Test: Citroën C2 1.6 VTR

Featured Image

Nevím proč, ale malý černý Citroën jsem si zafixoval v souvislosti s teplou menšinou. Patrně za to může zážitek z mého dětství, kdy řiťopich v černém AXu jezdíval navštěvovat toho pána, co bydlel u nás v ulici a „byl nějakej jinej“.

Takže si na něj kluci dávejte pozor. Byly to idylické doby, homouš byl prostě teplej a ne duhovej a AXo vypadalo v záplavě škodovek a žigulíků jako rebelie na kolech.

Předmětný kchár byl Citroën C2 VTR a jak jsme k němu přišli. Mojí wife interceptor německého původu dosáhl stáří deseti let, což je asi třikrát více, než se počítalo, když ho vyrobil turecký dělník v Ellesmere nebo jak se ta prdel jmenuje. Každopádně už jsem na něm vyměnil kdeco, přičemž opravy připomínají transplantaci jater u křečka. Mám moc velké ruce, jako kakaový soudruh Kraus, na to, abych opravoval tak malá auta. Ženuška zatoužila po něčem malém a sportovním, a pak se v naší sociální síti objevila tato našlápnutá lentilka. Auto po prvním majiteli mělo najeto pouhých 36.000km a bylo tedy jako nové, to vše za nějakých 130k. Takže se nám to jevilo jako dobrá koupě a na nějakou dobu jsme si ji půjčili k odzkoušení.

C2 mělo být stylovým pokračováním známé kachny 2CV, ke které se také tvarově hlásí. Specifikace kachny byla, že sedlák musí dovézt vejce – slepičí vejce – po polní cestě nerozbitá. U C2 VTR by patrně specifikace zněla, že frikulín musí dovézt Nokii z paneláku až do klubu, aniž by nahlásila SIM error. Výroba C2 byla ukončena v únoru 2009, někde ji dosud lze získat jako nové nebo předváděcí vozidlo. Existenci C2 společně s C1 na jednom trhu bych pokládal za nepochopitelnou. Ačkoliv se automobil začal vyrábět v roce 2003, na jeho vnějším vzhledu se nezměnilo téměř nic a dlužno dodat, že zevnějšek zůstává podnes atraktivní.
 
Model VTR se od standardních C2 odlišuje pohonným agregátem, který je tvořen šestnáctiventilovou zážehovou šestnáctistovkou o výkonu 80kW ve spojení s převodovkou Sensodrive. Zní to jako „mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou“. První část věty by byla skvělá zpráva, protože každého napadne, že šestnáctistovka bude s tímto zloprckem pořádně cvičit. Špatná zpráva je představována robotizovanou pětistupňovou převodovkou Sensodrive. Představte si to asi tak, že z motoru vede drát do malé budky, kde sedí ospalý revmatický odborář. Pokaždé, když otáčky dosáhnou 3500 rpm, rozsvítí se odborářovi žárovička a on vyšlápne spojku a přeřadí. Jenže to dělá neochotně a hrozně po-ma-lu. To spolehlivě neguje přednost představovanou výkonným motorem. Sensodrive lze tlačítkem na středovém panelu přepnout do sekvenčního módu a pak lze řadit pákou nebo pádly pod volantem nahoru a dolů, je to ovšem jen minimálně rychlejší než to nechat na automatice.

Když se teda u Citroenu rozhodli vyprodukovat kchůl hothatch, tak je taky napadlo tomu pořádně přitvrdit podvozek a tak frikulínovo Nokia nezůstane v klidu. Podvozek je tvrdej a tak je správně, snad až moc správně v tomto případě.

Dobrá zpráva také je, že auto není vevnitř malé. Dopředu se vejdou dva dospělí cestující, aniž by nějak výrazně strádali. Na zadní sedadla se vejdou tři somálské děti nebo dvě hadí ženy, ale u tohoto auta se s používáním zadních sedadel asi moc nepočítalo. Přesto mě relativní dostatek prostoru vpředu překvapil, například ve srovnání s fabií, která je co do vnějších rozměrů o kategorii výše, ale vevnitř je na tom skoro stejně. Halt opovrhovaní žabožrouti asi nemají v hlavě tak nasráno jako elita automobilového průmyslu z Boleslaw Werke. Auto ale zase nemá kufr, tedy pokud pomineme určitý prostor za zadními sedadly o objemu většího truhlíku na květiny, kam se vejde jen deštník nebo krabice s pizzou nastojato. Určitou zajímavost představuje vyklápěcí zadní čelo, které je dvoudílné a jeho spodní část se vyklápí dolu podobně jako u Škody 1203. Zadní sedačky se dají posunout dopředu, tím se kufr o něco zvětší, ale současně se automobil stane dvoumístným. Auto má příjemně tvarovaná poměrně úzká sedadla v atraktivní kombinaci barev a celý vnitřek je poměrně povedený až na panel s přístroji, který nějaký obsedant zkomplikoval až k úplné nepřehlednosti. Otáčkoměr, rychloměr, ukazatel stavu paliva, teplota vody, teplota a tlak oleje na samostatných přístrojích, jednoduše, přehledně, jasný, buci?

Jak se s tím jezdí? Hlavní problém je bezesporu SensoDrive. Řadí pomalu a auto během řazení ztrácí rychlost. Sice neškube tak hrozně jako Smart, ale škube. Automobil se pohybuje přískoky, během zrychlovací fáze silná jedna šestka postrčí auto dopředu, aby ho vzápětí Sensodrive zpomalil. Taková jízda samozřejmě nikoho nebaví a neuspokojí. Neříkám, že převodovka Selespeed u Alfy Romeo, MTA v Opelech nebo DSG ve Volkswagenech je nějak super, podle mě je to všechno zbytečné poruchové haraburdí, ale tohle je ještě o úroveň níž. Druhý problém je podvozek, respektive odskakování zadní nápravy. Zadní část auta je příliš lehká. Předchozí majitel „naší“ C2 to ještě pořádně zazdil nízkoprofilovými pneumatikami, aby to byl ultra tvrdej kchór. Odtrhnutí zadku přicházelo bez varování a s dutou ranou, jako by někdo udeřil do střechy PET láhví. Po odtržení zadní nápravy se stabilita rychle sama obnoví, nutná je pouze korekce směru, nikoli zpomalení. Začátečník by však s takovým autem nutně měl obrovské potíže. Zdrojem dalšího negativního vjemu byl značný hluk od kol a aerodynamický hluk při rychlostech nad stovku, čili pořád.

Také se projevovala značná snaha jiných „motoristů“, či spíš zakomplexovaných pitomců, si předjetím agresivně tvarovaného VTR dodat sebevědomí. VTRko je pro ně snadná oběť. Nelze efektivně podřadit a tudíž také nelze efektivně předjíždět. Sensodrive má sice kickdown a při plném plynu podřadí samo, někdy záhadně i o dva stupně, ale trvá to snad celý týden. Rychlá jízda s VTRkem vyžaduje cit a schopnost pomocí pedálu plynu automatu pomoci k tomu, aby řadil s co možná nejmenší ztrátou, protože když jedno řazení trvá třeba vteřinu a za jednu cestu řadíte třeba třicetkrát… víte kam mířím. Opět nic pro začátečníky. Pozitivní naopak byly úplně mega brzdy, svým účinkem předčící vše, čím jsem kdy zkoušel zastavit. Celkově byla agilita malého Citroenu výborná, přičemž Sensodrive zbytečně komplikuje takové samozřejmé věci jako projíždění zatáček pod plynem.

Sex v Citroenu C2 nepřipadá v úvahu, a to ani konvenčním, ani jakkoli alternativním postupem.

Výhrady mám i k dílenskému zpracování. Po otevření kapoty jsem překvapeně hleděl na podběhy v barvě základního plechu místy pocintané černou barvou, jak to věčně nesoustředění Marokánci stříkali. Interiér vyladěný různými doplňky pro špičkovou verzi VTR hyzdí vyčnívající hlavy šroubů na úchytech pásů. Přechozí majitel eliminoval skřípání interiérových plastů pomocí homemade „šprajců“, například z dřívek od nanuka. Na to, že modely VTR a VTS měly být výkladní skříní řady C2, to celé vypadalo značně industriálně.

Celkově – C2VTR 1.6 je zajímavé auto, ale ne pro toho, kdo má auta rád. Sensodrive snad musela vymyslet Kateřina Jacques, jinak si nedovedu vysvětlit, že funguje tak blbě. Dovedu si ale zase představit, že by to auto nadchlo nerda, který vyhledává auta nacpaná moderní technikou proto, že tam ta technika je a není pro něj důležité, jak to celé funguje. Každopádně, tenhle nerd bude muset umět řídit, pokud do toho sedne naprostý začátečník, může se stát, že se s tím někde vybourá. Pro toho, kdo vyhledává radost z jízdy a je mu jedno, jakými prostředky se k ní dobere, je C2 VTR propadák a měl by sáhnout po ještě raritnější variantě VTS, která postrádá pošahaný automat Sensodrive. Jinak dobrý. Škoda, že se tohle auto nerozšířilo víc, protože na něm nepochybně něco je. Pro cestování po městě je to bezesporu zajímavá volba.
 
C2 VTR jsme tedy nekoupili a s díky ho vrátili do rukou jeho majitele. S čím bude wife jezdit, až se jí ta plechárna rozsype, to je pořád ještě otevřený.
 
Během psaní článku jsem se potřeboval podívat na domovské stránky společnosti Citroen. Bylo mi sděleno následující:
 
Appliance Error (internal_error)
Appliance Error
An unrecoverable error was encountered :
This problem is unexpected. Please use the contact information below to obtain assistance.
———————————————————————————————
Erreur Appliance
Une erreur irrécupérable s’est produite :
Ce probl?me est inattendu. Utilisez, s’il vous plaît, les coordonnées ci-dessous pour obtenir de l’aide.
———————————————————————————————
Falta Appliance
Un falta irrecuperable fue encontrado :
Se trata de un problema inesperado. Por favor, utilice la información de contacto para obtener asistencia.
———————————————————————————————-
Appliance Fehler
Ein nicht behebbarer Fehler aufgetreten :
Dieses Problem ist unerwartet. Bitte nutzen Sie die Kontakt informationen unten Hilfe zu erhalten.
———————————————————————————————-
 
Nevím čím to je, ale zdá se mi, že to s obsahem článku tak nějak souvisí.


06.06.2010 D-FENS

12345 (2x hodnoceno, průměr: 2,00 z 5)
488x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017