Třídění odpadu – jak to vidím já - zpět na článek

Počet komentářů: 62

  1. Třídění odpadu smysl má, ale ne v takové podobě jaká je u nás. V USA v mnoha státech funguje systém jiný – jedna popelnice na komunál a jedna na všechen tříděný odpad. Odpadová firma už si to pak vytřídí sama. Po zavedení tohoto systému zjistili, že je to jak levnější (nemusí jezdit 10 druhů popelářských vozidel), tak se vybere více tříděného odpadu. Aby také ne, v bytě prostě není prostor pro 5 popelnic na různé druhy odpadu, nehledě na to, že než nasbíráte dost nějakého druhu odpadu, tak Vám začne smrdět.

    1. Tak!
      Kopirovalo se z Ameriky vsechno mozne, ale to podstatne unika…stale.
      Jak to vidima ja – jeste pred PC revoluci se delalo ucetnictvi tak,
      ze zamestnanci dostavali „paycheck“ papirovy sek kazdy patek.
      Dnes, 30 let pozdeji je obcas problem dostat vyplatu 1x mesicne.
      Nejvice me sere to, ze se fakturuje plyn i elektrina rocne,
      s bagdadskym ‚ucetnictvim‘ ve forme platby zalohove skrz cely rok.
      V Americe se odcita stav plynu, elektriny, vody mesicne.
      Zadne zalohy, doplatky/preplatky.

    2. To je pravda, ale Evropa nemá to, co Amerika – nekonečně Mexičanů ochotných dělat za spropitné nebo pár dolarů na den. Respektive, možná by se taková pracovní síla i našla, ale nesměli bychom se svazovat minimální mzdou, povinným pojištěním, vysokou podporou v nezaměstnanosti a jinými věcmi, které v Americe nejsou nebo jsou na úplně jiné úrovni. Hádám, že evropský systém jedné popelnice by sběr odpadu zdražil na tolik, že lidé budou radši mít těch 5 popelnic.

    3. Tak třeba v Jihočeském kraji není třídička odpadu, takže u nás (hned vedle Budějc) to vypadá tak, že pro tříděnej odpad přijede náklaďák s korbou a ramenem a na korbu vysype všechny kontajnery na jednu hromadu. To se pak vysype v Lišově na skládce a buldozer to zahrne hlínou, to by tak hrálo aby se nějaký plast rozpadl vlivem UV a povětrnostních podmínek. Na druhou stranu je to lepší než v Praze, kde mi dělaj popeláři pod okny ráno kravál od pondělí do soboty.

  2. Mam takovy pocit, ze prodat odpad – plasty a papir je dnes velmi slozite, nikdo to nechce. Cele je to hra o ruzne dotace ci vybrane penize. Nejsem ale primo z oboru, toto jsem pouze slysel.

    Jinak nam vyvazeji 1x za 14 dnu za tusim vic nez tisicovku … (Praha-zapad).

    1. U nás je čtrnáctidenní komunál za 1380, lze si vybrat i jiné četnosti vývozu, je to pro obec cena přesně odpovídající nákladům a v okolí (Plzně) poměrně slušná. Daně do toho tedy nevstupují.

      Tříděný odpad se obecně moc nerentuje, protože není až tak moc tříděný. Lidé tam házejí kdeco, což se musí vytřídit. Navíc u plastů je využitelná jen část, tvrdé plasty jdou stejně do spalovny, třídění je proto nezbytné vždycky. Jejich objem je navíc poměrně velký k hmotnosti, takže ta auta musí jezdit co dva týdny, aby kontejnery vystačily, přestože toho moc není. Při současné nízké ceně ropy to jede výhradně z dotací, které se platí v ceně výrobků.

      1. Ono se to dokonce nerentuje ani z hlediska ropy, přepracovává se tu zlomek vytříděných plastů, většina jede na lodi zpátky do Číny a sem ve formě novejch výrobků. Při aktuálních cenách se to nevyplatí už ani zdaleka ani finančně. Celkově se třídění vyplatí jen poměrně málo. A to zcela očividně – u kovů, kde se za ně pak značně platí.

        1. CN pry uz nase plasty taky nejak moc nechce. Ostatne, nejaky rok zpatky se zaplnilo recyklacni centrum nekde u Prahy, protoze dlouhodobe nebyli schopni ty plasty nikam udat.

          Kdysi davno me to cvicne zajimalo, co se da s PETkou udelat jineho nez ji hodit do popelnice. Z nejake diplomky jsem vycetl, ze tady je snad jedna jedina firma, co z toho dela nejaka vlakna a seriozne umi plasty recyklovat. Potom tu je par firem co delaji nejake stavebni veci, ale tam uz je pouziti recyklovanych plastu neoptimalni.

          Skoda, ze v kamnech neni dostatecna teplota na dokonale spaleni PET, bylo by to velmi dobre palivo – monomer je C10H8O4. Nadrtit a strojne do kotle davkovat.

          1. No v lepších spalovnách s tím není fakt žádnej problém. Už velice dlouho svorně se spalovnami tvrdím, že nejlepší využití většiny plastových odpadů je energetické, a u papíru to nevidím o tolik líp. V podstatě v našich podmínkách má smysl nějak hromadně recyklovat kovy a snad ještě to sklo, to je tak všechno.

            1. Souhlas … papir (sic ne vsechen) se da spalit v krbu, akorat tam musi byt dostatecna teplota, tzn. pod nim hodne dreva. Je skoda, ze ty plasty nejde zlikvidovat/vyuzit doma. Clovek by klidne i z PETky sundal to PVC vicko…

              Uplne uchylne mi prijde, ze autoservisy „nelegalne potaji“ topi vyjetym olejem a k tomu slozite ziskavaji papiry o vraceni oleje k recyklaci, aby jim olejovy vstup sedel s vystupem. Nevim teda jak ta kaminka na vyjety olej jsou ekologicka, vyrobce tvrdi ze ano. Rozhodne vyrobci verim vic, nez nejakym ekofasistum, kteri dodnes tvrdi jak v tiskarskych barvach je olovo a v motorovem oleji tezke kovy.

              1. Zkoušel jsem ze srandy sdělat asi 3 litry vyjeťáčku, co mi tu zůstaly ještě po dědovi, v kotli na uhlí se šnekovým podavačem, emisní třída III… Nalil jsem to do násypky se 180 kg černého uhlí, do kterého vsáknul. Nebylo nic vidět ani cítit, akorát plamen v hořáku měl trochu nazelenalou barvu. Ve větším množství by to asi vypadalo jinak, ale na apokalypsu by to IMHO nebylo…

                ________
                (Už jsem se párkrát setkal s pozdviženým obočím a slovy:“A ty jako topíš uhlím?“ Akorát jsem to těm dotyčným musel nejdřív říct… protože… z komína je vidět kouř jen když naložím plný rošt dřeva a to právě chytá v celém objemu. Ale to je dřevo, to smrdět a čadit může, to je přece ekologický :) )

                1. Ta kamna na vyjety olej vetsinou funguji tak, ze to kapou na horky material, olej se odparuje a vypary hori. Extended verze horaku ma nejakou trysku, pouziva se to treba na taveni kovu (viz nize muj comment).

                  Otazkou je co vsechno v tom oleji je a jak dokonale se to spali. Kazdopadne v autoservisech kde tim topi to zase tak moc nesmrdi, z komina taky nejde nic hrozne vypadajiciho. Uhli je v podani mnoha kotlu myslim mnohem horsi (staci se projit v zime v Praze-Liboci…)

                  1. Dnešní uhelné kotle s retortovým hořákem pracují s přebytkem vzduchu, u dobrého a dobře seřízeného kotle uhlí poznat prostě nejde. Za větší průšvih považuju na druhé straně boom krbových kamen na dřevo. Když celá ulice v satelitu začne navečer roztápět svoje obývákové krbíky, přičemž to každý hned co nejvíc přidusí, aby nemusel moc přikládat, to bývá mňamka…

                    1. Re: drobek
                      20.8.2016 v 21:24

                      Ja mam peletak kotel + solar + krbovku. Kdyz topim v kotli, nebo krbu, z komina nejde lautr nic a to ani pri roztapeni. Spalit lze cokoli, je to vzdy jen otazka spravne teploty horeni, spravne teploty spalin a spravneho mnozstvi vzduchu ve spravnem miste.

                      Bohuzel, dospeli jsme to stadia „VW“ i s kotli, ktere sice jsou schopny plnit nejakou superidealni emisni tridu, ale drtiva vetsina uzivatelu ji vubec nedosahuje. Tedy… kdyz se prijdou emise merit, tak toho dosahnou, coz pozadavek zakona „tepelny zdroj musi byt SCHOPEN dosahnout pozadovanych parametru“ splnuje.

                      Na chalupe mam souseda, ktery leta topil ve starem Viadrusu. Mel to vyladeny a absolutne nehulil. Uz ho sralo prikladat ruco fuco, tak poridil automat. Kdyz najizdi, tak neni pomalu v okoli poznat, jestli je den, nebo noc. A pozor – ten clovek je topenar! Proste je to starej chlap a je to na nej tak slozity, ze to radeji neresi. A firma, co to montovala, neresila najizdeni, ale jen parametry pri 100% vykonu. Sousede, poser se.

                      Ja mam u baraku zase souseda, co ma kotel, kterej rano nalozi, hned pridusi (aby to topilo co nejdyl voe) a odjede do prace. Dve az tri hodiny mam v oknech smog jako v Pekingu. Respektive – mel jsem. Paxem se nasral, ukazal mu svoje parapety od jeho dehtu a at to kurva resi. Vznikla z toho hadka, pul roku jsme se nebavili, paxe mu kotel posral, bo mel totalne zamrdanej komin. Prijela firma, borcovi vysvetlili, ze je uplnej debil, kotel a komin vycistili a soused se mi prisel omluvit. Nastesti tedy happy end.

                    2. Ale však jo, tady nejsme ve při. Já prostě nemám rád, když se tvrdí, že uhlí je fuj a dřevo je to nej ekologický…

                      Btw. co se týká automatů, původně jsem chtěl s pístovým podavačem (na začátku cyklu natlačí dávku paliva pístem najednou), snese to méně kvalitní (mnohem větší rozptyl hrubosti) palivo, ale právě z toho mě prodejce zrazoval, že při přechodu z útlumu to čadí. Protože se to chová podobně jako když někdo naloží plné krbovky dřevem a zavře klapku – chytá velký objem paliva za nedostatku vzduchu (automatika je většinou příliš blbá a nastavuje konstantní množství).

                      Šnekové podavače se obvykle nechají nastavit lépe – dávají menší dávky paliva s nastavitelnou prodlevou…

                      My doma máme kotel Witkowski KMB-RP+, v základu na uhlí nebo pelety, ale má i rošt na dřevo, protože máme vlastní les. Na jeho pořízení nebyla nutná dotace, protože stál tolik, co český kotel s dotací. Netvrdím, že je to super volba, prostě mi přišel pod ruku. Podavač je šnekový. No a největší problém je (z logiky věci), když naložím prostor na dřevo plný paliva a nechávám to rozhořet…

                      Na množství krbových kamen nadávají známí topenáři… Právě z těch důvodů, že kde kdo, co má barák v satelitu, tam má krbovky, protože je to prostě móda, ale už moc se nezalamuje s tím, jak v tom topit…

                    3. Re: drobek
                      20.8.2016 v 22:28

                      Tak tak,zadna prasata nejsme,ja jsem jen prizvukoval.

                      Ja jsem uhli zavrhl z duvodu blbeho roztapeni. Trvaly olympijsky ohen nechci, protoze kdyz jsem treba 2 tydny v zime na chalupe, tak chci prijet domu do tepla. Cili peletak se uplne odstavi a zapnu si ho pres Internet, nez jedu domu. Barak mi pri beznych mrazech nikdy nespadne pod -15 °C, protoze solar jede cely rok (jedine by zmizel pod snehem, ale to uz par zim nevime, co je).

                      Kazdopadne retorta je fajn, ja mam sypani shora a rok trvalo, nez jsem to poladil. Holt, italsky horak (Italove maji mene hutne pelety).

                      Na chalupe chci dat nejaky kotel „na oko“ a k nemu modifikovaneho Klemzu. Klemza se necha automatizovat a i kdyz ma sve mouchy v oblasti regulace, tak ale efektivita spalovani je paradni. Holt, na kusove drevo to neni, ale stepku da. Jasne, mlit kusove drevo na stepku by byla magorina, ale ja kusove pouziju spis do vlozky, nebo bych ten „na oko“ dal zplynovaci. Uvidime.

            2. Jedinou nevýhodou spaloven je ta cena, skládkování totiž je levnější. Ale nemějte obav, už se na tom pracuje, oni nás k tomu během několika málo let doženou, jak cena skládek poroste administrativně nade všechny rozumné meze.

      2. Praha 6, 1818/rok, jednou týdně.

    2. To není o Mexičanech. V mnoha státech je podíl latinos nižší než počet nepřizpůsobivých u nás a přesto se tam třídí tímto způsobem. Ohledně sociálního systému – souhlasím, je úplně nesmyslně postavený. Krásně je to vidět u příspěvků na bydlení – je úplně jedno, jak drahý byt máte, stát Vám prostě dosype – zkuste si pohrát s kalkulačkou např. zde http://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni. To, že to pak všem ostatním zvyšuje nájmy a uměle navyšuje hodnotu realit nikoho nezajímá, ale hlavně je potřeba stavět levné a dostupné bydlení pro socky, které na práci za celý život nesáhly.

  3. To je pořád ještě maličkost ve srovnání s nápadem zavést plošné a povinné třídění biologických odpadů. Na venkově to pak vede k absurditám, že obec rozdává hnědé popelnice a nechává je za těžké peníze vyvážet, když to stačí vyhodit na hnojiště, nebo někam do křoví. Anebo se otevírají dotační tituly na pořízení kompostérů pro občany! Ještě nejmenším zlem je vyčlenit místo, kam to mohou lidé vozit, občas tam zajet se štěpkovačem.

    1. Obce musi ze zakona nejak bioodpad resit, zaplatit hnede popelnice se pry jevi jako ekonomicky nejefektivnejsi (pro obec). Sam se tem lidem co maji biopopelnici divim, bioodpad hodi do popelnice a potom vozi zpet substraty/hnojiva/… kdyby rozdali kompostery+skoleni jak udelat kompost, melo by to vetsi efekt, nez ze se propali hromada nafty a nekdo si namasti kapsu.

      1. Na životní prostředí sere pes, ekolólogie je hlavní.

        1. Ekologie spatne provadena je hrozbou stejne jako cokoliv jineho, co je provadene spatne – napr. spatny ridic drive, ci pozdeji naboura, ze =)

          U nas obec da na pozadani komposter(par lidi si jej vzalo, protoze „je to zadarmo“ a nove kompostuji). Pak se obcas svezou pruhledne zlute pytle plne tohodlenc bio odpadu(interval neznam, ptze nevyuzivam), pytle k vyzvednuti na OU. Proste je clovek necha u popelnic a nezajem, pruhlednost pytlu je nutnost, aby se obsluha vozu snadno presvedcila, co je vevnitr(interval je kratsi nez 14 dni :)). Popravde, kdo to svazi, netusim, ale mam takove tuseni, ze mistni zemedelci si obcas projedou trasu take :) Fakt nevim, chodim do prace =)

          IMO idealni ekologicke reseni, par lidi nove kompostuje, bioodpad se ekologicky zpracovava, zatez minimalni, naklady nizke.

          1. Já dvakrát do měsíce sekám trávu kolem domku, sekačka to sbírá do sběrného koše a ten pak vysypu do takových těch velkých černých pytlů. Pokaždé toho je cca tři pytle, odhadem tak padesát kilo, plus mínus. A teď otázka za milion: co s tím? Kompostér nepotřebuju, protože nic nepěstuju a kompost by mi byl k ničemu. Sušit a pálit to? To se snad ani nevyplatí za tu námahu, nehledě na to, že to nemám kde sušit. Králíky nechci :).

            Tak to holt vozím do bioodpadu…

            1. Otázka zní (samozřejmě závisí na lokalitě), zda by nebylo levnější a prospěšnější to prostě vysypat u nebližšího pole/lesa/louky. Absolutně nechápu, proč by se v chatařských oblastech měl řešit nějaký kontejner na biodpad, když přírodní kompost je často blíž.

              1. kdyby to sypali do pole, neměli by dotace a nebylo by možné obce pokutovat. :-(

                http://www.opzp2014-2020.cz/clanek/dotace-na-kompostery

                1. Njn, masáž je teď veliká, abychom do toho šli. Na to lze říci pouze prosté nas*t, uznávám pouze dotace na beton, asfalt a kameninu.

              2. To jako že byste mi sypal svůj odpad do lesa nebo na louku?
                Tyyy jooo!
                V chatařských oblastech patří chatařům obvykle jen velmi malé pozemky, někdy jen pouhý půdorys chaty – přesto nakládají s okolními lesními pozemky (státními nebo církevními) jako se svým vlastnictvím…

                Velkovýrobně vyráběný kompost, a jen takový má v měřítku rozumně využitelného pole nebo louky smysl, má daný technologický postup a rozhodně to není náhodné navezení a rychlé opuštění hromádek odpadu.

                1. Hehe, dneska jsem byl v ekodvore, zbavit se nejakeho bordelu. Mimo jine jsem tam mel nejake zelezo, ktere nestalo za odvoz do sberny.

                  Jake bylo moje preqapeni, kdyz jsem musel nahlasit rodne cislo a bydliste! Podle te debilni vyhlasky o odpadech totiz je fuk, jestli vezete zelezo do sberny (za $$$) nebo do ekodvora (za hovno). Fakt vidim upocenyho cikana, jak tlaci karku deklu od kanalu do ekodvora, aby je tam zadara odevzdal.

                  Podotykam, ze to, ze to je totalni picovina, vi i zdejsi magorsrat a tudiz tuto vyhlasku pro jistotu vylepil na vrata ekodvora, aby lidi nenadavali na magorsrat, ale na vladu.

                  1. Do sběrného dvora jsem toho odvozil hodně, včetně zbytků po klempířích a podobně, ale chtěli jen jméno a adresu bez předložení dokladu – ukládání zdarma je údajně jen po obyvatele obce, kteří platí paušál za dovoz domovního odpad.
                    Předložit OP jsem musel jen v případě odložení osinkocemntové kytiny, je tam hmotnostní limit na osobu a rok (takže jsem tam jel se sousedem).

                    1. Ale jo,ja jsem ovcanku neukazoval,bo mne tam znaji,ale potrebovali jeji cislo.Jak rikam, na vratech je zalaminovany vytah z toho slavneho zakona, maji tam i barevne podtrzene,ze toto opravdu musi byt.Bohuzel jsem nemel cas to moc studovat,cekala na mne becka s kamarady,ale proste loni to nechteli a neresili,ted ano.Jen quli zelezu,ostatni je standardne (jmeno,bydliste,nazdar).

                    2. Zajímavé.
                      Když jsem před týdnem vezl staré pletivo a zbytky plechů, tak mě jen upozornili, že nedostanu peníze.
                      Jinak nic – v „knize“ uvedu jméno, ulici a podpis jen u větších objemů (o hraničním objemu rozhouj obsluha).

            2. Jestli nechcete králíky, tak vemte slepice, ne? :D

            3. To nemáte ani keříky nebo stromky třeba okolo plotu? Jen plac s trávou? A doma taky nemáte žádnou rostlinu?

              1. No mám živý plot / jedličky kolem hranice pozemku. Tak to začnu házet pod to, pořád lepší než se s tím někam tahat.

                Doma kytky nemám. Poslední, kterou jsem vlastnil, byla v mé kanceláři, zapomněl jsem na ni a objevil ji až při úklidu, to už z ní byla mumie…

                1. No a je to rázem vyřešený, stromkům to prospěje, tráva „zmizí“ sama, ušetříte za pytle a námahu.

                  1. Stromkům to neprospěje, bacha na to.

                    1. Ale jo, prospěje, jen se to musí dělat s rozumem, nepoužívat mokrou trávu (aby nehnila), rozprostřít (ne to nahulákat v kupkách ke kmeni) a nechat okolo kmínku trochu prostoru. Nejlepší použití trávy je do kompostu, ale s tím se srát nechce, takže tohle je hned druhá nejlepší varianta. Nejblbější varianta je odvážet trávu mimo pozemek. Pokud topí dřevem tak ať tam klidně sype i popel, ostatně může ho sypat po celém pozemku.

                    2. Já nechávám posekanou trávu na místě, kde rostla a ona zmizí celkem rychle sama. Konečně, kdybych jí nesekal, zetlela by tam nakonec také. Děláme to tak léta a žádný podstatný problém v tom nevidím.

            4. Kompost by vám byl na tu trávu právě(nebo na listí), kompostér je zbytečnost(pro vás určitě), ale udělat si v rohu zahrady obyčejnej kompost a je vystaráno. A jak z toho rostou dýně… :)

              1. Samotná tráva není nic moc, chce to i listí, zbytky z kuchyně a další matroš. Hlavním efektem kompostéru je, že to vypadá lépe než hromada tlejícího materiálu. Zvlášť na zahradě, kde se nedá pořádně ani otočit se zahradním traktorem, takže od obligátního grilu ke komposu je to deset krátkých kroků. To potom dotyčný asi nemá ani v kumbálu na pilku, kladivo a hřebíky, tak mu nezbude než si ten kompostér vygooglit a nechat dovézt. Proč na to ale zavedli dotace, aby obce kompostéry pro lidi pořizovaly, to už nepochopím.

            5. Otazka spis je jak chcete takovy travnik udrzet zivotaschopny bez „praskovani“. Dlouhodobe to urcite nejde.

              Ja kdyz udelam kompost a je opravdu dobre vyzraly, tak je krasne sypky a jde k te trave zase zpet vysypat (doslova, neni to zadna brecka, proste jemne castecky, ktere se mi prosypou mezi prsty). Rozdil nehnojeneho x chemicky hnojeneho x hnojeni kompostem/popelem je OBROVSKY, zjistil jsem to uplne nahodou pohledem z horniho patra na jare, kdy zejmena posledni pripad byl uz krasne zeleny (na travniku byly takove pruhy jako od mimozemstanu, jak jsem to tam sypal).

              Nevim kolik plochy mate, ja cca 500m travniku, staci na to 2 kompostery cca 450 l, za rok se to „zlikviduje“. K tomu mam jeste popelnici, do ktere na jare nahazu veskere zbytky z kompostu co se nerozlozilo a pres leto mi z toho vznikne nadherny sypky kompost (dokonce jsem jej zacal davat i pokojovkam).

      2. Tak to musel rozhodnout nějaký mamlas, protože hnědé popelnice jsou suverénně nejdražší řešení. Vysosat dotaci na kompostéry nestačí, stejně to musí být doplněné centrálním řešením. Malá výhoda je, že lidé dostanou komposter, ale na straně druhé, pokud jej někdo skutečně chce, už jej dávno má, zbytek jej zjevně nepotřebuje. Nemluvě o tom, že kompostér v podstatě není třeba, stačí to házet na hromadu a nechat tomu čas.

        Ze zkušenosti po okolí vím, že nejvíc se nakonec v menších obcích osvědčí, pokud už to občan sám nechce kompostovat, rozhodit vhodně po obci kontejnery a občas je nechat vyvézt. Kdo to chce mít papírově čisté, jednou za rok nechá vyvézt firmu s razítkem, zbytek roku vozí zemědělci za hubičku na hnůj, či rovnou na pole. Náklady jsou pak v jednotkách tisíc na celou obec.

        1. Ah ano, zapomnel jsem, kontejnery mame take, ptze ne kazdej to zvladne narvat do pytlu.

  4. Z pet flašek se dělají různé věci – http://www.recyklace.cz/cs/produkty/
    Je to prakticky nezničitelny a z dálky větší jak dva metry není poznat že to není natřeny dřevo. Bohužel to je ale celkem měkké a tak u lavičky jsem pod každou desku dával jekl (nerezový). Ale je to drahy jako prase, ale zase na věčny časy. Měl jsem problém s terasou, nevydrželo tam žádny dřevo, plastovy plotovky tam jsou desátý rok bez znatelné změny.

    1. Tak právě ty věci z odkazu se z petek nedělají, recyklace probíhá tak že se směs plastů třídí ručně ženský na třídící lince: petky vzlášt a to i podle barev materiálu a včetně třídění i víček podle barev, petky se jen slisují do balíků a prodávají se jinam, ty plastové výrobky z odkazu se vyrábí z toho co zbyde. Jedná se většinou o obaly od hořčice, jogurtů a ostatních mléčných výrobků, od drogistických výrobků a podobně. Vytříděný zbytek se drtí a jde do lisovstřiků kde se zatepla lisují ty výrobky z odkazu. v celé fabrice je díky zahřívání těch zbytků příšerný zápach.

  5. Mam otazku, zkousel jste nekdo doma tavit a odlevat hlinik, aby to bylo nasledne pouzitelne pro nejake strojni obrabeni? Videl jsem videa jak lidi z odpadu (plechovky apod.) umi udelat velmi pekny a hlavne obrobitelny odlitek, ale je to trosku magie pokud jde o ruzna aditiva/cisteni/etc.

    1. Na Youtrubce najdes dost videi s tavenim hliniku a litim do piskovych forem. Je to pomerne pouzivana metoda a nevyzaduje zadne extra naradi. Jen musis udelat dobre izolovanou picku na vyssi teplotu. Ale i to je qideni v tech videich.

      1. Problem bude s tou obrobitelnosti. Pokud pouzije plechovky od piva, tak ten matros ma dobrou tvaritelnost, ale obrobitelnost na nic. Asi by to chtelo experimentovat s horcikem nebo manganem 3-5%hm. Pro odlivani jednotlivych vyrobku se hodi liti do ztraceneho modelu. To si vyrobite model z vosku, nebo z peny a ten pak s nalevkama a vydechama zatlucete do pisku. Pri liti se pak model vypari.

        1. Ano, presne o to mi jde. Oni tam ‚podle oka‘ hodi neco medeneho, pridaji ruznou chemii (jedla soda je myslim na odlouceni bordelu), davaji tam i kuchynskou sul, atd. Jinak videa samozrejme znam, stravil jsem nad tim asi hodinu.

          Mne pro zacatek bohate staci si odlit podobny tvar, klidne i jenom kvadrik do nejake jeklove formy, zbytek bych si obrobil. Necekam automatovy dural, ale to co se mi pokusne povedlo rozhodne neni ani homogenni ani obrobitelne.

          1. Zkusil jsem vyhledat praskovy mangan a horcik. Kupodivu se to prodava v pyrotechnice. Pul kila stoji 100-200Kc. IMHO se ani teplota nemusi dostat na teplotu taveni manganu nebo horciku. Horcik ma priblizne stejnou teplotu tani jako hlinik. Mangan ma asi 1200°C. Ale pri smichani to do cca 1% naopak roste az k 1500°C. Asi bych zacal experimentovat s horcikem. Ale bacha na to jak hori :-D .

          2. Jak jsem jeste koukal tak Al-Cu-Mg jsou duraly. To je pak 4-6% Cu a nejake male procento Mg. Pri obsahu medi do 6% se navic pohybujete v rozumne teplote okolo 650°C. Takze na kilo hliniku 40-60g medi a trosku horciku. Pokud by jste zvolil jen Al-Mg, tak to se hure lije.

          3. Možná by nebylo od věci si pořídit na Aukru nějakou starší, slušně napsanou knížku o téhle „barevné“ metalurgii. Ony ty starší „socialistické“ odborné knihy jsou v 99% psány tak, že se tam nic podstatného netají, dostanete za poměrně málo peněz poměrně hodně informací a i podstatnou část „knowhow“, které se už v moderních knížkách nevyskytuje, protože prachy. V tomto oboru se nejspíš změnilo /oproti elektronice třeba/ málo, pořád je třeba nějakým způsobem šrot roztavit, taveninu vyčistit, odpěnit a přídavky všelijakých dalších sajrajtů zušlechtit k požadovanému účelu /lití, válcování za tepla, za studena, protahování etc./. Jen já ze své praxe znám a používám nejméně deset materiálů, jehož podstatnou součástí je hliník /až 95%/, ale výsledné vlastnosti jsou natolik odlišné, že jde jeden druh materiálu zpracovávat pouze jedním, maximálně dvěma druhy obrábění. Obecně se slitině AlMgSi říkalo vždy dural, nevím, jak je to teď, ale myslím, že se to nezměnilo, pouze se vyrábí pár poddruhů, jako polotvrdý a tvrdý+letecký. „Hliníků“ je také velká spousta, měkký, polotvrdý, tvrdý. Používám i plné štangle a pak zastudena či zatepla tažené i válcované profily nejrůznějších tvarů. Třeba slovenské Gamaaluminium používá při výrobě chladicích profilů pro polovodiče ještě hodně starou metodu tažení měkkého blátivého hliníku, kdy po vychladnutí se rovná dosedací plocha jednostranně žebrovaného chladiče zohne jako rohlík a před použitím je to nutné dřevěnou palicí dorovnávat, což se ne vždy povede. Je to prakticky elektrotechnický hliník 99,9%, naprosto stejný, jako se používá na jádra kabelů nad 35mm2, možná jen o trochu méně čistší, ale s naprosto stejnými mechanickými vlastnostmi. Tedy zastudena pod větším tlakem „teče“, dá se na určitém poloměru i vícenásobně ohnout, lepí se na jakýkoli obráběcí nástroj i za použití nejlepších řezných kapalin.
            Cokoli vrtat, nebo frézovat na chladiči ze Slovenska je o držku. Je to takové bahno, že vrtáky uhýbají klidně i v polovině hloubky /to naznačuje nehomogenitu materiálu/, rozhazuje to průměry až o 10-15%, lepí se na cokoli a pokud tam v určitém místě třeba potřebuju odfrézovat rovnou plochu /např. na konektory či zafrézovat výkonové tranzistory/, tak musím počítat s tím, že až si pro hotovou věc k frézaři půjdu, tak škody na jeho egu budu muset napravit nejmíň litrem sliovice:-) a ještě si něco vyposlechnu s polozacpanýma ušima, jak bude řvat:-)
            Naproti tomu německá firma Fischerelektronik používá na chladicí profily i velmi složitýh tvarů podstatně tvrdší materiál, který se fantasticky obrábí, vůbec, ani v nejmenším se „nelepí“ na vrták ani případnou pilu či frézu a přichází z výroby naprosto perfektně rovný jako Haná, o galvanických úpravách nemluvě. Ti, kdož jste měli možnost pracovat s profily od Fischera řady SK /třeba na celistvé chladicí bočnice na zesilovače DPA Pavlíka Dudka i jiné/, tak mi určo potvrdíte, že se s tím nádherně pracuje a navíc to i hezky vypadá, protože Němci prostě umí udělat matný černý elox bez světlých a tmavých fleků, při jisté pokoře lze eloxovou vrstvu dokonce použít jako izolační, protože je poměrně silná a elox jako takový je výborný izolant s el. pevností až 8kV/mm. Vrstvička 50um eloxu /celkem běžná tloušťka u černých a barevných ELOXŮ/ tedy snese s jistou rezervou kolem 300V. Předpokladem ale je naprostá rovinnost obou ploch, naprosto bez jakýchkoli otřepů, což se týká hlavně pouzder polovodičů, která mají často okraje patky přehrnuté přes dosedací rovinu.
            Technologie Fischera ale nejspíš nebude zrovna jednoduchá, firma si knowhow pečlivě hlídá a nedozvíte se ani prd o tom, jakou metodou jsou jejich profily vyráběny a i jejich cena tomu odpovídá.
            Pro běžné zpracování plechu /ohýbání, řezání, vrtání/ je zcela nejlepší polotvrdý hliník, co se týká tyčových záležitostí, tak totéž. Tento druh má výbornou běžnou strojařskou obrobitelnost jak soustružením, tak frézováním, nelepí se příliš ani bez použití řezné kapaliny. Pokud ale potřebuju perfektně rovný a tvrdý přední panel na nějaký přístroj, který má být přesně vrtán a i jinak upraven, poté jemně pískován a následně eloxován, tak si raději vyberu tvrdý hliník, nebo tvrdý dural – ten druhý je poznat podle lehce šedožluté vrstvičky, která jej pokrývá a nádherně zvonivým zvukem při poklepu tvrdým materiálem, kdy po onom poklepu nezůstávají naprosto žádné stopy. Je to skvělý materiál, ale je třeba okamžitě zapomenout na to, že by např. při drobném průhybu šel i minimálně „přiohnout“. Na chvilku možná, za použití značných sil, ale má ten hajzl mechanickou paměť a za 5min je zase prohnutý jako před úpravou. Je tam potřeba právě dávat pozor na lokální přehřátí při obrábění, např. vrtání velkých otvorů za použití stupňovitých kuželových vrtáků. tam dochází k poměrně velkému ohřevu a i když je to materiál s perfektní tepelnou vodivostí, tak i menší přehřátí např. na hraně otvoru způsobí průhyb celého panelu, co už nesrovnáte tak, aby sám držel rovný tvar. Leda to pojistit tak, že budou v polovině délky další upevňovací šrouby, které průhyb eliminují. Moc šroubů, resp. šrouby v předním panelu vůbec ale zas vypadají blbě a dá se to použít jen na výrobu panelu pro „technický“ přístroj, např. zdroj či měřicí přístroj do dílny, kde na pár zapuštěných, nebo i přiznaných černěných šroubech v předním panelu zas tak nesejde.
            Všecko okolo zpracování při tavbě tedy podle mne závisí na následném účelu použití. Každopádně si ale myslím, že je třeba nějakou cestou taveninu 100% odpěnit, protože o kaverny v materiálu jednak nikdo nestojí. Legovací přísady se tam dávají podle mne až po všech úpravách základní taveniny, přičemž je ale nejspíš nutné předem zjistit složení taveniny, co vlastně sama obsahuje, pokud je to tavenina ze šrotu. Abyste to následně třeba s křemíkem, hořčíkem, mědí i zinkem nepřepískli, pokud už v tavenině nějaký je. Materiálů AlZn je velké množství, je to dobrý matroš na odlitky a vzhledem je nepoznáte, snad jen podle váhy a na lomu. Jeden malý odliteček AlZn v tavenině Vám ji může celou zničit – tedy před tavením asi každý jednotlivý kus prověřit, o co přesně jde.
            Uf..:-)

  6. Kuomu že to ku prospěchu? Inu pane: Kurvám! Jsou všude, na ně zanikl kapitalismus, volná soutěž, národ a tak dále, doplňte jak umíte, nespletete se. A jinak máte pravdu, prasárna!

  7. ?
    Národní tragédie, že se někde ve Vohnoutově vyváží popelnice 1x za 14 dnů ? Já takto žiju celý život a nemám nejmenší problém, dokonce někdy dávám poloprázdnou popelnici – holt jsem asi kouzelník ?

    1. Nevšiml jsem si, že by to někdo označil za národní tragédii, ale připustil byste, že existuje někdo, komu interval 14 dní nestačí? Já zase na oplátku připustím, že někde ve Vohnoutově žije někdo, kdo recykluje i vlastní hovna, takže tu popelnici nenaplní ani za těch 14 dní.

      1. No vidíte – nevím jak u vás, ale já mám na hovna kanalizaci. Pokud je někdo sype do popelnice, tak ano – připouštím že mu 14 dní nestačí

    2. Nejsi kouzelník. Normální je žít tak, že nepoužitelné, nerecyklovatelné, nezpracovatelné, nerozložitelné odpady, jsou naprostým minimem. Není to tak těžké.

  8. kde zažít …
    Pustit nadnárodky do stěžejních činností jako je teplo, odpad a voda není úplně nejlepší nápad. Bohužel to k tomu směřuje díky VZ, zákona 106 a RS a pravidlům na inhouse výjimku. Taková skrytá forma další privatizace. To je, ale složitější, spíše na článek než na kratičkou reakci.

    To ostatní mě přijde jako pohled dělníka v kolbence, kde všichni o kuřácké přestávce vědí jak řídit firmu. Každý by ji řídil lépe (jak jinak) a začal by propouštěním THP pracovníků a omezení počtu firemních aut.
    Česká republika se skrz EU (EU se rozhodlo skrz členské státy), že uložení odpadu je špatné, správné je ať vyletí komínem a zdražilo uložení odpadů a zakázalo budování nových skládek. Naopak se podpoří budování spaloven. V praxi to znamená, že místo aby kukačka jezdila na místní skládku je výhodnější to přeložit na kontejnerovku a vozit to až 80km daleko do spalovny.
    To že vám přibyli nádoby nebo se změnila frekvence svozu je pokus obce Vám ten vývoz nezdražit. Protože stát obcím dvojnásobně zdražil uložení odpadu. Tohle neprovedla svozovka o své vůli, dostala k tomu povel od valné hromady (rady obce). Informace, proč se tak stalo najdete u svého zastupitele, v zápise zastupitelstva či rady. Opět by to vydalo na další článek.
    Dále tu máme třídění, zahraničí a třídící linky. Jak je to v USA asi opravdu víme kulové. To, že tam jezdí jedno auto garbečovkou a hrne to přes kabinu je tak asi všechno co víme. Evropa má momentálně komínovou politiku. Co se týče třídění je potřeba si uvědomit, že k výchově lidí a tvorbě prostředí odpadového hospodářství měl západ více času a peněz. K třídění odpadů firmou místo občanů se tam přistoupilo relativně nedávno a to pravděpodobně pod tíhou kombinace cena za uložení vs. schopnost občanů třídit. Dále je potřeba vzít v úvahu, že jsou období, kdy papír, plast a směsné sklo vám nikdo nevykoupí. Třeba 5 let zpátky se za likvidaci papíru platilo! Plast za nula nula nic. Do velké bílé nádoby (1100l) na sklo vám občané hodí 20ks zelených flašek a jde to celé do kopru. Kašlu na nějaké třídění, popelnice jak popelnice že. Takže máte člověka co z bílých! nádob lopatou třídí zelené sklo, a ten vám do kalkulace za prodej skla zbytečně vstupuje.
    Cena třídičky na plast je 5 – 300 míčů. Započítejte do toho obsluhu a stroje. Pro porovnání jedech chodník cca. 200 tis.
    Mohl bych pokračovat dále. To, že se vám změnila pravidla svozu znamená jediné, že někdo u vás na obci přemýšlí. Gratuluji a ptejte se u něj.

  9. V podstate proti clanku nelze mit namitek, nebot clanek ma v nazvu „jak to vidim ja“. Ale urcite se najde mnoho takovych, kteri to vidi opacne. Napr. ja jsem ted dodelal plot a naopak jsem si u nej udelal misto na 3 popelnice, abych tridit mohl. Ale tridim porad „po staru“ (tj. plasty a papir vozim jednou za cas do kontejneru na navsi), protoze u nas svoz trideneho odpadu obec neprovadi.

    Jak se s tridenym odpadem naklada neresim, mne osobne trideni nijak nezatezuje, tak proc to nedelat (a take bych asi nekdy nevystacil s popelnici na komunalni odpad). Je pravda, ze kdyby vsechen trideny odpad koncil na skladce/spalovne, pripadal bych si jako pako, ale myslim si, ze realita je o neco ruzovejsi a alespon cast trideneho odpadu se smyslupne vyuzije.

    1. Ze zakona je kazdy povinnen tridit :D Ze se ten zakon zatim nevymaha ve vetsi mire je zpusebene tim, ze CR jako takova prekvapive recykluje az moc. Proc vymahat neco, co „zatim“ neni treba. Ale casem se na to PSV… uh, co to taram… :) Casem se na to lidi najdou, obv.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017