Trója

Rozhodl jsem se, že se trochu plácnu přes kapsu a vyrazím za masovou kulturou do kina. Jelikož jsme s bratránkem fandové antických bojůvek, vybrali jsme k uspokojení svých pokleslých choutek emerikánský snímek „Trója“.

Postavy:

Hlavním postavou filmu je Achilleus v podání Brada Pitta. Ten zde jako bájný Řek působí jako pěst na oko. S modrýma očima a světlými vlasy by mohl hrát leda Leifa Ericssona. Očekávám, kdy se představí v roli Nelsona Mandely nebo Mao Ce Tunga. Ani jako statný rek nebyl úplně přesvědčivý, přece jen by se tam hodil někdo kapánek svalnatější, i když Brad úplný rachitik není. Dobře by mi tam seděl např. Antonio Banderas. Postava Achillea na mě působila rozpolceným dojmem a vůbec jeho pohnutky a cíle byly dost nejasné. Chvíli Dr. Jekyll, pak zas Mr. Hyde. Sice vystupoval jakoby sám za sebe, ale ve skutečnosti tancoval podle toho jak Agamemnón pískal. Takže se na oko cukal, aby se neřeklo. Pitt si bohužel neodpustil svoje romantické ksichtíky, z čehož se možná přítomným dámám a hošanům roztlouklo srdce, nicméně nás ostatní to poněkud nudilo.

Paris byl v báji představen jako mladý, silný, odvážný a čestný. Ve filmu byl pouze mladý, ostatní vlastnosti mu chyběly. Nakonec však šel do sebe, v přestávkách pilně trénoval s lukem a nakonec natrhl hlavnímu hrdinovi achilovku.

Ze všech postav na mě nejsympatičtěji působil Hektor, akorát před soubojem s Achillem vypadal zbytečně připosraně.

Helena mi poněkud připomínala Helenu Houdovou. Tu nepovažuji ani za nejkrásnější ženu České republiky, natož Antiky.

Bríseovna nebo spíše Vrisiida byla taková „šla Nanynka do zelí, natrhala lupení“. Prostě se tvářila neuvěřitelně přihlouple a střídala ubrečené výrazy s vyděšenými. Její přínos do filmu vidím v tom, že jako jediná měla z herců jakž takž řecký nos.

Ze všech žen se mi nejvíc líbila Saffron Burrows v roli Hektorovy ženy Andromaché, protože působila nejřečtěji a nejpřirozeněji.

Děj:

Film byl ořezán od veškerých božích zásahů a nebyla zmíněna ani skoronezranitelnost Achillea. Takže i jeho matka Thétis, v báji mořská víla, připomínala spíš vyšisovanou ježibabu. Mám dojem, že režisér se snažil divákům ukázat jak to asi mohlo být doopravdy a mně v zásadě tenhle přístup nevadil.

Na začátku filmu proběhne klasická představovačka, kdy Achilleus efektně předvede, jaký je bouchač. Zároveň se jedná o ukázku sjednocení řeckých království pod vládu mykénského krále Agamemnóna.

Následně Paris na návštěvě ve Spartě Meneláovi nasadí parohy a bere roha i s Helenou, což by mě taky nakrklo. Meneláos spěchá za Agamemnónem, aby ztrestal Paridovu troufalost. Agamemnón si mne ruce, protože tak zabije dvě mouchy jednou ranou. Zaváže si Sparťana a podrobí si Tróju. Věc však má drobný háček, pro zdar výpravy je nutno přesvědčit Achillea, aby se k tažení přidal. Tomu se moc nechce, ale máti ho apelem na jeho ješitnost přemluví.

Invazní loďstvo vyplouvá, moře se černá tisícem lodí, každá po padesáti chlápcích. Trójané se mezitím pilně připravují na D-day. V čele flotily pluje Achilleus se svými myrmidónskými kumpány. Jelikož se nemůže dočkat vytoužené slávy, přiráží k pobřeží jako první, nečekaje na zbytek vojska. Plení chrám boha Apollóna, přičemž se mu podaří zajmout Nanynku. Tu si následně vypůjčí Agamemnón pro pobavení své chásky. Achilleus ji vysvobozuje ze spárů řeckých vojáků, a ta se až do nočního příchodu krále Priama povaluje v jeho stanu a dělá mu konkubínu. Při vylodění se Achilleus poprvé setká s Hektorem, nebojuje však s ním, protože si ho chce schovat na později.

Trójské vojsko nesmyslně očekává řeckou přesilu před hradbami. Když Řekové připochodují, Paris chlapsky vyzývá Meneláa na souboj, který by válku rozhodl, chtěje tak zachránit Tróju před zkázou. Jelikož je Paris třasořitka a poseroutka, duel za něj musí dokončit brácha Hektor, který Meneláa propíchne. Toho využije Agamemnón a dává pokyn k všeobecnému útoku. Trójští lučištníci se však činí, a tak Řekům ukazují zač je v Pardubicích perník. Ti se stáhnou k pobřeží, kde si lízají rány. Trójská rada rokuje co dál a král Priamos se rozhodne nezvané hosty dorazit. Mezitím stíhá Achillea depka a přikazuje své bandě vrátit se domů. Moc se jim nechce, nejméně pak bratránkovi Patroklovi. Ten využije zmatku a zatímco Achilleus se někde poflakuje, bere si jeho zbroj a dychtivě vyráží do boje. Setká se však s Hektorem a protože je totální zelenáč, končí pod jeho mečem. Achilleus mohutně nasrán vyzývá Hektora na souboj a vykonává svou pomstu. Následně se za ním přikrade Priamos s žádostí o vydání synova těla. Achilleus mu nádavkem přidá ještě Nanynku, která ho zřejmě přestala bavit. Trójané truchlí nad smrtí králova následníka, Řekové balí saky paky a mizí z pobřeží, zanechaje za sebou dřevěného koně. Toho si domorodci radostně vtáhnou do města, křepčí kolem něj a oslavují vítězství. V noci z něj vylézají Řekové v čele s Achillem a vpouští do města celé vojsko. Rozespalí Trójané se nestačí proti přesile bránit a domy se ocitají v plamenech. Agamemnón killne Priama, Nanynka killne Agamemnóna, vochcápek Paris killne Achillea. Trója je na hadry, jakousi chodbou se zachraňuje pár lidí, mezi nimi Hektorova žena a neznámý vojín s trójským mečem, symbolem města. Konec zvonec, pohádky je konec.

Ačkoliv Wolfganga Petersena považuji za skvělého režiséra, ani Trója se podobně jako většina hollywoodských historických filmů nevyhnula dějovým nelogičnostem. Nechápu, proč se tvůrci přesně nedrželi Homérovy předlohy. Film budí dojem, že Trójská válka trvala dva týdny, nikoliv deset let. Achilles zemřel před dobytím Tróje, proto nemohl vyskočit z dortu, pardon, z dutého koně. Paris se zničení města také nedožil, naopak Agamemnón se vrátil z války domů. Priama dostal Odysseus, Patrokles nebyl Achilleův bratranec, nýbrž kámoš. Nanynku neodchytili v Apollónově chrámu, ale ve městě Thivi.

Masové scény s velkým množstvím lodiček nebo panáků mě příliš neohromily. Už jsem viděl hejna brouků v Hvězdné pěchotě, zástupy robotů ve Star wars: Válka klonů a hordy skřetů v Pánovi prstenů. Nejsem žádný prstenofil, ale v bitvě o Helmův žleb mě z útoku Éomerovy jízdy až mrazilo v zádech. V Tróji mě však nepřehledné šiky bojovníků nechávaly naprosto chladným. Ačkoliv se to jistě o hrozícím osudu města nedalo říci, nemohl jsem se zbavit dojmu, že ve válce o nic moc nejde. Prostě pouhé šarvátky mezi městskými státy.

Nepříjemně mě překvapila i délka filmu, která činila kolem 160 minut, což sice třetí díl Pána prstenů nepřekonává, ale zcepenělému zadku a ztuhlým kolenům jistě nepřidá. Ještě že jsem se do kina dopravil mastňácky autem, jinak bych domů lezl po čtyřech. Kdyby střižna zredukovala počet a délku Achilleových „duchaplných“ úvah, byl by film daleko stravitelnější.

Při bitevních scénách se kameramanovi nějak divně třásly ruce. Asi to mělo dodat záběru na dynamičnosti, nicméně měl jsem spíš pocit jako kdybych na plátno zíral po šesti pivech.

Co se týče soubojů, byly aktéry prováděny velmi elegantně, akorát Achilleus v těžké zbroji občas skákal jako blecha na trampolíně.

Nechci však říci, že film byl úplně špatný, to rozhodně ne. Kulisy byly zpracovány velice věrohodně a Trója vypadala jako opravdová. Snímek byl výpravný, ale vše působilo přirozeně a nepřeplácaně. Již zmíněné souboje byly fakt ke koukání, zejména ten hlavní mezi Hektorem a Achillem. Ocenil jsem, že boje nebyly zbytečně brutální a netekly v nich nadměrné potoky krve.

Celkově ve mně film zanechal smíšený dojem. Schválně jsem na něj šel v úterý, kdy společnost Cinema City vždy prodávala vstupenky za 99 Kč. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděl, že levné úterky skončily a já musel zacálovat plný kotel 159 Kč. Vědět to dopředu, raději bych si počkal pár měsíců a zašel si pro Tróju do půjčovny.

279x přečteno