5. listopad byl pro Američany hrozným dnem, přinejmenším pro některé. Došlo na další „mass shooting“, střelbu po náhodných bezbranných obětech. Střelba si vyžádala 13 mrtvých a 31 zraněných. Mohlo to však být mnohem víc.
Střelcem byl vojenský psychiatr palestinského původu Nidal Malik Hasan s hodností majora (!). Střelbu uskutečnil na amrádní základně Fort Hood, Texas, konkrétně v budově přípravného střediska. Tam se právě provádělo očkování vojáků proti malárii v souvislosti s plánovanou misí do Iráku, v jiné části budovy probíhaly přípravy na slavnostní akt. V souladu s platnými předpisy, kdy vojáci chodí v objektu základny neozbrojeni, neměl nikdo zbraň, s výjimkou Hasana. Ten si přichystal pistoli FN Herstal 5.7 a revolver Smith-Wesson ráže .357 Magnum. Zbraně zakoupil v prodejně v nedalekém městě a z odborného hlediska je zejména zajímavá volba pistole FN 5.7, která díky netradiční munici 5.7x28mm prý prostřelí vesty třídy II. Další výhodou této zbraně je rychlejší přebíjení a větší množství munice, které lze vzít s sebou, Hasan tedy chystal pořádnou party.
Není jisté, zda Hasan střílel z revolveru, ale z polautomatické zbraně FN vystřelil řádově desítky ran. Střílel po přítomných vojácích, podle některých svědků přitom provolával Allah Akhbar („Alláh je veliký“). Celou scénu popsal jeden z aktérů jako opakování toho, co viděl v Iráku. Někteří neozbrojení vojáci se pod palbou pokoušeli transportovat svoje postřelené druhy do bezpečí, jiní volili útěk nejkratší možnou cestou.
Policistka v civilu seržant Kimberly Munley právě vezla policejní auto do opravny, když slyšela hlášení o střelbě. Přijela na místo, obešla budovu a spatřila útočníka. Dvakrát na něj vystřelila ze služební pistole. Ten začal střílet na ní. V tom, co se dělo dál, se svědectví rozcházejí – podle jedné verze zasáhl Hasan policistku do nohou a ta upadla, podle jiné verze zalehla policistka sama ve snaze se krýt, každopádně v následujících sekundách byla policistka zasažena třemi ranami do obou nohou a do zápětstí, zatímco střelec byl zasažen čtyřikrát do horní části trupu. Ve střelbě dále nepokračoval.
34-letá Kimberly Munley, matka dvou dcer a pro svou malou postavu přezdívaná „Mighty Mouse“, patrně nikoho ze svých známých a kolegů svým zdravě agresívním zásahem nepřekvapila. Podle všeho není dobrý nápad plést se této dámě do cesty. Půl roku předtím nachytala poblíž svého bydliště zloděje a oznámila jim, že pokud půjdou dál, tak je zastřelí. V roce 2001 dostala z průšvihu svého parťáka jménem Appler, kterého ohrožoval zbraní řidič, se kterým se nepohodl. Kimberly je instruktorkou střelby a členkou SWAT teamu. Nejzajímavější se ovšem jeví skutečnost, že byla zařazena do programu ALERRT, jehož vyhlášení reaguje na události na vysokých školách, jmenovitě na Columbine High. Oficiální místa si totiž povšimla celkem zjevné skutečnosti, že policisté z hlídek nejednají a čekají na SWAT team, zatímco v budově řádí šílený střelec. Došlo tedy ke změně doktríny, kdy se v uvedeném programu učí „first responder“, tedy policista, který je na místě první, jak efektivně zakročit proti útočníkovi.
(Pozn. – Pohleďme, jak se oficiální místa poučila ze školních masakrů. Zdálo se, že jediným východiskem je regulace zbraní a vyhlášování „gun free“ zón v duchu Mooreovy nejznámější levičácké slátaniny. Tento přístup však byl pouze maskou politiků pro veřejnost, zatímco ozbrojené sbory pragmaticky usoudily, že útočníka se zbraní zastaví jen obránce se zbraní…)
Zranění policistky byla ohodnocena jako lehká. Podle všeho byla dnes (7.11.) propuštěna z nemocnice. Útočníkovi se tak dobře nevede. O Hasanově motivu se zatím jen spekuluje, má se za to, že rozhodující vliv sehrálo to, že Hasan měl odjet na misi do Iráku, přičemž s touto válkou hluboce nesouhlasil. Také se objevila zajímavá hypotéza, že Hasanovo jednání způsobila očkovací látka s názvem Lariam, vyvolávající u některých jedinců agresi. Vynořují se i různé jiné verze celé události, například že na místě byl ještě jeden střelec.
Zajímavé je, že vojáky musela chránit civilní osoba. Vojáci totiž na základně žádné zbraně nosit nesmějí, dokonce ani důstojníci ne. Je to dokonalá „gun free zóna“. Střelce zastavila první osoba se zbraní, která se tam objevila, jen shodou okolností dobře vycvičená policistka.
Vzniká zde určitá podobnost s masakrem na Virginia Tech, kde v zóně zákazu zbraní (zákaz skrytého nošení byl vyhlášen, aby se studenti, zaměstnanci a učitelé cítili bezpečně…) zastřelil ozbrojený student s žádným nebo minimálním výcvikem 32 lidí.
Armáda bude revidovat svoje vnitřní předpisy ohledně nošení zbraní, nechal se slyšet jistý její představitel.
Ovšem – protizbraňová iniciativa Brady Campaign je jiného názoru:
„Amerika zažila epidemii strašného násilí se zbraněmi v kostelech a synagogách, na pracovištích, ve sportovních zařízeních, na školách, univerzitách, policejních stanicích a nyní na vojenských základnách. Tato poslední tragédie, na těžce opevněné vojenské základně, by měla přesvědčit více Američanů, aby odmítli argument, že řešením násilí je ozbrojit více lidí a na více místech. Enough is enough.“
Já nevím jak vy, ale mě to přesvědčilo o pravém opaku. Bradyových gang se pokouší rétorikou a demagogií zamaskovat skutečnost, která je stále více zřejmá – „gun free“ zóny jsou nebezpečné právě pro ty, kdo v nich žádné zbraně nemají, a na druhé straně jsou atraktivní pro zbabělce, kteří útočí právě v místech, kde lze očekávat bezbranné cíle.
(Zatím nikdo nehlasoval)