Současný stát si usurpuje právo mluvit lidem do jejich hobby. Tito lidé jsou poté nuceni k ukojení svých hobby dočasně narušovat svobody a práva ostatních lidí. A přitom zcela zbytečně.
Jak docílit toho aby lidé mohli svá hobby provozovat a nenarušovali přitom cizí práva a svobody?
Dle mne existuje i v současné době realizovatelné řešení. Dokonce i buzerační moloch stát by na tom netratil. Co mám na mysli? Zřízení „svobodných rezervací“, kde by bylo možno beztrestně požívat všeho, co prorežimní ovčané považují za „špatné“ a „morálně závadné“.
V mém modelu by ona území byla v dostatečné vzdálenosti od „slušných lidí“, nejlépe v nějakém bývalém vojenském újezdu. Celá rezervace by byla dostatečně oplocena, střežena a vybavena všemi výdobytky neoorwellovské civilizace.
Do rezervace by se přesunuly následující služby :
– poskytovatelé sexuálních služeb
– poskytovatelé hazardních her
– poskytovatelé všech drog
– poskytovatelé zabezpečujících a provozních služeb
Princip by byl následující. Vstup do rezervace by byl povolen jen zletilým, svéprávným a neozbrojeným osobám. Odcházet z rezervace by mohly jen po osobní prohlídce (zda nevynášejí ven drogy) a po testu zda-li nejsou pod vlivem drog. Až poté by mohli usednout do svých vozů jenž do té doby stály na hlídaném parkovišti mimo rezervaci.
Jak by ona rezervace svobody vypadala? Představuji si ji jako malé městečko plné heren, lékáren s kvalitními drogami, night klubů, relaxačních zón (pro lepší požitek z tripu), kliniky (pro ty co to přeženou), hotelů (nepředpokládá se jednodenní pobyt) a vězení (pro ty zlobivější). Z veškerých poskyovaných služeb by šlo paušální výpalné státu, řekněme 20%.
Pro případné kritiky nerealizovatelnosti takového výběru – nevidím problém v tom, aby se i sexuální služby vypisovaly na fakturu. Eventuelně si finanční úřad může (za pomoci utajené návštěvy svého pracovníka) provést kontrolu, zda-li se dvouhodinová piss party se dvěma těhulkama a rotvajlerem nefakturuje stejně jako hodinová klasika. Aby se zamezilo možnému podvodu s nákupem drog, lékárny z rezervací by zboží objednávaly přes celní správu, jež by následně objednávku přeposílala příslušným farmaceutickým firmám. Takhle by byl tok zboží pod dokonalou kontrolou nezkorumpované státní složky. Ostatně si myslím, že celní správa má s drogami nemalé zkušenosti a jistě i tento svůj úkol splní efektivně. S pořádkem v rezervaci by nebyl problém, každý návštěvník by mohl být pod takřka absolutní kontrolou. Vstupem by zároveň souhlasil i s jistým omezením svých základních práv – pokud by se dral ven, ještě pod vlivem. Měla by ochranka pravomoc jej „do vystřízlivění“ internovat v místní věznici. Tím by se zaručila nulová společenská nebezpečnost klientů.
Veškeré služby na území rezervace (včetně té nedobrovolné internace) by byly poskytovány jen za úplatu. Pojištění by platilo jen pro ten účel zřízené.
V reálných dopadech takové rezervace vidím jen samá pozitiva. Bývalé vojenské újezdy jsou povětšinou nehezkými prdelemi světa, se zchátralými domy a mizernou infrastrukturou. Takto by vznikl nový impuls pro investice do dané oblasti. Mnoho lidí by získalo práci (ochranka, hotelový personál, prostitutky, barmanky, doktoři, lékárníci a jiná sběř). Pro stát by se to mohlo stát zdrojem nemalého příjmu – vojenské újezdy nezřídka disponují i letištěm, proto by se klientela mohla dovážet i z dalekých zemí. Jelikož by služby nebyly limitovány nelegálností, mohla by jejich kvalita razantně stoupnout, při současném snížení ceny. Přitom mezi „normální lidi“ by se návštěvníci těchto rezervací dostávali jen zcela „normální“, takže ani riziko nějaké druhotné kriminality by nevznikalo.
Jediné co tomuto plánu stojí v cestě je politická reprezentace s předsudky a bez koulí.
(Zatím nikdo nehlasoval)