Thomadorf, evidence, bazarníci, pevné nervy.

Featured Image

Je to už hodně dávno, kdy dostal úředník nápad, že automobily je třeba důsledně evidovat a moci je sledovat. Automobil se jim jevil jako protistátní předmět, protože je pomocí něho možné převážet lidi, zboží a zprostředkovávat služby bez kontroly státu, a taková podezřelá aktivita vyžaduje zásah byrokratů.

Předpokladem k výkonu takové agendy je registrační značka, čili kód, kterým matrix označí nepřátelský předmět, aby ho mohl aspoň identifikovat, když už ho nemůže zakázat. Podobně jako u zbraní a štěpného materiálu. Patrně má systém za to, že když na nepřátelský objekt umístí svůj tag, že jej ovládl, podobně jako když pes chčije na sloupy.

Tím se také datuje počátek neschopnosti úředníků tyto registrační značky majitelům automobilů vydat.

Když se zkombinuje neschopná městská správa Českých Budějovic s vlezlostí autobazarních zmrdů, vznikne obraz hodný pozornosti každého zmrdologa. Můžeme na to hledět jako na konflikt systémů.

Bazarozmrdi vytvořili systém. Ze svého středu vybrali mimořádně schopné jedince, kterých už bylo na pachtění v olejem nasáklé bažině na ploše bazaru škoda. Osvobodili je z pachu nafty, svíček a prachu. Vybavili je pokročilým tréninkem v krizovém vyjednávání, takže se naučili řešit i jiné situace než stížnosti zahořklých zákazníků a komunikaci s policií na téma „já ´sem se ho ptal, jestli to auto je kradený, a von říkal, že ne“. Současný zákazník bazaru je zmlsaný jako Garfield, kromě obvyklého nadstandardního balíčku jako metla, hlíny, plná palba, utočený tachometr, servisní knížka vedená v opravně, kde mají osm let stejnou propisku a specyjální dodatečné svary céočkem pro větší tuhost karosérie, požadují ještě auto zaregistrovat, tak aby z bazaru na GO motoru mohli jet ve full compliance módu. Samozřejmě za peníze. Těchto pár jedinců, opravdový Top gun a Delta force, vyzvedává v jednotlivých provozovnách dokumenty a sběrným způsobem je vyřizuje na magistrátu pro další bratry v bazarech tak, aby vejvar byl maximální, námaha minimální a zákazník spokojený aspoň do doby, než mu vylítnou písty výfukem.

Úředníci také vytvořili systém. Evidence vozidel se nachází v ulici Kněžské hned v přízemí, což představuje dostatečnou pojistku proti následkům případné defenestrace. Po několika upgrade se dopracovali k organizačnímu modelu, který jakž takž umožňuje bežnému občanu přihlásit si vlastní automobil, aniž by na to potřeboval celý den. Existovaly různé mezistavy, během kterých docházelo k větší nebo menší interakci bazarbuzen s občanem. Například na začátku byl zaveden systém pořadových lístků. Bazarbuzny se nahrnuly do prostor úřadu, obklopily stroj na lístky a rozebraly si lístky mezi sebou. V další fázi zajišťoval jeden neohrožený úředník, aby si každý bral jen jeden lístek. Bazarní buzny zareagovaly a najaly si placeholdery (bývalé kurvy, světské, kterým stály kolotoče nebo prostě jen známé z jejich komunity), kteří přišli ráno na magistrát a vyzvedli patřičný počet lístků. V další fázi bylo nutné vystát frontu směřující k okénku pro informace, kde úředník zkontroloval, zda nejste bazarník a vydal každému jedno pořadové číslo. Nevím, nakolik je zákonný postup úřadu, který svévolně limituje počet správních řízení, do kterých může občan vstoupit,  každopádně to stejně nezabralo. Bazarní buzny na to reagovaly ještě propracovanějším systémem placeholderů, kteří stáli ve frontě a před sebe pouštěli jiné placeholdery, takže konec fronty stál pořád na místě. Hra na kočku a myš s bazarníky magistrát zjevně dosud neomrzela. Nynější systém je takový, že pro všechny osoby, kteří přicházejí vykonat úřední úkon na základě plné moci majitele vozidla, je vyčleněna separátní přepážka. Ti, kdo přicházejí na vlastní jméno, se těší relativnímu komfortu včetně internetového objednání nazvaného laskavě „elektronická obsluha občana“. Tento systém je pozitivní v tom, že bazarníci už nemohou v takovém rozsahu nabízet svoje zmrdislužby přímo na místě čekajícím občanům a stávat se tak de facto občanem placenými prostředníky úředníků (slabší povahy odpadávaly a pověřovaly bazarníky vyřízením svého případu, samozřejmě že ne zadarmo), ale má jeden strašlivý vedlejší efekt, který popíšu dále.

Bazar crew při tomto utkání zastupují zejména: Pan Páčo. Vypadá jako obtloustlý dýdžej z umakartové diskotéky z osmdesátých let, který se podřídil vytříbenému stylu filmu Diskopříběh. Pan Mrož, který dělal v Thomadorfu do aut už v době, kdy já dělal do nočníku. Když se prodávala Tatra President, určitě mu taky stála v bazaru, po prvním majiteli ňáký žencký a s rokem výroby 2002 v techničáku. Pan Slimák, který se pohybuje zásadně pomalu, protože v tomto světě vám nic neuteče. Pan Penis, hyperaktivní mužík s protřelým výrazem, který s oblibou nosí pletenou čepičku, takže vypadá jako to, na co jsem ho překřtil. Pan Melounář, který chodí s rukama vzdálenýma od trupu, takže to vypadá, jako by nesl dva neviditelné melouny. Již jen pohled na tyto existence vyvolává pochybnosti o mentálním zdraví těch motoristů, kteří se od nich nebojí koupit cokoli dražšího než plechový nočník. Sekundují jim pracovníci větších autosalónů, jejichž nadřízení dostali ten šílený nápad, že budou prodávat zákazníkům auta již zaregistrovaná, včetně delegáta firmy Auto Milan Krad, pardon, Milan Král, s nímž je spojený zajímavý numerický fenomén. Registrační značky budějovických Mercedesů končívají zpravidla dvojčíslím 01, jako že seš jednička, ´dyš jezdíš fmedu vole pyčo.

Prakticky to vypadá tak, že ta verbež obsadí čekárnu, zejména v tom koutě, co jsou nápojové automaty, a přemění je svůj office. Kromě papírů rozložených všude možně po stolkách tam rozhodí taky svoje žrádlo a pití, kelímky od kafe a další bordel. Chovají se, jako by tam byli doma, a není divu, protože tam jsou možná více než doma. Vedou blbé kecy na adresu některých úředníků. Jsou mírně nevraživí i k lidem, kteří si přišli svoje záležitosti vyřídit sami. Vůbec největší public enemy je ten, kdo si sám doveze automobil z ciziny, protože takový ukousl z jejich koláče více, než je zdrávo. Prosté zaevidování vozidla jsou ochotni občanu tolerovat, pokud se nebude příliš roztahovat a nebude se pokoušet vyplňovat své žádosti na jejich stolečkách. Někdy jsou na občana nevrlí, ale odeslání na patřičná místa snášejí dobře a pokorně (password: Vyfuň zpátky ke do bazaru do boudy, ty zlodějskej zmrde). V neposlední řadě, neškodilo by, kdyby se Páčo, Slimák a Mrož před odchodem do office osprchovali, protože to tam smrdí, jako by tam obec sokolská skladovala žíněnky.

Velmi mě při poslední návštěvě vytočil Penis. Jakási postarší dáma patrně dostala automobil po některém z rodičů, který už ale nebyl kvůli věku natolik fit, aby přišel na magistrát osobně a několik hodin tam poslouchal, jak Melounář vysvětluje telefonem svému zákazníkovi, že „jo jasně bylo lechce ťuklý napředek, ale žádná totálka, fpohodě vopravený, to já poznám, já dělám auta už 15 let“. Dáma tedy nastudovala na internetu, že jí prodávající rodič může k provedení odhlášení zplnomocnit, takže vypsali plnou moc a dáma vyrazila na úřad. Z hlediska systému ale na tom náhle byla stejně, jako by byla bazarník, takže byla nasměrována k zmrd only přepážce, kde jí bylo řečeno, že pro dnešek nebude obsloužena, protože pořadové lístky do konce pracovní doby jsou již rozdány a aby zkusila přijít brzy ráno, že tam třeba budou ještě nějaké volné, pokud pánové z bazarů budou tak laskavi. Penis to celé zblízka sledoval, nějaká diskrétní zóna, tak s tim ´di do vole prdele, když jsme tady doma, to je jako stydět se před vlastní ženou … a když paní odcházela od okénka, provokativně ji řekl „Nashledanou“.

Největší ironie osudu je, že kdyby tam neopruzovali tihle ksichti, tak by to tam fungovalo relativně přijatelně, tzn. míra znechucení běžného občana úředním úkonem by nebyla o mnoho větší než kdekoli jinde. Nedovedu uchopit, proč někteří lidé dávají peníze jiným lidem za to, co by si sami mohli stejně dobře zařídit levněji a za pomoci internetu také rychleji.
 
Určité skutečnosti jsou neměnné. Například zájem občanů kupovat si auta a že bazarníci jsou společenská spodina. Při tom všem neštěstí musím vyjádřit obdiv řadovým úředníkům z evidence, že to tam s nimi vydrží, aniž by se rozhodli složit na snajpra (vzhledem ke konstituci některých přítomných zlodějů by musel používat .707 Nitro Express). Jiné věci se neměnné staly a patrně se hned tak nezmění, jako snaha byrokratů evidovat váš majetek v podobě automobilu a opatřovat ho číslem, aby ho pak jiné složky státní správy mohly lépe monitorovat. Jiné věci jsou ovšem velmi dobře měnitelné. Proč občan musí platit 800Kč za tak nicotný úkon, jako ze zaregistrování vozidla, a ještě k tomu s tak bídným komfortem služeb? Kde je psáno, že se žádosti o zaevidování vozidla musejí vyřizovat prezenčně? Proč prostě nemůže zájemce vyplnit registrační formulář na internetu, potřebné doklady na úřad doručit osobně na podatelnu a až to bude hotové, dostat od úřadu SMS o tom, že automobil je zaevidován a čísla jsou k vyzvednutí?

Schopnosti českobudějovické městské administrativy při návštěvě evidence motorových vozidel zejména dobře vyniknou. Kupme si všichni do voleb nová auta a běžme se tam podívat. Stojí to za to a stoprocentně to ovlivní voličské chování i toho nejvíce netečného hňupa.


20.6.2010 D-FENS
 

 
 
 
 

12345 (1x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
625x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!