Před měsícem a půl se celá moje registrovaná rodina přestěhovala do nájmu. Majitel měl svoje důvody, proč nám nechtěl poskytnout svoji poštovní schránku na vchodu a avizoval to od začátku. Přestože jsem měl i jiné, výrazně jednodušší možnosti řešení přísunu pošty, rozhodl jsem se zřídit si P.O.Box.
Určitě v tom rozhodnutí hrála roli jedna věc. V posledním období dosáhl poměr zboží, které kupuji online ku celkovému objemu nákupů, někam k číslu 0,98. Tedy jinak řečeno, fyzicky už kupuji jen benzín, náboje a semtam nějaký hadry. Zbytek řeším přes browser a různou formu dopravy. Nyní na mě vydělává Česká pošta.
Ruku v ruce s tím přibývá míst, kam píšu adresu svého pobytu. A těžko říct proč, mně to vadí. Stačí, že ji vidí v centrálním registru obyvatel kdejaký kozomrd z úřední milosti. Teď mi MS Word podtrhl slovo kozomrd. A zase. Já si platím poslední verzi Office a ono to pořád neumí slovo kozomrd. Zkusím koňomrd. Jo, dobrý.
Není za tím nic konkrétního, prostě je to moje bydliště a co je komu do něj. Stát je docela možné přečurat, ať už napsáním trvalého bydliště jinam, nebo hardcore. Ale když chce panáček kupovat online, musí mu to taky být kam donést. A tak zkouším, jaké to je, používat místo toho nějaký redirect. P.O. Box mají prodejci hrnců Beck International aka šmejdi, P.O.Box má Ivo A. Benda, protože mu schránku obsadili Vesmírní lidé. Nebo třeba UPC. A tak jsem si řekl, že budu v dobré společnosti.
Koncem prosince jsem nakráčel na pobočku ČP nedaleko svého nového pražského bydliště s tím, že chci boks. Poučka první: boksy nejsou všude. Byl jsem přesměrován na pobočku o 5 km dál, která je hlavní pro městskou část a udělají mi tam boks. Boksy se dělají v okýnku „reklamace“. To je jasné. Nejkratší období na pronajmutí boksu jsou 3 měsíce a cena se odvíjí od počtu obyvatel obce, v Praze za čtvrtrok vytlačíte 1380 korun. Po zaplacení dostanete od boksu dvoje klíče.
Dýchla tam na mě nostalgie. Pobočky ČP jsou vůbec mazec. Prázdné výklenky po telefonních automatech, smlouva se sepisuje na nějaký reycklovaný toaletní papír potištěný jehličkovou tiskárnou. To mě spíš baví. Pobočka má kapacitu cca deseti přepážek, z nichž ale není nikdy otevřena více než tak polovina. Fronta lidí ke každému okýnku. To už mě teda baví méně. Teď se rozhodli to zrychlit tím, že musí pošťandy vnucovat nějaká pojištění nebo co. Většinou fokusují na geronty, kteří se tam při té příležitosti seknou. Nakonec to odmítnou, protože to celý přes okýnko ani dost dobře neslyšeli a může jít na řadu další. Poučka druhá: všechno, co nesplňuje tohle: 1) je to obyčejně a 2), vleze se to do P.O.Boxu rozměrově, znamená vzít si z boksu jen papírek a vystát s ním frontu. Jelikož to provozuje Česká pošta, je to v podstatě k posrání. Pokud máte v dosahu boksovou pobočku, kde se málokdy dlouho čeká ve frontě, velké plus pro vás.
Pár příhod s boksem. Tak zaprvé mi tam už dvakrát dali reklamní leták. Nebo taky jsem jednou čekal na zásilku, která dle e-mailové notifikace přišla, ale v boksu nic nebylo. Teď se podržte. Pokud máte boks a někdo vám pošle „balík na poštu“, vy se to vůbec nedozvíte. Šel jsem na přepážku reklamovat, proč nemám v boksu papírek. Dozvěděl jsem se, že u „balíku na poštu“ není a nebude v boksu oznamovací papírek. Zeptal jsem se klidně, jak se dozvím, že mám zásilku (například pokud obchodník nevyplní e-mail pro nofotikaci, což rozhodně nemusí udělat). Týnejdžerka za sklem mi klidně odpověděla, že se to nijak nedozvím. Chvilku jsem na ni koukal a pak jsem prostě odešel. Dneska vás obsloužila Česká pošta.
Nebo tam taky byl jednou papírek o tom, že upomínají zaplacení P.O.Boxu. Dva týdny po zaplacení čtvrtroku. Šel jsem na „reklamace“ a tam mi řekli, že to nic, to se prý paní spletla v roce. A že všechno dobrý, ať to vyhodím. To je legrace, co?
Ale má to svoje výhody. Předně tedy ubylo práskání mého bydliště obchodníkům. Je příjemné napsat do „doručovací adresy“ P.O. Box XY, PSČ, Praha. Do adresy pro fakturaci taky. Jelikož většinou platím kartou online dopředu, ještě nikdo neměl koule mi to omlátit o hlavu, že to není sluníčková fakturační adresa.
Každých pár dní jedu autem na „hlavní“ poštu městské části, otevřu si boks, vezmu menší zásilky a ty velké a doporučené vystojím. To má taky jednu výhodu. Mimino totiž někdy spí. Usíná nám velmi pozdě a o to později vstává. Pokud nemáte boks, pošta se dnes snaží hodně věcí přímo doručovat. Na minulé adrese furt roznašeč mimino a manželku budil (nejčastěji brzy ráno), což rezultovalo až v žádost k vypojení zvonku směrem ke mě, což taky není optimální stav. Pokud máte boks, nepokouší se vám nikdo nic doručovat a odpadají nějaké zmatky s rychlohledáním občanky (moje manželka občanku vždy má, jenom neví kde přesně) nebo peněz.
Nevýhody taky jasné. V roce 2015 stále Česká pošta nebere karty. Předběhli už je i na leckterých veřejných hajzlech. Některé vyspělé státy chtějí zrušit oběživo, ale na Českou poštu si nikdo nepřijde. Tam vám na pokrok serou. Pak také ty zmatky, chyby, sračky a fronty. Prostě největší nevýhodou boksu je, že ho provozuje Česká pošta.
Na závěr zamyšlení nad online nákupy. Pokud mi nevěříte těch 0,98 z úvodu článku, pak věřte. Manželka má na mateřské svých starostí dost a jelikož je poslední roky zásobování na mě, za poslední roky jsem to optimalizoval. Poslední co neodolalo, byly nákupy potravin. Celý čas s hledáním místa k zaparkování, procházkováním mezi regálama a skládáním do tašek dnes už považuji za ztracený. Nakupování v browseru je příjemné a v klidu. Kromě toho například Tesco nákup slušně zvýhodňuje různými slevovými kupony, které se válí na netu, u objemnějšího nákupu o 10%. Můj současný pracovní režim je nejčastěji 13-22. Není to tak příjemné, jak jsem si původně myslel, ale to je teď fuk. Takže usínám tak v jednu, dřív mi to nejde. Biorytmy jsou svině. Předtím tam něco naskládám, čas donášky zvolím následujícího dne v intervalu 10-12 a jdu spát. Zatímco spím, mi to někdo (díky) nahledá, naváží, zabalí a naskládá do tašek a někdo jiný mi to doveze ke dveřím. Tady se, pravda, P.O. Box neuplatní a bez udání adresy to nefunguje.
Tesco rozvoz má svá specifika, ale na některé věci to není špatný. Navíc v Praze to není zdaleka jen Tesco, možností je víc. Tímto vyzývám Makro, aby začalo rozvážet, protože za rok 2014, kdy jsem to ještě otročil já, ode mne dostali něco přes 100.000,- jenom na potravinách. Letos to mrdám a chtěl bych je upozornit, že jejich prachy teď dostává někdo jiný. Kvalita potravin v Makru je obecně slušná, ale mě už chození do krámu nebaví. Takže tak.
U nepotravinových věcí už si dávno nedovedu představit, že je kupuju jinde, než online. Základem mého modus operandi je srovnávač cen heureka.cz. Zvykl jsem si objednávat ve velkém a využívat „dopravu zdarma od XY“. Skoro všude je volba přepravy Česká pošta, pokud výjimečně jen nějaký dopravce, jdu jinam, neboť ti do P.O. Boxu přístup samozřejmě nedoručí. Preferuji taktéž hlavně e-shopy, kde lze zaplatit online kartou. Dobírky a převody peněz realizuji jen v nouzi nejvyšší. Zprvu je nezvyk objednat si desetkrát stejný šampon nebo sypaný čaj. Jenže znamená to minimalizovat cenu za kus (srovnávačem cen) a ušetřit tím nemálo času. Jen musíte mít doma nějaké místo, kde si vytvoříte malé skladiště.
Ještě nevím, jestli si budu v dubnu obnovovat P.O. Box. Asi k tomu přistoupím racionálně a hodím si korunou.
(3x známkováno, průměr: 3,67 z 5)