Dnes napíšu pozitivní článek o našem panu prezidentovi. Je to špatné, že ho poslední dobou nikdo nechválí. Sem tam se říká o špatných věcech, že jsou nahoře huj a dole fuj. To my tady nemáme a není to pravda. Díky panu prezidentovi to máme nahoře fuj a dole taky fuj.
Dnes třeba pan prezident přijal prezidenta Tatarstánu. Kdybychom pana prezidenta neměli, prezidenta Tatarstánu by nikdo nepřijal, vystoupil by z letadla a chodil by po Praze bezprizorní.
Velký dojem na mne pan prezident udělal někdy na jaře a zas až teď na podzim.
Na jaře jsem sledoval v bedně, jak pan prezident jmenoval nové soudce. Před panem prezidentem stálo nějakých dvacet absolventů právních vysokých škol a pan prezident k nim jeho typickým způsobem promlouval. Myslel jsem, že se jedná o nějakou scénku z Monty Python, ale realita byla daleko tvrdší. Prezident byl střízlivý, nebo se tak zdál, a vykládal jim, že dochází k proměně právního systému. Moudrá vláda chystá revoluci, kdy konečně skoncuje s přežitými instituty jako ústava a presumpce neviny. Soudy už nebudou muset prokazovat, že občan nabyl majetek nepoctiově a nebudou muset ani prokazovat, že něco nepoctivého občan udělal; nové právo velí, že občan bude prokazovat soudu, že svůj majetek nabyl legálně. To tu nebylo ani za komunistů, ani za nacistů ne, to je naprosto inovativní, nová legislativa do nové doby. A těch 20 zoufalců tam stálo jako zmoklé slepice a poslouchalo to. Tohle přece vyžaduje koule. Stoupnout si před vybrané absolventy právních fakult a vykládat jim, že my tady spolu se Sobotkou a Babišem kurvíme právní systém a vytíráme si ústavou prdele, takže prosím, dámy a pánové, nyní v této slavnostní chvíli zapomeňte, co jste se doposud naučili a uvědomte si, že od nynějška pracujete nikoli pro spravedlnost, ale pro stát, protože jsme to kurva my, kdo tady stanovuje pravidla! To je zhruba stejné, jako by si na hrad předvolal delegaci radikálních islamistů a nabídl jim vepřo knedlo. Škoda, že se nedozvím, co jmenovaní soudci udělali po návratu z hradu, ale odhaduji, že přinejmenším část z nich se opila.
On teda pan prezident dělá na mně dojem průběžně. Nikdy v životě nepochopím to řízení osudu, kdy se občané České republiky, země, která dala světu tolik skvělých a výrazných osobností, museli rozhodovat o tom, zda bude prezidentem Zeman nebo Schwarzenberg. To je přece naprosto tristní výsledek rozhodování mas zpracovaných politickým marketingem.
Všimli jste si, že když Zeman mluví do televize, tak má dvě hlavy? Druhá hlava mu vyrostla nad pravým ramenem. Tato hlava je o něco mladší a má brýle, jaké nosily hlavní postavy seriálu Inženýrská odyssea. Pořád se usmívá a také servilně pokyvuje, zejména když pan prezident říká něco moudrého, což je prakticky pořád. Někdo tvrdí, že je to prezidentův mluvčí Ovčáček, který tak vniká do prezidentovy intimní zóny a možná ještě někam dále do jeho nitra, ale já si myslím, že se jedná o tuningový projekt teamu hradních lékařů, který mu přišil na rameno ještě jednu hlavu oddělenou z nějakého hipstera za účelem zvýšení myšlenkového potenciálu výsledného organismu.
Nyní na podzim rozdával pan prezident poddanému lidu medajle. Ke své škodě jsem to vydržel sledovat jen jednu minutu, po kterou pan prezident s dramatickými odmlkami dlouhými jako prodlevy v jízdním řádu metra v neděli sděloval národu něco zásadního, například že se Lucie Bílá zasloužila o stát. Pak jsem si teprve uvědomil, jak složitý úkol před panem prezidentem a jeho teamem stál. Není kde brát. Žijeme v nehrdinské, netvůrčí a nevědecké době. Lidé jsou posraní až za ušima. Od dopravní nehody ujedou, když hoří, utečou, když si politici vytírají prdele ústavou, drží huby nebo dokonce jásají. Tvořit nic nechtějí, aby to někoho neurazilo a zkoumat se smí pouze globální oteplování s tím závěrem, že existuje. Kdo rozumný by chtěl dostat od Zemana metál? To je jako blowjob od konžské prostituky nakažené aidsem a ebolou současně, je to sice fajn, ale co bude potom? Situaci může částečně kompenzovat větší počet vyznamenaných in memoriam, kteří se vyznamenání nemohou bránit, vyhýbat ani ho po čase vrátit, ale vyznamenávání zesnulých neplní funkci upevňování státu skrze předkládání pozitivních příkladů.
Ale Zeman si s tím poradil. Stačilo využít prostého kariérismu. Komunistická prokurátorka Marie Vodičková. Lucie Bílá. Muž v mikině, co na Hrad přišel přímo z rybolovu. Filip Renč, autor přehnaných patetických klipů pro Besip. Carl Horst Hahn. To je kurva spolek elit. Zvolna mi dochází, proč došlo k volbě mezi Zemanem a Schwarzenbergem.
Abych panu prezidentovi usnadnil příští rok práci, přináším seznam elit pro udělení medajlí na příští rok.
Duo Yamaha za zásluhy o stát v oblasti kultury a její automatizace. Ocenění současně napomůže upevnit pozici domácího hudebního průmyslu a zvýší zaměstnanost v Dubném. Z uměleckého hlediska se jedná o zhruba stejnou kvalitu jako v případě Lucie Bílé, formace je však daleko produktivnější a spotřebuje méně elektrického proudu.
Jan „Pup“ Bouchal. Za zásluhy o stát v oblasti bezpečné cyklistiky in memoriam. Cykloaktivista, který tak dlouho propagoval bezpečnou cyklistiku, až sám vlastní blbostí způsobil dopravní nehodu, při které se smrtelně zranil a potvrdil tak prakticky, že Darwin měl pravdu.
Tomáš Magnusek. Za zásluhy o stát v oblasti audiovizuální tvorby a proto, že disponuje sakem. V porovnání se Sedláčkem je také přímo Vláčilem moderní doby.
Věra Pohlová. Za zásluhy o stát, protože jednoznačně formulovala postoj establishmentu k novým hůře řiditelným a cenzorovatelným médiím.
United Nations Environment Programme. Za zásluhy o rozvoj pavědy. Podle UNEP mělo do roku 2010 pobíhat po Zemi 50 milionů klimatických uprchlíků. Plán se nedaří plnit, snad byl zaznamenán jeden klimatický uprchlík na Kiribati, takže jich ještě pár zbývá a asi se to tak docela nestihne. Prapříčinou problému je amatérské opomenutí populárního ekovědeckého operátoru „až“, který by napravil celou situaci a korigoval počet uprchlíků na dosažitelných „až 50 miliónů“. Co horšího, populace domněle ohrožených území naopak rostla. UNEP tváří v tvář tomuto epic failu vyzmizelo celou predikci ze svého webu. Takhle se dělá moderní věda a opět jednoznačná nominace na medajli.
Robert Rosenberg. Za zásluhy o stát, protože mu stál. Dlouze, tvrdě a vzpřímeně propagoval Českou republiku a dokázal obstát i v tvrdé konkurenci zahraničních kurev, v čemž většina tak zvaných politiků pravidelně selhává.
MacGyver českých kuchyní Láďa Hruška. Medajle za hrdinství. Balancovat na hraně pyrotechniky, chemického inženýrství a kulinářství a ještě ty odpornosti po sobě jíst vyžaduje jistě odvahu.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)