Střední škola - zpět na článek

Počet komentářů: 90

  1. Neznám větší p*čovinu v našem školství, než druhý cizí jazyk. Jak já se s tím vytrápil. A k čemu to je? K hovnu. Stejně si už dávno nic nepamatuju. Konec hlášení.

    1. „Vytrápil“?!
      Zjevně za největší p*čovinu považujete jazyk mateřský.
      Není to nejoptimálnější. Ještě byste to měl dovykomunikovat.

      1. To je nějakej novej mluvnickej fašismus? Tenhle obrat se v naší lokální verzi obecné češtiny normálně používá…

        1. Je takova sorta lidi. Ja jim pracovne rikam korektori. Zpravidla k tematu prispeji leda tak velkym hovnem, ale dela jim dobre vozit se po ostatnich za pravopis.
          A kdyz nejde brat ani tam, tak aspon za preklepy, nebo diakritiku.

          Mozna se pletu, ale u nas ve skole byli nejlepsi na cestinu takovy ty humanitni jedinci. Jeste se dokazali nasrotit datumy v dejepisu, ale jak prislo na matematiku, fyziku atd, tak byli v hajzlu a nic nechapali. Musela prijit na radu brute force metoda biflovani.

          1. Tak tady ani nejde o pravopis, tam jsem chybu neudělal. Jim vadí už i kreativní tvarosloví.

          2. „Jeste se dokazali nasrotit datumy v dejepisu…“

            Data!

            1. Je to pravda, ale zároveň je to zavádějící. Nebylo by zřejmé, zda myslí informace, nebo pl. od datum.

            2. A je me to uuuuplne jedno ;)

              1. Asi tak…

                Dokážu napsat text na úrovni, po nějaké korekci i do tisku. Ale proč si mám hrát v běžným života na nějakýho kokota, co mluví jak knížka? A ostatně, proč si na něj hrát i při psaným projevu? Prostě mluvím a píšu, jak mi huba narostla, a dyž potřebuju, tak se dotlačím ke spisovnýmu textu.

                Spousta lidí, což je smutný, si myslí, že sou něco víc, dyž mluví jak nějakej profesůrek, a eště tak soudí ostatní. Já už v docela raným věku pochopil, že úroveň člověka nepoznám ani z toho, jak mluví, ani z nějakejch papírů, co kde nasbíral (ani co kde naplácal planýho textu do „odbornejch“ periodik, který nikoho nezajímají a nikdo je nečte), ale co reálnýho umí, co dokázal a kam se dostal. Něco, co reálně je poptávaný, co někdo chce.

                Kurva, já sem vlastně přirozeně dospěl ke kapitalismu :o)

          1. Kdyby se holčina nepokoušel o tu kůl výslovnost angličtiny, bylo by to docela fajn.

      2. Paskvily jako „nejoptimálnější“ pouštějí do éteru i televizní mluvící hlavy ve zpravodajských studiích. Je to velice smutné.

        1. Dneska toho do éteru pouští tolik nejenom tzv. média, ale ai v obchodu, reklamě, všude, je takovejch nesmyslů, kokotin a jazykovejch hrůz…očividně to málokomu vadí, no…

          1. Vadi to mnohym, problem je, ze ked sa ozves tak sa na Teba zosypu poucenia ako su uvedene vyssie, ved naco dolezita je myslienka, je to iba forma, ja som zasa dobry v niecom inom a podobne kokotiny.

  2. Mě celá střední bavila /až na klasické předměty samozřejmě/, maturita s prstem v řiti za 5.
    Nás do praxe opravdu připravili tak, že bez nějakého dlouhého vysvětlování jsme mohli zasednout „za ponky“ v RTVS a začít dělat. Nejdýl trvalo samozřejmě školení BOZP, protože síťový a v BTV tvrdý vysoký napětí. Nikdo se nás např. neptal, jestli umíme měřit s tím či oným měřákem-systémem, automaticky se čekalo, že nás ve škole, na tyhle obory specializované, všecko naučili.
    Semtam se samozřejmě mladej musel na některý věci „špeky“ starých vlků zeptat. Tenkrát nebyla žádná ostuda, zeptat se na něco speciálnějšího, co jsme ve škole nepotkali. Mnozí z nás to měli i jako koníčka a už na škole semotamo dělali nějaké menší melouchy. A oni staří vlci rádi pomohli, mladému kolegovi poradili věci a fígle, který se běžně laikům neradily a nevykládaly. Ale nikoho, ani jednoho z nás, fakt nikdo nemusel doučovat naprostý základy, to by tenkrát neprošlo..
    To bylo tím, že jsme měli skvělé kantory odborných předmětů a ještě skvělejší mistry OV. Ti druzí nás uměli -v dobrým- podusit, že si takový věci jeden zapamatoval nadosmrti.
    A co jsem mluvil s kolegy z příbuzných pracovišť /RTV vysílače, spoje, dráťák, automatizáci atd./, tak to měli tenkrát hodně podobně. Možná to bylo daný dobou. Škola, co by produkovala mizerné, do praxe nepřipravené lidi, by byla prostě přeobsazena, protože podniky o takové absolventy nestály.

    1. Mal som kolegu, ktory studoval vakuovku v Roznove tak 1986-90, spominal, ako ich tam dusili.. ale aj kopa srandy.

  3. Dal by se naznacit rok ukonceni studia? Z prezentaci mam nejaky tip a podle me jeste pred zavedenim Cermat maturit. Mate nejake info, jak se na teto skole zmenila vyuka kvuli priprave na tuto maturitu? Co odborneho se jeste vice zanedbalo a naopak jestli to melo aspon nejaky (matematika) prinos?

  4. Ovšem dálkové studium připravuje mladého člověka o všechny středoškolské radosti. Jako je lití po hospodách nebo blbnutí se spolužačkama.

  5. Polovinu z toho co autor zmiňuje jsme za mých časů ještě ve škole nebrali. Učili nás ale učit se a nacházet řešení. Pokud ale někdo neuměl odborný předmět tak rozhodně neprošel. Pamatuji protekčního syna jednoho herce, z protekce byl připuštěn k opravným zkouškám a po ztroskotání na zachrané otázce „nakreslete gratzův usměrňovač“ mu tlačenka ani řev ředitele (na onoho profesora) nepomohl, profesor ho vyrazil jak papírového čerta:-)

    Také si ale pamatuji, že když jsem se nechával jedním VŠ Elektro doučovat matematiku, která mi na rozdíl od fyziky nikdy nešla, tak jsem ho na oplátku zase já doučoval elektroniku. Protože na VŠ se více zabývali materiálem rezistoru než jeho funkcí v obvodu;-)

  6. SPŠ Elektrotechnická (silnoproud) v raných osumdesátkách byla dost ostrá škola. Lití v hospodách a blbnutí se spolužačkama jsme si moc neužívali. Spíš nekonečná řada nocí a víkendů strávených nad výkresy (tuší na pauzák) a laboratorními zprávami (text ručně podle šablonek, grafy na milimetrovém papíře). K tomu polovojenský režim na internátě … večerky, rozcvičky… Nicméně po maturitě jsem nastoupil do zaměstnání a po dvou týdnech jsem byl víceméně samostatný projektant silových vedení.

    1. dubraro:
      „…SPŠ Elektrotechnická (silnoproud) v raných osumdesátkách byla dost ostrá škola…“
      – – –
      Zcela jistě.
      A souhlas, že absolventi šli velmi často rovnou do ostrého provozu na poměrně náročné funkce…

  7. U nás v Horných Uhrách sú zrejme nároky na stredoškoláka nezrovnateľne nižšie…
    Odmaturoval som v r. 2007 (je to už dosť dávno? Sú to už staré zlaté časy alebo ešte nie?) na samé jedničky.
    Pak som vyštudoval Vysoké Učení (nie České).
    Pak som nastúpil do firmy, o kt. si myslím, že je pomerne solídna (nadnárodné IT, polovodiče – špička v oboru). Viacerí náborári z iných firiem mi povedali, že ľudí od nás berú okamžite, bez zdĺhavých „kolečiek“ a „pohovorov“.
    Takže si myslím, že úplný ňouma nie som.
    Navzdory všetkému som tak nabušený a sebavedomý, ako miestni diskutujúci, nikdy nebol. Ani pri maturite, ani pri pohovore. Vzorečky z hlavy nesypem jak tatrovka.
    A podľa článku mi popis školy príde primerane náročný, v niečom ma dokonca náročnosť prekvapila.

  8. Taky jsem chodil na střední. Podle mě se na to autor a většina diskutujících nedívá dobře. Kvalitu střední školy neurčuji tím, co nutí žáky umět, ale co umožní žákům se naučit. Taky jsem chodil na IT školu a vedle těch nejchytřejších lidí, kteří později úspěšně pokračovali na ČVUT, Karlovce a Masárně, maturovali i lidé, kteří si hned po maturitě otevřeli čajovnu, nebo se věnovali produkci gay porna. Nevadilo mi, že maturitu tam dostali i retardi, ale budu dosmrti vděčný vedení za to, že kdo chtěl, měl přístup v podstatě k čemukoliv v IT, nejen literatura, ale i technika, technologie a hlavně kantoři s praxí (často lidé, kteří výuku prováděli jen na přilepšenou, ale nejednalo se o kariérní učitele). Kdo nechtěl, nemusel toho využít, nemusel se to učit, a o to víc času a prostředků zbylo na ty, kteří do toho šli a naučili se, co je baví, i když to po nich nikdo povinně nechtěl. Když jsem potom přišel na Univerzitu, byl jsem během dvou semestrů pryč. Neschopní blbci, byrokrati a důchodci, kteří lpí na byrokracii, vzájemném fízlování a morbidní obscesi na matematice, kteří během ročního studia věnovali třeba programování (studium předmětu se zaměřením na programování) celkem 90 minut týdně, volnost nula, pevné koleje. Buď se budeš učit obsoletní sračky, nebo nebudeš mít titul. Takže autorovi bych doporučil uklidnit se, protože to vypadá že chybu v systému objevil včas a pochopil, že se musí vzdělávat především sám.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017