ekonomie

Z perspektivy bájné Atlantidy

Pojďme si zahrát hypotetickou hru; myšlenkový experiment. Představme si, že se na Zemi objevila staronová civilizace. Bájná Atlantida se kdysi vážně ztratila pod mořem, ale její obyvatelé byli již tehdy dost technologicky vyspělí na to, aby mohli dlouhé stovky let přežívat ve svém podvodním světě; a za ten dlouhý čas své technologie ještě výrazně vylepšovali, takže jsme pro ně více méně křováci. Někteří z nich nás však zatoužili poznávat, čímž existenci Atlantidy odkryli; a začalo civilizační poznávání, ba dokonce výměnný obchod.


Libeňský most a ekonomická kalkulace

Libeňský most je důležitou součástí pražské dopravní infrastruktury (určitě proto, že se přes něj jezdí z Paralelní Polis do Satoshi Labs xD); zároveň má také svou historickou a uměleckou hodnotu. Most však nestačí jen postavit, je třeba jej i udržovat; a kdo by bez státu desítky let kašlal na opravy? V důsledku soustavného zanedbávání údržby této stavby režimem současným i minulým se nyní stav zhoršil tak moc, že je více méně výhodnější most strhnout a (širší) postavit znovu; takhle hospodárně totiž funguje stát, což by si měl uvědomit každý, kdo používá argument, že stát potřebujeme kvůli plánování v dlouhodobém horizontu.


Čemu nerozumím…

…a na co bych se chtěl zeptat těch, kteří rozumí, pokud tedy vůbec někdo. Holedbal se již vypoklonkovaný ministr financí, že v loňském roce bylo dosaženo „přebytku“ státního rozpočtu. Dle optimistických zpráv našich velice důvěryhodných „sdělovacích prostředků“ dochází v první polovině tohoto roku k rychlému růstu ekonomiky i hrubého národního produktu, a rozpočet je údajně opět „přebytkový“.


Vykořisťování

O dětské práci (až do krajnosti) jsem psal před více než rokem; reakce čtenářů byly spíše emocionální než racionální, neboť se jedná o relativně citlivé téma. Nyní bych se rád věnoval něčemu docela podobnému: Mnoho lidí vnímá jako problém „vykořisťování“ pracujících lidí v chudých částech světa; a protože tam, kde je chudoba, typicky bývá celkem běžná i dětská práce, samozřejmě se toto téma týká i dětí. Mám například kamarádku, která nechce kupovat určité produkty vyrobené zoufalými lidmi v otřesných podmínkách; tedy otřesných v porovnání s těmi, na které jsme zvyklí teď a tady.


Čapí hnízdo

Kauza Babišovy luxusní hotelové farmy poslední dobou bublá naším mediálním prostředím; zatímco jeho odpůrci poukazují na faktickou stránku věci, tedy že Babiš dostal (opět další) dotaci (ne že by ročně nedostával miliardové dotace na Agrofert, takže kam se hrabe nějakých padesát mega na hnízdečko), ministr financí a bývalý eSTéBák vymýšlí, jak z toho vykličkovat a koho označit za papírového příjemce oněch peněz z EU. Osobně si však myslím, že otázky, které se v souvislosti s touto dotací řeší, jsou celkem irelevantní; proč?


Berou stroje lidem práci?

Již stovky let se opakovaně objevují jedinci, kteří varují před technologickým pokrokem, neboť tento bere lidem práci; nahradíme-li prý příliš mnoho lidských pracovníků stroji, se zlou se potážeme, mraky nedobrovolně nezaměstnaných zaplaví společnost. Už v dobách, kdy ještě drtivá většina populace pracovala v zemědělství, v němž začalo postupně docházet k modernizaci, se objevovali proroci zvěstující zkázu; ta se však nekonala, místo toho došlo k průmyslové revoluci, v důsledku níž se pracovníci z polí přesunuli do továren, kde si mohli na své živobytí vydělat lépe. Nyní to ale prý bude jiné a technologický pokrok vytvoří armády nezaměstnaných žijících v bídě.


Dětská práce; až do krajnosti

Na téma dětské práce jsem již absolvoval mnoho nejrůznějších diskusí, jejichž rozsah byl více či méně pokryt mnoha díly známých libertariánských autorů; včera jsem se však účastnil jedné, která mě donutila zamyslet se nad tím, kde jsou vlastně limity toho, co je ještě přijatelné a co bychom už měli odsuzovat. S ohledem na to, že článek pojednává o věcech, které běžně vyvolávají silné emoce, prosím čtenáře, aby se snažili pokud možno zachovat chladnou hlavu; ač očekávám, že většina lidí mé názory zavrhne jako naprosto nepřijatelné, budu rád za každého, kdo se nad nimi analyticky zamyslí. Začněme tím, na čem se […]


D-FENS © 2017