T72 M4 CZ – konkurenceschopnost

Featured Image

Ať už je váš názor na potřebnost tanků v AČR jakýkoli ještě stále jsou v její výzbroji. Myslím že není od věci podívat se podrobněji za co se vlastně oněch 4,5miliardy utratilo a jestli to v porovnání s konkurencí alespoň trochu stálo za to….

Možná to bude trochu kruté, neprofesionální a pro znalce bojové techniky porovnávání neporovnatelného, ale T-72M4CZ jsem postavil proti tankům Leopard 2A6 a M1A2 Abrams.
 
 

Ekvivalent testu Octavie RS vs. BMW M5 :)

Ale vše není tak jednoznačné jak se může zdát…. Odpověď na otázku zda se “tuning“ (již v době zahájení projektu) zastaralého tanku vyplatil, či nikoli jsem se snažil nalézt porovnáním jakžtakž dohledatelných, základních  TTD.

A je pravdou že jsem, možná lovil o “level“ výš, ale i tak některé výsledky překvapí. Je ovšem potřeba také říct, že jsem měl s hledáním exaktních údajů trochu problémy – ne že by na ně byl pan google skoupý, spíš naopak. Kolikrát jich bylo tak moc a natolik odlišných, že bylo těžko dobrat se údaje nejpravděpodobnějšího.

Je to dáno hlavně tím, že bojová technika má velký “image faktor“ a nejeden stát/výrobce se buď snaží zatloukat a mlžit co to jde, nebo naopak až okatě marketingově přehánět. Příkladem může být údaj o pravděpodobnosti zásahu cíle při pohybu (některé tanky snad střílí se 110% přesností), tloušťka pancéřování (některé zdroje se liší až o 200%),  průbojnost střel (až o 50%) atd.

Také jsem všechny, pro někoho možná důležité veličiny neuvedl, nedohledal, nebo na ně prostě zapomněl. A je také jasné že u bojové techniky, vstupuje při její vlastní akci do hry tolik faktorů, že prostá nadvláda v suchých údajích výkonnostních parametrů nestačí.  Jako malý “hint“ se doporučuji podívat na dojezd některých tanků a představit si co by se stalo kdyby např. vázlo zásobování palivem…

1)
Síla pancéřování se udává jako ekvivalent tloušťky homogenní oceli která by poskytla stejnou ochranu jako pancéřování skutečně přítomné. Totiž žádný tank nemá nikde 1000+ mm oceli, ale různou kombinaci ocele, keramiky, plastu, kompozitu, popř. reaktivního pancíře který je navíc často skloněný – a vzhledem k tomu že nejsou ujednocené zkoušky průbojnosti (na jakou vzdálenost, čím, do jak skloněného materiálu) pro všechny zde uvedené tanky a navíc si každý výrobce rád pár mm přidá, je v údajích pěkný bordel :)  Aby toho nebylo málo, je odolnost různá, vůči různým působením. Jsou dva hlavní druhy protipancéřové munice co se mechanismu účinku týče :

CE (Chemická Energie) , většinou  munice typu HEAT, pancíř neprobíjí, ale “propaluje“ směrovaným výbuchem speciálně tvarované nálože. Na tomto principu pracují téměř všechny RPG a PTŘS. Například populární RPG-7 je schopná propálit 330mm homogenního pancíře. Jejímu účinku lze efektivně čelit např. reaktivním pancířem (ony “kostky“ na tanku, které na výbuch reagují “protivýbuchem“), představným pancířem (tenké pláty pancíře,pletivo, řetězy, které střelu předčasně iniciují a tím sníží její účinek), nebo aktivními systémy jako ARENA a TROPHY, které střelu fyzicky zlikvidují – neplatí pro tankové HEAT, ty jsou moc rychlé.

KE (Kinetická Energie) , většinou munice typu APFSDS s podkaliberním penetrátorem z tvrzené oceli, wolframu, nebo ochuzeného uranu – probíjí pancíř kombinací vysoké kinetické energie (rychlosti, váhy) působící na malou plochu (proto podkaliberní), k dosažení ochrany před KE je zapotřebí více vrstev pancíře a jeho hmoty, popřípadě lepší zešikmení pancíře. Nic jiného nepomáhá – ani reaktivní ochrana, ani aktivní systémy jako (ruská ARENA, izraelský TROPHY). Ovšem munice využívající KE je (až na malorážové výjimky ze strany bitevních letounů) odpalována téměř výhradně z jiných tanků. RPG a PTŘS využívají hlavně CE.

2)
Údaje jsou platné pro přední část věže

3)
Zde se nejspíš jedná o údaje bez reaktivního pancíře a s ním.

4)
Vzhledem k tomu že jsou všechny uvedené druhy munice vcelku novinky jsou jejich hodnoty buď k nedostání, nebo sporně vypočítané na základě znalostí municí předchozích generací a porovnání jejich rychlostí a rozměru. Jako příklad slouží munice 125/EPpSV-97 – na stránkách army.cz je její průraznost uvedená jako 1,6 násobek průraznosti staré sovětské munice BM-15 (jejíž údaje známe vcelku spolehlivě), odtud tedy 540mm, jinde je zas uveden údaj až 880mm, který ovšem může být marketingovým tahem – i když je pravdou, že se nejspíš jedná o kvalitní munici, vyvíjenou ve spolupráci s Izraelci a vyráběnou v Synthesia pardubice.

5)
Jedná se o dostřel na který lze efektivně vést palbu – tzn. vzdálenost po kterou stranová, či výšková odchylka zbraně nepřevýší rozměr cíle (jde-li o tank, většinou se počítá čtverec 2x2m). U T-72M4CZ je dost limitována vlastní (ne)kvalitou použité zbraně 2A46, jež s sebou nese sovětské dědictví menší přesnosti a životnosti než je tomu u vynikajících výrobků firmy Rheinmetall.

6)
Těch 5000m je zřejmě opět marketing, na takovou vzdálenost je údajně možné vést účinnou palbu municí LKE 2 DM53, i když je pravdou  že kanón i systém řízení palby tanku Leopard 2A6 nekvalitní rozhodně není.

7)
Zde jsou ty 3000m již reálnější, nejen že je to uvedeno jako efektivní dostřel munice M829E3, ale v první válce v zálivu  bylo skutečně zaznamenáno zničení iráckého tanku na tuto vzdálenost. A to starší municí ve starší verzi Abramsu, takže to můžeme brát jako reálné.

8)
Je třeba říct, že současná, docela vysoká (účetní) cena, jež se pohybuje okolo 136mil. Kč je z velké míry způsobena velkým rozdílem mezi plánovaným (352) a realizovaným (30+5) počtem. Jen pro zajímavost – prvních 10 tanků vyšlo na 150 mil. á kus, zbylé na 120 mil. á kus. Kdyby se realizoval původní počet, je jednotková cena jinde.

Závěrem bych rád podotkl že jako military fetišista mi tank přijde jako rajcovní a nenahraditelná věc i na současném bojišti. Stále ještě neexistuje jiný prostředek, který by na zemi poskytoval takovou kombinaci mobility, ochrany a palebné síly jako tank. Sice žádný sám o sobě válku nevyhraje a město nedobyje (pokud se nepůjde tímhle směrem :) ), ale rozhodně v tom nemálo pomůže.

Nedostatky jež jsou mu (například při podpoře pěchoty ve městě) vytýkány pramení z toho, že je tank studenoválečnicky brán hlavně jako protitanková zbraň a má díky tomu pro některé úkoly nepraktickou hlavní zbraň. Až se však opráší třída  “pěchotního tanku“ – vozidla s odolností tanku, ale s praktičtějšími zbraněmi do města (granátomety, malorážové kanóny, minomet) navíc třeba se schopností převážet pěchotu, nebudou rozhodně “kulturním přežitkem“. A určitě se uplatní i v současných ( a budoucích ) šarvátkách s (nejen) musulmany.


12.08.2009 Drewid

Zdroje :

http://www.defense-update.com
http://mainbattletanks.czweb.org
http://www.fprado.com
http://forum.valka.cz
http://www.army-technology.com
http://www.pmulcahy.com
http://www.defencetalk.com
http://www.fas.org
http://www.army-guide.com
http://www.palba.cz/
http://www.army.cz
http://fofanov.armor.kiev.ua
http://mbt.webgarden.cz
http://en.wikipedia.org
http://militarium.net
http://www.militaryphotos.net
 
 
 
 

12345 (11x hodnoceno, průměr: 1,82 z 5)
3 828x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017