Video o hrdinném mopedistovi, který vyškolil ozbrojené šimpanze, koluje internetem. Zašlo to tak daleko, že si jej všiml i prolhaný prorežimní server LžiDnes.
Jaká situace tedy stála před našimi hrdinnými policisty, kteří se rozhodli vyprudit neštastníka na mopedu?
Řidič mopedu je zastaven strážníky z jedoucího auta (což není nepodstatné, viz dále). Strážníci v tu dobu nepochybně konají podle zákona o obecní policii. Řidič je patrně po zastavení dotazován, zda před jízdou nepil. Ten se proti tomu ohradí, protože policisté od něj v tu chvíli požadují vysvětlení, aniž by jej poučili podle zákona, což je trik č.1. Po nějaké době si obecní strážci zákona rozpomenou, co je jejich povinností a chybu napraví.
První část nezkráceného videa http://www.youtube.com/watch?v=7IBgaoXAUtw
Druhá část nezkráceného videa http://www.youtube.com/watch?v=Wox5Xh6h8fs
Neobstojí argument, že dopravní kontrola je něco jiného nežli podání vysvětlení, protože podání vysvětlení není nijak vymezeno. Každá situace, kdy probíhá úkon, strážník klade otázku a očekává odpověď, je podáním vysvětlení, a je přitom jedno, zda občan přijel na mopedu, olizoval papírky nebo vzýval na koberečku Mohameda.
Zde udělali strážníci první chybu. Vůbec nemuseli žádné vysvětlení požadovat, nebyl k tomu jediný racionální důvod. Řidič měl pravdu, že se strážníci nemají na co ptát. Pokud jim šlo o alkohol, měli řidiče vyzvat k dechové zkoušce, poučit ho o možnosti jejího odmítnutí, o možnosti nesouhlasit s tímto způsobem provedení zkoušky a o důsledcích obojího. Na určitou početnou skupinu submisivů věta „Pil jste něco před jízdou?“ funguje, protože jsou posraní a vyletí z nich něco jako „pane inšpektóre, pivíčko po obědě si dá přece každej ne“. Tato věta je bohužel současně důkaz ve formě výpovědi, který poskytl řidič sám proti sobě a spolehlivá poukázka na správní řízení.
V případě tohoto řidiče neuspěli, resp. byli nachytáni u tohoto jednoduchého triku. Zajímavé je, že i když nakonec řidiči požadované poučení sdělili, na podání vysvětlení již pak netrvali. Následuje špinavý trik č.2. Zkusili vyvinout nátlak na řidiče a zaměnit jeho neho neochotu odpovědět na otázku za odmítání dechové zkoušky, což by pro něj mělo dost výrazné následky. To jim ovšem taky neprošlo – ovšem – pozor – jen díky tomu, že měl u sebe řidič kameru a oznámil jim to. Jinak by to pravděpodobně rozjeli po této lajně s použitím obvyklé taktiky těchto korupčních zločinných sborů, totiž vzájemného podporování se fiktivními svědeckými výpověďmi.
Pak to pokračuje špinavým trikem č.3. Strážníci se pokoušejí vzpurného řidiče „vytrestat“ tím, že se zavřou do auta a zadržují jeho doklady. To je celkem obvyklá jejich taktika, hlavně v zimě, protože se jejich oběť mezitím vycuká. Jsou přivoláni příslušníci PČR.
Zaznamenejte, že oba strážnící, ačkoli byli pitomí jak kýble bublin, zkusili tedy na řidiče hned trojici triků.
Řidič také udělá chybu a hrabe Městapu na auto. Měl se hodit do klidu a zavolat PČR s tím, že ho MP bezdůvodně a protiprávně zadržuje. Zda je to protiprávní nebo ne, nemusí v tu chvíli zkoumat, prostě má podezření, že se děje něco nezákonného a tak volá legitimní – tedy ne městskou – policii. Co v klipu dost jasně nezaznělo a co je také důležité – strážníci musejí mít důvodné podezření ze spáchání přestupku, aby směli zastavit vozidlo. Řidič se měl – možná se tak stalo – o tyto důvody zajímat. Patrně tak učinil a bylo mu sděleno, že jej naprášil hospodský, což si policisté mohli vymyslet.
Následuje příjezd hlídky PČR. Dají řidiči dýchnout a ten nic nenadýchá. Řidič se ještě předtím zajímá, zda je měřidlo ověřeno a velmi správně jej zajímá okolní teplota. Podle metodiky ministerstva dopravy je totiž uživatel detektoru postupovat podle návodu k němu, a v návodu k přístroji Dräger je uvedeno, za jakých teplot jej lze používat (mimojiné). Ale dál s tím nijak nepracuje. Policisté se narozdíl od strážníků nenechávají tak snadno rozhodit, nezkoušejí žádné triky a dovedou si udržet odstup. Dokonce mám dojem, že je zdecimování ozbrojených šimpanzů od MP potěšilo.
To je všechno. Žádné veledílo. Je to v podstatě událost v intencích článku o tom, že s policajty se nebavíme.
Obdivuji řidičovu odvahu se městapu postavit, ne tak jeho teoretickou přípravu. Ty vědomosti, co tam ten pán předvedl, rozhodně nejsou důvodem k tvrzení, které na internetu zaznělo – že měl zákony nabiflované nebo že byl připravený. To, s čím operoval, byl naprostý právní základ, který by měl znát a umět používat každý občan. Že ho mnozí nemají, je jejich potenciál do budoucna. Každý musí vědět, že městapák se nemůže jen tak vyptávat, že je povinen dotčenou osobu poučit podle zákona o jejích právech, že povaha zákroku nebo úkonu musí být přiměřená jeho účelu nebo že proti sobě nejsem povinen vypovídat. Že tady není žádný Kocourkov, aby primáti navlečení do uniforem mohli jen tak otravovat slušné lidi. Řidič uspěl, ale nebylo to jen dokonalostí jeho argumentace, ale naprostou neschopností strážníků, kteří si s ním nevěděli rady. Asi nějací vyučení zootechnikové a opraváři traktorů z venkova, naverbovaní v rámci Akce Praha. V tom vidím největší úskalí klipu. Nikdy nepodceňuje nepřítele.
Nevím, jaký sledoval řidič záměr. Pokud celou událost naaranžoval se záměrem ztrapnit městapáky na videu a pak to šířit po internetu, tak se mu to povedlo. V běžných případech, kdy je občan buzerován městapem, nelze tímto způsobem sklidit sladké plody úspěchu. Méně je více. Prostě bych se s nimi nebavil a hotovo, úkon probíhá ano-ne, poučení sděleno ano-ne, zhodnotit důkazy, trvat na řádném zaznamenání, vyloučit podvržení svědků, sbohem. Pokud by došlo k sepisování nějakého záznamu o přestupku, chybějící poučení bych v něm zmínil a zbytečně nevyvolával konfrontaci někde, kde z ní nemohu profitovat. Hlavním posláním podobných misí přece není naplnit městské strážníky vzteklým odhodláním, se kterým pak najdou prvního nepřipraveného hejla a zbuzerují ho až do mrtě. Cílem těchto akcí je je znechutit a demotivat je v roli městapáka natolik, že si najdou slušnou a společensky prospěšnou práci.
Zajímavou lekci poskytl i überšimpanz Klema, nadřízený obou strážníků. Pronesl tuto větu:
„Je pravda, že silniční kontrola normálně není podání vysvětlení. Ale pokud je řidič takhle připravený a přímo se zeptá a navíc strážník připustí, že po něm chce podání vysvětlení, pak má pravdu a měl být poučen,“
Já vůbec nevím, co za právní akt je „silniční kontrola“. Zní mi to jako „pouliční prostituce“. Klema v podstatě připustil, že obecní policie pracují s nevědomostí občanů jako rámcovou podmínkou své činnosti. Klemovi nestálo za zmínku, že strážníci používali ty jejich triky, například bezdůvodně řidiče zdržovali a pokusili se mu podsunout, že odmítl dechovou zkoušku. Ale úplně nejhorší je, že zmr. Klema své lidi nepodržel. Jako vedoucí v mých očích selhal. Má za svými lidmi stát, i kdyby padala hovna s háky, protože je jejich šéf.
Nechci slyšet argumenty, že ti dva zmrdi dělali jen svoji práci. Několikrát a opakovaně přestoupili mez toho, co je jejich práce, vyvíjeli nátlak na řidiče způsobem, který by si naprosto nikdy neměli dovolit. Proto si prosvištíme základní vědomosti pro komunikaci s poskoky aparátu.
Věta amerických cops „You have the right to remain silent. Anything you say can and will be used against you in a court of law“ je univerzální poučka. Doporučuji si pamatovat každé její slovo. Je to pravda vyzkoušená generacemi na obou stranách zákona. Bohužel, český právní řád nevkládá policistům do úst nic tak trefného.
Pokud si strážník zrovna někde nehoní péro nebo se neučí pravopis, může provést zákrok nebo úkon. Úkonem je cokoli, co směřuje k plnění úkolů obecní policie podle zákona 553/1991 Sb. Zákrokem si něco v mezích zákona vynucuje, tedy například zbraní nebo obuškem. V daném případě tedy prováděli oba vocasové úkon. Vznikala jim dvojice nemilých povinností daných § 6.
§ 6
(1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
Oba dva odstavce jsou zásadní. V prvním odstavci stojí, že povaha zákroku nebo úkonu musí být přiměřená účelu. Je tam v podstatě napsáno, že strážník nemůže nikoho bezdůvodně buzerovat. Toto ustanovení tam není pro nic za nic. Je to projekce jednoho ustanovení listiny základních práv a svobod („Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“)
Druhý odstavec říká, že konající strážník je povinen poučit osoby o jejich právech vždy, když hodlá zasáhnout do jejich svobod. Má tak učinit, jakmile to okolnosti zákroku dovolí. Podobná úprava je přítomna také v zákoně o policii, tentokrát té oficiální:
§ 13
Poučování: Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech.
Obecně se tím chce říci, že policista nesmí zneužívat svoji moc bez omezení, v rámci zachování rovných podmínek musí na místě poučit dotčeného o jeho právech. Jedním ze základních práv je nevypovídat proti sobě nebo osobám blízkým:
§ 11
(1) Strážník je oprávněn
a) požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci,
a
(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
Zde je opět ta vlezlá osoba blízká, co se o ní poslední dobou tak diskutuje a která je nám předkládána jako „problém“, který „je třeba řešit“. Ano, je to problém, hlavně pro fízly a policajty. Zatím totiž nejste povinen napráskat sebe, svoji matku nebo ženu, ale v rámci instalace nové a o 125% tužší totality se i „tento problém vyřeší“. Stejně jako „problém přiměřenosti zásahu“ nebo „problém poučování o zákonech“, potažmo „problém existence zákona“.
Ale dokud se tak nestane, tak hrr na ně s odhodláním, jaké ukázal řidič mopedu.
(5x známkováno, průměr: 1,80 z 5)