Strašlivá pomsta Kateřiny Katodové

Featured Image

Vím, že to D-FENS nemá rád, ale následující není můj vlastní text. Nemohl jsem ale odolat pokušení. Jedná se o e-mail zaslaný před nějakým časem mou dcerou majiteli sítě obchodů „Cool Boutique“ (ó, jak „cool“ a „in“), který svým pojetím na tyto stránky zcela zapadá.

Takže čtete-li tyto řádky, rozhodl se D-FENS pro jejich publikaci i přes jejich nepůvodnost. Tedy:

Dobrý den,

chtěla bych se s Vámi podělit o svoji zkušenost s nakupováním ve Vašem obchodě. Včera, to jest 28.2.2011 jsem přišla do Vašeho obchodu na Andělu s pevným rozhodnutím zakoupit si zde společenský oděv  u příležitosti návštěvy Státní opery.

Když jsem vešla do obchodu, nacházela se zde jen jedna zákaznice, která si sama  a bez jakékoliv asistence či zájmu ze strany Vaší zaměstnankyně zkoušela šaty.  Kupodivu si žádné nekoupila. Ve světle následujícího se však nelze divit.  Zájem Vaší zaměstnankyně byl totiž plně fixován na služební telefon (vřele Vám doporučuji důkladněji si prohlédnout telefonní výpis za minulý měsíc), po kterém šířila zásadní informace týkající filmu, který v nedávné době viděla na DVD. Konkrétně se jednalo o film Černá labuť. Přítomnost dvou klientek v obchodě Vaši zaměstnankyni nijak výrazně nerušila ve sdílení kinematografických zážitků.
 
Časový pres, ve kterém se nacházím, mě zbrzdil od původního záměru otočit se na podpatku a dát sbohem obchodu, který má zřejmě tak závratné příjmy, že si může klidně dovolit neobsloužit zákazníka, zato ale má dost  času  na  dlouhé telefonické hovory zaměstnanců o problémech tak závažných.

Tím ovšem do nebe volající drzost Vaší zaměstnankyně neskončila, ba co více, eskalovala. Zatímco jsem si zkoušela šaty, které jsem si vybrala (sama) a (sama) jsem si ze stojanu přinesla živůtek k těmto šatům, Vaše zaměstnankyně po telefonu sdílela své nelichotivé názory na zákaznice, které zde nakupovaly  přede mnou. Doufám, že Vám nemusím zdůrazňovat, jak NEPROFESIONÁLNÍ, ba přímo nevychované, arogantní a hulvátské  je takové chování v přítomnosti zákazníků.

 Po té, co jsem si (sama) vybrala šaty (sama) si je vyzkoušela a (sama) je pověsila na ramínka se Vaše zaměstnankyně uvolila odložit telefon a zeptat se mě, jestli snad nemám náhodou nějaké přání (!) Kupodivu jsem přání opravdu měla. Opravdu jsem si chtěla koupit šaty. Jak výstřední a nezvyklé  v obchodě se společenskou módou, že?  Bílé šaty, které jsem si vybrala měly jednu drobnou vadu na kráse a to, že byly špinavé. Z reakce Vaší zaměstnankyně jsem šla do kolen. Můžu je s klidem na duši hodit do pračky. Můj klid na duši byl v tu chvíli ten tam. Vaše zaměstnankyně se nakonec s výrazem prezidenta udělujícího amnestii vrahovi tří dětí uvolila, že šaty vezme domů a vypere a druhý den se pro ně můžu stavit. V tu chvíli už mi bylo jasné, že žádný druhý den ve Vašem obchodě už nikdy nenastane a proti svému nejhlubšímu přesvědčení jsem se vydala do víru velkoměsta koupit si šaty jinde (kdekoliv jinde), jenom ne u Vás.

Možná nad tímto e-mailem mávnete rukou a pomyslíte si, že jsem něco jako skot domácí na pět písmen, co dává mléko. Ale chtěla bych Vás upozornit na jednu maličkost. Doba komunismu již dávno minula a v Praze je spousta obchodů, kde mě prodavačky vítaly s úsměvem na rtech a zahrnuly mne  péčí téměř  mateřskou.

Svůj profil na facebooku sdílím s 54 kamarádkami. Moje matka pracuje na pracovišti s dvaceti kolegyněmi, které  mají dcery v podobném věku jako já. Moje tchýně sdílí pracoviště se 123 kolegyněmi, které jistě také budou mít nějaké ty dcery. I kdyby se pouhých 20 z nich rozhodlo NEkoupit si na základě mé zkušenosti šaty ve Vašem obchodě, každý kus v ceně  pouhých 1000 korun, musím Vám se škodolibou radostí oznámit, že Vás Vaše zaměstnankyně během 30 minut připravila o cca 20 000 korun příjmu. Celkem slušný výkon.

Studuji na Fakultě humanitních studií a jsem pravidelným přispěvatelem studentského časopisu Humr. V dohledné době se bude konat již tradiční FHS ples. Můžete si snadno domyslet, že velmi pravděpodobným tématem mého příštího článku do tohoto časopisu bude „Kam si (ne)jít koupit plesové šaty“. Pokud se moje negativní recenze objeví ve školním časopise, je pravděpodobné, že si ji přečte několik set studentek. Už chápete jakou škodu napáchala Vaše zaměstnankyně?

Pokud tak ještě nikdo neučinil, vysvětlete prosím všem Vašim zaměstnancům/zaměstnankyním souvislost mezi penězi zákaznic a výplatními páskami na konci měsíce. Mám pocit, že tato souvislost je tak úzká, až ji řada lidí zcela přehlíží. Neprofesionalita Vaší zaměstnankyně mne vehnala do náruče obchodního domu Kotva. Tam prosím pošlete svoje zaměstnance, aby viděli,  jak vypadá profesionální přístup k zákazníkům.

Mé lásce ke psaní se vyrovná pouze nenávist k neschopnosti, lenosti a aroganci. S tím vším jsem se setkala ve Vašem obchodě a vězte, že nebudu váhat ani vteřinu napsat recenzi na Váš obchod, stejně jako jsem neváhala napsat tento e-mail.

Následoval podpis

Bc. Kateřina dejme tomu Katodová

Vzhledem k tomu, že reakce pana majitele byla veškerá žádná, začínám mít pocit, že to nejsou pouze levicoví intelektuálové, kteří si zaslouží, aby se na ně vzala hůl.


Váš Katoda
17.06.2011
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
116x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56
D-FENS © 2016