Zatím se zdá, že ano. Slovo „zatím“ je přitom velmi důležité.

Na téma dětské práce jsem již absolvoval mnoho nejrůznějších diskusí, jejichž rozsah byl více či méně pokryt mnoha díly známých libertariánských autorů; včera jsem se však účastnil jedné, která mě donutila zamyslet se nad tím, kde jsou vlastně limity toho, co je ještě přijatelné a co bychom už měli odsuzovat. S ohledem na to, že článek pojednává o věcech, které běžně vyvolávají silné emoce, prosím čtenáře, aby se snažili pokud možno zachovat chladnou hlavu; ač očekávám, že většina lidí mé názory zavrhne jako naprosto nepřijatelné, budu rád za každého, kdo se nad nimi analyticky zamyslí. Začněme tím, na čem se […]

V komentářích pod Kilmorovým článkem se nachází panoptikum ekonomických omylů takové kvality a koncentrace, že o tom prostě nemohu nenapsat; Kilmore ve svém textu velmi správně kritizuje státní financování výzkumu, avšak obávám se, že nedostatečně objasňuje a vysvětluje základy, ze kterých vychází, čímž dává prostor k reakcím naprosto nesmyslným, avšak extrémně rozšířeným. V tomto článku hodlám vyvracet tyto známé omyly v obecné rovině; ačkoliv pro jejich reprezentaci budu využívat citace z výše zmiňovaných příspěvků, nejedná se primárně o polemiku s jejich autory, nýbrž se všemi zastánci daných názorů. Obhajoba státem financovaného výzkumu: Súkromných investorov prevažne iba zaujíma zisk. Veľa úžasných […]

Činnost některých rádoby ochránců přírody sarkasticky a přiléhavě popisuje věta: „Zabij bobra, zachráníš strom!“ Ač je slaboduchost takového konání evidentní, tvrzení alespoň nepostrádá vnitřní konzistenci, což z něj dělá podstatně menší hloupost, než jakou představuje zcela vážně míněná výzva: „Burn Horns – Save Rhinos!“ A s ohledem na to, že ZOO Dvůr Králové je do značné míry financována z příspěvků nedobrovolných, ke kterým byli nevinní lidé donuceni hrozbou násilí, nemusejí se představitelé zoo obtěžovat s nějakým rozumným hospodařením, neboť z cizího krev neteče, takže se mohou s klidem a vymaštěnou modelkou celí vysmátí připojit k rituálnímu pálení nosorožčích rohů. Představte […]

Už poměrně dlouhou dobu potkávám na svých cestách Internetem nejrůznější články a videa pojednávající o zrůdném bankovnictví, které zatěžuje nevinné lidi dluhy takovým způsobem, že úroky z těchto dluhů nemohou nikdy být splaceny (naposledy jsem to zahlédl v tomto článku a diskusi pod ním); toto tvrzení samozřejmě podporuje řada rádoby vědeckých vysvětlení, matematických pseudorovnic, zdůvodnění vypadajících na první pohled logicky a většinou to bývá celé podáváno jako šílený underground, což je dobré pro získávání podpory mladších čtenářů a diváků. Rozhodně se nechci ani v nejmenším zastávat bank, neboť současné státem kartelizované bankovnictví považuji za skutečně zrůdné; rozhodl jsem se však […]

Je tomu už skoro rok, co došlo na Kypru k legální organizované loupeži za bílého dne; ti, kdo měli u kyperských bank úspory přesahující určitý obnos, o ně byli okradeni ve velkém. Mezi reakcemi na tuto událost se tehdy objevily celkem opodstatněné obavy, že šlo mimo jiné o zkoušku toho, co všechno poslušní občané ještě snesou (či dokonce s nadšením uvítají); reakce veřejnosti na tento typ zlodějiny byly však kupodivu veskrze odmítavé (ačkoliv loupeže v podobě nejrůznějších daní jsou obvykle vítány a za zloděje jsou dokonce zcela absurdně označováni ti, kdo se okrást nenechají), takže se na nějakou dobu mohlo […]

Poslední dobou se lze dočíst mnoho znepokojených až zlostných názorů na kyperskou loupež. Je to relativně velký skandál, krádež za bílého dne; kupodivu se nikde moc nekoná -alespoň ne ve velkém měřítku- nadšené hýkání lůzy, která by takovému loupení tleskala. Většina rozumných lidí jej více či méně odsoudila. Proč vlastně? Na první pohled se zdá tento názor pochopitelný. Lidé měli v bankách uloženy své úspory, které jim byly sprostě ukradeny. Taková loupež je samozřejmě neomluvitelná. Jedná se o zásah do vlastnických práv mnoha jednotlivců a ožebračení nevinných. Navíc se jedná o vytvoření nebezpečného precedentu, který by se mohl opakovat; a […]