Test: Schade hundertdreisig GL

Featured Image

Co? Schade 130? Tohle recenzovat? Chachaaaaaaaaaaaaa……. Šrot kterej patří leda do popelnice. Chyba lávky přátelé, taková „stotřicka“ vůbec není špatný auto……

Teď pomíjím votuzené vraky které na jeden olej ujedou 50 000km a majitel se tím dokáže ještě pochubit……..
 
Moje bílá Škoda 130 GL se narodila v AZNP Vrchlabí v roce 1987 a zřejmě dostala do vínku mimořádně povedený zpracování, neb až do dnešních dní slouží bez problémů. Vybavená škodováckou klasikou OHV, obsah 1.3l, výkon 43KW, pětirychlostní převodovka. Škodovku jako takovou asi znáte všichni, tady spíš uvedu vychytávky který z toho pro mě dělaj stále atraktivní auto. Momentálně překročila 200 000km a funguje bez vážnějších potíží dál. Najezdil jsem s ní ročně kolem 25 000km, spotřeba se při svižnější jízdě pohybovala něco málo přes 7 litrů, když jsem se loudal do 100 kmh tak bez problémů kolem 6 litrů.  Koupili jsme ji jako rodinný vůz v roce 1999, na jaře, stav tachometru 91500km, za 29 000kč. Toť na úvod.
 
Vnější vzhled je u škodovky daný, nejsem příznivce votuningu, blinkry mám oranžový, skla průhledný a kliky funfujou. Navíc už dvakrát mi policajti odpustili pokutu – jednou za pásy a pak za překročení rychlosti asi o 20 km/h ve vesnici. To bylo když jsem se jich zeptal, kdy naposledy viděli škodovku který vzadu svítěj mlhovky. Pánové se na sebe podívali, nechali si rozsvítít všechno včetně zpátečky a konstatovali, že i když mě zastavili hlavně kvůli tomu jak to auto vypadá, tohle ještě neviděli. Moje schade byla původně v odstínu ledově bílá. Ale protože antikorozní ochrana byla tenkrát v plenkách, a štěrk, zima, bordel, sračky, déšť a kamení udělá svý, tak se jí  po vzhedové stránce dostávalo zacházení ve stylu odrbat drátěným kartáčem, obrousit, odrezit, přestříknout. A postupně jsem zdělával všechny druhy bílé barvy. Nejsem lakýrník profesionál, novej lak mi nabízeli za 10 000 českokreditů, tak jsem se jim na to krajcvajc vybod a dál si to takhle šolichal. Výsledek je že schade hraje všema odstínama bílý, sem tam je znát že to rezne, ale rozhodně se nemusím bát že mi za jízdy upadne blatník či dveře. Ovšem na pohled příšerný. Po motorové stránce pečlivě udržovaný, veškerý ustrojí pečlivě namazaný, pravidelně kontrolovaný, náplně pravidelně vyměnovaný, snažil jsem se a snažím se předcházet situaci kdy se totálně  vysype z důvodu zanedbaný údržby a pak je to na pověstný „shození ze skály“.
 
Jiná káva je vnitřek a vybavení palubní desky. Tam kde u sériové schade byl videt plech, mám černé plasty. Funkční zamykatelná schránka u spolujezdce s originálním zámkem. Originál Sanyo rádio s přehrávačem, klasickým laděním a mechanickým equalizérem. Pro zloděje naprosto neatraktivní. Než jsem vyměnil reproduktory, chtěl jsem ho vyhodit. Jsem rád že jsem to neudělal. Jediná výměna se týkala snímací hlavy v přehrávači, s přijímačem jsem nedělal nic, na běžný poslech naprosto dostačující, dojem kazily staré repráky.
 
Moje schade bez problému topí. V koloně se uchladí. Nevím proč to tak je. Ale je to tak. Možná proto že mi vodní pumpa (650,- kč) neteče, chladící okruh těsní (hadicové spony, kus cca 5,- kč, záleží na průměru), odvzdušňovací kohoutek funguje, hadice nejsou zpuchřelý, voda se neztrácí. V zimě nezamrzá, protože kontroluju nemrznoucí směs a mám ji naředěnou do cca -20C. Mám na palubní desce čtyřpolohový spínač větráku topení – rychlý chod, pomalý chod, pomalý chod s rozmrazováním zadního skla a poslední je pouze rozmrazování zadního skla. Další vychytávka je cyklovač na stěrač. Při pomalém chodu je impuls dlouhý x sekund. Při prvním otočení cyklovačem se tento základní impuls rozdělí na polovic, při dalším se opět rozdělí na polovic. Víc nepotřebuju. Mám na stěračích delší lišty (150kč), takže očištěná plocha je podstatně větší než u stěračů ze série. Třípolohový spínač na mlhovky, spolu s připravenou kabeláží. Mlhovky jdou zapnout jen při zapnutých potkávacích světlech, nechají se zapnout buď zadní, přední, nebo oboje najednou. Nechápu, jak je možný že jezděj auta s parkovačkama a zapnutýma mlhovkama. Nejčastěji takhle na sebe upozorňujou frikulíni a tvářej se děsně cool. Spínač varovných světel s kontrolkou. Přístrojová deska s otáčkoměrem a velkými přehlednými kontrolkami. Připraveno na zapojení kontrolky sytiče, parkovací brzdy, nezapnutého bezp. pásu. Prostě kompletní vybavení který srozumitelně informuje řidiče o dění v autě.
 
Sedačky. Pohodlí je relativní, mám téměř dva metry, a v žádném favoritu ani felicii jsem neměl tolik místa jako tady. O1 nepočítám, pro mě to představuje kupé 2+2 kam omylem namontovali zadní dveře. Každopádně při sedačce nadoraz a rozumným sklonu opěradla se za mě v pohodě vejde další člověk s kolenama u sebe. Zkuste to ve fáčku nebo feldě. Další fajn věc jsou rozměrné kapsy pro odkládání drobností na obouch předních dveřích. Opět originál z výroby. Vozím tam ledový kafe, cigára, zapalovač, mobil, mapu, hadr na sklo a podobný ptákoviny.
 
Zavazadlový prostor. Mno, to nemá cenu komentovat, na litry to nebude nejhorši, ale je tak členitej že se hodí max na přepravu sypanejch materiálů. Ale je tam a vejde se do něj dost, jen si člověk chvíli musí hrát na detektiva a vypátrat jak to šikovně poskládat :o) Chataři a chalupáři spolu s modrými už vědí :o) Vzadu za sedačkama mám nářadí, lekárničku, hever, kanystr na benzín, všechno potřebný pro případnej kiks někde na silnici. Zatím jsem to nikdy nepotřeboval. Taky tam mám sešit kam si píšu alespoň zhruba odježděné kilometry – to kvůli výměně oleje, činím tak každých 15 000 km.
 
Jízdí komfort. Ono to není nejhorší, stačí nemít podfoukaný nebo přefoukaný gumy a tlumiče 50 000 po smrti, to bude skákat i šestistovka mercedes. Hladina hluku v kabině – do 140 kmh si můžete normálně povídat a poslouchat rádio, motorový prostor je zevnitř odhlučněn azbestovou izolací a v zavazadlovém prostoru za sedačkami je utlumen 3-centimetrovou vrstvou filcu na gumě. To prosím z výroby. Větší hluk působí převodovka, umístěná téměř pod zadními sedadly – tlumené hučení od ložisek, snažil jsem se přijít jak a proč, ale nepřišel sem na to. S tímhle nešvarem jsem auto koupil, najezdil s tím 110 000km a nic se tomu nestalo.
Jediný co mě sejří je že 120-ková řada a vejš nemá vyklapěcí trojúhelníkový okýnka – při kouření v autě to nemělo chybu, stovkaři budou vedět svý :o)
 
Brzdy. Moje schade je vybavena kotoučovýma čtyřpístkovýma brzdama na předních kolech, vzadu bubny, zastavíte to bez problémů, přepokládá to jen že máte v pořádku geometrii a fungujou oba okruhy. Pak jo. Což u škodovek moc nebývá. Navíc mám i celou dobu rovně volant – nikdo mi nikdy nedokázal vysvětlit fíčuru, proč má spousta škodovek ve středový poloze volant nakřivo – míněny ramena volantu vůči vodorovné ose palubní desky.
 
Motor – 1.3, 43KW, ve spojení s pětirychlostní převodovkou – pohoda. 130kmh na dálnici udrží jako nic, do kopce sice ztrací, ale při zařazený čtyřce ji udržím na 100kmh rychlosti. Ovladatelnost je dobrá, je to poslušný předvídatelný auto, který mě nemá čím překvapit.
 
Bezpečnost – největší slabina. Škodovky se rady muchlaj, obecně při havárii moc nevydrží. Na druhou stranu, bezpečnost ve favoritu nebo felicii není o nic větší,  všechny tři modely se muchlají stejně, když porovnáte fotky těchto třech aut po havárii, nechtěl bych sedět ani v jednom. Ovšem to jestli se vybouráte závisí i na samotným řidičovi a jeho stylu jízdy.
 
Výhody – lacinej provoz, laciný náhradní díly, skvělá na sněhu, vydrápete se s ní úplně všude, bežnou údržbu i méně náročný opravy si uděláte sami – motor je výborně přístupnej ze všech stran. Sám jsem měnil výfuk – 360kč, vodní pumpu – 650kč, pakny + destičky – 600kč, karburátor – nový 3500kč, sám jsem jiný koupil za 600kč, vyměnil (doba výměny cca hodinu), najezdil jsem na něm 30 000km a funguje pořád, sám si seřizuju ventily (po 20 000 – dvě hodiny práce), svíčky, kabely, rozdělovač a mohl bych pokračovat dál.
 
Jediná velká oprava se uskutečnila na jaře v roce 2000, to měla najeto cca 110 000, zaplatil jsem 7000,-kč (práce + díly) a byl to z větší části preventivní servis, jediný významnější zásah byla výměna spojky – malá GO bez rozebírání motoru.
 
Schade byla vyrobená ve Vrchlabí, a dostala se ke mě informace že auta z Vrchlabí se dávaly na prodej do Tuzexu a vyvážely se do zahraničí. Možná to sehrálo svojí roli, něco k tomu přidal majitel který údržbu podle všeho nezanedbal a já v ní pokračoval a pokračuju. Ani mi nevadí jak z venčí vypadá – napohled vrak, pod kabátem vraku spolehlivý udržovaný auto se kterým svištím po okresce stabilních 110 a všichni mi můžou bejt ukradený. A když jedu na lenocha, kamarádi tvrdí že mám automat – od 60kmh výš mám zařazenou pětku a prostě neřadím. Nepočítám kopce – nerad zdržuju, a v obci, kdy jedu 60, tak když mám ceduli na dohled začnu zrychlovat a vyjíždím z ní 80. Na silnici nepřekážím, uhybám rychlejším a kéruju do prasat co mě hodlaj předjíždět na dvojitý plný před horizontem. Nevěřili byste co to udělá se spěchálkem za zády, když se za vás nalepí a hodí blinkr že se chystá přejíždět. Praktikuju to pouze v koloně, když mám před sebou další auta. Hodím totiž taky levý blinkr a vysunu se ke středový čáře – předjíždět samozřejmě nechystám, ale většinou ten za mnou znervózní a dá si odstup :o)
 
Tak. Teď jste možná nevěřícně dočetli a kroutíte hlavou, nebo se smějete, co já vím. Někteří zavzpomínají na doby kdy sami řídili „hundertku“ a zjisitili, že když se s ní správně zachází, není to taková mrdka a sračka jak se o ní povídá. Někdo si bude ťukat na čelo a řekne si že jsem se úplně zbláznil. Ale vy všichni, kteří jste se naučili jezdit se schade, a přesedli potom do silnějších aut, tak věřím že kdybyste se do ní vrátili, dostanete se do toho zpátky raz dva. Stejně jako jsem to musel udělat já, když mi nějaká kurva štípla našláplýho korejce 1.8GT 130ps. A prošlo to v pohodě.
 
Ale takovej frikulín, povoláním syn, který dostal k 18-tým narozkám třeba BMW nebo Golf Drei………………….
 


25.3.2005 Vincenzo

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
1 094x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:08
D-FENS © 2017