Pomocí srovnávače nabídek jsem našel na pražském letišti jedinou možnost, jak si na svůj víkend v ČR půjčit normální auto, tj. aby to nebyla škodovka, ale ani aby to nebyla velká černá „prémiová“ limuzína. Radostně jsem našel jednu možnost, a to Hondu Civic mk10. Říkal jsem si, že obvyklá poznámka „nebo podobné“ nebude uplatněna, protože tam snad Civica mají, jinak ho nefeedovali do srovnávače. No, a tak jsem dva dny strávil za volantem Škody Karoq.
Jako každý motorista i Já jsem musel začít řešit situaci,jestli investovat do servisu svého vozu,nebo pořídit něco novějšího. Vzhledem k tomu,že mé vozidlo byl ročník 96 a servisní náklady nebyly nijak vysoké,začaly být čím dál častější. A tak jsem si řekl,pořídíš něco novějšího.
Přestože zde je hodně článků o autech, tak o těch z Japonska je tu poskrovnu a o Hondě jsem zde za pár let nenašel nic. A tak se to pokusím napravit krátkým pojednáním o stroji, který mi slouží téměř sedm let. Předem napíšu že nejsem technik, takže budu auto hodnotit z uživatelského hlediska a dozvíte se něco kolem oprav, které jsem absolvoval.
Fiat Freemont je u nás docela běžné a oblíbené auto, ostatně nějaké recenze byly i tady na D-FENSu. Zajímavé na něm je to, že ačkoliv podle diskuzí by ho skoro všichni chtěli s benzínovým šestiválcem Pentastar, který stál na korunu přesně jako silnější dvoulitrový diesel, tak v reálu na to neměl koule téměř nikdo. O co tedy ropáci přišli a jak tenhle převlečený Dodge jezdí s motorem, který do něj tak nějak přirozeně patří
Dnes budeme probírat jedno echt české auto, totiž korejce i30. Když jsem zamýšlel napsat tento článek, tak jsem zaváhal. Řeč už tady o něm totiž byla asi šestkrát. Nicméně toto nebude recenze, ale jen jakýsi bodový report z několikadenního užívání, tak snad to zvládnete.
Předloni na podzim jsem si z Floridy dovezl model z roku 2015. A jelikož začíná pěkné počasí a s ním i vyjížďky, tak pro ty, kteří by přemýšleli o Mustangu, především o této levnější verzi, pár postřehů.
Koupila jsem si ho v roce 2017 a recenzovat jsem ho nikdy nechtěla, protože se to musí zažít, tak o čem bych psala. Jenže když jsem ho včera dopoledne vytáhla z garáže s tím, že jedu prohnat koně – upřímně jsem chtěla být chvíli sama a pána celkem chápu – já ujela jen „zbytečných“ 220 km, tak jsem si řekla, že bych ten článek nakonec napsat mohla.
K sepsání tohoto článku mě dovedla nutkavá potřeba se podělit o dojmy, které ve mně tento vůz po zhruba roce provozu zanechává. Jelikož drtivá většina na netu popisovaných motorizací jsou chrochtáci s jejich specifickým jízdním a akustickým projevem, který není paušálně na modelovou řadu přenositelný, věřím, že tahle recenze, jestli tomu mohu tak říkat, bude přínosná pro motoristy, kteří v naftě budoucnost neviděli nikdy a mají rádi o trochu víc koní pod kapotou.