Tak vám se zachtělo emigrovat? A vážně si polepšíte?

Featured Image

S posledním DFENSovým článkem o emigraci nemohu souhlasit. Ne že bych nechápal ten koncept, ale opravdu si nemyslím, že by si našinec pomohl útěkem z našeho kusu země do Němec — nebo vlastně kamkoli jinam. A stejně tak mám jisté výhrady k lecčemu z nabídky emigračních destinací, co zaznělo v diskusi. Takže:

Možná si ještě pamatujete, jak jsem tu na nějaký revolucionářský výplod reagoval výkřikem „vždyť se máme jako prasata v žitě!“ a sepsal krátký seznam toho, jaká kulturní obohacení, rozšířená v těch adorovaných zahraničních rájích emigrantů, nám tu skutečně (ne)chybí. Duchem podobnou sumarizaci na téma „stojí to tu za houby, takže ve skutečnosti to vůbec není zlý“ sepsal i The Zeitung, který v diskusi pod DFENSovým článkem někdo linkoval.

A jak tak nějak čtu zprávy a hlavně zákony z různých zemí „euroatlantické civilizace“, jak se teď aktuálně říká imperialistickému západu, tak nějak jsem z toho nabyl dojmu, že jakkoli se to musí zdát šíleně a absurdní, nakonec nejspíše žijeme v prakticky nejsvobodnější zemi z celé západní a dost pravděpodobně i východní Evropy.

No uznejte sami: která jiná evropská země stále trpí takovou nedbalostí zákonodárců, kteří vůbec nijak neregulují nože a chladné zbraně?! Která jiná evropská země svým občanům explicitně přiznává, že splní-li zákonné normy, libovůle ouřady jim nesmí bránit v nabytí zbraně, a která zároveň přiznává občanům právo se palnou zbraní bránit? Ve které západní zemi se policisté bojí používat služební zbraň, protože by byli popotahováni, takže sprosté podezřelé zastřelí maximálně párkrát za rok a nikoli za týden? A vůbec, ve které jiné západní zemi má nástroje pro mučení elektrickým proudem, pardon, tasery, ve své výzbroji pouze zásahovka a ani ta je aktivně nepoužívá?

Ve které jiné západní zemi smíte vychovávat své děti a v případě potřeby na ně dokonce zařvat nebo jim vlepit pohlavek, a to i na veřejnosti, a nejenže vám za to děti nezabaví, ale nikdo se nad tím ani nepozastaví? Ve které západní zemi ještě nefunguje „juvenilní justice“ s masovým přerozdělováním dětí sociálkou? O domácí škole a absenci německé klauzule „Stát má zájem na tom, aby byly děti vychovávány v souladu s jeho ideologií, což si smí vynutit na rodičích“ nemluvě. Ve které zemi západní Evropy ještě drtivá většina lidí považuje genderagendu a všechny ty pozitivní diskriminace a kvóty za pitomosti?

Ne každý je všude trpěn.

A to bychom měli jen základní lidské právo (pro rýpaly: bastiatovsky negativně vymezené) na život a tedy jeho obranu, možnost mít normální, funkční rodinu a děti, a nemuset se klanět vládě. Jenže co když jste členem nějaké menšiny, aha? A tím nemyslím přizpůsobivé: tím myslím vyznavače nějakého přesvědčení, víry či koníčka, kteří se chtějí aktivně družit. Třeba když jste křesťané, jaksi pro vás padá třeba taková Čína, kde vás okamžitě seberou a pošlou do věznice nebo „pracovního tábora“, pokud se hodláte družit mimo státem organizovanou a dozorovanou pseudo-církev. Nebo když máte nevkus rakouského halekače jódlovaček a s přáteli rádi posloucháte pochodové písně pro pamětníky: za to vás prozměnu seberou v Německu. A když jste třeba „satanisté“ podle LaVeye, za to vás v Polsku sice nezavřou, ale když budou mít příležitost, pěkně vám rozkopou hústa.

Nemluvě o takových müslimech: to máte sice v Evropě protekci, ale snadno, přesnadno se na vás zaměří tajné služby — a pak již stačí jeden špatný známý, co má známého, co má známého tenoristu, a vaše občanská práva jsou, pane, zrušena. Protože tamhle venku, to je sice území západoevropského státu, ale tady v tomto kontejneru je výsostné území Kataru, tady žádná práva nemáte a my chceme vědět, kdo vede poslední ofenzivu v Afghanistánu. Jak to, že nevíš? Vždyť přes tři kontakty se teoreticky znáš s tenoristou. Mluv, šmejde! Nebo poznáš středověk!

Takže?

Takže — kde tudlectu svobodu mají alespoň srovnatelnou s Kocourkovem? Inu, v Británii rozhodně ne, to je regulérní fašismus. V žádné ze severských zemí taktéž ne, tam se otevřeně hlásí k chůvičkovskému státu, a to do té míry, že v televizním dokumentu pro Euronews různí odborníci deklamovali na kameru, že zdraví jejich státních zaměstnanců patří státu. V Německu s jeho paranoidními zákazy zbraní, největším úspěchem Zelených pošuků z celé Evropy, totalitně smýšlejícím Nejvyšším soudem a sociálkou kradoucí děti? Tam mi zrovna před týdnem nabízeli místo, ale odmítl jsem s tím, že pod německými zákony bych žít nechtěl, neb mám rád tudlectu, no, svobodu.

Když se důkladně zamyslím, vyjde mi, že relativně slušná svoboda je v Nizozemí, s přimhouřenýma očima v Rakousích, vzdor šílencům ve vládě ještě trochu i na Slovensku, nu a pak už mne toho moc nenapadá. Ach, ano, co se USA týče — ty to jednak díky federales do míst, kde je velká tma a ještě větší smrad berou parádní zkratkou; jednak jsou tamní policisté „yes, SIR officer“ na můj vkus trošku příliš autoritativní; a jednak tam míra svobody extrémně záleží na tom, do jakého okresu či města se nastěhujete, takže pokud se nezabetonujete i s čtyřsetčlenou rodinou do městečka o dvou set hlavách, máte tam asi tak stejnou jistotu, že to nepůjde do zlých a horších konců, jako tady.

Svoboda, pořád samá svoboda. Svět není černobílý, víme?

Jistě můžete namítnout: zklidni hormon, covere, mne nezajímají ani samonabíjecí kulovnice, ani meče, američtí policisté jsou slušňáci, co pomáhají a chrání a slušný člověk s nimi nikdy nepřijde do křížku, děti nemám nebo se o ně nebojím, věřím jen sám v sebe, nekamarádím s žádnou ideově vyhraněnou skupinou a jsou i důležitější věci — jako uklizené ulice, slušný politici, hustota cyklostezek nebo míra korupce.

Na což dím: ale jistě. Rád bych ale podotkl, že s takovou vám může být dosti jedno, kde přistanete: když jste ze samé své přirozenosti Normalizovaným občanem, který si jako jediné svobody žádá pohyb, peníze a svobodu kupovat si to samé nekontroverzní zboží, co alespoň 30% země (chápejte: muscle car o 400 HP se sice nelíbí Zeleným (a) socanům, ale dokud jsou na něj reklamy v prime time v televizi, není kontroverzní. Již jste ale viděli v prime time reklamu na kulovnici, hardwarové šifrovátko, dongle na Wi-Fi wardriving nebo tak něco? To je kontroverzní zboží, se kterým můžete mít problémy), potom se můžete jako doma cítit v kolektivistickém Německu, komunistické Číně, urban-liberálním New Yorku i nannystatistickém Norsku — a bude vám dobře.

Potom vás totiž de facto zajímá jen jediná věc, a to sice životní úroveň.
A já bych vám měl závidět, protože s jistotou hraničící k jedné svůj ideál a nový domov naleznete a nikdy nebudete muset řešit různá dilema, před jaká život snadno může postavit mne.

„Sedíš doma na prdeli a prd víš.“

Také ovšem můžete namítnout, že se z mé strany jedná o „syndrom kyselých hroznů“: vždyť nežiji v Norsku, New Yorku, Německu ani Británii. Ó, zajisté. Ze zahraničních destinací jsem dohromady dvanáct či 16 měsíců — rozprostřených do cca. 5 návštěv u přátel a příbuzných mezi roky cca. 1996 a 2006 — strávil pouze v Británii. Leč když jsem na tuto dobu právě z dnešní perspektivy vzpomínal a hledal, zda jsem si mohl všimnout něčeho z toho legislativního fašismu, o kterém vím dnes, pohořel jsem.

Pamatoval jsem si družné večeře, pěkné vesnice a města, bohaté obchody s fascinujícím zbožím, „zvláštní“ přílohy z vařené a dušené zeleniny, vařenou rybu (ze stánku fish&chips u pláže), jakou jsem ještě nikdy nejedl, kulturu, lidi, parky, slušné a nápomocné policisty, když jsem se jich ptal na cestu, intelektuální klima diskuse o angažmá Británie v Irsku po filmu o vzniku IRA, opět kulturu… A jinak nic. Když totiž člověk žije normálním životem — a tím spíše, pokud v dané zemi nepracuje, ale je tam víceméně jako turista, byť dlouhodobý –, nějak nemá čas si všímat neskutečných zvěrstev a bezpráví, která jsou v onom státě zaváděna — dokud se to bezpráví nedotkne přímo jej.

Již jsem o tom psal: totality nastupují potichu a zpravidla si jich nevšimnete, dokud není pozdě. Aby vás nezaskočily, musíte se stát trošku paranoidními (míra toho, co je zdravé a co již ne je samozřejmě vždy otevřená otázka) a hodnotit nikoli to, co vidíte okolo sebe, nýbrž zákony. Protože když nacisté plnili první koncentrační tábory, také jste to neviděli, pokud jste ve čtyři ráno nekoukali z oken, komu buší na dveře pánové v dlouhých, kožených kabátech — ale mohli jste pochopit, když jste sledovali, jakou moc kdo dostává, k čemu a proč.

Slovy Lyndona Johnsona (který, jak už to u skvělých výroků bývá, nedbal toho, co vyřkl, ani zbla), „hodnotit legislativu nikoli podle toho, jaký užitek by přinesla při užitím správném, ale podle zla a škod, jež by napáchala při použitím nesprávném.“ To jest: vidět přesně to, co polodementní pachatelé dobra a sluníčkové lidé za peticemi a v parlamentech nevidí.

Proto vím, že je v Británii fašismus: protože jsem si mohl přečíst tamní zákony a soudní precedenty.
Proto jsem mohl na nabídku práce odpovědět, že do Němec nejdu nikoli pro své negativní zážitky, nýbrž pro jejich zákonné prostředí: protože jsem četl o zásazích policie proti rodičům, četl jsem nehorázné rozsudky Nejvyššího soudu, a hlavně vím, jak nechutně restriktivní mají zákony.
A proto mohu též, na základě čtení jejich neskutečných prezidentských výnosů a soudních verdiktů, směle soudit, že to USA berou do smutných konců zkratkou a s turbem.

K věci! Co emigrace?

Ano, ano, teď už můžeme mluviti k věci. Jak jsem nakousl výše, z právního hlediska — které je jako jediné relevantní k posuzování svobody — je nejlepší volbou ČR, a emigrací prakticky kamkoli si z hlediska dlouhodobé perspektivy zaděláte na báječný kšeft získání více negativ, než kolik dostanete pozitiv. Jistě; zákony se mohou měnit, a nerozpadne-li se záhy EU (v tomto nejsem optimista), i u nás — respektive napříč Evropou.

Ale svobody je tu nejvíce: svobody pro „kontroverzní“ a menšinové záliby a vazby — ať se jedná o ne všude tolerované zboží (zbraně), ne všude tolerovanou víru či názory (křesťané, die-hard libertariáni či AnCap, free-range výchova a jiné potenciálně podvratné elementy), ne všude tolerované ideologie a symboly, atp.
To je jedno z důležitých kritérií, a můžeme je nazývat třeba Faktor Individuální Svobody (FIS).

K těm zákonům jako měřítku je tu ale ještě jedna věc, kterou někdo krásně vystihl v diskusi pod Re: článkem: Kanada „ ma kopec zakonov ktore by boli vyslovene nebezpecne keby sa ich dodrziavanie vynucovalo. Lenze na mnohe z nich sa akosi s prehladom defekuje.
Míra braní zákonů v potaz a efektivita jejich vymáhání je tedy téměř stejně důležitá, jako zákony samotné. Když je klima v zemi nastavené tak, že se na nepohodlný zákony kašle, hledají se v nich díry, ty se obchází a policie proti tomu buď nic nezmůže, nebo je jí to celkem jedno a ony zákony se tedy projevují nikoli každý den, ale pouze čas od času — jako živelní pohromy –, je to skoro stejně dobré, jako kdyby v zemi ony zlé zákony vůbc nebyly. A tomu můžeme říkat třeba Faktor Švejkování. Nebo lépe, Faktor Anti-Ordnung (FAnO), když od začátku reaguji na naše západní sousedy.

Nu a jak jsem odbyl výše, některé lidi zajímá hlavně to, aby si žili dobře. Pokud možno nízké daně, pokud možno vysoké výdělky, a nejlépe to zkombinovat s pěkným prostředím (alespoň okolo své vily), korektními lidmi, plejádou kvalitního zboží, osobní bezpečností jak proti organizovanému zločinu, tak proti všeprostupující pouliční kriminalitě, gangům a kapsářům na každém rohu — atakdále. Tomu můžeme říkat Faktor Západního Pohodlí (FZaP). (Tak mne napadá, že pěknou ukázkou maximální preference FZaP byl ten chlapík, co sem psal články, kterak jsou USA nejlepčejší, protože mu tam nepoškrábou Mustanga a policie tam udrží hustý ordnung.)

Proč zase otravuji s nějakými definicemi? Inu, protože není ves jako pes — a podle toho, jaký máte osobní mix těchto tří faktorů vy a jaký budou mít vaše děti, podle toho pro vás emigrace je, není, nebo síce je, ale jinam, než soudí DFENS.

Volba pro: maximální Faktor Individuální Svobody

Pokud máte mix nastolený tak, že si prostě nemůžete nebo nechcete odepřít FIS — ať proto, že na svém gruntu a ve své rodině si prostě budete žít podle sebe, proto, že vaše zbraně si vezmou leda z vašich mrtvých rukou (echm echm), nebo proto, že do kostela prostě budete chodit, i kdyby vás StBáci naháněli s podběráky, potom zůstaňte v ČR nebo se přestěhujte do Nizozemí.
Čína by pro vás neměla pochopení a severozápad EU je vaše noční můra. ČR má zároveň skvělý bonus i proto, že „prošvejkovali jsme nacistickou okupaci, prošvejkovali jsme sovětskou okupaci a prošvejkujeme i EU„: pokud nám nějaký okupant svou direktivou shodí Faktor Individuálních Svobod, pořád u nás máme nadprůměrně vysoký Faktor Anti-Ordnung, který FIS vždy podrží na lepší úrovni, než třeba vedle v Německu.
Rakousko je sice potenciální záloha — jen malinko menší FIS, podobná „národní povaha“ a dojezdová vzdálenost; leč dá se čekat, že kdyby se něco „k emigraci“ pokazilo u nás, pokazí se to úplně stejně i v Rakousku, protože jsme oba v EU.

Kdyby se tedy prostředí v ČR zhoršilo tak, že FIS nevytrhne ani FAnO, potom se nezbývá, než se poohlédnout v jižní Americe: tamní kulturní klima není středoevropanům až tak vzdálené (čti: nikdo vám nerozmlátí, resp. neuřeže hlavu jen za to, že se rouháte Velkému Maovi, resp. Alláhovi) a pokud vím, FAnO mimo velké aglomerace zvyšuje FIS (od zbraní až po názory a setkávání disidentů a podvratných živlů) na snesitelnou úroveň. Vyznavač FIS tam musí do značné míry žít V „šedé zóně“ (zbraně bývají zakázané, jakož i leccos jiného), ale vláda mívá poměrně krátké prsty. Což má i minus, a to v podobě mizerné úrovně FZaP: tam, kde nejsou zrušené a zakázané individuální svobody je na oplátku neskutečný nepořádek, hygienická situace je nevalná a kriminalita všudypřítomná, takže na ulici vás okradou a až budete nad dírou v zemi přecházet průjem, svou návštěvou vás poctí místní zločinecký boss a jeho ostří hoši, protože máte kvádro a tedy určitě i prachy a vybrali jste si špatnou čtvrť.

Volba pro: maximální Faktor Západního Pohodlí

Zde může být skutečně nejlepší volbou Německo; je ale nutno si dobře vybírat spolkový stát, abyste se za pár let nedivili, že zrovna ekonomika vašeho okolí jde do kytek, nezaměstnanost roste, na ulicích se objevuje nepořádek a místní přistěhovalci se začínají radikalizovat. Jelikož je ale Německo ekonomicky v nejlepším stavu z celé EU, co se výroby týče, a konkurovat mu mohou jen „ropné státy“ Severu, je to asi nejrozumnější volba — se severskými státy v těsném závěsu. Tam je třeba se velkým obloukem vyhnout Švédsku, které jednoznačně přebralo s různými gender-nesmysly a socialistickou paranoiou, a zakotvit buď v Norsku, nebo Finsku. Přistěhovalci ale budou mohou mít problém, protože Poláků mají místní plné zuby a my jsme pro ně takříkajíc „na jedno brdo.“

Hong Kong může být sice zajímavý a nabízet asi nejvyšší FZaP na celém světě, jenže se množí varování, že tato svoboda je toliko pozůstatkem britské koloniální správy a FIS i FZaP Hong-Kongu budou postupně konvergovat k Pekingu. Tato volba je tedy otázkou osobního optimismu a/nebo schopnosti oportunisticky vyjít i se Stranou a Vládou (jak jsem říkal, Normalizovaní, nekontroverzní oportunisté mají sladký život.)

Afrika? Rusko?

Země v těchto oblastech jsou z hlediska individuálních svobod i západní úrovně jeden velký průšvih. V některých zemích Afriky sice čilou spoluprácí s Čínou roste ekonomika (natolik, že místním výrazem pro cizince není „bílý“, nýbrž „žlutý“), leč hygiena bývá mimo letoviska mizerná, infrastruktura předpotopní a je nutno brát v potaz, že pro většinu Afriky platí, že tam, kde nevládnou tvrdou rukou vládnou Islamisté vládnou tací či makoví komunisté. Dají se najít i relativní výjimky, jako třeba Etiopie či Keňa, ale ani tam průměrnému DFENSáku pšenka, resp. FIS nepokvete: když jsem se po masakru Al-Šabábem v Nairobi díval, jak je tomu s držením zbraní, prakticky tam platí totální gun-ban britského střihu. Militantní Islám se navíc šíří i v doposud neislamizovaných zemích; je jako vlna k nezastavení. Dokud Saúdské Arábii nedojde ropa.

A Rusko, to může být emigrační destinace pouze pro nenáročné FZaP: v Moskvě či Petrohradě kvete kapitalismus, leč z nemainstreamových individuálních svobod tam dostanete pouze ty, které si koupíte u zkorumpovaných úřadů nebo na černém trhu. Kupříkladu držení krátkých kulových zbraní je zakázáno vyjma důstojníků ve výslužbě, leč je možné si sehnat výjimku řádově za statisíce v kombinaci se společenským postavením, což má skoro každý z moskevské smetánky. Je pravda, že se — byť za poměrně restriktivních podmínek — dostanete k brokovnicím (včetně samonabíjecích, jako Sajga), ale nosit nesmíte ani nůž (pokud nejdete do divočiny) a zakázáno je tam kde co. Též je nutné si uvědomit, že oproti tamní Milici jsou milí chlupáči i američtí rambo-šerifové a že až se Putin odebere do věčných lovišť, může vypuknout pěkný mumraj.

Na druhou stranu je nutno říci, že Rusko se úspěšně brání jak militantnímu Islámu, tak dekadentnímu neomarxismu v podobě všelijaké gender-agendy a multikulturalistických kvót a diskriminací. Pokud by se tedy liberalizovalo v rozumných oblastech, tzn. v oblasti individuálních svobod a ve zkulturnění policie/milice, perspektivně by to nemuselo být až tak špatné místo pro život ve srovnání s tím, co se chystá jinde. A mají přírodní bohatství, které jim hned tak nedojde. Leč onen militantní Islám vytlačují až militantním nacionalismem, takže jak na tom budou imigranti s neruským jménem, to je též otázka.

Suma sumárum, chce-li kdo připravit děti na emigraci, ať je — krom samozřejmé angličtiny — učí Esperanto nebo Španělštinu v případě vysoké preference FIS; ať je učí Němčinu nebo Čínštinu v případě vysoké preference FZaP; a ať je učí Ruštinu v případě, že se jedná o optimistického vyznavače panslovanismu.
V každém případě ať je pak naučí přežít i v hygienicky nevalném prostředí a na ulici mimo uklizené centrum; ať je naučí základům kutilství, ale v případě emigrace na západ je vybaví titulem z uznávané VŠ, protože bez toho imigranty moc nechtějí; ať je naučí kličkovat mezi zákony, to se určitě bude hodit velmi…

…a vůbec, jste svéprávní a mozek máte, takže si poradíte sami. Já chtěl jen podotknout, že ze zákonného hlediska je ČR tak neskutečně výhodný mix FIS a FZaP, že skutečně nevidím, kam by se odtud dalo utéci, aby si člověk ražení průměrného DFENSáka ve středně- až dlouhodobém horizontu polepšil.

Pěkné vánoce.

12345 (2x hodnoceno, průměr: 2,00 z 5)
911x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!