Tento článek by vás měl trochu uvést do možností PČR a MP u nás, tedy co se jejich technických možností měření rychlosti týká. K napsání mě přiměl fakt, že se občas setkávám s tvrzeními „ten novej Pasát tě změří na dva kilometry“, že se měří z vrtulníků, nebo že se bude měřit dokonce z dronů a podobnými urban legend a taky fakt, že o tom trochu vím.
Nezávislá média nás minulý týden avizovala o dalším z mnoha úspěchů státních orgánů v boji se silničními piráty. Povolenou rychlost v klimkovickém tunelu týdně překročí dvacet tisíc aut, je proto třeba zaměstnat více úředníků, aby měl kdo vybírat pokuty.
Ministr Ťok a ministerstvo dopravy předstírají, že by jako rádi zavedli automatické měření rychlosti na dálnici, ale že vlastně neví kde, neví jak a hlavně že je to jen po dobu oprav a na úsecích, kde je omezená rychlost. Ve skutečnosti přípravy jedou na plný plyn. Jsou známa místa, kde se bude měřit a především bylo rozhodnuto, kdo se na tom napakuje.
Vážení čtenáři řidiči, na následujících řádcích vám přiblížím jednu rychlostní past, kterou nově oplývá městečko Dobříš nacházející se přibližně 40km jihozápadně od Prahy.
Tento článek bych rád pojal jako první ze série článků pojednávajících o tom, jak městské a obecní policie nakládají s jejich oprávněním měřit rychlost a jaké myšlenky se honí hlavou obecním představitelům, když utrácejí veřejné peníze za radary.