Zvedám rukavici kolegy Banunga a odpovídám na jeho článek s názvem Ta technika se nějak s..e.
Posledních x let mám dojem, že si majoritní většina stěžuje na fakt, že zakoupené věci jsou jaksi naprogramované tak, aby jejich životnost skončila těsně po záruční době. Nejsem technik, připouštím že se dají do jakéhokoli technického výrobku namontovat takové součástky, které vypoví službu v předem nastaveném časovém rozmezí. To pak dle názoru většiny populace způsobí, že lidem výrobek vypoví službu těsně po záruce a tito nešťastníci jsou nuceni koupit věc novou, protože oprava staré je tak nákladná, že nedává smysl. Je to začarovaný kruh a my jsme obětí ošklivých výrobců techniky kteří v honbě za vlastním ziskem produkují šmejdy (c) a ničí životní prostředí odpadem.
Já půjdu proti tomuto názoru a uvedu svoje osobní zkušenosti.
Mobilní telefony
Vystřídal jsem jich nespočet, poslední dobou mám tak asi jeden do roka až roku a půl a starší kousky odevzdávám ženě. Za těch asi 15 let co žijeme s mobilním telefonem, měly telefony dvě závady: kousek od HTC, Desire HD, a to s vadnou mechanikou ovládání hlasitosti. Opraveno v záruce. A pak HTC Sensation po asi 3 letech vadný displej (používala matka). Starší kousky které má žena fungují bezproblémově i když s nima tříská o dlaždičky. Celkový stav na trhu s mobily mi vyhovuje – než se něco stačí rozbít, většinou jde telefon do jiných rukou. Ale věřím že i v jiných rukou většina mobilů ještě dlouho drží, řekl bych že hodně přes dobu kdy je morálně zastaralý. Tady musím připustit, že morální zastaralost je subjektivní veličina, pro mne u mobilů nastává kolem 3 let věku přístroje.
Televize
Zde je jeden z hlavních důvodů proč jsem se rozhodl napsat tento článek. Jsem mírně naštvaný na svůj televizor – plazmový Panasonic. A to nikoli proto že se pořád s..e, ale protože ne a ne po 8 letech vypovědět službu. Z pohledu roku 2015 je tahle televize dědečkem. Stará technologie, úhlopříčka legračních 94 cm, ale ta bedna, přestože hraje skoro od rána do večera (díky za sportovní kanály) ne a ne odejít do věcných lovišť. Už už jsem si chtěl k Vánocům udělat radost a pořídit si něco pro potěšení oka s propojením na internet a všema těma blbostma co prý dle levicových intelektuálů člověk vůbec nepotřebuje ale přesto je zmasírován reklamou kupuje. Ale protože nejsem Rockefeller ani Babiš, ekonomická stránka zvítězila a když bedna hraje, cestu do elektronkového pekla si ještě nenašla, a to přesto že milý pan Singer mne k nákupu stimuluje vykrádáním bankovního účtu, kulantně řečeno inflací.
Měl jsem dříve televizi, CRT, odevzdána tchánovi, odešla po solidních 11 letech, oprava byla za pár kaček, ale už i tchán zvážil že se chce dívat na něco lepšího. Předchůdce mé současné plazmy bylo malé LCD které sice odešlo do roka, ale na pány v Datartu se nelze zlobit, protože ve lhůtě 30 dnů mi ji nedokázali opravit, a tak jsem vyfasoval full cash back a za něj pořídil plazmu. Mám doma i další telebedny, hrajou pár let (Grundig LCD asi 5 let, Samsung LCD asi 3 roky) a není problém.
Další technika – Philips nebrat
Máme doma celou řadu další techniky. Receiver Onkyo, bezproblémový chod asi 8 let, DVD Onkyo to samé. Bezproblémový je také HDD recorder s VHSkou a DVD značky Panasonic. Tahle technicky dávno překonaná záležitost funguje asi 10 let. Lednička bez problémů fachá asi 8 let. Pračka 3 roky. Držákem je taky 8 let starý kávovar Siemens. Mechanika mlýnku na zrnka kávy stále v pohodě. Zde bych nějakou tu poruchu předpokládal a asi bych si už koupil nový exemplář.
S čím snad jedině nejsem spokojen jsou výrobky značky Philips. Měl jsem jich doma už dost. Nejsem fanouškem téhle holandské značky, pořizovali jsme je jen díky tomu že jsme na ně shodou okolností měli slevu cca 40%. I tak ale pochybuju, že se ta sleva vyplatila, protože výrobky Philips u mne vykazují vysokou míru poruchovosti. Za dobu cca 10 let mi relativně předčasně odešly dva elektrické zubní kartáčky, minimálně jedna mikrověž, malý přehrávač CD u rodičů a i jednoduchá věc jako radiobudík má velmi nespolehlivé kontakty v otáčecích ovladačích nastavení času. Prostě Philips už v žádném případě brát nebudu.
Shrnutí
Abych to shrnul, rozhodně nesdílím pocit, že výrobci techniky vyrábí šmejdy co vydrží dva roky a měsíc a pak vypoví službu. Bylo by naivní myslet si, že si nechtějí honit vlastní kapsu, ale zde, protože trh s elektronikou je relativně málo regulován státem, je jedinou cestou, jak si výrobce může honit kapsu, že se bude chovat dle nějakých zprůměrovaných požadavků svých zákazníků. Když neberu v úvahu značku Philips, tak dnešní výrobky drží z mého pohledu nad očekávání. Výrobci samozřejmě nejsou motivováni, aby vyráběli věci co vydrží 20 či více let. Já od nich tuto trvanlivost rozhodně nečekám a jak už jsem uvedl, mohu být i lehce zklamaný že mi výrobky drží dlouho poté, co zastarají morálně. Já si totiž čas od času chci udělat radost nákupem nějakého nového kousku s tlačítky, páčkami a displejem. Podle mě právě proto, že výrobci nejsou nuceni investovat do větší trvanlivosti svých výrobků, mohou svoje kapacity směřovat do vývoje stále nových hejblátek, které může hodně old-school kolegů co chodili do kroužku mladých elektroniků považovat za zbytečné, já ale tento trend považuju za pozitivní. Není moc oblastí kde bych mohl celkem s klidem prohlásit, že „Zde je trh ještě vpořádku“. Trh s elektronikou takovým dle mého je.
A ještě doslov: Včera (21.2.2015) jsem se dočetl, že ve Francii se chystá zákon, který prohlásí za trestný čin, když výrobce techniky přidá do výrobku nějaké to kurvítko, které záměrně zkrátí jeho životnost. S tímto zákonem nemohu souhlasit. Bude to mít ten důsledek, že výrobci budou mít menší zisky a tedy méně kapitálu k investicím do nových výrobků, které mi přináší radost.
01.03.2015 Jirikor
(1x známkováno, průměr: 3,00 z 5)