-browsing-can-kill-your-startup-7d73c474b98d
Děkuji za pěkný článek a musím s ním souhlasit, i když jsem měl na začátku jiný názor. Problém vidím s tím co dělat v ČR? Jsme schopni tyto monopoly zrušit nebo efektivně omezit? Obávám se, že nikoliv a na druhou stranu Seznam jako jediný konkurent se chová co se týče cenzury zpráv obdobně. Takže nic lepšího než Klausův zákon nevidím, přestože primární problém je jinde.
U nás nehrozí odstřihávání od infrastruktury, takže federativní sociální sítě mohou zvesela vzkvétat. VKml by opravdu měl jít příkladem a založit si vlastní instanci Diaspory, Mastodonu či Friendicy.
Navíc má Google+Apple store určitě geolokovanou nabídku pro český trh (nenabízí všude po světě ty samé aplikace), takže kdyby se chtělo, snadno by mohl antimonopolní úřad nařídit, že u nás Parler z nabídky mazat nebudou a pokud se to uživatelům nelíbí, tak ať si Parler nestahují protože je k tomu nikdo nenutí.
Jene, je Ti doufám jasný, že každým dalším takovým článkem sem akorát přitáhneš další hejna progresivistických trollů?
Chtěl jsem zase jednou napsat něco jiného, než o tom blbém covidu…
A to je dobře!:-)
Technologie sama nestačí, dnes je internet plný lojzů co se smějou lidem kteří prodají hlas ve volbách za koblihu, ale pak prodají sami sebe monopolu ještě levněji.Nezávislké spolupracující systémy, protokol oddělený od implementace to jsou základní předpoklady jenže jak přesvědčit uživatele že to má vyžadovat? Proč by si nešlehnul další dávku když svět je pak tak krásně růžový a navíc je to zadarmo. Třeba momentální přesun uživatelů na Signal a Telegram, jako dobře že se ledy hnuly, ale jak moc si pomůžou? Můžu zavolat z Telegramu na Signal, nebo alespoň poslat zprávu? Co když to někdo zaklekne, spojím se alespoň lokálně přes nějaký místní uzel? Jo jenže jak chtít aby o tom přemýšleli obyčejní uživatelé když to na to kašlou i ti co by měli jít příkladem, proč nemá Mastodon svoje úvodní video třeba na PeerTube? A proč chodit tak daleko ani tenhle příspěvek bych nemohl napsat kdybych nepovolil odeslání dat Googlu. Proč pan domácí potřebuje podmínit přihlášení komunikací s Googlem?
Asi tak, cpát tu zmrdí sračku sem, to už fakt není normální.
Marian Kechlibar to vyjádřil lépe, než by se povedlo mně, tak si dovoluji citaci:
obtížná situace ohledně svobody projevu na internetu je dána právě tou pekelnou kombinací “nevyzpytatelné despocie” s “obrovskou tržní silou”. Kdyby nastala jen jedna z těch dvou věcí naráz, nikdo by to příliš neřešil.
Ale někteří lidé jako by byli odhodláni tuto kombinaci nevnímat a nebrat na vědomí. Rozpitvají si situaci na jednotlivé prvky, každý zvlášť si vyhodnotí jako neškodný (např.: “soukromá firma přece není stát”), a z toho udělají závěr, že neškodný je i celek.
No, takový facebook, nebo i ten twiter jakýmsi kvazistátem jsou.
Ano, tuhle metodu per-partes poslední dobou zažívám často a jsem z ní úplně perplex.
Například ve vývoji: „když budeme agilní a rozsekáme projekt na malé kousky, pro žádný z nich nemusíme dělat ani architekturu, ani integraci – a až je potom spojíme, architektura a integrace se tím udělají samy“. WTF?!
Nebo v OZE: „ano, rozvodná síť neunese zátěž kdyby všichni najednou začali v noci dobíjet elektromobil, protože trafostanice a domovní jističe nejsou dimenzované na to když jmenovitou zátěž využijí všichni najednou na 100%. Ale když ji rozdělíme na malé kousky a ty budeme chytře řídit, půjde to.“ WTF?!
Já tedy celá léta řeším problémy jejich rozkladem na jednotlivosti. Netvrdím, že je to všelék, ale dovoluje to nějaké plánování jinak než „citem“ nebo „zaokrouhleně“.
Problém není v rozkladu na jednotlivosti, nýbrž v předpokladu, že pokud složitý problém rozdělíme na dílčí, nějak tím magicky zmizí veškeré vzájemné vazby, jejich složitost i propojenost.
Fakt perfektný článok.
Má iba jedinú vadu : Nedokáže ovplyvniť debilných 99% ovčanov, a teda do reality sa z neho nedostane nič. Tým gaunerom tam hore postačuje, že majú fyzickú aj psychickú moc nad tými 99% ovčanov.
Akákoľvek sloboda je pre ovčanov irelevantná, pokiaľ by ovčanom vzala ten úžasný pocit, ako ich vláda ochraňuje a pomáha. Nie náhodou dala vláda svojim drábom označenie „pomáhaj a chráň“ .
===
Už rok vzala vláda ovčanom normálny život pod zámienkou „pomáhaj a chráň pred koronavírusom“ . Ktorý je skoro neškodný. A ovčania slintajú od rozkoše ako pri orgazme.
Celé to rozbíjení monopolů je stejně chybné, jako zakazování či povolování cenzury. Případ Standard Oil byl netypický v tom, že a) netratil zákazník b) SO se velkou část své existence zabýval v prvé řadě skupováním konkurence, dokonce byla vytvořena řada firem jen proto, aby je SO musel koupit. To neslo značné náklady a nutilo SO k maximální efektivitě, což bylo jednoznačně ve prospěch zákazníka. Jedinou skutečně neférovou zbraní proti konkurenci je legislativa a je to od počátku ve starověku vyjma trestního práva její hlavní účel. Tyto legislativní tlaky ve dvacátém a jednadvacátém století vesele bují ve formě podpor, dotací, státních zakázek, licencí apod. nicméně nejvýznamnějším činitelem je fikce „duševního vlastnictví“. Standard Oil rostla konkurence jako houby po dešti, protože nikomu nebylo možné zakázat zkoušet čerpat a rafinovat ropu, když byla jeho. Naopak na základě fikce „duševního vlastnictví“ ať už „autorského“ či „patentového“ práva je možné absurdním způsobem omezovat kohokoli na celém světě. Dokud bude lidstvo žít v iluzi, že informaci lze vlastnit, nemůže volná konkurence existovat. Bohužel „majitelé“ „duševního vlastnictví“ si díky jeho legislativní existenci velmi lehce nahrabali obrovská bohatství, pomocí kterých tito přežraní kapříci drží vodu v rybníku (Microsoft, Alphabet, částečně Apple, Amazon…). To samozřejmě nevyřeší problémy typu Parler, ale mít hosting pouze u Amazonu bez funkční zálohy jinde je projevem bezbřehé naivity.
Pokud by téměř nekonečné množství softwarových firem i jednotlivců mohlo legálně investovat téměř nekonečné množství (strojového) času do rozlouskávání kódů proprietárních součástí Androidu a jeho ekosystému, Windows a Apple dtto., pokud by bylo možné naprosto legálně hackersky útočit na všechny, kdo „be evil or whatever you hate“, tak by žádné giganty neexistovaly a naopak by byla ohromná konkurence. Představte si, že by Google a Amazon zařízli Parler a najednou se zvedlo milion hackerů a napadli by je s tím, že jednoduše můžou.
Opakuji, že hlavním účelem téměř veškeré existující legislativy mimo trestní, je v důsledku omezování konkurence. Na jakémkoli omezování konkurence z dlouhodobého hlediska vždy tratí zákazník.
„nikomu nebylo možné zakázat zkoušet čerpat a rafinovat ropu, když byla jeho“
Ale tak jistě. Pokud měl dost velký pozemek na to, aby se mu na něj vešla jak těžba ropy, tak její rafinace, a pak ještě ji tam skladoval.
V opačném případě samozřejmě bylo možné to zakázat – jednoduše tím, že tu konkurenční ropu nepustili na železniční sítě (FYI, novou železniční trať skrze město do doků nenatáhnete protože nemáte ani právo, ani peníze zbourat desítky obytných bloků). Nebo tím, že vaše rafinované produkty nepustili do distribuční sítě. Nebo jim zakázali prodej v retailu.
To jsou všechno překonatelné věci, pokud by případný zisk i třeba dlouhodobý převyšoval náklady. Pokud nikoli, je cena stanovena tržně efektivně a zákazník netratí, což je přesně popsaná situace SO.
Napadlo mě, že stát – připustíme-li hypoteticky, že by mohl něco udělat dobře – by se mohl chovat protimonopolně zcela tržními mechanismy. Pokud se nějaká firma chová monopolisticky, není nic jednoduššího, než zakázat veškeré státní nákupy od této firmy. Stát je v mnoha odvětvích významným zákazníkem.
př.
Organizace (spolu)financované z veřejných peněz nebudou nakupovat telefony s operačním systémem od fy A. Žádná inzerce/reklama placená z veřejných peněz nesmí být realizována prostřednictvím služeb fy AB. Veškerá oficiální komunikace organizací (spolu)financovaných z veřejných peněz nesmí probíhat prostřednictvím služeb fy F, resp. T. Na elektronických zařízeních provozovaných organizacemi (spolu)financovanými z veřejných peněz vyžadujících k provozu operační systém, nesmějí býti provozovány systémy fy M.
Už jsem o tom uvažoval včera; dneska už to nevydržím a ten excelentní příklad zákonného „rozbíjení monopolů“ ocituji (kráceně; komplet je v kapitole „3. února 1974“, http://ocs.cz/UC/ ):
„… Před nějakým časem se ukázalo, že Amherst bude potřebovat více pitné vody. Bohužel namísto tržního řešení přijali zákon, podle nějž bylo nutné mít alternativního dodavatele pitné vody.“
„Nerozkopali přece ulice, aby položili další trubky?!“ neudržel se Henry.
„Právě to udělali,“ zasmál se Nelson. „Co následovalo?“
„Existující společnost snížila ceny. Nová musela platit za infrastrukturu, takže neměla šanci konkurovat. Když se ta nová položila, stará vykoupila její vybavení za pár centů za každý investovaný dolar. A k tomu,“ dodal profesor, „město mělo ten absurdní nápad, že konstrukci nové infrastruktury dotovalo. Bylo to před sto lety, a dodnes splácejí dluh. A co byla jedna jediná chytrá věc, kterou městská rada udělala?“
„Chytré bylo, že se rozhodli, že tu ze zákona mají být jen dvě společnosti dodávající vodu, a ne deset.“
A jaképak je to tržní řešení v případě přirozených monopolů kde je jasné že si tam konkurence nenatáhne druhý vodovod, protože zdroje vody jsou už známé a zabrané, stejně jako cesty kudy lze do města vodu dopravit.
Už vidím jak si v úzkých zaříznutých údolích moravského krasu staví konkurence druhý či třetí páteřní vodovod do Brna.
To vše za podmínek kdy původní vlastník vodovodu má už všechny náklady na vybudování (ukradení pomocí privatizace) dávno splacené.
Zcela komická je pak představa že si vyjednávají věcné břemeno s těmi tisícovkami vlastníků pozemků.
Stejně jako představa že si razí svůj vodovod skrze vápence moravského krasu coby 30km „mini metro“.
Samozřejmě že jediným řešením je znárodnění. Kapitalizmus na přirozené monopoly řešení nenabízí.
Ale to tady už bylo ad nauseam diskutováno nejmíň 20x.
Kdo ještě nepřišel o zbytky zdravého rozumu, ten to dávno pochopil.
Ano, více vlastníků trubek/drátů v rámci města nemůže existovat, protože je to drahé, neefektivní, nefunguje konkurence, vysoká cena brání vstupu nových firem a říkali to ve škole. Moment, jak to tedy bylo ve skutečnosti, dokud do síťových odvětví nezačal strkat nenechavou ruku stát?
zdroj: Zajíček M., Konkurence v českém plynárenství – teoretický dodatek, str. 74, v textu uvedeny zdroje E. R. A. Seligman: Principles of Economics , W. J. Primeaux – Direct Utility Competition: The Natural Monopoly Myth, Burton N. Behling – Competition and Monopoly in Public Utility Industries, George T. Brown – The Gas Light Company of Baltimore
Podívejme se nyní, zdali v takové situaci byly elektroenergetika a plynárenství v dobách, kdy začaly být zaváděny regulace. Nic neukazuje, že by v té době plynárenství a elektroenergetika vykazovaly jakékoliv znaky přirozeného monopolu. Před rokem 1887 existovalo v New Yorku šest elektrárenských společností a před rokem 1907 mělo licenci k podnikání 45(!) elektrárenských společností v Chicagu. Stejně tak byl před rokem 1895 Duluth v Minnesotě obsluhován pěti elektrárenskými společnostmi a Scranton v Pennsylvanii před rokem 1906 čtyřmi společnostmi. I v plynárenství byla naprosto běžnou situací konkurence – opět v New Yorku působilo před rokem 1884 šest konkurujících si společností a tak bychom mohli pokračovat. Dokonce by se dalo pochybovat, zda podle reálných čísel z období před počátkem regulací byl sektor elektroenergetiky a plynárenství vůbec charakterizován významnými úsporami z rozsahu, na kterých je teorie přirozeného monopolu postavena.
Jako příklad vývoje v plynárenském sektoru je možné si vzít historii Gas Light Company of Baltimore, jejíž postavení v teorii a praxi přirozeného monopolu je skutečně výlučné. Od svého založení v roce 1816 se tato společnost potýkala neustále s přílivem nových a nových konkurentů, přičemž kromě boje o zákazníky na trhu nižšími cenami a kvalitnějšími službami se snažila zabezpečit svoje postavení lobbováním na státní a místní úrovni, kdy se zasazovala proti udělování dalších licencí k podnikání. Výnosy z rozsahu, se kterými společnost operovala, prostě nestačily na to, aby odradily nově vstupující konkurenty. Zajímavé je, že pozdější komentátoři tvrdili, že plynárenské společnosti v jiných městech byly vystaveny destruktivní konkurenci, a proto se snažily dostat na plynárenský trh Baltimoru a působit tam stejným způsobem. Pokud však konkurence byla natolik zničující, proč by se společnosti z jiných měst snažily ruinovat sebe sama stejným způsobem i v Baltimoru? V roce 1888 se tři v Baltimoru vzájemně si konkurující plynárenské společnosti pokusily sloučit a fungovat jako jeden monopolista. Ale tento krok jim zhatil nový konkurent – elektrický proud, který začal díky vynálezům T. A. Edisona a později N. Tesly konkurovat plynu ve všech oblastech jeho použití. Od té doby proti sobě stály plynárenské a elektroenergetické společnosti, které obojí vykazovaly vysoké požadavky na fixní kapitál. Žádný přirozený monopol se ale nikdy neustavil.
Monopol vznikl až po státních intervencích. Zákon státu Maryland v roce 1890 udělil 25 letý monopol firmě Consolidated Gas Company za každoroční poplatek 10 000 USD a za odvod 3 % z veškerých vyplácených dividend. Ovšem hlavním obdobím postupné regulace energetických společností ve Spojených státech se stala první čtvrtina 20. století.
Pokusme se nyní shrnout situaci v energetických odvětvích před zaváděním regulací, jak ji ve svých výzkumech popsal Walter J. Primeaux. Fakta, která shromáždil, přesvědčivě dokazují, že tato odvětví žádným přirozeným monopolem nebyla. Tam, kde byla místními vládami umožněna volná konkurence, tam:
– fungovala přímá rivalita mezi alespoň dvěma konkurujícími si firmami po velmi dlouhou dobu (přes 80 let!),
– firmy si konkurovaly velmi intenzivně svými cenami a nabízenými službami (jak jinak?),
– zákazníci požívali značných výhod vyplývajících z konkurence na rozdíl od měst a států, kde nebyla přímá konkurence místními vládami umožněna,
– oproti závěrům teorie přirozeného monopolu náklady na poskytování služeb byly ve skutečnosti nižší, pokud existovaly alespoň dvě konkurující si firmy,
– oproti závěrům teorie přirozeného monopolu neexistoval v konkurenčním prostředí větší přebytek kapacit než v monopolním prostředí,
– problémy vyplývající z existence duplikací byly zákazníky považovány za méně významné než výhody vyplývající z konkurenčního prostředí (neexistovaly dokonce žádné organizace na ochranu zákazníků, protože konkurence je chránila dostatečným způsobem sama).
– ačkoliv představitelé energetických společností uznávali, že konkurenční prostředí přináší pro zákazníky značné výhody, osobně dávali přednost monopolnímu uspořádání.
Teorie přirozeného monopolu tak při historickém ohlédnutí selhává ve všech směrech: konkurence v energetických odvětvích existovala, cenové války nebyly destruktivní, služby zákazníkům byly lepší, ceny byly nižší, konkurence přetrvávala po velmi dlouhou dobu a zákazníci obecně preferovali konkurenční uspořádání před monopolním.
Technická: z konstatování „v New Yorku působilo před rokem 1884 šest konkurujících si společností“ neplyne vůbec nic o tom, zda měly natahané paralelní sítě, nebo zda si rozdělily New York do 6 oblastí z nichž v každé měla monopol jedna z těchto 6 společností.
Celá kritika článku se pak zabývá výhradně vyvracením nějakých chimér, které tu nikdo netvrdí – ale úplně ignoruje to podstatné, tzn. že pokud již někdo někde má hotovou infrastrukturu a s ní přirozený monopol, je velmi snadné bránit vzniku nové konkurence která teprve kompletní fyzickou infra náročnou na kapitálové investice musí postavit.
Jan Mrcasik 21.1.2021 v 17:47
Přesně. Konkurenční boj o připojení nové ulice nebo nové čtvrti je něco jiného, než konkurenční boj o připojení stávajících zákazníků, snad s výjimkou možnosti, že nové potrubí bude využito pro další účel – novou čtvrť, firmu, nebo pro zaokruhování (části) stávající sítě…
ocs: to je ale tuze zajímavé. Přesně popsaný příklad a dokonce přesně s vodovody je pointa mého modelu „vodárníci“ prokazujícího snadnou možnost vzniku monopolů i jakékoli liniové infrastruktury zcela bez ohledu na (ne)existenci státu a regulace:
http://dfens-cz.com/sitova-neutralita/comment-page-2/?show=comments#comment-62566
o kterém ale Lojza ad. tvrdí, že by v reálu buď nenastal proože by si stávající firma nemohla dovolit snížit ceny, nebo by pro onu novou konkurenční firmu nebyl problém obstát.
A jaké je tedy řešení přirozených monopolů v kapitalizmu bez přívlastků?
Tuším že na divokém západě bez přívlastků, když nějaký farmář přehradil horní tok říčky na napajedlo pro své stáda, se to řešilo tak, že až palebná síla nasraných farmářů na dolním toku převýšila najatou palebnou sílu toho farmáře, tak je všechny postříleli i s jeho rodinou.
V případě Veolie a spol je dost těžké zjistit koho bychom vlastně měli postřílet, natož kde bydlí.
Mimochodem:
http://www.pravdaovode.cz
To ti musí zodpovědět některý z teoretiků ancapu. Já nejsem teoretik, nýbrž přízemní a neimaginativní praktik, historik a empirista.
Nicméně pokud jsem správně pochopil Urzovy elaboráty o „soukromých bezpečnostních agenturách“ které by nahradily policii a zákony svými smlouvami o ochraně a násilném vynucování smluv, vypadalo by to přesně jak píšeš, akorát namísto samotných farmářů by proti „Veolia security services ltd.“ stála „First downstream defense LLC“.
Nekrmte to…
kaBrnak 19.1.2021 v 16:32
V případě Veolie a spol. se mýlíte zásadně. Je velice snadné zjistit, na koho je třeba vyvíjet nátlak a kde onen bydlí. Společnosti, jako výše uvedená Veolia, provozují infrastrukturu, kterou jim smluvně pronajal vlastník téže. Obvykle obec, za kterou jedná zastupitelstvo, které je obecně známé. Investice do rozvoje a velké opravy předmětné infrastruktury platí vlastník, tedy obec.
Je možné a v některých případech se to má za prokázané, že Veolia a spol, jak píšete, dokázala uzavřít smlouvy o provozování infrastruktury tak, že jsou výhodné pro ni a nevýhodné pro vlastníka, tedy obvykle obec, za kterou jednalo zastupitelstvo.
Ještě to krm tvl….
Podle mých informací mívá Veolia víc jak 51% vlastnictví vodovodní sítě. Jen pražáci jsou tak retardovaní že všechny náklady má praha a veškeré zisky Veolia či kdo.
Mám dojem že brněnské vodárny vlastní zahraniční Suez z míň jak 50% a tím pádem město něco ještě ovlivnit může.
Ony se z vodáren nestaly akciovky jen tak z legrace, ale z důvodu aby bylo možné je rozprodat a rozkrást, víme?
To je právě ten rozdíl mezi zákonně nadiktovanou konkurencí (nesmysl) a konkurencí dynamicky vznikající na volném trhu tam, kde dosavadní monopolista nenabízí dostatečně kvalitní služby.
Jakmile by kupříkladu monopolní dodavatel vody zdražil natolik, že by cenový rozdíl pokryl ty nové trubky, má s volným trhem po monopolu, a na rozdíl od výše popsaného případu konkurence násilně nesmyslnou „antimonopolní“ regulací vnucenou do situace, kdy s dodavatelem žádný problém není, by to fungovalo excelentně.
To je úvaha hodná uhrovitého dredatého Urzy. A studenta hornického učiliště.
Těm ostatním co neholdují anarchokapitalizmu a nebo mají IQ >80 je zcela jasné že původní dodavatel cenu vody NIKDY nezdraží na úroveň kdy by se konkurenci vyplatilo postavit druhý vodovod.
A nebo když to udělá, tak konkurenci v půlce stavby zničí dumpingovými cenami vody a pak její infrastrukturu zkoupí za pakatel jako v uvedeném případě.
Nehledě na to, že v případě stavby celé konkurenční sítě vodovodů od pramene do baráku, je to ekonomicky vpodstatě vyloučené, stejně tak i technicky a nakonec i z hlediska pozemkových práv (i když budeme ignorovat státní územněsprávní legislativu).
kaBrnak 19.1.2021 v 17:00
Je to možná OT, protože s vaším příspěvkem v zásadě souhlasím, ale nešť.
Nechápu, proč si všichni odpůrci a teoretici anarchie berou do huby vodovody, když o jejich plánování a provozování vědí jen málo.
Není například reálné, aby stávající dodavatel vody zničil konkurenci v půlce stavby dumpingovými cenami.
Proč?
Voda je choulostivé zboží, které se v trubkách smí zdržet jen tak dlouho, jak dlouho vydrží jeho hygienické zabezpečení. To lze samozřejmě technicky řešit a znamená to zvýšení nákladů na straně dodavatele.
Nový dodavatel vody tedy musí poměrně přesně vědět, kolik bude mít zákazníků, aby věděl, jaký průměr trubek má použít, jak velký vodojem má postavit, jak vydatný vodní zdroj má zajistit, jak má navrhnout kapacitu úpravny vody.
Hezky čtivě je to popsáno například zde: https://vhskh.cz/historie/
Pokud někomu dělá starost cena trubek, nechť ví, že je vlastně nezajímavá. Uvažujeme-li alternativního dodavatele vody ve stávající zástavbě, zajímavější jsou zemní práce, oprava vozovek a chodníků, přeložky kolidujících vedení a dopravní uzavírky.
Jak se tu v diskusi občas objevilo, obce mají územní plány. Tam je vymezeno území pro výstavbu a průmysl, takže lze odhadnout vliv nové výstavby na stávající vodovodní a kanalizační síť, nároky na posílení vodních zdrojů a čistíren odpadních vod.
ygorek: právě proto, že narozdíl od např. internetu, optických kabelů nebo last-mile rozvodů silové elektřiny vodovody:
– musí být zatraceně velké trubky
– zakopané pod zem pod totálně rozkopanou silnici
– s velkou vstupní investicí
– s dlouhou dobou výstavby
– kde jsou buď všechny segmenty spojené, nebo nefunguje nic.
Je to lepší modelový příklad než výše zmíněné, protože tam by mohlo docházet k úhybným manévrům typu „tak když jim monopolista zablokuje výstavbu/zakopání v klíčovém škrtícím bodě, tak to těch pár metrů povedou vzduchem na stožárech.“
Jan Mrcasik 19.1.2021 v 18:15
Nesouhlasím.
Řešení typu „tak to těch pár metrů povedeme vzduchem“ k překonání cizích sítí nebo zařízení jsou v případě vodovodů a kanalizací možná a občas se realizují (pokud to alespoň trochu dává ekonomický smysl, samozřejmě).
Nedávno jsem viděl řešení, kdy majitel pozemku ve slabé chvilce povolil tunel s představou, že to přece nejde, a stavebník ho skutečně realizoval.
Atd.
Kdyby jen voda a elektřina. Ale i obyčejný internet optika, kterou je technicky zcela triviální zavést ve vesnici do každé chalupy, chléva, stodoly, je z hlediska legislativy, věcných břemen a majetkových práv věc zcela neřešitelná.
-vzduchem to nenatáhnete, ačkoliv do každého baráku vedou sloupy s elektřinou kam by to šlo zavěsit, jenže ty patří EON/ČEZu, a ten na vás zvysoka…
-když se vám v ulici šprajcne jediný vohnout, že nechce aby mu to viselo 4m nad předzahrádkou, tak zbytek ulice má smůlu
-rozkopat vozovku je taky problém, to je ve vesnici ekonomicky neproveditelné
-často už tam je socialistický telefonní drát se zoufale pomalým internetem s vysokou agregací, ale vohnoutovi to stačí
-jiný provider tam nic nevybuduje, protože v tom případě O2 nasadí dumpingové ceny místo svých obvyklých 500 a provider má potíže s návratností investice
-do developerských novostaveb optika vede, ale zpravidla patří monopolní O2, takže zase nic
Je zajímavé jak v kapitalizmu některé věci jsou prostě neproveditelné. A totálně brzdí rozvoj a pokrok.
Obzvlášť s českým postbolševickým chaosem ve státní správě a územním plánování.
V blízkém sídlišti co 5 let kopou mezi barákama nový internet, protože prostě není možné aby se mezi nima natáhla jedna roura (kolektor) ve kterém by si provideři pronajali místo. A vydělali by na tom všichni lidi, protože by byla konkurence.
Takže každý provider dělá nový výkop.
Kdybys ty kreténe tupej aspoň tak uboze nelhal. Voptika je normálně natahaná vzduchem, a cokoli rozkopat a natáhnout to tam je naprosto bezproblémová věc.
Jenomže to stojí prachy. A pokud stojí metr výkopu třeba deset litrů a potenciální příjem z linky je 300-DPH-provize_ISPka×12 měsíců třeba celejch 2000 za rok z deseti metrů vedení, tak to udělá jenom naprostej idiot. Dítěti ve školce dojde, dyž mu to trochu vysvětlíš, že to je asi ten důvod, proč je voptika přitažená do bytovek, kde těch deset litrů na metr výkopu se nerozdělí na jednoho uživatele, ale na 30 (nebo taky 100) a tam už se to za nějakou dobu zaplatí a třeba to časem i vydělá, ale tahat toho kilometry do prdele o 100 obyvatelích je ekonomická sebevražda.
+1
Ne úplně relevantní, ale dost drsná ukázka jak se vyhrožuje firmám, aby zařízly své uživatele kteří jsou úchylným nepřímým oslím můstkem asociováni s nějakými mašíbly či kriminálníky – což je smrtící právě v případě, že takovému zastrašování podlehnou monopoly:
https://twitter.com/opensrcdefense/status/1350522343194566667
„Lidé kteří ukazovali vaše produkty mluvili o hrozícím zákazu zbraní. O tom mluvili i někteří z těch, kteří vpadli do Kapitolu. Přehodnotíte svůj vztah k těmto lidem? Máte čas několik hodin na komentář, než vyjde náš odsuzující článek.“
Pokud by se Vám náhodou zdálo, že čím hůř pro big-tech, tím líp – a rozhodně bych to nepovažoval za vadu charakteru :-) – tak právě vyšlo poměrně zásadní rozhodnutí Kanadského soudu.
Twitter a Facebook jsou chráněni článkem 230 proti odpovědnosti za obsah a proti žalobám za cenzurování. Článek 230 je ale Americké federální právo. No a tak někdo zažaloval Twitter v Kanadě. Twitter oponoval, že protože má servery v Californii, zaměstnance v Californii a sídlo v Californii, měl by se soud konat v Californii. Soud v Kanadě ale konstatoval, že protože pomluva byla zveřejněná v Kanadě, škoda byla napáchána v Kanadě a svědci jsou v Kanadě, soud se bude konat v Kanadě. Dále učinil závěr, že Twitter požaduje soud v Californii, protože podle místních zákonů se nelze nařčení nijak bránit (což byl argument Twitteru pro konání v Califormii, protože podle místních zákonů je vše v pořádku) a tím pádem, dle soudu, nedává smysl proces přesouvat do Californie, protože by se žalobci nedostalo spravedlivého procesu. Twitter si svojí argumentací dal vlastní gól. :-)
Neznamená to, že by Twitter byl odsouzen za obsah, který zveřejnil – může se stát, že soud v Kanadě žalobu smete ze stolu. Ale už samotné uskutečnění soudu s Twitterem mimo USA je příjemný precedens a počítám, že tohle rozhodnutí big-techu na klidném spánku rozhodně nepřidá.
link: https://rumble.com/vd1ayt-bad-news-judgment-for-twitter-coming-out-of-canada-viva-frei-vlawg.html
Hned po zabanování Trumpa is šéf Twitteru pustil pusu na špacír a interně prohlásil (a někdo ho natočil a zveřejnil :-)), že tohle je jen začátek. Tak si dovolím to samé a budu doufat, že tohle je jen začátek. :-)
Kvůli tomuhle jsem tam psal tu první kapitolku o nutnosti hledět na zákony (=a soudy) nikoli z hlediska „jak já zavařím protivníkům, ale oni mně“.
Tyhle rozsudky totiž znamenají, že když si založíte vlastní federativní sociální síť a někdo tam napíše např. urážku islámu která se trestá smrtí v Saúdské arábii, nebo urážku LGBT která se trestá brutální pokutou v Británii, jako provozovatele českého serveru s českými uživateli vás potom saúdské a britské soudy budou trestat za to, že nějaký jejich přecitlivělý muslim nebo lgbtqaktivista si to MOHL přečíst a cítil se pobouřen, uražen a poškozen.
To je cesta do pekla.
Na rovinu se přiznám, že tuhle kauzu z Kanady beru jako „dog eat dog“ a škodolibě se směji. Stejně jsem se bavil, když si před necelým týdnem Twitter stěžoval, že byl zabanován během voleb v Ugandě.
Mnohem lepší mi přijde aktivita některých zákonodárců v USA, kde se rozhodli vytvořit zákon, kdy síť nad 1M uživatelů bude moci mazat pouze nelegální obsah, jinak jí může žalovat nejen tvůrce obsahu, ale i jeho odběratelé. To ale naráží na článek 230 (což je federální zákon), takže je to zatím neproveditelné. Na druhou stranu, když o tom uvažuje jeden stát … :-)
Vůbec k tomuhle stavu, podle mě, nemělo dojít, kdyby soudy dělali svoji práci a zákonodárci nedali platformám širokou imunitu cenzurovat (kterou dostali na oplátku za imunitu vůči publikovanému obsahu). Dle mého názoru, pokud mě někdo nechá publikovat na svojí platformě, já tím obsahem přitahuji uživatele, na kterých platforma pak vydělává, tak změna podmínek, která platí na obsah !zpětně!, by neměla být v souladu s právem. Tedy, pokud něco bylo povoleno v době uveřejnění, mělo by to tak zůstat. Pokud video bylo monetarizováno v době uvedení, mělo by to tak zůstat. Což se ale bohužel, díky článku 230, nepodařilo prosadit soudně. Uživatel tedy obsahem přispěje platformě k většímu úspěchu, ale pak může být vyhozen na základě několik let starého obsahu, protože platforma jednostranně změnila podmínky, případě uživatele vyhodí za něco, co vůbec nespáchal na její platformě. Nemám nic proti dohodě, která bude platit i za obsah zpětně, ale dohoda musí být oboustranná. Tohle je ale můj názor, chápu, že nemusí být široce sdílený.
Jinak ano, uznávám, tohle prolomení místa, kde se může soud konat, je prů.er – zatím se ale seká v nepřátelském lese (který je navíc vlastněn bandou, která není žádná špína dost cizí), takže se budu se zájmem koukat. :-)
Mám za to, že už se seká i v našem lese. Pamatuji si článek, podle kterého Británie zažalovala CZ/SK server, že si drze dovoluje psát/ukazovat věci které jsou podle britských jakobínů nesprávné – nevím teď zda to bylo „hate speech“ nebo „nelegální obsah“ – a přitom se na ten server dá dostat i z UK, čímž to podléhá jejich zákonům a buď tedy CZ/SK nějak odříznou britské návštěvníky, nebo budou mít legální problém.
Podla mna maju mat prevadzkovatelia imunitu na uzivatelmi zverejnene prispevky. Za to co sem napisem som zodpovedny ja a nie prevadzkovatel tychto stranok. A tak to ma byt. Zakonodarca si to zjednodusil tak, ze zodpovednost ma prevadzkovatel a tak ma lahsiu moznost cenzurovat. Preto to postavili na hlavu a riesime cenzuru sukromnou firmou. Co ja osobne povazujem za neprijatelne, ak ma niekto problem s mojim nazorom, statusom alebo niecim inym nech sa paci na sud, ten posudi ci som sa previnil a potom moze prevadzkovatel na zaklade sudneho rozhodnutia zmazat moj zavadny obsah. Inak ma smolu.
To je podobny model jako s auty. Proc honit slozite ridice, kdyz lze snadno buzerovat provozovatele.
To přijde poměrně brzy. Jakmile to jednou někdo prolomí, tak se začnou stíhat i jednotlivé lidi za své výblitky třeba na facebooku.
Čech něco žbleptne, české zákony neporuší, ale poruší tím třeba nějaké řecké nařízení, tam ho odsoudí a v rámci institutu „Přeshraniční vymáhání pohledávek“ pak můžou vymáhat exekučně pokutu i tady.
27 států v EU s různými zákony = 27x vyšší šance že něco nechtěně poruší. Reálně asi o dost vyšší, neboť místní zákony dotyčný už asi aspoň trochu zná, na rozdíl od těch zahraničních.
Mimo EU už to bude s vymahatelností horší – člověk by asi musel zavítat do dané země kam ho odsoudili, i když větší mocnosti (USA, Rusko, Čína) svými chapadly asi s jistými omezeními dosáhnout i mimo své území.
Tak mame zde treba jisty precedens, kdy nekdo bude treti zemi obvinen treba ze znasilneni s zadosti o vydani mimo EU, ze… no… a pak uz se nevrati, i kdyz treba k projednani fiktivniho zlocinu ani nedojde…